Aktuality

Oslovme poslance!

Jiří Janota | Diskuzní fórum
Oslovme poslance!
Poslanecká sněmovna projednává vládní novelu zákona o myslivosti, která určí podobu mysliveckého hospodaření na příští léta. Jaká podoba to bude a jestli bude myslivosti ku prospěchu či povede k jejímu zániku, můžete ovlivnit i Vy!

Vážené myslivkyně, vážení myslivci, opět se na Vás obracím s žádostí, abyste navštívili „své“ poslance. Poslanecká sněmovna projednává vládní novelu zákona o myslivosti, která určí podobu mysliveckého hospodaření na příští léta. Jaká podoba to bude a jestli bude myslivosti ku prospěchu či povede k jejímu zániku, můžete ovlivnit i Vy!

Návrh novely zákona o myslivosti připravilo Ministerstvo zemědělství. Měli jsme možnost jej připomínkovat. Výsledkem je kvalitní zákon, který myslivost zdravě modernizuje a zároveň ničemu neublíží.

Ve Sněmovně leží hned dvakrát. Jednou jako samostatný vládní návrh (sněmovní tisk 954) a podruhé téměř totožný text jako poslanecký pozměňovací návrh v rámci projednávání balíku zákonů o invazních druzích (sněmovní tisk 731). Nám je jedno, který projde, ale výrazně blíže ke schválení má poslanecký návrh. Vládní se už nejspíš do voleb projednat nestihne.
Podivné spojenectví Hnutí Duha, některých organizací vlastníků pozemků, lesnických a zemědělských spolků a ornitologů ale nespí. Jim spřátelení poslanci podali návrhy, jejichž cílem naopak je podobu myslivosti na dlouhá léta změnit tak, jak si to asi nikdo z nás nepřeje.

Prosím, navštivte své poslance a vysvětlete jim, že je třeba podpořit pozměňovací návrh poslance Antonína Staňka. Vysvětlete jim také, proč není vhodné podpořit zejména pozměňovací návrhy poslanců Petra Bendla, Radka Holomčíka a poslankyně Dany Balcarové.

Pokud váš poslanec problematice nerozumí, pokuste se mu objasnit, že myslivost je cílené hospodaření s volně žijící zvěří v ekosystémech, které člověk proměnil k obrazu svému. Že bychom neměli podléhat představě, že bez myslivosti a bez zvěře bude v Česku zázrakem neregulovaná divočina jako ve velkých národních parcích USA. Zvěř není viníkem současného stavu lesů a myslivost ve stávající podobě je pro udržení funkčních ekosystémů zcela nezbytná. V následujícím textu najdete argumenty, které můžete svým poslancům představit.
Případy, kdy musíme touto cestou působit na politiky jsou a dále budou čím dál častější. Lobby ochranářských organizací (ať chrání cokoliv) je stále silnější a tak zvaná liberální demokracie má stále větší a větší snahu zákazy a omezeními vytlačovat demokracii skutečnou. I proto je třeba, aby naše myslivecká Jednota zůstávala respektovanou silou.

Přesvědčte proto své kolegy myslivce, aby byli členy Českomoravské myslivecké jednoty. Jen tak budeme mít šanci udržet myslivost tak, jak ji známe, i do budoucna. Nikdo jiný se za nás nepostaví.
 
S poděkováním a přáním hodně úspěchů
Jiří JANOTA
předseda ČMMJ
 
Názor ČMMJ na pozměňovací návrhy zákona o myslivosti
 
Myslivecká rada ČMMJ, z.s. projednala na svém zasedání dne 5.3.2020 předloženou novelu zákona o myslivosti (sněmovní tisk 954) a plně podporuje pozměňovací návrh poslance Antonína Staňka. Zcela odmítavě se staví k poslaneckým návrhům poslankyně Balcarové, poslance Bendla a poslance Čižinského.
 
Proč PODPOŘIT pozměňovací návrh poslance Antonína Staňka (číslo 7631)
 
* Protože lépe, cíleněji a levněji vyváží potřeby zvěře a lesa než současný zákon.

