Je možné člena spolku (který je zároveň členem HS) vyloučit?

Člen mysliveckého spolku nejeví zájem o činnost spolku, neboť se nezúčastňuje žádné akce spolku a ani svou nepřítomnost nijak neomlouvá. Tento stav trvá již několik let. Členové orgánu spolku mají za to, že v takovém případě dochází ze strany člena k porušení stanov i vnitřního řádu a z tohoto důvodu by mohl být člen vyloučen. Je zde však možnost, že na zmiňovaný člen nabyde honební pozemky, na nichž myslivecký spolek vykonává svou činnost a stane se tak členem honebního společenstva.

 
            V řešené situaci je nezbytné rozdělit problematiku na dvě základní části. První je vyřešení otázky vyloučení člena spolku a po jejím vyřešení bude možné se zabývat otázkou vztahu člena spolku a člena honebního společenstva resp. zda člen mysliveckého spolku požívá určité vyšší ochrany z důvodu, že je zároveň členem honebního společenstva - vlastníkem honebních pozemků, na nichž myslivecký spolek provozuje svou činnost.
 
1) Vyloučení člena spolku z důvodu neaktivity / nezájmu
Ustanovení § 233 odst. 2 o. z. určuje, že kdo se uchází o členství ve spolku, projevu tím vůli být vázán stanovami od okamžiku, kdy se stane členem spolku. Základní povinností člena spolku je tak dodržovat členské povinnosti určené mu ve stanovách. Občanský zákoník podporuje autonomii spolkového práva - to v praxi znamená, že členové spolku si mohou v zásadě obsah stanov (tj. i členské povinnosti) ujednat dle vlastní libosti, pokud tím nejsou porušena kogentní pravidla zákona, dobré mravy, veřejný pořádek apod. Pokud člen spolku porušuje stanovami nebo jiným vnitřním předpisem (prostřednictvím odkazu ve stanovách na jiný vnitřní) určené povinnosti, pak může být dle § 237 o. z. ze spolku vyloučen. Vyloučení však může být uskutečněno pouze na základě důvodu určeného ve stanovách viz rozhodnutí Nejvyšší soudu ČR, ve kterém je uvedeno, že „není přípustné, aby bylo členství v občanském sdružení ukončeno proti vůli člena bez uvedení důvodu. Jestliže stanovy takovou možnost připouštějí. Dostávají se v této části do rozporu s právem svobodně se sdružovat dle čl. 20 odst. 1 Listiny základních práva a svobod“ (sp. zn. 28 Cdo 2976/2010).
 
Pokud se člen spolku nezajímá o spolkové dění a neúčastní se jeho aktivit, pak takové jednání může být důvodem pro vyloučení jen v případě, že je ve stanovách či v jiném vnitřním předpise stanovena povinnost člena se aktivně účastnit na činnostech spolku. Zároveň připomínáme, že skutečnost, že člen spolku se nezúčastní zasedání členské schůze nemůže být důvodem pro jeho vyloučení, neboť účast na zasedání nejvyššího orgánu je jeho právem, nikoli povinností.
 
1) Vyloučení člena spolku, který je zároveň členem HS
            Základní vztah mysliveckého spolku a vlastníků honebních pozemků, resp. členů honebního společenstva, má základ v ust. § 32 zákona o myslivosti. Myslivecký spolek tak vykonává svou činnost na pozemcích držitele honitby na základě nájemní smlouvy. Vlastník honebních pozemků má pouze ve vztahu k mysliveckému spolku právo na upřednostnění jeho přihlášky k členství ve spolku dle § 32 odst. 6 zákona o myslivosti  (otázkou obsahu práva na přednostní projednání přihlášky jsme se v poradně detailněji zabývaly v předchozím příspěvku, proto v tomto rozsahu na něj odkazujeme). Jiný vztah člena HS a výkonu členství v mysliveckém spolku není v zákoně o myslivosti, ani v občanském zákoníku dále upraven. Na člena HS se tak ve všech ostatních případech budou aplikovat ustanovení zákona, příp. stanov, jako na běžného člena spolku. To tedy znamená, že vyjma přednostního projednání své přihlášky, nedisponuje člen HS žádnou jinou speciální „ochranou“ jako člen mysliveckého spolku. Uvedené podporuje i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2123/2013, ve kterém soud uvedl, že právo vlastníka honebních pozemků na přijetí za člena mysliveckého spolku nebrání tomu, aby byl vyloučen ze spolku pro porušování stanov spolku.
 
