Jak zrušit myslivecký spolek formou likvidace

Ve většině případů uběhl již více než rok od poměrně náročného období, ve kterém myslivecké spolky, organizace či jiné subjekty jednaly se zástupci honebních společenstev a vlastníky pozemků o obnově či nových možnostech pronájmů honiteb. V některých případech obnovy pronájmu honiteb proběhly hladce, někde s problémy, ale najdou se bohužel i případy, kdy myslivecké spolky o honitby přišly a nyní řeší, co s nevyužitým spolkem (právnickou osobou) dál. Možností, jak naložit s touto situací je hned několik.
Jednou z nich je vyvíjení spolkové činnosti pouze na úrovni svého vedlejšího účelu, tedy mimo hlavní účel, kterým je výkon práva myslivosti v pronajaté honitbě. Jedná se například o práci s dětmi nebo jiné činnosti související s pořádáním mysliveckých akcí, mezi které patří tradiční plesy, kynologické či střelecké akce apod.
Další možností je „zmrazení“ spolku po dobu 10 let, po které se bude opět rozhodovat o pronájmu honitby v místě působnosti spolku. V takovém případě se ale spolek nezbavuje zákonných povinností, které musí i tak nadále vykonávat. Mezi ně patří především povinnost vést účetnictví, každoročně podávat daňové přiznání (dále jen DP) k místně příslušnému finančnímu úřadu (dále jen FÚ), dodržovat povinnost zveřejňování účetních závěrek ve sbírce listin spolkového rejstříku, a také zajištění pravidelný chod spolku, včetně volby statutárních orgánů podle patných stanov, s kterým souvisí také udržování aktuálních údajů v rejstříku spolků, které se provádí formou podání Návrhů na změnu zapsaných údajů v rejstříku spolků.
Tou poslední možností je jeho zrušení, a to formou likvidace, která představuje nejjednodušší způsob zrušení spolku. Tuto možnost jednoznačně doporučuji provést u těch spolků, které se ztrátou honiteb přestaly mít smysl a jejich další setrvání ve statusu aktivních spolků nedává jejich členům opodstatnění, a to ani v budoucnu.
Zrušení mysliveckého spolku formou likvidace jsem řešil v poslední době, a jelikož to nebyl úplně jednoduchý úkol, rozhodl jsem se podělit se o své praktické zkušenosti. V dalším textu tohoto článku najdete návod, jak provést zrušení mysliveckého spolku (dále jen spolku) formou likvidace. Součástí elektronické verze článku na www.myslivost.cz jsou také odkazy na praktické vzory dokumentů a listin, které je nutné pro tento úkon vyhotovit.
 
Na úvod je potřeba zdůraznit, že předpokladem pro využití toho postupu likvidace spolku je, že spolek je stále „aktivním“ spolkem v tom smyslu, že má stále funkční statutární orgán spolku, který má právo za spolek jednat. Pokud tomu tak není, je potřeba nejprve zvolit nové vedení spolku a aktualizovat zapsané údaje v rejstříku spolků (viz můj článek v Myslivosti 2/2015).
Způsob zrušení spolku s likvidací by měl být vždy popsán ve stanovách spolku. Pokud není, nebo je ve stanovách uveden jen okrajově, pak se zrušení spolku s likvidací řídí ustanovením Nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen NOZ), a to především ust. § 187 - § 209 a § 269 - § 273.
 
Zrušení spolku s likvidací probíhá ve dvou fázích.
Nejprve členská schůze spolku rozhodne o zrušení spolku formu likvidace, určí rozhodný den vstupu do likvidace a jmenuje likvidátora. Tyto skutečnosti oznámí vyhotoveným Návrhem na zápis vstupu do likvidace do spolkového rejstříku krajskému soudu, pod který spadá.
Poté likvidátor, podle zákonných a členskou schůzí odsouhlasených pravidel, provede úkony spojené s likvidací a fakticky ukončí likvidaci podáním Návrhu na výmaz spolku, adresovaným opět na krajský soud.
Pokud vše proběhne hladce jak má, soud vydá rozhodnutí, ve kterém potvrdí zrušení spolku s likvidací a po uplynutí 14denní lhůty na odvolání spolek definitivně vymaže ze spolkového rejstříku.
 
