ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator
vychází v 7:07 a zapadá v 18:28
vychází v 17:39 a zapadá v 2:11
 

živnostenský list při pořádání mysliveckých akcí

Dotaz č.: 2019011

Otázka:

Žádám o vyjádření, zda MS potřebuje živnostenský list k pořádání kulturních a společenských akcí a prodeji alkoholu a občerstvení na nich. Dle informací, které jsem dohledal na internetu je názor státní správy, že i ples pořádaný k jednou ročně vykazuje známky soustavné činnosti a proto se jedná o podnikání za účelem zisku dle živnostenského zákona. MS by tedy měl mít živnostenský list na pořádání kulturních akcí, hostinskou činnost, prodej lihu plus koncesi na prodej lihu. Naproti tomu nezávislé právní poradny a spolky zastávají názor, že akce pořádaná jednou za rok nenaplňuje znak soustavnosti a tudíž se jí žádné omezení netýká. Existuje v dané oblasti nějaká judikatura, dle které by se dalo řídit? Domnívám se, že pokud by MS (a spolky obecně) byly nuceny dodržovat veškeré náležitosti vztahující se na podnikatele, povede to k likvidaci kulturního života na malých obcích.

Tazatel:

Odpověď:

Právní úprava spolku je obsažena v § 214 an. NOZ. Konkrétně § 217 odst. 2 zní „Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže“. Z povahy věci je tedy spolek založen jako neziskový subjekt. To mu však nijak nebrání, aby si v rámci své činnosti zajistil určitý zisk. S tím také zákon počítá, když hovoří o tzv. vedlejší hospodářské činnosti spolku. Ten dle § 217 odst. 2 spočívá v „podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku“. Následně v odst. 3 dodává, že tento zisk může být použit pouze na činnost spolku včetně správy spolku. Zásadní v této věci tedy bude znění stanov spolku. U MS lze předpokládat, že stanovy budou uvádět hlavní činnost výkon myslivosti. Vše ostatní by tedy mělo spadat maximálně do činnosti vedlejší, tedy i pořádání plesů a jiných kulturních akcí.
Pokud by tedy byly splněny podmínky § 2 ŽZ, je MS si povinen zajistit živnost. Konktrétně § 2 ŽZ hovoří o následujících podmínkách: a) soustavná činnost b) provozována samostatně c) vlastním jménem d) na vlastní odpovědnost e) účel dosažení zisku f) dle ŽZ. Za soustavnou činnost se skutečně považuje také pořádání každoročních plesů, či jiných kulturních akcí, které se nějakým způsobem opakují. Vzhledem k tomu, že podmínky musejí být splněny kumulativně, tak by spornou otázkou mohlo být také účel dosažení zisku. Jak již bylo zmíněno, je možné konat výdělečnou činnost jako vedlejší činnost spolku. Jelikož však tento zisk není z hlavní činnosti spolku, kdy by byl získán pouze jako jakýsi vedlejší produkt, tak je i tato podmínka ŽZ splněna. Jelikož jsou tedy všechny podmínky § 2 ŽZ splněny, je nutné, aby měl MS zajištěnou živnost. Zároveň připomínám, že spolek je dle § 214 odst. 3 povinen použít zisk pro spolkovou činnost včetně správy spolku.
Ztotožňuji se tedy spíše s názorem ŽÚ, který požaduje živnostenské oprávnění. O jinou situaci by se například jednalo, kdy by byla pořádána určitá kulturní akce skutečně nahodile, kdy by nebylo možné shledat žádné znaky soustavné činnosti. Stejně tak by živnostenské oprávnění nebylo třeba za situace, kdy by stanovy spolku uváděli jako hlavní činnost spolku určité „zajištění společenských akcí“ přičemž zisk s takových akcí by byl získán pouze jako jistý vedlejší produkt.
 
 

Zpracování dat...