Právní poradna je určena pro zodpovídání právních dotazů týkajících se myslivců a výkonu práva myslivosti a je poskytována jako bezplatná služba pouze pro předplatitele časopisu Myslivost.
Dotazy, které zodpovídal v minulosti JUDr. Ing. Vladimír Čechura najdete k náhledu v archívu poradny.
Od roku 2017 nově zodpovídá na dotazy JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D., advokát, lektor a zkušební komisař ČMMJ, který působí na katedře teorie práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Dotazy prosím zadávejte stručně a výstižně. Po obdržení dotazu redakce váš dotaz přeposílává JUDr. Ondrýskovi, po zpracování odpovědi bude text zaslán jak na adresu tazatele, tak případně uveřejněn veřejně v rubrice a nebo i na stránkách časopisu Myslivost.
Prosím respektujte, že nelze předem určovat jak rychle a do jakého datumu bude váš dotaz zpracován a kdy vám bude zaslána odpověď.
Odpovědi jsou pouze názorem zpracovatele, nelze je tedy považovat za adekvátní rozhodnutí soudu a ani za oficiální právní rozbor soudního znalce.
Předem odmítáme dotazy netýkající se myslivců a myslivosti, dotazy štvavé, útočné, neslušné či jinak nesplňující zásady slušného chování a myslivecké cti, etiky a morálky.
Dotaz č.1448 [ zadáno 27.1.2014 ]
Naše myslivecké sdružení sousedí na hranici s oborou, která patří sousednímu MS. Jaký výkon
práva myslivosti mohu u této oplocené obory, která nemá průniky pro vysokou zvěř, vykonávat?
Jedná se mi zejména o vzdálenost, od které mohu střílet zvěř, která se nevyskytuje v oboře, ale v
naší honitbě. Existuje nějaká zákonem daná vzdálenost lovu od této obory?
Dotaz č.1447 [ zadáno 21.1.2014 ]
Naše myslivecké sdružení uzavřelo v roce 2013 novou smlouvu na pronájem honitby. Chtěl bych
vědět, jestli se bude její text muset nějak měnit s ohledem na nový občanský zákoník.
Dotaz č.1445 [ zadáno ]
Zajímalo by mě, zda je standardní smlouva o nájmu honitby, kterou letos uzavíraly Lesy České
republiky s.p. jako držitel mnoha honiteb v České republice s různými nájemci, v souladu se
zákonem o myslivosti. Jedná se o část smlouvy, která určuje povinnost nájemce potvrdit výši
škody způsobenou zvěří na lesních porostech, zjištěnou Lesy České republiky s.p a povinnost
nájemce takto zjištěnou škodu uhradit. Případné neplnění těchto povinností má podle nájemní
smlouvy důsledek v možnosti vypovědět tuto nájemní smlouvu ze strany držitele honitby.
Přitom postup při uplatňování škody je stanoven zákonem o myslivosti, kde se uvádí, že se
uživatel honitby a vlastník honebního pozemku (a poškozeného lesního porostu na něm),
vymáhající škodu, mají na výši škody dohodnout, resp. v případě nedohody se má vlastník
pozemku s uplatněním škody obrátit na soud. Jedná se o smlouvu, jejíž text zpracovaly Lesy České republiky s.p., a nájemci honiteb, pokud chtěli honitbu pronajmout na základě úspěšného výsledku výběrového řízení, museli takovou smlouvu podepsat.
Dotaz č.1444 [ zadáno 17.12.2013 ]
Naše myslivecké sdružení je zaregistrováno na Ministerstvu vnitra jako MS o.s. Od 1. 1. 2014 vejde v platnost nový Občanský zákoník, kde se uvádí , že sdružení budou zaregistrována jako z.s. (zapsaný spolek). Budou se muset MS znovu zaregistrovat jako zapsaný spolek a předělávat stanovy MS a další věci s tímto spojené?
