ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator
vychází v 7:07 a zapadá v 18:28
vychází v 17:39 a zapadá v 2:11
 

Vymáhání škod zvěří ze strany pachtýře pozemků

Dotaz č.: 2017038

Otázka:

Vlastník a současně i pachtýř honebních pozemků uplatnil u uživatele honitby nárok na náhradu škody způsobené zvěří na lesních pozemcích. Vedle požadavku na úhradu škody na porostech, kterou dokládá přiloženým znaleckým posudkem, požadoval též uhradit náklady na vyhotovení znaleckého posudku, jakožto náklady z mimořádných opatření, které doložil fakturou. Ohledání poškozených ploch a jednání o škodě ve smyslu ust. § 55 odst. 3 zák. o myslivosti, které uživatel honitby požadoval, poškozený odmítl s odůvodněním, že škodu již vyčíslil znalec. MS, v zájmu předejití soudnímu řízení, škodu v požadovaném rozsahu uhradil, i když s její výší zcela nesouhlasil. MS však odmítlo uhradit fakturu za znalecký posudek, který považoval v době uplatnění nároku za předčasný a nadbytečný. Ohledně náhrady za vyhotovení posudku proběhlo soudní řízení, v němž okresní soud poškozenému jeho požadavek (úhrada znaleckého posudku), včetně nákladů řízení přiznal, i přes vznesené námitky nadbytečnosti. S ohledem na tzv. bagatelní souzenou částku (do 10.000 Kč) šlo o konečný rozsudek, bez možnosti opravného prostředku. V letošním roce poškozený postupoval stejně, když uplatnil škodu a její výši doložil znaleckým posudkem, přičemž požaduje vše zaplatit v 60 denní lhůtě. Jednání o možnosti dohody opětovně odmítá se stejnými. Jak má MS postupovat aby poškozeného vedla k jednání o dohodě a pokud z důvodů na straně poškozeného k dohodě nedoje, aby MS nemusel platit i výlohy za znalecký posudek, příp. i náklady soudního řízení? Je pachtýř lesních pozemků, namísto jejich vlastníka, oprávněn svým jménem požadovat náhradu škody způsobené zvěří na lesních pozemcích, když jej zákon k tomuto výslovně nezmocňuje a ani v pachtovní smlouvě není o možnosti uplatňování škod pachtýřem za vlastníka cokoliv ujednáno? Kdo je považován v takovém případě za poškozeného, když hospodářský výnos z lesních porostů je možno získat až po několika desetiletích?

Tazatel:

Odpověď:

Zákonodárce dává v ustanovení § 55 odst. 3 ZoM stranám možnost, aby o náhradě škody uzavřely vzájemnou dohodu. Soudní řízení tak (racionálně) staví až do podpůrné role. Uzavření vzájemné dohody však není závaznou podmínkou uplatnění nároku poškozeného u soudu, proto ani není možné nikoho „vést k jednání o dohodě“ proti jeho svobodné vůli.
 
Co se týká časového úseku vyhotovení znaleckého posudku, pak se nedomnívám, že je správný váš argument, že v předsoudním stádiu je vypracování znaleckého posudku předčasné. Naopak, v rámci následného soudního řízení takový postup výrazně celé jednání urychluje, neboť není nezbytné soudní řízení odročovat za účelem vypracování znaleckého posouzení. Je tak naplněna základní zásada civilního řízení, a to zásada hospodárnosti.
 
V civilním soudním řízení pro hrazení nákladů platí obecně pravidlo podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a to že ten účastník, který měl ve věci plný úspěch, má nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění práva proti tomu účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Znalecký posudek lze považovat obecně za druh nákladů řízení dle § 137 odst. 1 o. s. ř. Přesněji se jedná o náklady důkazů. Z § 142 plyne, že strana má právo na náhradu pouze takových nákladů, které jsou potřebné a účelné. Ve vašem případě je v možném budoucím sporu nezbytné řádně odůvodnit, že protistranou vypracovaný znalecký posudek je nadbytečným nákladem, a proto i nákladem neúčelným, neboť pro stanovení výše škody je možné zvolit méně nákladné procesy (např. odborné posouzení).
 
