dohledávka kontra společný lov

Dne 27.8.09 jsem byl slovně napaden předsedou MS, že si dělám soukromou naháňku. Bylo mi sděleno, že výborová schůze rozhodne o odebrání povolenky k lovu. Stala se tato věc. Dne 22.8. 09 jsem v odpoledních hodinách natrefil v kukuřici na tlupu černé zvěře. LUP mi je začali hlásit. Po určitém čase jsem jeden kus postřelil z důvodu dobrého a bezpečného dohledání jsem LUP odvolal a požádal 2 členy MS o pomoc. Po obstavení kukuřice se podařilo kus vytlačit a následně dostřelit. Jednalo se o prase o váze 65 kg. Při lovu jsem použil LUP a zvěř byla postřelena a následně dostřelena kulovou zbraní ráže 7x64. Jednalo se o individuální lov. Po dohledání zvěře jsem vše nahlásil a předložil ke kontrole mysliveckému hospodáři. Odlov černé zvěře jsem prováděl dle zákona o myslivosti a plánu lovu.

Při společném lovu je jeho předmětem zvěř zdravá, při dohledávce však nikoliv, jejím předmětem je zvěř zhaslá, případně poraněná. Nelze proto rozlišovat oba postupy podle toho, kolik střelců se jich zúčastní. To by znamenalo posuzovat dohledávku jako individuální lov, jímž samozřejmě není, dohledávaná zvěř se neloví, dohledávkou se lov zakončuje. Zákon o myslivosti věnuje dohledávce § 43, vše však ve spojitosti s jejím provedením v cizí honitbě. Z toho nelze vyvodit opakem, že neplatí povinnost provést dohledávku v každé honitbě. V zákoně uvedené oprávnění použít k dohledávce loveckého psa (definice v § 44 odst. 1 zákona o myslivosti- pes loveckého plemene uznaného FCI s průkazem původu a složení příslušné zkoušky z výkonu –nikoliv tedy LUP) je právě formulováno pro cizí honitbu, pro uživatele honitby v „jeho“ honitbě použití loveckého psa k dohledávce je povinností (zákon o myslivosti v § 44 odst. 1 ji sice stanoví pro držitele honitby, z logiky věci však vyplývá, že při pronájmu honitby přechází na nájemce). Další věci ohledně dohledávky zákon o myslivosti neupravuje. Je proto věcí uživatele honitby, aby je v provozním řádu honitby upravil. Vladimír Čechura