Právní poradna je určena pro zodpovídání právních dotazů týkajících se myslivců a výkonu práva myslivosti a je poskytována jako bezplatná služba pouze pro předplatitele časopisu Myslivost.
Dotazy, které zodpovídal v minulosti JUDr. Ing. Vladimír Čechura najdete k náhledu v archívu poradny.
Od roku 2017 nově zodpovídá na dotazy JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D., advokát, lektor a zkušební komisař ČMMJ, který působí na katedře teorie práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Dotazy prosím zadávejte stručně a výstižně. Po obdržení dotazu redakce váš dotaz přeposílává JUDr. Ondrýskovi, po zpracování odpovědi bude text zaslán jak na adresu tazatele, tak případně uveřejněn veřejně v rubrice a nebo i na stránkách časopisu Myslivost.
Prosím respektujte, že nelze předem určovat jak rychle a do jakého datumu bude váš dotaz zpracován a kdy vám bude zaslána odpověď.
Odpovědi jsou pouze názorem zpracovatele, nelze je tedy považovat za adekvátní rozhodnutí soudu a ani za oficiální právní rozbor soudního znalce.
Předem odmítáme dotazy netýkající se myslivců a myslivosti, dotazy štvavé, útočné, neslušné či jinak nesplňující zásady slušného chování a myslivecké cti, etiky a morálky.
Dotaz č.1416 [ zadáno 26.2.2013 ]
Je takto možné formulovat opci v nové nájemní smlouvě s HS. Jestli to není v rozporu se zákonem, jestli to má nějaký význam atd. ,,Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou a to od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2023. Pronajímatel současně prodává nájemci právo na prodloužení této smlouvy k 1. 4 .2023 na deset let do 31.3.2033 a dále k 1.4.2033 na dalších deset let do 31.3.2043 a nájemce toto právo kupuje. Pro toto právo se v dalším textu používá výraz „opce“. Cena každé z obou opcí se stanovuje ve výši jednoročního nájemného podle části V. této smlouvy. Úhradu za obě opce uhradí nájemce pronajímateli spolu s nájemným za rok 2013. Uhrazená cena opcí náleží pronajímateli i v případě, že nájemce opce nevyužije. Pokud nájemce písemně oznámí pronajímateli do 31. 3. 2023 svůj záměr první opce využít, prodlužuje se tímto aktem nájemní smlouva do 31.3.2033. Pokud nájemce oznámí písemně pronajímateli svůj záměr využít druhé opce do 31. 3. 2033, prodlužuje se tímto aktem nájemní smlouva do 31. 3. 2043. Pokud nájemce pronajímateli svůj záměr využít opce neoznámí, nájemní smlouva končí. Pro uplatnění každé z výše uvedených opcí je rozhodné datum, kdy bylo oznámení o uplatnění opce předáno poště nebo jiné doručovatelské firmě k odeslání pronajímateli. Uplatnění opce se prokazuje potvrzením pošty nebo jiného doručovatele o převzetí zásilky."
Dotaz č.1415 [ zadáno 26.2.2013 ]
Vyloučení členů z honebního společenství. Je to vůbec možné? Jestli ano, za jakých podmínek. V našem HS máme 30 členů a 2 z nich již několik let rozvrací morálku soustavně napadají (slovně) ostatní členy. Podle některých členů nelze tyto 2 nijak pokárat nebo vyloučit a proto prosím o radu jak postupovat.
Dotaz č.1414 [ zadáno 17.2.2013 ]
Dotaz na použití pachového ohradníku. Vlastník lesa sousedícího s zemědělským pozemkem, který byl oset ozimem, zaslal dopis, abychom tento pachový ohradník spolu se zradidly okamžitě odstranili. Ohradník byl instalován proti škodám černou zvěří a asi funguje, protože škody nejsou vidět a ani ostatní spárkatá zvěř tolik nevychází na pole na pastvu. Jako důvod uvádí škody, které jsou vysoké v této lokalitě na jeho lesu, oproti dřívějšku, kdy tam ohradník nebyl. Mezi lesem a polem jde hranice mezi honitbami a ohradník se nachází v pásmu 200 m od hranic honitby. Později jsme se dozvěděli, že sousední nájemce nechce zaplatit škodu tak, jak mu byla prozatím vyčíslena a odvolává se na blízkost hranice, tedy na omezení lovu v této lokalitě a zejména na náš ohradník a zradidla. Dle něj je to příčina vysokých škod na lese v jejich honitbě. Navíc považuje ohradník a zradidlo jako myslivecká zařízení a domnívá se, že do 200m od hranic nemají být instalovány. Revírník, který má tuto oblast lesa, a vyčíslil škodu, by byl také rád, kdyby byl ohradník odstraněn. Zajímá nás, kdo může nařídit odstranění pachových ohradníků a jestli může někdo zakázat jejich instalaci v hraničním pásu 200 m od hranice, nebo je třeba souhlasu k instalaci a od koho.
Dotaz č.1413 [ zadáno 15.2.2013 ]
Může mysl. hospodář vydat povolenku k lovu i osobě, která není členem mysl. sdružení a povolit jí volný pohyb po honitbě. A zda o tom má povinnost uvědomit ostatní myslivce a především členy daného úseku honitby. Stalo se mi, že v noci při odchodu z úseku, kde jsem zařazen, potkal jsem muže s puškou a na můj dotaz co zde dělá, odpověděl, že to má povoleno mysl. hospodářem, a že má i povolenku k lovu.