* Především zruší přílepek k zákonu o lesích. Tím stát v září roku 2019 vyvlastnil vlastníkům pozemků a nám myslivcům (uživatelům honiteb) právo mysliveckého plánování. Vlastníci a myslivci podle něj od příštího roku nebudou smět rozhodovat o množství a druzích zvěře na svých pozemcích.

* Tento přílepek byl přijat bez jakékoli diskuze s relevantní odbornou veřejností. Obhajovali jej falešnou argumentací o přemnožené zvěři a miliardových škodách, které údajně působí. Některé neziskové organizace udělaly ze zvěře jediného viníka pomalé obnovy lesů a prosazují stav, kdy lesy budou téměř bez zvěře. Na takovém stavu ale není nic přirozeného, a už vůbec ne vyváženého.

* Zvěř v Česku není přemnožená. Přemnožení je stav, kdy prostředí nezvládne vysoký počet jedinců druhu uživit, načež stavy prudce poklesnou. To se nikde v Česku neděje. Kdyby se to dělo, jsou lesy plné padlin zvěře. Ve skutečnosti jsou stavy spárkaté zvěře zvýšené pouze místně. V některém regionu je více sičí zvěře, jinde černé, někde jsou stavy ideální, jinde nízké. Zvěře u nás také není víc než v okolních státech: V ČR dlouhodobě lovíme 68 ks / 1000 ha honební plochy, Německo 117 (!), Rakousko 88, Maďarsko 91.

* Škody působené zvěří na lesích ani zdaleka nedosahují odhadovaných sedmi miliard korun. Tento odhad je metodicky zcela nesprávný. Lesy ČR, které spravují zhruba polovinu tuzemských lesů, vykazují za posledních pět let průměrné škody zvěří pouhých 21 milionů korun ročně!

* Pokud přílepek zůstane v platnosti, bude stát povinen hradit znalecké posudky stavu porostů v honitbách. Náklady na tyto posudky budou odhadem stovky milionů korun každých pět let. Náklady na navýšenou agendu orgánů státní správy myslivosti, které ponesou obce s rozšířenou působností, odhadujeme na 75 milionů korun ročně. Ztrátu státního podniku Lesy ČR z pronájmů honiteb odhadujeme na 350 milionů korun ročně. Daňový poplatník tak za přílepek zaplatí stovky milionů korun ročně.

* Plán mysliveckého hospodaření podle návrhu vytvoří uživatel honitby (myslivec) a schvaluje jej držitel honitby (vlastník pozemků). Stanoví se na základě celkového stavu ekosystému, posouzení stavu lesa, výše škod v předcházejícím období a podobně. Uživatel honitby bude povinen plán lovu splnit. Státní správa bude povinna dodržování plánu kontrolovat. Bude-li to třeba, bude státní správa oprávněna nařídit snížení stavů zvěře. Tento způsob mysliveckého plánování zajistí lepší rovnováhu mezi stavy zvěře a potřebami lesa, a to bez omezení práv vlastníků pozemků a uživatelů honiteb.

* Umožní lov spárkaté zvěře s pomocí zdrojů umělého osvětlení a noktovizorů a lov samic a mláďat spárkaté zvěře i v noci. Tím přispěje k účinnějšímu snížení stavů tam, kde to bude skutečně potřeba.

* Umožní bez zvláštního povolení všem myslivcům usmrcovat invazní druhy živočichů, jako jsou mýval severní, psík mývalovitý či nutrie říční, kteří decimují původních druhy živočichů či rostlinstvo na březích vod. Myslivci tak budou moci účinněji chránit původní českou přírodu.
 
Proč NEPODPOŘIT pozměňovací návrh poslance Petra Bendla (číslo 7715)?
 
* Protože rozvrátí dosavadní systém péče o zvěř, povede k drastickému snížení jejích stavů bez ohledu na její životní pohodu a přinese státu mnohamiliardové náklady.

* Zakáže pronájem státních honiteb. Pod záminkou vyvážení potřeb zvěře a lesa znemožní státním organizacím (včetně Lesů ČR) pronajímat honitby. Jde přitom o zhruba 1/5 všech honiteb v Česku!

