Aktuality

Kouzelný barevný svět

Jiří Kasina | Diskuzní fórum
Kouzelný barevný svět
Letošní podivná doba příliš nepřeje setkávání lidí a konání akcí či výstav. O to  milejší mi byla možnost prohlédnout si výstavu v Městském muzeu v Lanškrouně. Doslova pohlazením po duši je tu pro děti i dospělé výstava Pohádkové vánoce Veroniky Balcarové. Kdo odebírá Myslivost na předplatné, je už asi doma, úžasné kresby této ilustrátorky jsou totiž základním stavebním kamenem přílohy Malá Myslivost, je naší dvorní výtvarnicí a s trochou nadsázky je to “maminka“ jezevce Bédi a zajíce Janka, našich maskotů. Kdo je otcem, raději neprozradím…

Součástí lednové Myslivosti pro předplatitele je malý dárek, plakátek se zimním výjevem u krmelce, kresba paní Veroniky. Při prohlídce výstavy jsem si ale uvědomil, že bych ji čtenářům Myslivosti mohl blíže představit.

vystava-web.jpg
 
Jak byste stručně představila vaší výstavu, co při návštěvě děti i dospělí uvidí?
 
Výstava je zaměřena na představení ilustrací z nejnovějších pohádkových knížek. Jsou zde také obrázky k lidovým pohádkám, říkadlům a písničkám. Můžete zde vidět také výjevy s postavami z nejznámějších lidových pohádek, jako například O červené karkulce, O perníkové chaloupce, O veliké řepě, O dvanácti měsíčkách, O Šípkové Růžence, O Budulínkovi které jsou ve výstavním prostoru vytvořeny z velkých  vyřezaných kartonových desek. Také je zde Betlém a postavy Mikuláše, Anděla i Čerta.
Velikou radost mám z nejnovější pohádkové knížky Jiřího Žáčka Nůše plná pohádek poskládaných do řádek, která vyšla koncem minulého roku a je zde  zastoupena výběrem ilustrací.
Můžete se přenést do pohádkových příběhů z knížky Ježibaba Poletucha a jiné pohádky od Dagmary Pernické v nichž vládne laskavost, ohleduplnost k druhým, špetka legrace, pohoda a hlavně v nich vítězí dobro nad zlem.
Z dobrodružně laděných příběhů jsou představeny obrázky z knížek Sloník Mumba a dobrodružná výprava, Panda Fanda které napsala Monika Nikodemová. S veselým sloním klukem se vydáte do světa zvířat a dokonce doputujete i ke slonímu králi. A Fanda? S tím se zas můžete vydat do vesmíru, podívat se na dno jezera a zúčastnit se olympijských her.
V knížce Filipa Malá čarodějka Michaely Zimové najdeme dobrodružný příběh o holčičce, která zjistí, že její babička vůbec není obyčejná babička, ale strážkyně velkého tajemství modrého slona.
 
obr-1.jpgKolik je na výstavě vašich děl?
 
Tak to jste mě zaskočil, já to vlastně ani nemám přesně spočítané. Je to ale výběr ilustrací z devíti dětských knížek, které jsem ilustrovala v posledních letech.
 
Bohužel jsem se dozvěděl o výstavě na poslední chvíli a navíc je vůbec zázrak, že se může v dnešní době konat. Víte, kdy by mohla končit? Stačí ji navštívit i čtenáři lednové Myslivosti?
 
Vánoční výstavy tady v muzeu probíhají většinou do konce ledna, ale vzhledem k situaci, je možné, že opět dojde k uzavření z nařízení vlády a pak by výstava mohla být prodloužena i do konce února.
 
V úvodu jste jmenovala některé autory dětských knížek. Asi to budou dlouhodobější spolupráce a jak se vůbec s autory dětských knížek výtvarně spolupracuje?
 