Dotaz č.1412 [ zadáno 14.2.2013 ]
Je možné, aby HS pronajalo MS honitbu bezúplatně, případně za nějakou nefinanční službu. Většina členů HS s největšími podíly jsou zároveň členy MS a nechce se nám posílat nájem, který je tvořen z našich členských příspěvků na HS a vést účetnictví.
Dotaz č.1411 [ zadáno 14.2.2013 ]
Je možné, aby myslivecké sdružení, které je org. dle zák. o sdružování občanů, si zakoupilo pozemek, který je součástí HS, a na základě této skutečnosti jako člen HS si zažádalo o pronájem honitby dle § 32 odst. 2 zák. o myslivosti? Není uvedené MS svým účelem a činností /vlastník půdy/ podnikání, podílu na zisku v rozporu se zák. o sdružování občanů?
Dotaz č.1410 [ zadáno 14.2.2013 ]
Honební společenstvo chce do smlouvy o nájmu s MS uvést, že členové MS, kteří nemají půdu a nejsou členy HS budou odvádět HS roční poplatek 1000 Kč. Je toto právně možné? Starosta HS a předseda MS jsou jedna a táž osoba. Předseda MS chce tuto podmínku nechat odsouhlasit do provozního řádu MS i členskou schůzí MS. Je toto možné s přihlédnutím na to, že MS je občanským sdružením a všechna práva a povinnosti jsou pro všechny členy rovné? Lze vyčlenit určitou část již přijatých členů (nemají pozemky)a dát jim jiné podmínky než ostatním členům?
Dotaz č.1409 [ zadáno 6.2.2013 ]
Dle platného zákona je potřeba, aby členové HS měli při registraci HS ve vlastnictví min. 500ha honebních pozemků (samozřejmě mimo jiné podmínky např. musí být tyto pozemky celistvé atd.). Jak je to s již uznanou honitbou? Musí mít členové HS stále ve vlastnictví těch zmíněných 500ha vlastních pozemků jako při registraci? V zákoně jsem tuto podmínku nikde přímo napsanou nenašel. Je lepší udržovat členskou základnu HS, tak aby bylo stále v majetku členů HS těch 500 ha honebních pozemků? Samozřejmě výměra honitby jako takové nepoklesne pod hranici 500ha (má cca 800ha). Ještě jeden dotaz: Kdy se stává majitel honebního pozemku členem HS, v momentě podpisu "Souhlasu s členstvím v HS" nebo jeho členství musí schválit nejbližší valná hromada HS a teprve pak je platným členem HS? Pokud ho musí schválit, tak by neměl tento nový člen ještě hlasovací právo na této VH?
Dotaz č.1407 [ zadáno 15.1.2013 ]
Jsem starosta HS a budeme na val. hromadě rozhodovat o dalším pronájmu honitby . 1.zájemce je MS, které honitbu užívalo 10 let, smlouva končí 31.3.2013 (členové HS se zanedbatelným podílem hlasů) 2.zájemce je MS složené ze členů HS s většinovým podílem (vlastníci pozemků) a nečlenů. 3. zájemce je fyzická osoba člen HS s 1/3 hlasů celého HS (vlastník pozemku a majitel s.r.o.). Kdo má v tomto případě přednost, aby se nic neporušilo a
Dotaz č.1406 [ zadáno 14.1.2013 ]
Jsem myslivecký hospodář a současně i starosta honebního společenstva, myslivost vykonávám od roku 1988. Honitba je pronajatá uživateli - fyzické osobě, myslivecké sdružení u nás nemáme, výkon práva myslivosti je zajišťován myslivci, kteří mají souhlas od uživatele, je nás celkem 13 a naše honitba má rozlohu 640 ha. V poslední době se u nás vyskytnula situace, kdy jeden z myslivců vlastní velmi dobře vycvičené psy se specializací na černou zvěř. Zúčastňuje se společných lovů, kam přichází bez povolené palné zbraně, ale s upravenou chladnou zbraní (lovecký nůž pevně připevněný na dlouhé tyči). Při případném postřelení černé zvěře a pak při jejím dohledání uvedenými vycvičenými psy (jsou dva), černou zvěř usmrcuje popsanou upravenou chladnou zbraní. To samé chce uplatnit i v případě, že jeden kus černé zvěře bude uvedenými psy vystopován, dostižen a zadržen do doby, než se tento myslivec dostaví a opět tento kus černé zvěře usmrtí touto chladnou zbraní. Údajně se tento způsob lovu začíná rozmáhat. Domnívám se, že to odporuje zákonu o myslivosti č.449/2001Sb, ve znění pozdějších předpisů, hlava V, zakázané způsoby lovu, § 45, odst. (1) "Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání ". V přehledu konkrétních zakázaných způsobů lovu však tento postup není uveden. Usmrcení chladnou zbraní - záraz - je sice možné, ale domnívám se, že to je principiálně odlišná záležitost. Můžete mi nato odpovědět nebo poskytnout jiný zdroj, který by dokázal tento způsob lovu odborně klasifikovat. Velice vám děkuji za odpověď, opět prosím velice za rychlejší odpověď (blíží se nám termín dalšího honu a já potřebuji vědět, jak se mám přesně zachovat).