ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator
vychází v 7:07 a zapadá v 18:28
vychází v 17:39 a zapadá v 2:11
 

Udělení výtky členovi MS

Dotaz č.: 2017001

Otázka:

Při projednání porušení provozního řádu dospěl výbor spolku k závěru, že není důvod udělit členovi spolku výtku. S tímto rozhodnutím jiný člen spolku nesouhlasil a na členské schůzi navrhl hlasování pro udělení výtky. Členská schůze rozhodla o udělení výtky. Postupovala členská schůze v souladu se zákonem? Jaké jsou možnosti odvolání?

Tazatel:

Odpověď:

 
Práva a povinnosti člena spolku se řídí zejm. stanovami spolku, jakožto základního dokumentu fungování této korporace. V NOZ je patrná velká smluvní volnost pro členy spolku upravit si vzájemná práva a povinnosti odchylně od zákona. Je tedy v zásadě dovoleno, aby samotné stanovy odkázaly i na další „vnitřní předpis“, který bude konkretizovat jednotlivá práva a povinnosti svým členům. Z Vašeho zadání plyne, že tímto vnitřním předpisem je v případě konkrétního spolku tzv. provozní řád. Jako člen spolku tak máte povinnost se řídit ustanoveními stanov, ustanoveními provozního řádu, a zároveň v situacích těmito předpisy neupravenými se práva a povinnosti řídí podpůrně občanským zákoníkem. Zde je třeba jen doplnit, že dle § 18 odst. 2 stanov Vašeho spolku (dále jen „Stanovy“) se k ustanovením provozního řádu, která jsou v rozporu se Stanovami nepřihlíží. V případě jejich střetu tak mají Stanovy přednost před zněním provozního řádu.
  
Ustanovení § 16 Stanov upravuje povinnosti členů Vašeho spolku. Zde je konkretizováno, že člen spolku má povinnosti plynoucí ze zákona, stanov, provozního řádu a rozhodnutí orgánu spolku.
 
Samotný provozní řád je obecně upraven v § 18 Stanov. Zde je stanoveno, že se jedná o vnitřní předpis spolku, který mj. blíže specifikuje práva a povinnosti členů spolku. Vzhledem k tomu, že vnitřní předpisy se, na rozdíl od stanov, nezveřejňují ve sbírce listin spolkového rejstříku, a provozní řád Vámi ani nebyl zaslán do redakce, pak jsme neměli k němu přístup a vycházíme pouze ze znění Stanov. Přesto však lze vycházet z následujících skutečností.
Podle ust. § 19 Stanov členovi, který porušil svoji povinnost z členství (pozn. Stanovy zde nehovoří o povinnostech plynoucích pouze ze stanov, ale obecně o všech povinnostech plynoucích z členství, tj. i povinnosti plynoucí z provozního řádu), může výbor uložit jako jedno z opatření napomenutí (výtku). Zde je důležité upozornit na několik skutečností. Předně je dané ustanovení ve Stanovách formulováno jako možnost, nikoli povinnost výboru tak učinit. Toto je taktéž doplněno ust. § 19 odst. 2, které hovoří, že opatření lze uložit v závislosti na závažnosti a četnosti porušení. Jinými slovy – výbor není povinen při každém porušení automaticky udělit opatření členovi spolku. Je to čistě oprávnění výboru a je jen na něm, zda k takovému jednání přistoupí. Pokud se však rozhodne opatření udělit, je ve smyslu § 19 odst. 2 povinen poměřovat závažnost a četnost porušení.
 
Podle ust. § 19 odst. 3 Stanov je členská schůze oprávněna „zrušit rozhodnutí o uložení opatření“. Uvedená citace je pro řešený případ velmi důležité a neboť z ní lze dovodit několik podstatných závěrů:
 
  1. Členská schůze je dle Stanov oprávněna pouze ke zrušení rozhodnutí, jímž bylo uloženo členovi spolku opatření à samotná členská schůze tak není (bez dalšího) oprávněna nahrazovat činnost výboru a rozhodovat o udělení opatření. V tomto směru si nicméně takovou působnost může tzv. atrahovat (§ 25 odst. 4 Stanov). Pro atrahování je však třeba rozhodnutí členské schůze, ve kterém se atrahování výslovně vyjadřuje. Pokud takové rozhodnutí nebylo učiněno, platí, že členská schůze není oprávněna zasahovat do působnosti výboru. Z vašich informací nevyplývá, že by členská schůze o atrahování působnosti rozhodla.
 
