Převedení honebních pozemků do vlastnictví s.r.o.?

Myslivecký spolek má potíže se dvěma svými členy. Veškeré záležitosti, s nimiž nesouhlasí, a které byly v rámci spolku řádně rozhodnuty, napadají soudní žalobou. Z cca 10 žalob nebyla žádná úspěšná. Ostatní členové mysliveckého spolku jsou z takového jednání znechuceni. Je možné, aby vlastník honebního pozemku (člen MS) tento „převedl“ do s.r.o., ve které budou společníci ostatní členové MS a MS bude následně zrušen rozhodnutím členské schůze? Jaká úskalí by takový postup přinesl? Je pravda, že s.r.o. ručí pouze svým majetkem a nikoli majetkem vlastníků s.r.o.?

1) Možnost převést honební pozemek do vlastnictví s.r.o.
 
Jako vlastník honebního pozemku jste oprávněn tento „převést“ do s.r.o. a to formou nepeněžitého vkladu (§ 15 odst. 3 ZOK). Členem HS se tak stane vzniknuvší právnická osoba.
 
Je však třeba počítat s náklady souvisejícími s celou transakcí – náklady na založení obchodní společnosti (notářský zápis pro společenskou smlouvu, poplatek za zápis společnosti do obch. rejstříku), náklady na vypracování znaleckého posudku, neboť nepeněžitý vklad, tj. honební pozemek, je nutné ocenit znalcem (§ 17 odst. 2 + § 143 ZOK).
 
Dále je nezbytné vzít v úvahu, že právní řád počítá s tzv. „majetkovou autonomií“ právnických osob, tzn. že převedením majetku do s.r.o. ztrácíte vlastnické právo k předmětnému pozemku a toto vlastnické právo nabývá právnická osoba. Při zániku právnické osoby se její majetek vypořádává a jako „náhradu“ za vložený majetek máte jako společník právo na tzv. „vypořádací podíl“ (viz § 36 odst. 1 ZOK).
 
2) Ručení společníků za dluhy s.r.o.
 
Ručení společníků s.r.o. je upraveno v ust. § 132 odst. 1 ZOK – za dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Při založení společnosti se každý společník zavazuje vložit určitý majetkový vklad do společnosti (min. 1,-). V konkrétním případě bude min. jeden společník zavázán vložit honební pozemek. Všechny tyto vklady ať už peněžní nebo nepeněžní mají určitou hodnotu, která je vyjádřená základním kapitálem (§ 30 ZOK – souhrn všech vkladů). Pokud se tedy společníci zavázali vložit do obchodní korporace podíly v celkové hodnotě 200 000,- pak za závazky společnosti ručí všichni společně a nerozdílně do té výše, v jaké není tato suma ještě zcela splacena.
 
Demonstrujme to na následujícím příkladu:
s.r.o. má dva společníky (společník „A“ a společník „B“). Každý z těchto společníků se zavázal vložit do společnosti podíl ve výši 100 000,- (základní kapitál s.r.o. tak bude 200 000,-). Pokud společník A již zcela splatil svůj podíl ve výši 100 000,- Kč, ale společník B splatil ze svého vkladu pouze 50 000,-, pak oba společníci odpovídají za dluhy s.r.o. společně a nerozdílně ve výši 50 000,- Kč, tedy ve výši v jaké nebyla splněna vkladová povinnost. Věřitel může chtít plnění buď od obou společníků nebo i od jednoho – ručí totiž společně a nerozdílně, kdy se solidarita projevuje v tom, že může chtít i celé plnění jen po jednom. Skutečnost, že společník A splnil celkově svou vkladovou povinnost pro zánik jeho ručení není rozhodující, neboť společníci ručí dle zákona i v případě nesplněné vkladové povinnosti ostatních společníků. Jen na okraj připomínám, že takové ručení za dluhy pouze ve vztahu k třetím osobám. Pokud by totiž společník A plnil určitý dluh ve výši 50 000,- z titulu ručení za dluhy právě kvůli tomu, že jiný společník nesplnil svou vkladovou povinnost, mohl by společník A toto plnění, které uhradil 3. osobě, následně požadovat po společníkovi B, v rámci tzv. regresu – tedy jakési náhrady škody z titulu plnění za jiného.
 
 
3) Ručení jednatele s.r.o.
 
Od výše uvedeného ručení společníků společnosti je potřeba odlišit ručení resp. osobní odpovědnost jednatele s.r.o.
 
Jednatel může ručit celým svým vlastním majetkem a to zejm. v případě, kdy by svým rozhodnutím ve funkci jednatele společnosti této společnosti způsobil škodu – např. nejednal s péčí řádného hospodáře (§ 159 o. z. + § 51 ZOK) a způsobil úpadek obchodní společnosti (§ 68 ZOK + § 159 odst. 3 NOZ).