Aktuality

Myslivci mohou slavit: protimyslivecký přílepek zrušen a muflon s kamzíkem zachráněn!

Bohumil Straka | Diskuzní fórum
Myslivci mohou slavit: protimyslivecký přílepek zrušen a muflon s kamzíkem zachráněn!

Na poslední schůzi poslanci potvrdili invazní novelu v příznivé verzi a návrat myslivosti do stavu roku 2019

 
Máme za sebou letos další legislativní úspěch. Jak již všichni víte, od ledna platí nový zákon o zbraních ve velmi příznivém znění, který nás myslivce i ostatní střelce uchránil před účinky odzbrojovací směrnice EU.
Dále v červnu poslanci nepřijali tzv. vládní novelu zákona o myslivosti, jejíž původně rozumný záměr bohužel doslova zmutoval pod tíhou mnoha desítek vyloženě protimysliveckých pozměňovacích návrhů včetně návrhů na snížení minimální výměry honiteb, takže novelu převážně vládní poslanci sami raději pohřbili.
V červnu a červenci poslanci a senátoři završili naše mnohaleté úsilí a definitivně drtivou většinou schválili ústavní právo na zbraň. A to nejen právo na palné zbraně, ale i právo mít u sebe chladnou zbraň, což v dnešní EU není žádná samozřejmost.
A nyní, doslova za minutu dvanáct, byl prostřednictvím tzv. invazní novely zákona o myslivosti definitivně zrušen antimyslivecký kůrovcový přílepek, který v roce 2019 Hnutí Duha protlačilo prostřednictvím poslankyně Pekarové za zády myslivců.
 
Invazní novela zákona o myslivosti byla schválena, ale od kdy je vlastně účinná?
 
Předpokládá se, že invazní novela vyjde ve Sbírce zákonů během pár týdnů. Účinnost je nastavena od 1. ledna 2022, jen u některých bodů, které se nás zase tolik netýkají, je stanovena účinnost pozdější.
Co se týká tzv. kůrovcového protimysliveckého „vyvlastňovacího“ přílepku k lesnímu zákonu schváleného v roce 2019 „o nás bez nás“, tak tam bylo původně stanoveno přechodné období dva roky, takže koncem listopadu 2021 mělo původně dojít k naběhnutí účinnosti tohoto rychlokvašeného paskvilu. Ale k tomu nedojde, protože právě schválená invazní novela kůrovcový přílepek bezezbytku ruší.
 
A kdo jak hlasoval?
 
PRO invazní novelu, tedy pro návrat zákona o myslivosti do nám známého stabilního stavu z roku 2019, PRO definitivní zrušení protimysliveckého přílepku poslankyně Pekarové z roku 2019, PRO zachování hospodářských druhů zvěře, ryb a rostlin, tedy PRO zachování muflona, kamzíka, pstruha duhového, akátu, modřínu aj hlasovali převážně poslanci ANO, ČSSD, SPD, ODS, KSČM, STAN.
ZDRŽELI SE, tedy nepodpořili tyto myslivecky pozitivní změny, převážně Piráti, TOP 09 a KDU-ČSL.
PROTI nebyl nikdo!
Úplný oficiální výpis hlasování naleznete zde: www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?g=77156&l=cz
Mohl bych zde uvést celou dlouhou řadu rozumných zákonodárců, kteří se zasloužili o zrušení kůrovcového přílepku, ale uvedu aspoň ty, kteří hráli přímou roli autorů pozměňovacích návrhů či stanovisek vedoucím ke zrušení přílepku. Byli to poslanci Petr Dolínek, Antonín Staněk, Zdeněk Ondráček, Hana Aulická Jírovcová, Květa Matušovská, Jana Černochová, senátoři Michael Canov a Zdeněk Nytra, a samozřejmě oba ministři, ministr zemědělství Miroslav Toman a ministr životního prostředí Richard Brabec. Díky moc všem!

Screenshot-2021-09-14-at-20-43-40-Hlasovani-Poslanecke-snemovny-118-33.jpg
 
Co se po myslivce nemění?
 
1) Nejdůležitější je, že se pro myslivce vlastně nemění nic v náš neprospěch
Přijetí invazní novely prakticky zachránilo tradiční pojetí spolkové myslivosti, jak ji známe, a zrušením přílepku vlastně vracíme zákon o myslivosti do stabilního stavu z roku 2019. Zákon o myslivosti, podle kterého se řídíme už dvacet let, sice není dokonalý a má svoje mouchy, ale naučili jsme se s ním žít, a podle mého názoru nabízí nám myslivcům stále to nejlepší, co můžeme v dané situaci mít.
 