  1. Členská schůze je oprávněn pouze zrušit takový rozhodnutí, jimiž bylo opatření uděleno. Ve Vašem konkrétním případě však výbor nerozhodl o uložení opatření, naopak rozhodl o tom, že se opatření (výtka) nebude ukládat.
  
Na základě těchto skutečností se lze domnívat, že rozhodnutí členské schůze bylo učiněno v rozporu se stanovami spolku, a tudíž se jedná o neplatné rozhodnutí ve smyslu ust. § 258 o. z. V takovém případě máte právo se domáhat u příslušného soudu prohlášení takového rozhodnutí za neplatné, pokud se nelze neplatnosti dovolat u orgánů spolku. V tomto ohledu tak lze doporučit na nejbližší členské schůzi projednání této záležitosti a členy schůze upozornit na neplatné rozhodnutí a následně vyvolat hlasování o zrušení rozhodnutí, jímž Vám byla neoprávněně udělena výtka – resp. byla udělena způsobem porušujícím stanovy a orgánem spolku, který k tomu nebyl oprávněn. Tohoto práva je třeba se dovolat do tří měsíců ode dne, kdy jste se o rozhodnutí (členské schůze) dozvěděl (viz ust. § 259 o. z.).
 
Závěrem je třeba upozornit na ust. § 260 o. z., které říká, že soud dané rozhodnutí neprohlásí za neplatné, pokud napadené rozhodnutí nemělo závažné právní následky. Jedná se o nejednoznačné ustanovení, nelze s jistotou předjímat rozhodnutí soudu, zda dané porušení stanov bude považovat za takové, které má závažné právní následky. V případě, že Vám daným rozhodnutím nevznikla žádná škoda, nebyl jste vyloučen ze spolku, nebo Vám nebyla jinak zkrácena členská práva, pak se lze domnívat, že sice bylo učiněno neplatné rozhodnutí členské schůze, kterým bylo zasaženo do Vašich členských práv, avšak zasažení nemá takovou intenzitu, aby naplňovalo podmínku závažných právních následků. Z tohoto důvodu by daný soud nemusel podané žalobě vyhovět.
 
 
Shrnutí právního rozboru:
 
  1. Není pravdou, že by v řešeném případě rozhodnutím o neudělení výtky výbor porušil ustanovení zákona či stanov. Výbor má dle Stanov možnost (nikoli povinnost) za porušení povinností členovi spolku udělit některé z předvídaných opatření.
 
  1. Pokud členská schůze rozhodovala o udělení opatření členovi spolku za porušení povinnosti, bez toho, aniž by zároveň výslovně rozhodla o atrahování si takové působnosti, pak se jedná o neplatné rozhodnutí členské schůze. Členská schůze je totiž dle Stanov oprávněna rozhodovat pouze o zrušení rozhodnutí o udělení opatření. V daném případě však čl. schůze nerozhodovala o zrušení rozhodnutí o udělení opatření, neboť
 
  1. výbor nerozhodl o udělení opatření (naopak rozhodl o neudělení opatření) – nebylo tak možné rozhodovat o zrušení rozh. o udělení opatření, když toto neexistuje, a
  2. členská schůze v konkrétním případě ani nerozhodla o zrušení rozhodnutí, když naopak rozhodovala o samotném udělení postihu členovi spolku.
 
  1. Člen spolku má zásadně právo se dovolávat neplatnosti rozhodnutí pro rozpor se zákonem či stanovami. Jeho žalobě soud nevyhoví, pokud by neplatné rozhodnutí nemělo závažné právní následky a pokud by bylo v zájmu spolku takové rozhodnutí nevyslovit.
 
 
 
 
 
 
 
[1] Srov. § 216 o. z.
Zpracování dat...