Právní poradna je určena pro zodpovídání právních dotazů týkajících se myslivců a výkonu práva myslivosti a je poskytována jako bezplatná služba pouze pro předplatitele časopisu Myslivost.
Dotazy, které zodpovídal v minulosti JUDr. Ing. Vladimír Čechura najdete k náhledu v archívu poradny.
Od roku 2017 nově zodpovídá na dotazy JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D., advokát, lektor a zkušební komisař ČMMJ, který působí na katedře teorie práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Dotazy prosím zadávejte stručně a výstižně. Po obdržení dotazu redakce váš dotaz přeposílává JUDr. Ondrýskovi, po zpracování odpovědi bude text zaslán jak na adresu tazatele, tak případně uveřejněn veřejně v rubrice a nebo i na stránkách časopisu Myslivost.
Prosím respektujte, že nelze předem určovat jak rychle a do jakého datumu bude váš dotaz zpracován a kdy vám bude zaslána odpověď.
Odpovědi jsou pouze názorem zpracovatele, nelze je tedy považovat za adekvátní rozhodnutí soudu a ani za oficiální právní rozbor soudního znalce.
Předem odmítáme dotazy netýkající se myslivců a myslivosti, dotazy štvavé, útočné, neslušné či jinak nesplňující zásady slušného chování a myslivecké cti, etiky a morálky.
Dotaz č.1459 [ zadáno 17.6.2014 ]
1. Jsme Honební společenstvo majitelů pozemků ve vlastní režii. Na naší členské schůzi myslivců
rozdával mysl. hospodář vypsané povolenky k lovu, kdo co má lovit. Vystoupil myslivec a sdělil, že
ho nečetli, a že povolenku mu nedali k lovu, odpovědi se nedočkal. Na další myslivecké schůzi se myslivec dožadoval povolenky k lovu a mysl. hospodář mu sdělil, že už mají odstřel rozdělený na spárkatou zvěř, a že už to nebude opravovat, ale že mu dají povolenku na zvěř škodící myslivosti.
Jak se má myslivec takovému rozhodnutí bránit. Může se příp. obrátit na občansko-právní soud?
2 .Na naší členské schůzi myslivců nám oznámil honební starosta, že honební výbor rozhodl udělit
myslivci důtku s výstrahou, že na minulé schůzi slovně urážel některé myslivce. A oznámil myslivci,že pokud se to bude ještě opakovat, vyčlení jeho pozemky o výměře 10 ha z naší honitby a tím pádem nebude moci myslivec provozovat výkon práva myslivosti v naší honitbě. Má honební starosta nebo výbor takovou pravomoc?
Dotaz č.1455 [ zadáno 9.4.2014 ]
Honební společenstvo provádí myslivost v honitbě ve vlastní režii, členové tohoto HS vlastníci pozemků by chtěli založit Myslivecký spolek a následně pronajmout honitbu od tohoto HS. Jde o to, jak sepsat stanovy, aby nebyly v rozporu se zákonem č.83/1990 Sb. a přitom bylo zřejmé, že členem MS může být pouze osoba, vlastník pozemků v daném honebním společenstvu. Nevím, zda lze v konkrétním případě použít stanovy, které jsou ke stažení na stránkách Myslivosti v legislativě.
Dotaz č.1455 [ zadáno 2.5.2014 ]
Zemědělec zasel hrách na svém pozemku, velký lán, jehož část zasahuje jako enkláva /cca 19 ha/ do souvislého lesního komplexu cca 800 ha, který je téměř celý /730 ha/ naší honitbou. Oznámení ze strany zemědělce o páchaných škodách černou zvěří jsme obdrželi 2 dny po zasetí. Aplikovali jme "pachový plot" Hagopur, Hukinol, lidské vlasy. Než byl pach. plot vytvořen ,jsme ulovili na tomto úseku 4 ks černé. Ke stávajícím dvěma loveckým zařízením jsme instalovali další 4.Plot zafungoval. Pokud bude vlastník pozemku požadovat úhradu škod, jak probíhá řízení o věci/pokud se nedohodneme/ , s přihlédnutím k novému občanskému zákoníku.
Dotaz č.1454 [ zadáno 25.3.2014 ]
Můj dotaz se týká náhrady škod způsobených divokou zvěří. V tisku jsem se dočetl, že od 1.1.2014, kdy
vstoupila v platnost nová právní úprava občanského zákoníku, nemají vlastníci pozemků nárok na
náhradu škody od členů mysliveckých sdružení, která na jejich pozemcích provádí myslivost.
Proto jsem se chtěl zeptat, co je na tom pravdy. V občanském zákoníku jsem našel ustanovení § 2933,
kde je uvedeno, že náhradu škody by měl provést vlastník zvířete. Definice divokého zvířete dle
§ 1046 je, že se jedná o zvíře bez pána, dokud žije na svobodě. Je tedy vlastníkem divoké zvěře stát a
majitel poškozených pozemků má uplatňovat náhradu škody na něm? Prosím o posouzení a vysvětlení
celé situace.