2) Zachránili jsme muflona, kamzíka, siku a kozu bezoárovou před zákazem
Tyto druhy jsme zachránili před národním „seznamem smrti“, který nakonec díky nesmírnému úsilí platformy Hospodáři v krajině nebyl uzákoněn. Pro myslivce je tak nadále závazný jen celounijní seznam invazních druhů, který se aktualizuje každé dva roky a který nyní čítá celkem sedm desítek druhů živočichů a rostlin. Unijní seznam naštěstí nezahrnuje žádný myslivecky významný druh zvěře.
Pro úplnost ještě uvedu, že invazní novela není novela jednoho zákona, ale je to komplexní novela mnoha zákonů, kromě jiných zahrnuje také novely zákona o ochraně přírody, lesního zákona, rybářského zákona, vodního zákona, zákona na ochranu zvířat proti týrání. Mnoho myslivců se považuje zároveň i za rybáře, lesníky, zahrádkáře, zemědělce či dokonce včelaře. Já sám jsme také rybář a zahrádkář, takže mě potěšilo, že zároveň se záchranou zmíněného muflona a kamzíka jsme před národním seznamem smrti zachránili také pstruha duhového, amura, sivena, tolstolobika, z bylin např. topinambury sloužící někdy k přikrmování zvěře, a ze stromů např. vejmutovku, borovici černou, modřín, douglasku, ořech/ořešák, kaštan/jírovec a taky akát, což ocení i včelaři.
 
A co hlavního se pro myslivce mění?
 
1) Nově budou mít i obyčejní myslivci novou možnost lovit mývaly, nutrie...
… také budou moci lovit psíky mývalovité, norky americké, ondatry pižmové, husice nilské, a v případě potřeby i jiné druhy „živočichů vyžadujících regulaci“.
Nově bude moci uživatel honitby pověřit kohokoliv s loveckým lístkem lovem těchto nežádoucích druhů, na rozdíl od dosavadního stavu, kdy tyto druhy mohlo lovit jen pár myslivců - jen myslivecká stráž, resp. myslivecký hospodář.
Osobně si myslím, že např. takový lov nutrií, které dnes sužují nejedno město, může být časem pro myslivce velmi zajímavý lov, který bude navíc společensky prospěšný a žádoucí. Ale bude to jako s každým druhem lovu, pokud se nutrie začnou intenzivněji lovit, určitě se najednou stanou mnohem opatrnější. A navíc, vždy bude na prvním místě bezpečnost střelby, aby se nestala nějaká tragédie, zvláště pokud to bude v někde v obydlených místech.
 
2) Myslivcům se otevírá nový prostor pro dotace
S invazní novelou a potřebou regulace invazních živočichů se samozřejmě otevírá i prostor pro dotace (zástřelné) pro myslivce za regulaci těchto v přírodě škodlivých druhů. I když peníze pro nás obyčejné myslivce v žádném případě nejsou nějakým hlavním motivem, ale když mohou brát „ochranáři“ štědré stamiliony za likvidaci invazního bolševníku v Karlovarském kraji, tak proč by nemohli mít dotace i myslivci? Nemluvě o tom, že třeba lov mývalovitých šelmiček je mnohem náročnější než nějaký bolševník, kterého sice roste místy hodně, ale aspoň nikam neuteče. Podle kuloárních informací Ministerstvo zemědělství právě chystá vyhlášku se seznamem těchto nežádoucích druhů vyžadujících regulaci, vyhláška má být již v meziresortním připomínkovém řízení.
 
Další otázky a odpovědi
 
V rámci těchto události jsem zaznamenal množství nadšených komentářů od myslivců a mysliveckých spolků, ale také několik připomínek či obav z budoucnosti, a protože jsem byl u všeho od počátků nařízení EU o invazních druzích v roce 2013, i od počátků, kdy se v ČR v roce 2016 začalo jednat o naplnění nařízení EU formou invazní novely, stručně na hlavní dotazy rád odpovím. Je také možné, pokud najdu volný čas a chuť, tak v případě dalších nejasností a potřeby připravím i komentované paragrafové znění nejdůležitějších změn.
 
A proč jste nezakázali taky siku?
 
Je nepochybné, že na siku myslivci nemají jednotný názor. Nikdy se nelze zavděčit všem. Zájemcům doporučuji si přečíst pět let starý článek v Myslivosti 11/2016, kde jsme s Dr. Milošem Ježkem publikovali velmi pracnou a dosud nejkomplexnější anketu nepůvodních druhů s účastí více než 1000 respondentů. Ohledně siky pouze 8 % myslivců by si přálo jeho úplný zákaz či vyhubení či jak se odborně říká „eradikaci“. Z tohoto důvodu jsem i já cítil určitý závazek siku spíše uhájit, i když u nás na jižní Moravě siku fakticky vůbec nemáme.
Je faktem, že zákaz siky nepožaduje ani EU, kde byl sika již diskutován členskými státy s výsledkem, že sika se nebude zařazovat na celounijní seznam zakázaných invazních druhů. A zákaz siky nepožaduje ani Ministerstvo životního prostředí ani Ministerstvo zemědělství.
Podle mého skromného názoru bych se spíše přimlouval za zachování siky, ale tam, kde se chová původní jelen evropský, bych siku důsledněji reguloval lovem. Ostatně myslivcům právní předpisy dávají dostatečné možnosti k regulaci tam, kde jsou jeho populace zvýšené. Prostě řešení problémů se sikou je v rukách těch, kteří je v honitbách mají. Právě v případě siky bychom měli ukázat, že jsme rozumní hospodáři v krajině, stavy upravit a kriticky poukázat na ty, kteří nejsou schopni se sikou rozumně hospodařit.
 