FÁZE I. – Zrušení a likvidace spolku
 
Zrušení spolku
 
Spolek lze dobrovolně zrušit právním jednáním, přesněji rozhodnutím příslušného orgánu spolku. O dobrovolném zrušení spolku rozhoduje jeho příslušný („nejvyšší“) orgán spolku (viz § 168 odst. 2 NOZ).
Neurčí-li stanovy jinak, je nejvyšším orgánem spolku členská schůze (viz § 247 odst. 3 NOZ), což je i případ drtivé většiny mysliveckých spolků.
Prvním krokem celého procesu zrušení spolku je tedy svolání členské schůze spolku podle pravidel uvedených ve stanovách spolku, přičemž platí, že členská schůze na svém jednání minimálně:

* rozhodne o zrušení spolku formou likvidace;

* určí rozhodný den vstupu do likvidace (Zde jednoznačně doporučuji určit rozhodným dnem den fyzického zápisu této skutečnosti do spolkového rejstříku. Lze také jen doporučit rozhodnout o zrušení spolku nejpozději 4 až 6 měsíců před koncem daného roku, aby likvidace mohla proběhnout v rámci jednoho kalendářního roku, a tedy i jednoho účetního období - samozřejmě za předpokladu, že spolek nemá hospodářský rok vymezený jinak než kalendářním rokem);

* jmenuje osobu likvidátora, a to ideálně z řad svých členů, který zastává funkci statutárního orgánu, zpravidla jeho předsedu (doporučuji), protože takový likvidátor má nejlepší představu o tom, jak spolek funguje (fungoval), a co všechno je tedy potřeba vypořádat (Likvidátorem může být jmenována jakákoliv osoba způsobilá vykonávat funkci statutárního orgánu, tj. v souladu s ust. § 152 NOZ a musí jít o osobu plně svéprávnou. Pokud nelze likvidátora zvolit, jmenuje soud likvidátorem některého z členů statutárního orgánu, a to i bez jeho souhlasu. Není-li to možné, jmenuje bez souhlasu některého z členů spolku.);

* sestaví soupis aktuálního jmění spolku;

* určí, jak bude naloženo s likvidačním zůstatkem, s případným odkazem na platné stanovy spolku (Zde to bývá zpravidla zpeněžení veškerého majetku, který se rovným dílem rozdělí mezi řádné členy spolku);

* uloží povinnost zvolenému likvidátorovi podat Návrh na zápis vstupu spolku do likvidace do spolkového rejstříku a v druhé fázi likvidace také Návrh na výmaz spolku ze spolkového rejstříku.

O celém jednání členské schůze pak musí vzniknout přehledný zápis, včetně podepsané listiny přítomných, který bude řádné podepsán a zkontrolován dle pravidel uvedených ve stanovách spolku.
 
Ve druhém kroku podá likvidátor bez zbytečného odkladu Návrh na zápis vstupu spolku do likvidace do spolkového rejstříku. Tento návrh vytvoří v tzv. inteligentním formuláři na webových stránkách www.justice.cz (odkaz zde).  Návrh musí být typu: „Změna zapsaných údajů“, přičemž se návrhem do spolkového rejstříku zapíší následující skutečnosti.

Změna názvu, kdy se ke stávajícímu názvu spolku připojí dovětek "v likvidaci" (Tato skutečnost se do návrhu nevyplňuje, vyplní se v rejstříku automaticky podáním návrhu.).

Údaje o likvidátorovi, které budou vyplněné v příslušném návrhu (tj. minimálně jméno, příjmení, titul, datum narození, RČ, adresa trvalého pobytu, a státní příslušnost).

Skutečnost, že je spolek v likvidaci, včetně výzvy pro věřitele (ukládá ust. § 198 odst. 2 NOZ.), aby se přihlásili ke svým pohledávkám ustanovenému likvidátorovi; tato informace se zapisuje v návrhu do oddílu "Ostatní skutečnosti", a to například v tomto znění: „Spolek v likvidaci. Výzva pro věřitele: Je nutné, aby se všichni věřitelé spolku přihlásili o své pohledávky ustavenému likvidátorovi ve lhůtě do 3 měsíců a 2 týdnů ode dne následujícího po dni zveřejnění zápisu do spolkového rejstříku, tj. skutečnosti, že spolek je v likvidaci, a to ve smyslu §13 odst. 2, písm. c) Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 198 NOZ“.
Jen pro úplnost uvedu, že dříve bylo nutné výzvy pro věřitele zveřejňovat 2x v Obchodním věstníku, ale od 1. 8. 2019 lze učinit výzvu i prostřednictvím zápisu těchto skutečností ve spolkovém rejstříku (a to s ohledem na požadavky uvedené v § 198 NOZ a v § 13 odst. 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), konkrétně ve zmíněné sekci „Ostatní skutečnosti“, viz bod výše. I po 1. 8. 2019 sice zůstává možnost splnit tuto povinnost zveřejněním oznámení o likvidaci v Obchodním věstníku, nicméně jedná se o placenou formu zveřejnění, takže po potřeby spolků odporučuji zůstat pouze u možnosti zveřejnění v rámci rejstříku spolků, které je zdarma.
 
