Právní poradna je určena pro zodpovídání právních dotazů týkajících se myslivců a výkonu práva myslivosti a je poskytována jako bezplatná služba pouze pro předplatitele časopisu Myslivost.
Dotazy, které zodpovídal v minulosti JUDr. Ing. Vladimír Čechura najdete k náhledu v archívu poradny.
Od roku 2017 nově zodpovídá na dotazy JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D., advokát, lektor a zkušební komisař ČMMJ, který působí na katedře teorie práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Dotazy prosím zadávejte stručně a výstižně. Po obdržení dotazu redakce váš dotaz přeposílává JUDr. Ondrýskovi, po zpracování odpovědi bude text zaslán jak na adresu tazatele, tak případně uveřejněn veřejně v rubrice a nebo i na stránkách časopisu Myslivost.
Prosím respektujte, že nelze předem určovat jak rychle a do jakého datumu bude váš dotaz zpracován a kdy vám bude zaslána odpověď.
Odpovědi jsou pouze názorem zpracovatele, nelze je tedy považovat za adekvátní rozhodnutí soudu a ani za oficiální právní rozbor soudního znalce.
Předem odmítáme dotazy netýkající se myslivců a myslivosti, dotazy štvavé, útočné, neslušné či jinak nesplňující zásady slušného chování a myslivecké cti, etiky a morálky.
Dotaz č.1356 [ zadáno 30.11.2011 ]
Musí myslivecká stráž být členem toho mysliveckého sdružení, kde vykonává tu mysliveckou stráž.
Dotaz č.1355 [ zadáno 9.11.2011 ]
Naše MS má platný Provozní řád vydaný naposledy v roce 1989, od té doby je členskou schůzí schválených spousta změn a úprav, z níž jen 2 byly členům nakopírovány a předány. Těch ostatních, které jsou jen v usneseních z členské schůze. Usnesení z členských schůzí mají založeny jen předseda a jednatel, u ostatních lidí přežívají jen v paměti členů, samozřejmě jen těch, kteří na té oné schůzi byli přítomni. Členové, kteří byli přijati později, je to sdělováno pouze ústně a to většinou jen formou ty ty, to nemůžeš dělat. Je to vůbec právně správné? Neměly by tyto důležité změny být vydávány i písemnou formou, protože kdo si to má všechno pamatovat a hlavně, není se kde podívat zvlášť u nových členů. A jsou vůbec všechny ty příkazy platné, když nikdo ani kolikrát neví, kde je hledat?
Dotaz č.1354 [ zadáno 9.11.2011 ]
Pro minimalizaci škod způsobených černou zvěří nás nutí soukromý zemědělec k vybudování odchytového zařízení a odchycenou černou zvěř v odchytovém zařízení postřílet na základě výjimky ze zákona vydanou ministerstvem zemědělství. Existuje taková výjimka ze zákona, která by toto nemyslivecké jednání povolovala?.
Dotaz č.1353 [ zadáno 30.10.2011 ]
Narazili jsme ve Střelecké Revui na takový problém, a chtěl bych se vás zeptat, zda o tom nevíte něco bližšího. Jde o použití flobertek, vzduchovek apod. k tlumení hlodavců a podobných škodlivých zvířat, které nepatří mezi zvěř. Smí se to nebo ne? Zatím vycházíme z toho, že střílet s tím člověk na svém pozemku smí, líčení pastí na myši a krysy je také normální, takže dle zdravého rozumu by to mělo být povoleno. Nevíme ale, jestli si zákon nemyslí něco jiného než zdravý rozum. Pokud byste o tomhle něco věděl, docela bych to ocenil.
Dotaz č.1352 [ zadáno 30.10.2011 ]
Hlasování o pronájmu honitby na VH HS. Když nebude se smlouvou o nájmu honitby souhlasit cca 1/3 přítomných, jak dále postupovat? § 22 odst. 5 říká, že je vyžadováno souhlasu 3/4 přítomných.
Dotaz č.1351 [ zadáno 30.10.2011 ]
Jak právnicky ošetřit smlouvu o smlouvě budoucí o nájmu honitby. Jestli to tak jde.
Dotaz č.1350 [ zadáno 7.10.2011 ]
Chovatel ovcí si pronajal od Agropodniku, který hospodaří na pozemcích mnoha malých vlastníků cca 200 ha luk a pastvin, které ohradil celoročním el. ohradníkem, který brání pohybu veškeré spárkaté zvěře, včetně zajíců. Omezen je tak i volný pohyb obyvatel okolních obcí. V odpovědi č. 685 píšete, že ohradníky nečiní pozemek nehonebním a není tak bráněno provádění myslivosti. S tímto konstatováním v tomto případě nelze souhlasit, jedná se o obrovskou členitou plochu bez veškeré zvěře, zůstalo zde nevyužito i několik krmných zařízení a dalších mysliveckých zařízení, stávající velké množství remízků bylo záměrně zlikvidováno. Jak si máme z pohledu MS (HS) představovat myslivecké hospodaření na této ploše z celkově 1000 ha velké převážně polní honitby. Ostatní zbytkové zatravněné plochy v honitbě ani výměry oplocených nedosahují. Má tato situace nějaké řešení, nebo jsme postavení do role přihlížejících diváků, navíc s povinností platit za pronájem honebních pozemků.
Dotaz č.1349 [ zadáno 30.9.2011 ]
S blížícím se koncem nájemního období připravujeme novou smlouvu o pronájmu honitby mezi MS a HS. Do nové smlouvy bychom rádi zanesli opční právo. Můžete mi prosím poradit jak opční právo ve smlouvě formulovat, aby vše bylo po právní stránce v pořádku, příp. mne odkázat na vzor smlouvy s opčním právem?
Dotaz č.1348 [ zadáno 30.9.2011 ]
Chci se zeptat, jak lze postupovat v případě, když myslivecký hospodář záměrně upraví nasčítaný počet drobné zvěře. Jen s tím opodstatněním, že se něco na honu lovit musí, i když je v takovém počtu, že ze zákona nelze tento druh chovat.
Dotaz č.1347 [ zadáno 9.9.2011 ]
Kontrolu používání ekologických broků při společném lovu na kachny by měli provádět hospodář a myslivecká stráž. Chtěl bych se zeptat, jak by měli postupovat, pokud některý z účastníků lovu bude přistižen při použití olověných broků, i když se při kontrole před započetím lovu prokázal ekologickým střelivem.