* Návrh by stát připravil o stovky milionů korun příjmů z pronájmů honiteb a zároveň by na něj přenesl veškeré náklady spojené s chovem zvěře a dalším provozem honiteb. Stát by musel hradit všechny činnosti, které dnes vykonávají myslivci na své náklady. Platil by krmení zvěře v době nouze, veškerou péči o zvěř, budování a údržbu mysliveckých zařízení, lov, odklízení sražené zvěře ze silnic, ochranu silnic před srážkami se zvěří a řadu dalších činností. Bezpochyby půjde o miliardy korun ročně z kapes daňových poplatníků.

* Prosazuje tzv. saský model hospodaření se zvěří, tj. pouhý prodej povolenek k lovu do státních honiteb. To by znamenalo, že by stát práci, kterou dnes v přibližně tisícovce honiteb dělají desítky tisíc dobrovolných myslivců, musel nahradit. Musel by zaměstnat tisíce nových státních zaměstnanců pro péči o zvěř ve státních honitbách, nebo tuto činnost zaplatit soukromým firmám. Na trhu práce není dostatečné množství kvalifikovaných osob, které by tuto činnost mohly vykonávat.

* Zákaz pronájmu státních honiteb vytvoří prostor pro možnou korupci. Stejný, jaký veřejnost kritizovala po roce 1989, kdy někteří vysoce postavení zaměstnanci státních lesů rozdávali povolenky k lovu představitelům strany a politikům a získávali tím výhody.

* Návrh tvrdí, že vyvážení potřeb zvěře a lesa nelze dosáhnout vhodným nastavením smluv. Toto tvrzení však nelze podložit, protože Lesy ČR ve svých smlouvách na škody zvěří důsledně dbají až v posledních několika málo letech.

* Sníží minimální velikost vlastní honitby na 250 ha. Již současná minimální výměra honitby 500 ha je na hraně možností mysliveckého hospodaření. Ve 250ha honitbách by smysluplné hospodaření bylo prakticky nemožné. Životní potřeby řady druhů zvěře jsou větší. Hospodaření v takové honitbě by se tak omezilo na lov všeho, co zrovna prochází.

* Tato změna by dopadla na 60 % všech honiteb v ČR! Zmenšení minimální výměry honiteb by vyvolalo snahu mnoho honiteb rozdělit, což by bez pochyby vedlo k mnohaletým soudním sporům a úplnému přerušení výkonu práva myslivosti v těchto lokalitách. Do nich by se pak stáhla zvěř, která by zde nekontrolovatelně působila škody nejen na lesích.

* Zahraniční zkušenosti ukazují, že menší honitby ve skutečnosti znamenají vyšší stavy zvěře. Menší honitby mají například v Německu a Rakousku, kde jsou odlovy výrazně vyšší než u nás (viz výše), větší honitby mají například v Polsku.

* Dá právo lovu vlastníkům, a dokonce i pachtýřům pozemků, a to bez ohledu na jakékoli myslivecké hospodaření. Vlastníci a pachtýři více než 5 ha pozemků v honitbě budou mít automatické právo lovu na svých pozemcích. Vlastníci a pachtýři více než 50 ha pozemků budou mít automatické právo lovu v celé honitbě až do výše schváleného plánu lovu. Lovem navíc budou moci pověřit libovolnou jinou osobu. Po honitbách se tak budou pohybovat neznámí, neprověření a místních zvyklostí neznalí ozbrojení lidé, kteří budou lovit cokoliv, kdykoliv, jakkoliv a zcela bez ohledu na životní pohodu zvěře i jakékoli oprávněné zájmy a plány uživatele honitby. Uživatel honitby tak pouze ponese náklady, ale příjmy si přivlastní někdo jiný. Dojde ke kolapsu zdravé struktury populací zvěře na většině území ČR.

* Neomezené automatické právo lovu podle návrhu vznikne až v případě, kdy se uživatel honitby a vlastník pozemků neshodnou na menší výši lovu vlastníkem. Vlastníkovi tak bude stačit nesouhlasit s jakýmkoli kompromisním návrhem, aby automatické právo lovu až do výše plánu lovu získal.