Návrh na zápis, ať už z důvodu likvidace nebo výmazu spolku, do spolkového rejstříku se podává k příslušnému rejstříkovému soudu, kterým je krajský soud, v jehož obvodu má spolek sídlo (§ 75 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVR)).
V souvislosti se způsobem podání návrhu na krajský soud je potřeba připomenout, že s automatickým zavedením datových schránek (dále jen DS) pro všechny PO (v platnosti od 1.1.2023) je nutné takto vytvořený návrh odeslat v elektronické podobě přes DS, ideálně přes DS spolku, ke které mají přístup osoby zvolené do statutárního orgánu spolku. Proto i mé doporučení, aby likvidátor byl vybrán z řad statutárního orgánu.
Návrh na zápis v elektronické podobě pak musí být podepsán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu (více viz § 22 odst. 3 ZVR ve spojení s § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a s § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Samotný návrh v tomto případě nemusí být opatřen elektronickým podpisem, ale musí být z inteligentního formuláře vygenerován v podobě umožňující jeho odeslání přes DS. Tuto volbu vyberete před dokončení generování finálního návrhu z inteligentního formuláře.
 
K výše vyplněnému a vygenerovanému návrhu je nutné přiložit potřebné listiny, které požaduje soud. Praxe ukázala, že se výčet těchto listin může soud od soudu lišit. Nicméně ve většině případů, pro potřeby podání Návrhu na zápis vstupu spolku do likvidace, bude soud vyžadovat minimálně následující listiny (přílohy).

Rozhodnutí příslušného orgánu spolku o zrušení spolku, tj. řádně zkontrolovaný a podepsaný zápis z členské schůze spolku, včetně listiny přítomných, na které bylo rozhodnuto o zrušení spolku formou likvidace, a na které byl jmenován likvidátor. Formou ověření tohoto dokumentu je zajištění tzv. konverze z listinné do elektronické podoby, ke které se přiloží tzv. konverzní doložka. Tuto konverzi zajišťují pověřená pracoviště státní správy, jako jsou např.: CzechPointy, či pracoviště OÚ a Česká pošta.

Čestné prohlášení likvidátora, že souhlasí s ustanovením do funkce likvidátora, a že splňuje podmínky pro to být likvidátorem. Souhlas musí obsahovat úředně ověřený podpis likvidátora a pro potřebu jeho zaslání DS je opět nutný jeho převod z listinné do elektronické podoby opatřený tzv. konverzní doložkou (viz předchozí bod).

Volitelně je pak možné k samotnému návrhu přiložit tzv. průvodní dopis, ve kterém stručně vysvětlíte soudu určité skutečnosti, vazby, či specifika návrhu a důvod(y) k jeho podání. Tento dokument můžete volitelně podepsat standardním ručním podpisem, který následně oskenujete do PDF formátu, tak aby jej bylo možné přiložit ke zprávě v DS.
Vzory výše uvedených dokumentů a listin jsou ke stažení jako přílohy elektronické podoby tohoto článku na webových stránkách www.myslivost.cz.
 
Pro úplnost ještě připomenu skutečnost, že spolky jsou podle § 11 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb, a zákon č. 335/2014 Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, osvobozeny od soudního poplatku ve věcech zápisu do spolkového rejstříku. Toto platí, s odkazem na zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, také pro správní poplatky souvisejí související s ověřením podpisů a konverzí dokumentů.  Za žádný návrh na zápis zaslaný rejstříkovému soudu, ani za ověření či konverze dokumentů, spolky nic platit nemusí. Z pohledu správních poplatků je pouze nutné tuto skutečnost nahlásit úředníkovi, které ověření vystavuje.
 