Vládní novela ZoM by myslivost zakonzervovala proti pokusům jako od Pekarové jednou provždy?


Zaznamenal jsem názor, že kdyby bývali poslanci v červu přijali tzv. vládní novelu zákona o myslivosti (kterou poslanci nakonec shodili pod stůl), tak by to bylo pro nás to nejlepší, a že by nás to prý uchránilo do budoucna před dalšími novelami ZoM nebo dokonce, že by nás to provždy uchránilo před pokusy ekoextrémistů.
Bylo by to na celou knihu rozepsat vše, co jsem v legislativě zažil, vše, co se již podařilo, jak to vše funguje a jak to v politice chodí. Kdybych to měl ale shrnout a odpovědět, tak z prosté zkušenosti vím, že nic není provždy, a už vůbec ne v legislativě, která je závislá na momentální společenské poptávce, mediálních tématech a politické náladě.
Považuji za naivní si myslet, že vládní novela, okořeněná navíc dodatečně desítkami toxických neprojednaných kontroverzních pozměňovacích návrhů, by nám něco garantovala nebo navždy zakonzervovala myslivost proti dalším útokům ekoextrémistů. Bylo by to podobně naivní, jako když si představitelé západních států i Československa mysleli, že zhoubnou politikou ústupků dají Hitlerovi pohraničí, a tím že už naše zbývající území zakonzervují provždy, a že nebudou vznášeny další požadavky v budoucnosti. Nebo si snad někdo může myslet, že když vláda prosadí nějaký kontroverzní daňový zákon, že nemůže být změněn po volbách?
V našem případě jsem přesvědčen, že zrušení přílepku a vrácení stavu do roku 2019 nám dává jen rok dva času na přípravu, a než se stihne připravit další novela ZoM, mezitím ale proběhne tvorba honiteb na další desetileté období 2023 až 2033. A zkušenosti mi říkají, že ZoM se nebude měnit ihned po volbách, jak někteří poslanci avizovali, budou totiž úplně jiné starosti, ustavení orgánu sněmovny, vznik nové vlády, rozpočtový deficit, covid...
Zatím jsem se v minulosti příliš nemýlil, vše dopadlo přesně, jak jsem předpověděl již v dubnu v článku zde v Myslivosti. Někdo mě možná „obviňuje“ z jasnovidectví nebo čarodějnictví, mohu však odpovědně říci, že nikdo nemá křišťálovou kouli, ale každopádně mně ve „věštění“ pomohla dvacetiletá zkušenost v legislativě a s tím, „jak to chodí“.
 
Poděkování myslivcům i hospodářům v krajině

Velké poděkování patří všem myslivcům, ale i kolegům rybářům, zahrádkářům, včelařům, lesníkům, zemědělcům a dalším, kteří celých dlouhých pět let společně bojovali za záchranu významných nepůvodních druhů a vyvíjeli tlak v rámci platformy Hospodáři v krajině čítající téměř třičtvrtě milionů členů. V neposlední řadě patří velké díky těm zákonodárcům, poslancům i senátorům, kteří v poslední chvíli pomohli navrátit zákonu o myslivosti původní dobrou stabilitu.
 
Myslivost je národním kulturním dědictvím a myslivci jsou nositelé kultury na venkově. Myslivost spojuje kulturu s péčí o krajinu a zvěř, je to činnost s velkým společenským přínosem, a přitom hrazená v naprosté většině z kapsy myslivců a mysliveckých spolků. Myslivci v naprosté většině po státu nic nechtějí, dotací máme minimum nebo žádné, chceme jen v klidu žít a provozovat naši užitečnou činnost bez nadměrné byrokracie.
Léta jsme byli krok od propasti a reálně hrozilo, že nám zakážou muflona a kamzíka, že myslivci budou dokonce odpovědní a sankcionováni za výskyt mývalů a nutrií v honitbách, že nám začnou chodit po společenstevních, a dokonce i po vlastních honitbách „environmentální odborníci“ a začnou vytvářet štědře placené „moudré“ posudky a určovat nám plány lovu prakticky bez možnosti odvolání.
Toto vše po pětiletém obrovském úsilí díky schválené příznivé invazní novele nenastane.
 
Myslivosti zdar!
Ing. Bohumil STRAKA, Ph.D.
člen ČMMJ
 
 
Zastupci-600-000-hospodaru-v-krajine-podepsali-dohodu-o-spolupraci-2017-05-24.JPG
 
Nejdůležitější roli v tomto úspěchu invazní novely hrála vlivná platforma Hospodářů v krajině založená v roce 2016
 

Časopis Myslivost - Aktuální číslo

Zpracování dat...