Dotaz č.1454 [ zadáno 30.4.2014 ]
HS ve vlastni režii, honební starosta, honební výbor a cca 60 členů HS z toho 10 s lov. lístkem, má stanovy a HS a nějaký provozní řád, kterým se řídí výkon práva myslivosti. Jakým způsobem a kdo má pravomoc rozhodovat o příjmech, výdajích a darech v souvislosti s prováděním myslivost (výdaje krmivo, mysl. zařízení, dary při výročí, zvěřina, nákup materiálu a nářadí, příjmy. dary od fyz. osob, prodej nepotřebného majetku, zvěřiny atd), VH , výbor nebo starosta HS jako statutár?
Dotaz č.1453 [ zadáno 12.2.2014 ]
Naše MS uzavřelo v roce 2013 novou nájemní smlouvu s HS, v katastru momentálně probíhají
pozemkové úpravy. Musíme po dokončení poz. úpravy uzavřít smlouvu novou?
Dotaz č.1452 [ zadáno 12.2.2014 ]
V zákoně o myslivosti č. 449/2001 Sb. je v § 21, odst. (1) písm. a) je uvedeno: do působnosti
valné hromady náleží - volba a odvolání honebního starosty, který je zároveň předsedou honebního výboru, honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru. V § 23 odst. (2) stejného zákona o myslivosti je pak uvedeno: Honebního starostu a jeho zástupce (tím je myšlen honební místostarosta) volí valná hromada na období 10 let způsobem uvedeným ve stanovách, a to z členů honebního společenstva nebo fyzických osob, které navrhne člen honebního společenstva. Jedná se mně o to, že valná hromada dle § 21, odst. (1) písm. a) mysliveckého zákona volí a odvolává honebního starostu, honebního místostarostu a další členy honebního výboru, avšak v § 23 odst. (2) stejného zákona o myslivosti honebního starostu a jeho zástupce volí valná hromada způsobem uvedeným ve stanovách. Je zde tedy uvedeno, že ve stanovách může být uveden způsob volby. Je možné dát do stanov honebního společenstva i způsob odvolání honebního starosty, místostarosty a dalších členů honebního společenstva? Pokud by to nebylo možné, pak žádám o sdělení, jak tyto situace řešit
Dotaz č.1451 [ zadáno 11.2.2014 ]
V našem sousedství žije člověk, který neustále napadá naše MS u odboru životního prostředí pov. obce Tábor, ohledně škod zvěří, výši odstřelu a výskytu dančí zvěře. O těchto skutečnostech uvádí na ožp. nepravdy. Toto jeho jednání vyvrcholilo jeho požadavkem na ožp, kde požadoval poskytnutí plánů chovu, lovu a informace o odstřelu. Na tento jeho požadavek, vedení MS reagovalo písemným nesouhlasem k poskytnutí těchto informací ožp. tomuto občanovi. Tento se proti postupu ožp. odvolal ke krajskému odboru a ve svém odvolání zároveň uvedl, že MS falšuje výše uvedené plány. Krajský odbor nařídil ožp. poskytnout výše zmíněné informace stěžovateli s odvoláním na základní listinu práv a svobod. Tato zmíněná osoba stěžovatele neustále napadá MS a jeho představitele a taktéž zástupce obce. Tento člověk není ani majitelem pozemků v honitbě a není ani členem HS. Nutno uvést, že v naší honitbě nejsou překračovány normované stavy spárkaté zvěře a za období od roku 1990 až do současnosti jsme nebyli nuceni řešit jedinou stížnost na škody zvěří.
Dotaz č.1450 [ zadáno 3.2.2014 ]
Je možné, aby myslivecký hospodář sám s podpisem předsedy mysl. sdružení vydával povolenky k lovu trofejové zvěře členům mysl. sdružení, aniž by o nich hlasovala členská
schůze? Jsou takto vydané povolenky platné? A zároveň tím i posunul doby lovu například
až o měsíc? Může myslivecký hospodář bez hlasování členské schůze rozhodnout, že se
nebudou posílat trofeje na chovatelskou přehlídku trofejí?
Dotaz č.1449 [ zadáno 27.1.2014 ]
Předseda našeho Mysliveckého sdružení po proškolení na nový zákoník práce sepsal členskou
smlouvu jako reakci na změny pro MS. Protože je nyní tzv. statutární zástupce. Ve členské
smlouvě uvádí - předmětem je způsob řešení situací, které souvisí s finančním, hmotným nebo i
nehmotným vypořádání případných škod činností myslivecké stráže. Zavazuje tím členy MS
aby se podíleli na úhradě případných dluhů MS, zavazuje členy i s rodinou zákazem vymáhání
náhrad za úrazy a újmy, ukládá odpovědnost za technický stav přidělených mysl. zařízení s
náhradou úrazů újmů všem občanům. Těch podmínek je více. V závěrečném ustanovení uvádí, že
při nesplnění smluvních podmínek a povinností bude přezkoumáno jeho členství v MS. Chci se
proto zeptat, zda je to po právní stránce v pořádku, zda na něco takového má vůbec právo. Jsme
honitba polní s minimálním počtem zajíců, bažantů a bez kmenových stavů černé zvěře.