Likvidace spolku
 
Poté, kdy příslušný orgán spolku rozhodl o jeho zrušení, jeho likvidátor podal příslušný návrh, soud tuto skutečnost přijal ve svém usnesení a došlo k fyzickém zápisu této skutečnosti do spolkového rejstříku, musí proběhnout „fyzická“ likvidace spolku.
Účelem této likvidace je vypořádání majetku spolku. Likvidace musí alespoň formálně proběhnout i v případě, že spolek nemá žádný majetek, ani žádné závazky.  Při těchto úkonech musí spolek již nově využívat svůj název s připojením dodatku „v likvidaci“.
 
Prvním krokem likvidace spolku je sestavení tzv. zahajovací účetní závěrky, tj. vypracování účetních přehledů, a zajištění podání DP typu B (B – při vstupu do likvidace), a to ke dni před vstupem do likvidace.
Pokud rozhodným dnem vstupu do likvidace není určený jiný den, pak se tímto dnem myslí den před fyzickým zveřejněním informace o vstupu spolku do likvidace v rejstříku spolků.
Účetními přehledy se pak myslí přehledy z jednoduchého, případně podvojného účetnictví, které spolek vede a předkládá je k DP.
V případě jednoduchého účetnictví, které používá drtivá většina mysliveckých spolků, se jedná o „Přehled o příjmech a výdajích“ a „Přehled o majetku a závazcích“. Po sestavní zahajovací účetní závěrky musí likvidátor i nadále zajistit vedení účetnictví standardním způsobem, a to po celou dobu trvání likvidace.
Poznámka: I když jsou známé výjimky z povinnosti podat DP k dani z příjmů právnických osob (viz ust. § 38m zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), doporučuji DP typu B přesto podat. V takovém případě se lhůta k podání DP odvíjí od data vstupu do likvidace. Tato lhůta je taxativně vymezena v ust. § 240c daňového řádu, kdy je právnická osoba povinna dodržet lhůtu, při podání tohoto DP, 30 dnů ode dne jejího vstupu do likvidace. DP se podává za část zdaňovacího období, která uplynula před dnem vstupu právnické osoby do likvidace a typ DP je označen písmenem B, jak už bylo uvedeno výše.
 
V druhém kroku sestaví likvidátor soupis jmění spolku ke dni vstupu do likvidace, a zpřístupní jej všem členům v sídle spolku. V tomto případě jde defacto o zahajovací účetní rozvahu (vychází z údajů předcházející účetní závěrky) a soupis jmění (tj. soupis majetku a závazků).
 
Třetí krok souvisí s uplynutím zákonné lhůty 3 měsíců a 2 týdnů od zveřejnění výzvy pro věřitele v rejstříku spolků či obchodním věstníku, ve které se mohou věřitelé přihlásit jmenovanému likvidátoru. Po jejím uplynutí totiž musí dojít k vypořádání majetku spolku.
V tomto kroku likvidátor zpeněží likvidační podstatu v tom rozsahu, v jakém to je pro splnění dluhů a závazků spolku nezbytné a s likvidačním zůstatkem (existuje-li) naloží podle stanov anebo podle usnesení členské schůze. (Pokud stanovy či usnesení členské schůze způsob naložení s likvidačním zůstatkem spolku neurčují, likvidátor postupuje v souladu s ust. § 272 odst. 2 NOZ).
Použitím likvidačního zůstatku likvidace končí. Likvidátor uzavře účetnictví spolku a sestaví tzv. konečnou účetní závěrku, tj. vypracuje účetní přehledy, a zajistí podání DP, tentokrát typu H (H - za období předcházející dni zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku).
Obdobím předcházející dni zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku se rozumí období od oznámení vstupu spolku do likvidace (tj. den zápisu této skutečnosti do rejstříku spolků, není-li stanovené jiné) ke dni sestavení Konečné zprávy o průběhu likvidace, jejíž součástí je také vyčíslení likvidačního zůstatku spolku a návrh na naložení s likvidačním zůstatkem. Tímto krokem končí vedení účetnictví spolku.
(Podle § 240c daňového řádu, odstavec 3 je povinnost podat toto DP do 15 dnů ode dne zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku a tuto lhůtu nelze prodloužit, viz Zákon č. 280/2009 Sb. Toto DP je, v případě zrušení právnické osoby s likvidací, zpravidla poslední v řadě, a je označeno jako typ H, jak už bylo uvedeno výše).
 