Pokud zároveň říkáte, že máte pochybnosti o výši škody, pak stojí za zvážení investice do vlastního znaleckého posudku. Pokud tento vyjde v značně odlišné (nižší) výši škod a bude-li se jednat dokonce o rozdíl min. 50 %, pak může dokonce dojít k situaci, kdy protistrana nebude mít většinový úspěch ve věci, neboť dojde k částečnému zamítnutí žaloby, a to v té části, kde bude protistrana požadovat vyšší částku, než kolik činí skutečná škoda. To však záleží na tom, jak důkladně bude vaše znalecké zkoumání provedeno a k jakým důkazům se soud přikloní. Budete-li mít zároveň důvodné podezření, že znalecké posudky vypracované protistranou jsou úmyslně nepravdivé, pak v takovém případě lze zároveň zvažovat podat oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu k příslušnému orgánu činnému v trestním řízení, a to z důvodu podezření z TČ podání křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 trestního zákoníku. Zároveň, pokud by došlo k situaci, že protistrana nebude mít ve věci úspěch, a to v rozsahu více, jak 50 %, pak je zde naopak možnost, že soud náhradu nákladů přizná vám, jako žalované straně.
 
Přestože v bagatelních věcech není možné využít řádných opravných prostředků, je možné podat ve věci ústavní stížnost. V tomto odkazuji na příslušnou judikaturu – usnesení sp. zn. III ÚS 2612/07, ve kterém jsou rozebrány kritéria přípustnosti ústavní stížnosti v bagatelních věcech. Dále by vaší pozornosti neměl uniknout nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 626/06 ve kterém se řešila otázka náhrady nákladů řízení v souvislosti se znalečným. V něm soud uvedl některé zásady pro rozhodování o otázce náhrady nákladů.
 
Co se týká otázky, zda je oprávněn škodu požadovat i pachtýř, pak na tuto otázku odpověděl již Ústavní soud, a to v nedávném rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 1346/17 ze dne 30. května 2017. Ústavní soud zde potvrdil, že náhradu škody může požadovat i pachtýř.
 
Také v otázce projevení se škody v delším časovém období je nezbytné užít judikaturu. V této věci totiž vydal Nejvyšší soud rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 4682/2010, ze dne 21. 8. 2012, v němž uvedl, že „Ohledně počátku běhu prekluzivní doby je třeba ne zcela jasnou dikci zákona vyložit tak, že vznikem škody se zde míní škodná událost, tedy každé jednotlivé škodlivé působení zvěře na zemědělské pozemky, polní plodiny a zemědělské porosty, od níž počíná běžet lhůta k uplatnění nároku u uživatele honitby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2009, sp. zn. 25 Cdo 719/2008, publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí NS pod C 7218). Tato fáze má tzv. notifikační charakter, neboť slouží zejména k ověření mechanismu vzniku škody a k závěru, zda je vůbec dán základ odpovědnosti. Proto je nutno tento úkon doplnit o vyčíslení náhrady, v němž poškozený sděluje charakter utrpěných újem a její výši. Podle toho, zda jde o škodu, která je zjistitelná dříve, než jsou poškozené porosty sklizeny, či nikoliv, rozlišuje se dvojí režim. V případě, že je rozsah škody zřejmý okamžitě, aniž by bylo nutno čekat dozrání nepoškozených plodin (např. když porosty byly zcela zničeny nebo byly ztraceny vynaložené náklady), je lhůta pro tento úkon spojena se samotným uplatněním nároku, tj. činí shodně dvacet dní počítaných od téhož okamžiku vzniku škody. Oproti tomu právě pro případy, kdy se poškození plodin projeví až poté, co byla provedena jejich sklizeň, tedy jestliže teprve porovnáním očekávaného výnosu se skutečným lze určit ztrátu, zakládá zákon samostatně běžící lhůtu v délce patnácti dnů, jejíž počátek odkládá až k ukončení sklizně (§ 55 odst. 2 věta druhá zákona).
 
Z uvedeného tak plyne, že samotnou škodu bude uplatňovat aktivně legitimována osoba (vlastník, pachtýř, jiný uživatel) a to v době, kdy ke škodné události došlo, byť ji ještě nemůže v daném momentě vyčíslit. To však nebrání uplatnění nároku, jak je zřejmé z výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Zpracování dat...