výstavba nové cesty

Obracím se na Vás jako řadový myslivec. V současnosti v mém rodišti probíhají komplexní pozemkové úpravy. Jsou ve stádiu, kdy je schválen plán společných zařízení a připravuje se návrh.V rámci pozemkových úprav chce Pozemkový úřad vybudovat novou cestu se živičným povrchem přímo středem lokality s vysokou koncentrací srnčí zvěře. Ke shromažďování zvěře zde dochází především v období nouze a to především v období od listopadu do konce března. Zvěř se zde ráda zdržuje, protože vlivem konfigurace terénu zde nachází příznivé podmínky, klid a přehled. Lokalitu tvoří mírná úžlabina. Nejsou výjimkou roky kdy je možné v popsaném území napočítat i 100 kusů srnčí zvěře. Zvěř se zde zdržuje i v době vegetace, klade zde mláďata a ve zvýšené míře přechází. Tuto skutečnost nemohu jinak doložit než prohlášením mysliveckého hospodáře, předsedy mysliveckého sdružení a dalšími členy mysliveckého sdružení. Naše rodina je vlastníkem pozemků, přes které tato cesta má vést. Protože mi jako myslivci osud zvěře není lhostejný od samého počátku proti této cestě protestuji. Pozemkový úřad na naše nesouhlasné stanovisko nechce brát zřetel. Žádná cesta v těchto místech nikdy nebyla. Byla zde pouze svodnice, která z daného území odváděla vodu. Svodnice v dobách socialistického zemědělství zanikla. Všechny okolní pozemky dle situace mapy pozemkového katastru jsou přístupné ze stávající polní cesty a tento úsek tedy ke zpřístupnění pozemku nebytně nutný není. Pokud dojde v rámci pozemkových úprav k propojení cestní sítě vznikne spojením i s se silnicí III. Třídy okruh. Tento okruh bude bezvadnou příležitostí pro příznivce jízdy na čemkoliv. Vznikne tak ideální dvoukilometrová rovinka polní cesty, na které jsou tito uživatelé prakticky nepostižitelní. Lze při odporu proti realizaci této cesty se odvolávat na zákon č.449/2001 Sb. o myslivosti § 8-9. Lze toto ustanovení pro daný nějak případ použít?

Povinnost uvedená v § 8 zákona o myslivosti dopadá na každého, tedy i na orgány rozhodující v řízení podle předpisů o územním plánování a stavebním řádu, na pozemkové úřady v řízeních o schvalování pozemkových úprav i na orgány státní správy myslivosti, které se k investičním záměrům v těchto řízeních vyjadřují z hlediska zájmů myslivosti. Z tisku jsou známy i případy naprosto zbytečně stavěných některých společných zařízení v rámci pozemkových úprav. V řízení o nich by měl být držitel honitby vystupovat jako účastník řízení. Nesouhlas vlastníků pozemků může být za podmínek stanovených v předpisech o pozemkových úpravách v řízeních o nich pozemkovým úřadem překonán. Jinak jako proti každému správními rozhodnutí se lze bránit odvoláním k MZE – Ústřednímu pozemkovému úřadu. Jeho rozhodnutí lze napadnout žalobou u soudu popřípadě přezkoumáním mimo odvolací řízení ministrem zemědělství. Vladimír Čechura