Všech si velice vážím, nejraději spolupracuji s Jiřím Žáčkem, který tvoří pro děti velmi dlouho a jeho básničky se smyslem pro humor vždy zanechají pocit radosti. Jeho verše jsou naprosto přirozené, citlivě složené a doslova z nich čiší, jak rád si se slovy a verši autor hraje. Výborný a oblíbený autor je také Jan Lebeda, který už napsal řadu dětských knížek o přírodě, o skřítkovi Medovníčkovi, který pomáhá zvířátkům a učí děti vnímat, co vše se v přírodě odehrává. Mimochodem pokud vím, tak také v minulosti na jedné knížce o včelkách spolupracoval s mysliveckým výtvarníkem Oldřichem Tripesem.  Na výstavě mám i ilustrace z knížky  Moniky Nikodémové, ta píše poutavé dobrodružné příběhy pro děti. Postavu sloníka nebo medvídka pandy si jistě děti zamilují pro jejich odvahu a kamarádství. Příběhy jsou vždy laskavé s důrazem na rodinu a vždy mají dobrý konec.
 
V některých kresbách na výstavě se objevila i postavička s mobilním telefonem…
 
Tyto ilustrace patří ke knížce, kterou napsala Michaela Zimová, která píše svěžím dobrodružným stylem se smyslem pro dnešní dobu. Do jejích příběhů se dostávají moderní reálné prvky, a mobilní telefon s aplikací je prostředkem jednoho z hlavních dětských hrdinů, který ho používá na to, aby zjistil, kdo z lidí v okolí je nakažený špatnou vlastností, která je přinesena na zem v podobě zlého slona. Dětský hrdina díky té aplikaci všechny špatnosti odhalí a zachrání svět.
 
Výtvarně jsem naprosto nezdatný, zkuste mi prosím stručně vysvětlit, jak vaše díla vznikají?
 
Vždy začínám tím, že si udělám kresbu na papír, tužkou si skicuju příběh knížky. Procházím jednotlivé kapitoly a snažím se najít zajímavé momenty z příběhů, které se pak snažím přenést do ilustrace. Takže si nejprve vlastně čtu pohádky. Potom se pouštím do jednotlivých obrázků, oskenuju si skicy a dál už pracuji v počítači. Všechny moje ilustrace jsou tvořeny na počítači ve Photoshopu.
Nejdřív udělám základní kresbu, doladím si kompozici a začnu jednotlivé postavičky vybarvovat, stínovat, dodělám pozadí. Vše má svoji skladbu, pracuji ve vrstvách, aby byl obrázek vyvážený kompozičně i barevně, snažím se vždy obohatit i o detaily, které dokončuji až v poslední fázi. Jen pro hrubou představu, jeden obrázek má až několik desítek vrstev.
 
Kolik zabere jeden obrázek času?
 
Záleží samozřejmě na ilustraci, jak je složitá a jak je velký formát. Ty jednodušší mám hotové tak za dva dny, složitější mi trvají i čtyři, pět dní, záleží jak je dílo pracné. Když je to jednoduchá kresba, třeba dvě postavičky s jednoduchým pozadím, jsem schopna vytvořit i za den.
 
Co se vám lépe tvoří?
 
Nejradši kreslím zvířata, velice ráda kreslím postavičky pohádkových bytostí a děti, horší je to s technikou, za trest je pro mě nakreslit třeba auto, motorku, dokonce jsem jednou musela namalovat i kombajn, ale nějak jsem se s tím vypořádala.

obr-2.jpg
 
No ale laicky si myslím, že dětskou postavu si vytvoříte ve vaší fantazii, ale já obdivuji, že vaše kresba zvířátek, byť „jen“ pro děti vždy odpovídá přírodě. Když malujete nějaký konkrétní druh, vždy vám ty hlavní tvary a barevné charakteristiky sedí. Osobně nemám rád ty kytičkované pejsky a pruhované slony některých dětských výtvarníků. Kde nacházíte předlohu?
 
Snažím se, aby zvířata vycházela z reality, byť jsou vytvářena pro dětského diváka. Dneska je výhoda, že elektronická doba poskytuje možnost prohlížet si vše na obrazovce počítače, aniž by člověk chodil do přírody nebo do zoologické zahrady. Vždy si nastuduji větší množství různých snímků a snažím se charakteristické prvky zachovat, hledám si fotografie z různých ročních období. Z tvoření nejen pro Malou Myslivost vím, že v každém období mají zvířata jinou srst, ptáci se také přebarvují. Občas se poučím i v průběhu práce, tak třeba, že na plakátu pro děti do lednové Myslivosti jsem namalovala v zimě u zasněženého krmelce srnce s parůžky na hlavě a vy jste mne správně upozornil, že v té době má už srnec shozeno. Takže parůžek jsem musela dokreslit na zem vedle krmelce, zase další drobné poznání a poučení. A jak jste řekl, i já jsem zastánce toho, aby se postavy zvířátek poznaly, že jde o určitý druh. Když spisovatel napíše o veverce, tak moje kresba musí vypadat jako veverka a ne jako vydra s chlupatým ocasem.
 