Závěr:
Člena spolku lze postupem dle ust. § 237 a násl. o. z. ze spolku vyloučit z důvodu jeho neaktivity, resp. nezájmu o spolkovou činnost, avšak jen v případě, že aktivní podpora a účast na akcích spolku je členskou povinností zanesenou ve stanovách (příp. ve vnitřním předpise) spolku. Vyloučení člena spolku pro porušení členských povinností nebrání ani skutečnost, že takový člen mysliveckého spolku je zároveň vlastníkem honebních pozemků.
  
            V řešené situaci je nezbytné rozdělit problematiku na dvě základní části. První je vyřešení otázky vyloučení člena spolku a po jejím vyřešení bude možné se zabývat otázkou vztahu člena spolku a člena honebního společenstva resp. zda člen mysliveckého spolku požívá určité vyšší ochrany z důvodu, že je zároveň členem honebního společenstva - vlastníkem honebních pozemků, na nichž myslivecký spolek provozuje svou činnost.
 
1) Vyloučení člena spolku z důvodu neaktivity / nezájmu
Ustanovení § 233 odst. 2 o. z. určuje, že kdo se uchází o členství ve spolku, projevu tím vůli být vázán stanovami od okamžiku, kdy se stane členem spolku. Základní povinností člena spolku je tak dodržovat členské povinnosti určené mu ve stanovách. Občanský zákoník podporuje autonomii spolkového práva - to v praxi znamená, že členové spolku si mohou v zásadě obsah stanov (tj. i členské povinnosti) ujednat dle vlastní libosti, pokud tím nejsou porušena kogentní pravidla zákona, dobré mravy, veřejný pořádek apod. Pokud člen spolku porušuje stanovami nebo jiným vnitřním předpisem (prostřednictvím odkazu ve stanovách na jiný vnitřní) určené povinnosti, pak může být dle § 237 o. z. ze spolku vyloučen. Vyloučení však může být uskutečněno pouze na základě důvodu určeného ve stanovách viz rozhodnutí Nejvyšší soudu ČR, ve kterém je uvedeno, že „není přípustné, aby bylo členství v občanském sdružení ukončeno proti vůli člena bez uvedení důvodu. Jestliže stanovy takovou možnost připouštějí. Dostávají se v této části do rozporu s právem svobodně se sdružovat dle čl. 20 odst. 1 Listiny základních práva a svobod“ (sp. zn. 28 Cdo 2976/2010).
 
Pokud se člen spolku nezajímá o spolkové dění a neúčastní se jeho aktivit, pak takové jednání může být důvodem pro vyloučení jen v případě, že je ve stanovách či v jiném vnitřním předpise stanovena povinnost člena se aktivně účastnit na činnostech spolku. Zároveň připomínáme, že skutečnost, že člen spolku se nezúčastní zasedání členské schůze nemůže být důvodem pro jeho vyloučení, neboť účast na zasedání nejvyššího orgánu je jeho právem, nikoli povinností.
 
1) Vyloučení člena spolku, který je zároveň členem HS
            Základní vztah mysliveckého spolku a vlastníků honebních pozemků, resp. členů honebního společenstva, má základ v ust. § 32 zákona o myslivosti. Myslivecký spolek tak vykonává svou činnost na pozemcích držitele honitby na základě nájemní smlouvy. Vlastník honebních pozemků má pouze ve vztahu k mysliveckému spolku právo na upřednostnění jeho přihlášky k členství ve spolku dle § 32 odst. 6 zákona o myslivosti  (otázkou obsahu práva na přednostní projednání přihlášky jsme se v poradně detailněji zabývaly v předchozím příspěvku, proto v tomto rozsahu na něj odkazujeme). Jiný vztah člena HS a výkonu členství v mysliveckém spolku není v zákoně o myslivosti, ani v občanském zákoníku dále upraven. Na člena HS se tak ve všech ostatních případech budou aplikovat ustanovení zákona, příp. stanov, jako na běžného člena spolku. To tedy znamená, že vyjma přednostního projednání své přihlášky, nedisponuje člen HS žádnou jinou speciální „ochranou“ jako člen mysliveckého spolku. Uvedené podporuje i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2123/2013, ve kterém soud uvedl, že právo vlastníka honebních pozemků na přijetí za člena mysliveckého spolku nebrání tomu, aby byl vyloučen ze spolku pro porušování stanov spolku.
 
Závěr:
Člena spolku lze postupem dle ust. § 237 a násl. o. z. ze spolku vyloučit z důvodu jeho neaktivity, resp. nezájmu o spolkovou činnost, avšak jen v případě, že aktivní podpora a účast na akcích spolku je členskou povinností zanesenou ve stanovách (příp. ve vnitřním předpise) spolku. Vyloučení člena spolku pro porušení členských povinností nebrání ani skutečnost, že takový člen mysliveckého spolku je zároveň vlastníkem honebních pozemků.