vychází v 6:48 a zapadá v 18:56
vychází v 20:07 a zapadá v 9:12
 

Důtka za nenahlášení úlovku

Dotaz č.: 2018014

Otázka:

Může členská schůze udělit důtku za špatné chování v myslivosti? Důvodem udělení důtky je neoznámení střelení divočáka a nedosledovaní dvou kusů černé zvěře vedoucímu úseku, kde se stala tato událost, ale vše bylo nahlášeno mysliveckému hospodaři. V provozním řádu máme uvedeno v odstavci III povinnosti člena MS, bod 15 Každý člen je povinen neprodleně, nejpozději však do 24 hodin, hlásit vystřelené rány v honitbě Štíty mysliveckému hospodaři. Ve stanovách máme uvedeno následující: Členu, který neplní nebo poruší členské povinnosti vyplývající z těchto stanov nebo z provozního řádu nebo usnesení členské schůze, může výbor uložit některé z těchto opatření: a) výtku nesprávného jednání b) dočasné omezení využití výsledků mysliveckého hospodaření nebo jiných členských výhod, nejdéle však na dobu jednoho roku, c) dočasné omezení lovu trofejové zvěře, nejdéle však na dobu 1 roku. Byla tímto tedy porušena členská povinnost? A jako další otázku bych měl jestli se dá takovýto přestupek trestat zpětně, myslím tím že se událost stala už minulý kalendářní a myslivecký rok. A to ještě proběhla mezi tím výroční členská schůze, které se nezúčastnil člen který podal návrh na důtku.

Tazatel:

Odpověď:

 
Hned na úvod je třeba říci, že práva a povinnosti člena spolku se primárně řídí ustanoveními stanov a případně vnitřních předpisů, která tato práva a povinnosti blíže specifikují (jako zde uvedený provozní řád). Bez znalosti obsahu stanov a provozního řádu (vnitřní předpisy se ve sbírce listin spolkového rejstříku nezveřejňují), Vám budu moci poskytnout jen omezený právní rozbor. Člen spolku je povinen podrobit se rozhodnutí jeho orgánů. To vyplývá z povinnosti člena chovat se vůči spolku čestně a zachovávat jeho vnitřní řád (§ 212 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů; dále jen OZ) a rovněž projevením vůle být vázán stanovami spolku [za takový projev vůle se považuje podání členské přihlášky (§ 232 odst. 2 OZ)]. Také je vhodné zmínit, že daná povinnost se nevztahuje na ta rozhodnutí spolku, která jsou v rozporu s dobrými mravy, či je přijal orgán spolku, který k tomu nebyl oprávněn (§ 245 OZ).
Vaše první otázka zní, zda může členská schůze udělit důtku za špatné chování v myslivosti. Z části stanov, které jste k dotazu přiložil, je zřejmé, že k ukládání opatření (sankcí) je oprávněn výbor. Členská schůze by pak měla právo udělit výtku v případě, že by jí to umožňovaly stanovy či provozní řád a to v rozsahu a způsobem tam stanoveným (mohlo by se jednat o ustanovení ve stylu: „Členská schůze si může vyhradit rozhodování případů, které podle zákona, stanov nebo provozního řádu náleží do působnosti jiného orgánu spolku.[1]) V opačném případě by se jednalo o neplatné rozhodnutí. Je vhodné rovněž doplnit, že členská schůze se může usnést na dalších členských povinnostech, nicméně i tehdy může opatření za neplnění či porušení takové povinnosti uložit pouze výbor.
Uložení opatření je pak právem výboru, nikoli jeho povinností. Dospěje-li tedy výbor k přesvědčení, že člen porušil či neplnil členské povinnosti, výtku uložit může, ale nemusí.
K danému jednání: provozní řád stanovuje povinnost hlásit střelbu mysliveckému hospodáři, nikoli vedoucímu úseku. Tato povinnost by však mohla být stanovena v samotných stanovách či usnesením členské schůze. Pokud ani takto není povinnost ohlášení střelby vedoucímu úseku stanovena, nemá výbor oprávnění k uložení opatření.
Z Vašeho popisu událostí si nemyslím, že by došlo k porušení členské povinnosti a výbor by tedy neměl opatření uložit. Pokud by však výbor opatření uložil, bylo by na místě uvažovat o návrhu na zrušení rozhodnutí o uložení opatření členskou schůzí (jak to upravují např. vzorové stanovy: „Zrušit rozhodnutí o uložení opatření může členská schůze.[2]) Další možností by pak byl návrh na rozhodnutí o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami dle § 258 an. OZ.
Co se týče možnosti uložit opatření zpětně. Zákon tuto problematiku neřeší a záleží tedy na úpravě ve stanovách či provozním řádu (tj. pokud by např. stanovy obsahovaly ustanovení tohoto znění: „Právo uložit opatření zaniká, pokud nebylo opatření uloženo v době jednoho roku od porušení členské povinnosti“). Důležité je rovněž to, že člena spolku lze sankcionovat pouze za provinění, které podléhalo sankci již v době spáchání (tj. pokud by dané jednání sankci nepodléhalo a až následně by se členská schůze usnesla na jeho zařazení do stanov či provozního řádu, tak až od té chvíle by bylo možné člena za porušení této nové povinnosti sankcionovat).[3]
To, že se výroční členské schůze nezúčastnil člen, který podal návrh na opatření, nehraje v dané věci žádnou roli.
Shrnutí: dle mého názoru k porušení členské povinnosti nedošlo a výbor by tak neměl být oprávněn k uložení opatření. Pokud k uložení opatření přesto dojde, je na místě obrátit se na členskou schůzi či případně na soud s návrhem na zrušení opatření.
 
 


[1] Čl. 25 odst. 4 vzorových stanov od Mgr. Petra Tomáška.
[2] Čl 19 odst. 3 vzorových stanov od Mgr. Petra Tomáška.
[3] HRABÁNEK, Dušan. Členství ve spolku (rigorózní práce). Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity, 2016, s. 62 – 63.
Zpracování dat...