Dotaz č.1443 [ zadáno 4.12.2013 ]
V roce 2005 myslivecké sdružení ukončilo nájemní smlouvu s HS o pronájmu honitby. Aktéři této akce založili nové myslivecké sdružení (deset myslivců z bývalého sdružení nebylo přijato do "nového sdružení"), které si od stejného HS pronajalo honitbu. Aktéři "nového sdružení" si
ponechali jak movitý tak nemovitý majetek (pokladnu a myslivnu). Ze strany deseti myslivců byl
veden soudní spor ve věci neoprávněného ukončení nájemní smlouvy (nebyl veden spor o majetkové
vypořádaní), který byl soudem ukončen v roce 2011 v neprospěch deseti myslivců. Do současné doby
"nové myslivecké" sdružení hospodaří jak s movitým tak s nemovitým majetkem původního
mysliveckého sdružení, aniž by se majetkoprávně vypořádalo s deseti myslivci, kteří nebyli přijati do
uvedeného sdružení. Na MV bylo aktéry původní sdružení rozpuštěno v průběhu soudního sporu. V
letošním roce "nové myslivecké sdružení" prodalo myslivnu, která byla v majetku původního
sdružení. Vzhledem k tomu, že se jedná o majetek téměř v hodnotě 2000000,-Kč, tak by jsem se rád
zeptal, zda má deset členů, kteří nebyli přijati do "nového mysliveckého sdružení" na majetkové
vypořádání i přes to, že vedení "nového mysliveckého sdružení" deseti myslivcům sdělilo, že uběhla
zákonná lhůta pro nárok na majetkové vypořádaní. Zajímalo by mne, jaká je zákonná lhůta pro
majetkoprávní vyrovnání, nebo od kdy se tato lhůta počítá např. od data podání ukončení činnosti
mysliveckého sdružení na MV(rozpuštění sdružení), od data zahájení soudního sporu, anebo od data
ukončení soudního sporu.
Dotaz č.1443 [ zadáno 13.12.2013 ]
Naše Myslivecké sdružení (zakrátko spolek) je vlastníkem pozemku (pole), přes nějž povede stavba
VN, toto musíme strpět. Protistrana se jeví solidně a nabízí nám jednorázovou náhradu, podle našeho
názoru malou. Náš dotaz tedy zní, čím se řídí výše náhrady za věcné břemeno, jedná -li se o pole,
celková výměra "postižení" pozemku věcným břemenem je cca 2 ha. Na pozemku nehospodaříme,
pronajali jsme jej.
Dotaz č.1442 [ zadáno 7.11.2013 ]
Postup ve sdružení při placení škod zvěří. 1., zemědělec vyzval písemně naše MS k úhradě škody zvěří (snížený výnos semene řepky). Na jednání se dostavil k zemědělci výbor MS, který dohodl výši náhrady (cca polovinu prvotního požadavku zemědělce) a po vydání faktury ji pokladník zaplatil. Někteří členové MS namítají, že měla být svolána mimořádná členská schůze, která měla zaplacení škody schválit. 2 .A kdyby schůze byla potřeba, jak postupovat, když výsledek hlasování schůze bude, že škodu MS platit nemá a výbor se má na zemědělce vykašlat a dál s ním nejednat.
Dotaz č.1440 [ zadáno 26.9.2013 ]
Je způsob usmrcení postřelené, pernaté zvěře použití zapeření zakázaný?
Dotaz č.1439 [ zadáno 9.8.2013 ]
Jsem členem MS Popůvky- Kovalovice na okr. Přerov. Naše MS podalo návrh na vyznamenání I. st. nejstaršímu členovi, který si toto opravdu zaslouží. Ačkoliv rada OMS toto vyznamenání schválila, od tajemníka OMS jsem byl informován, že vyznamenání nebude akceptováno z důvodu, že navrhovaný člen zaplatil čl. příspěvky v jiném okrese, konkrétně Kroměříž. Je tedy stanovisko tajemníka správné? Jsem přesvědčen, že ne.
Dotaz č.1438 [ zadáno 8.8.2013 ]
Jak vykládat definici společného honu, pokud se členové MS sejdou v počtu cca 4 - 8 osob a na vlastní pěsť si uspořádají naháňku na černou zvěř. Navenek však situaci vysvětlují, že se jedná o náhodné setkání lovců během individuálního lovu! Dá se takovýmto filutům prokázat úmyslné vedení společného honu a doložit tak minimálně nečestné jednání např. vůči vnitřnímu řádu, kdy je dělení zvěřiny pro lovce výhodnější individuální lov než lov společný? Dá se aplikovat např. určitá vzdálenost lovců od sebe, která by vyměřovala, že se ještě jedná o lov společný? A co případ, kdy dojde k obsazení několika posedů (myšleno 3 a více) po krajích jednoho pole střelci?