V podstatě by se dalo říci, že s výcvikem k lovecké upotřebitelnosti se dá začít do doby, kdy je pes fyzicky a psychicky schopný takovou činnost vykonávat. Určitě je také třeba zvažovat, jak na tom pes bude, až s výcvikem skončíme. Stárnutí psa je záležitost velmi individuální. Obecně platí, že velká plemena stárnou rychleji než plemena malá a velkou roli hraje zdravotní stav psa i to, v jakých podmínkách doposud žil. Jednoznačná odpověď je v tomto případě těžká, protože asi není možné s jistotou tvrdit půjde to nebo nepůjde to. Samozřejmě také záleží na tom, za jakým účelem psa cvičíme. Celodenní hon asi bude pro psa větší zátěží než situace, při které bude doprovázet svého pána na šoulačce. Výše uvedené zatím spíše hovoří o fyzických schopnostech psa. Trochu jiné už to může být se samotným výcvikem. Staré české přísloví praví že: „Starého psa novým kouskům nenaučíš .“ Praxe říká, že výcvik starého psa je opravdu otázkou složitou a bude velmi záležet na zájmu psa o zvěř a také na tom, jak vypadá základní poslušnost, o které píšete. Odborná literatura s výcvikem staršího psa asi neporadí. Mimo to je literatury zaměřené na výcvik ohařů spíše nedostatek než nadbytek. Některé publikace jsou uvedeny v odpovědi na otázku č.13.
Vladimíra TICHÁ