Vy ale děláte i realistickou kresbu, to je také na počítači?
 
Ne, věnuji se i klasickým technikám, takže realistické kresby živočichů jsou akvarely. To je úplně jiný obor, a já jsem ráda, že si občas na štětce sáhnu a znovu tvořím klasickou technikou, kdy barvy musím pokládat s rozmyslem a nemohu už nic změnit. Na počítači mohu kresbu upravovat, ale tady ne, tady musím soustředěně a s rozmyslem pracovat.
 
A používáte ještě i jinou výtvarnou techniku?
 
Před patnácti lety jsem pracovala technikou olejomalby, ale ta je časově náročná, jsem vystudovaná restaurátorka obrazů, takže znám docela dobře technické postupy tvorby starých mistrů. Když jsem malovala obrazy, tak to bylo po technické stránce vytvořené tak, jak to dělali právě staří mistři. Takový obraz, pak ale vznikal i několik měsíců. Ale já se rozhodla, že touto cestou nepůjdu, manžel je totiž také malíř a stačí, když maluje takovým pracným způsobem v rodině jen jeden.
 
Jste naší dvorní výtvarnicí Malé Myslivosti. Jak vás práce pro malé myslivečky baví a kolik vám zabere času?
 
Jsem moc ráda, že jsem mohla začít pro Malou Myslivost vytvářet  ilustrace a hravé úkoly pro děti. Myslím, že je fajn, že se touto formou dětem přiblíží různé poznatky o přírodě nebo o mysliveckých tradicích. Také se musím o dané téma zajímat, tak se i já něco nového dozvím. Velice si vážím spolupráce s manžely Drmotovými, se kterými spolupracuji na úkolech, kvízech a písničkách, oni vymýšlí scénáře a  přinášejí nápady, a já mám možnost dětem jejich nápady přiblížit kresbou. Vím, že to děti vtáhne, poučí je to, občas mi vytvoření kresby sice zabere více času než obvykle, protože i já pronikám do nových sfér, ale nelituji, moc mě to baví. Při vytváření realistických ilustrací jsem ráda, že si mohu o zvířeti něco přečíst a všimnout si tak lépe třeba jejich charakteristických rysů.
 
Z výstavy jsem odcházel s malým dárkem v podobě knížky Medovníček s osobním věnováním ilustrátorky. Dárek zahřál na srdci stejně tak jako návštěva výstavy, poetického klidného dětského barevného ostrova ve ztichlém muzeu, kam nedoléhal splašený chvat neklidné koronavirové předvánoční doby. Věřte, že to byl ten nejlepší uklidňující lék na moji duši. Zkuste to také, máte čas minimálně do konce ledna!
 
připravil Jiří KASINA
 
 
20200928_171003.jpgVeronika Balcarová *1974 Vystudovala obor užitá malba na Střední umělecko-průmyslové škole v Praze a dále pokračovala ve studiích na Akademii výtvarných umění. Absolvovala v Ateliéru restaurování malířských děl a polychromovaných plastik prof. Karla Strettiho. Již během studií se začala věnovat ilustrování dětských knížek. Její raná tvorba je zaměřená na realistické kresby a akvarely, portréty a studie zvířat. V následujících letech si vytvořila osobitý styl, kterým promlouvá především k nejmenším dětem. Zajímá se o tematiku lidových pohádek, písniček a říkanek. Autorce vycházejí tituly v nakladatelstvích Šulc–Švarc, Grada, Euromedia Group a Učení s nápadem. Dále přispívá do časopisů Malá Myslivost a Sluníčko. Žije a tvoří v Horní Čermné a řadu let spolupracuje s Městským muzeem Lanškroun.

Časopis Myslivost - Aktuální číslo

Zpracování dat...