* Vlastníci pozemků mají již dnes právo určovat, kdo bude v honitbě lovit, buď mohou sami, nebo honitbu pronajmou. Komu a za jakých podmínek si opět určují sami. Pokud tedy chtějí, mohou navrhovaného stavu dosáhnout již dnes, není třeba jej paušálně nařizovat zákonem. Naopak to, že této možnosti ve velké míře nevyužívají, je důkazem toho, že nejspíše nechtějí. Vztahy vlastníků pozemků (držitelů honiteb) a uživatelů honiteb jsou i podle stávající legislativy významně vyrovnanější, než to podle tvrzení Hnutí Duha a některých vlastníků vypadá.

* Na seznam druhů zvěře zařadí invazní druhy. To by znamenalo, že uživatel honitby bude mj. povinen tyto druhy přikrmovat, a především hradit škody jimi způsobené. Proč by uživatel honitby měl hradit škody působené druhy, které často nelze účinně lovit (nutrie v intravilánech), které nemají hospodářskou hodnotu a za jejichž rozšíření nemůže?

* Ze seznamu druhů zvěře vyškrtává všechny druhy, které nelze obhospodařovat lovem (vlk, rys, bobr, vydra apod.). A to paradoxně proto, aby je uživatel honitby nemusel přikrmovat. Současně s tím ale nad nimi uživatel honitby ztratí veškerou kontrolu, takže ochranáři je budou moci například zcela svévolně odchytávat, monitorovat, přisvojovat si trofeje a podobně, opět bez ohledu na potřeby a zájmy uživatele honitby.
Neomezená ochrana těchto druhů již v několika případech prokazatelně vedla k nežádoucímu nárůstu jejich stavů. To platí pro kormorána, který působí obrovské škody a běžně se loví, bobra, který se v některých částech ČR již také loví, nebo například vydru, která je katastrofou pro původní populace ryb. Vyškrtnutí těchto druhů ze seznamu zvěře znemožní jejich případnou nutnou budoucí regulaci. Úsměvné je, že například dosud nelovného kormorána návrh potichu na seznamu zvěře ponechává.

* Návrh není nebezpečný pouze svým obsahem, ale rovněž pokryteckými zdůvodněními, která pro jednotlivé drastické zásahy do výkonu práva myslivosti používá. Právo lovu vlastníkům pozemků mimo jiné obhajuje tím, že vlastníci pomůžou vymírajícím a nezvládajícím myslivcům plnit plány lovu. Děkujeme, ale o takovou pomoc jsme se neprosili a plnit plány zvládáme, viz každoroční statistika odlovů. I u jiných bodů používá poslanec Bendl argumenty velice podobné neustále opakovaným argumentům Hnutí Duha a dalších neziskových organizací. Jejich záměrem ale není pomoci přírodě. Jejich záměrem je za každou cenu získat kontrolu nad myslivostí z ideologických i ekonomických důvodů. Myslivost je jim trnem v oku, protože jim ukazuje, že přírodu lze prakticky chránit a pracovat pro ni i jinými cestami, a mít přitom prokazatelně dobré výsledky. Za oběť si přitom vybrali zvěř.
 
Proč NEPODPOŘIT pozměňovací návrh poslankyně Dany Balcarové (číslo 7596)?
 
* Evropská unie nám nařizuje promítnout do českého práva evropský seznam nežádoucích druhů. To by bylo v pořádku. Návrh poslankyně Balcarové ale navíc zavádí národní seznam nežádoucích nepůvodních druhů. Invazní druhy má být podle návrhu zakázáno držet, chovat nebo pěstovat, uvádět na trh, přepravovat, nechat rozmnožovat i jakkoli jinak využívat. Pokud Vláda zařadí některý druh na seznam, bude muset z české přírody zmizet. Nepůvodními druhy přitom jsou muflon, daněk, kamzík, jeleni sika, pstruh duhový, ořešáky, jírovce či akáty. Ne nadarmo tomuto seznamu říkáme národní seznam smrti.

Časopis Myslivost - Aktuální číslo

Zpracování dat...