V navazujícím čtvrtém kroku likvidátor sestaví potřebné dokumenty, včetně již zmíněné konečné zprávy o průběhu likvidace, do které zaznamená všechny důležité informace z průběhu likvidace spolku. Tuto zprávu pak musí předložit ke schválení členské schůzi spolku.
 
Mezi povinné dokumenty, které musí likvidátor minimálně vyhotovit ve fázi likvidace spolku, patří:

Konečná zpráva o průběhu likvidace, sestavená ke dni ukončení likvidace.

Prohlášení likvidátora o neexistenci soudní nebo jiných právních sporů, tj. prohlášení, že spolek není účastníkem žádného soudního řízení či právního sporu ke dni ukončení likvidace.

Prohlášení likvidátora o uspokojení všech pohledávek a závazků spolku, podepsané opět ke dní ukončení likvidace, ve kterém se stvrzuje, že v rámci likvidace byly uspokojeny všechny pohledávky věřitelů, které byly přijaty v průběhu likvidace spolku na základě uveřejněné výzvy.

Prohlášení likvidátora o způsobu archivace dokumentů po dobu 10 let.
Podle zákona 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě musí dojít při likvidaci spolku k vypořádání dokumentů o jeho činnosti, které v průběhu jeho existence vznikly. Z povinnosti vyplývající z tohoto zákona by měl likvidátor požádat místně příslušný oblastní archiv o vyjádření, zda mají být některé dokumenty předány do archivu k archivaci. Jedná se o vytvoření a podání tzv. „Žádosti o výběr archiválií mimo skartační řízení“, ve kterém likvidátor uvede seznam dokumentů, které má k dispozici z doby činnosti spolku, a které jsou v souladu s tímto zákonem (tj. podle Přílohy č. 2 k zákona č. 499/2004 Sb.) potřeba vždy předložit k výběru za archiválie. Podle odpovědi z archivu pak likvidátor část dokumentů předá/nepředá archivu a u zbývajících dokumentů zajistí jejich archivaci jiným způsobem, např. u některého z bývalých členů spolku na základě tzv. „Protokolu o převzetí dokumentů spolku k archivaci„ nebo u sebe. Vzor této žádosti a vzor uvedeného protokolu je opět ke stažení na webových stránkách časopisu Myslivost.
Zpráva o tom, jak bylo zajištěna archivace dokumentů o činnosti spolku je jednou z důležitých informací, kterou likvidátor musí uvést do konečné zprávy o průběhu likvidace spolku. Zároveň musí likvidátor vystavit i prohlášení, ve kterém potvrdí, že byly dokumenty k archivaci předány, tj. u koho a kde budou k nahlédnutí po dobu zákonných lhůt (zpravidla po dobu 10 let).  Z praxe se ukázalo, že standardní listiny, které vznikají v průběhu existence mysliveckých spolků a v rámci jejich likvidace, nefigurují ve výčtu listin uvedených v Příloze č. 2 k zákona č. 499/2004 Sb., tj. ve výčtu listin, u kterých je povinnost je předložit k archivaci oblastnímu archivu. Z tohoto důvodu není bezpodmínečně nutné výše uvedenou žádost podávat. Úplně postačí vyhotovení tohoto prohlášení a uvedení informace o způsobu archivace dokumentů v konečné zprávě o průběhu likvidace.
 
V pátém kroku likvidace požádá likvidátor vedení spolku o svolání tzv. schvalovací členské schůze, na které seznámí všechny přítomné členy spolku s průběhem likvidace, a předloží ke schválení konečnou zprávu o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního zůstatku (pakliže existuje) a konečnou účetní závěrku.
O celém jednání schvalovací členské schůze pak musí opět vzniknout přehledný, zkontrolovaný a podepsaný zápis, včetně podepsané listiny přítomných.
Na základě proběhlé schvalovací členské schůze, vystaví likvidátor tzv. „Potvrzení o rozdělení likvidačního zůstatku a schválení Konečné zprávy o průběhu likvidace“. Toto potvrzení musí být vyhotoveno a podepsáno logicky po schvalovací členské schůzi.
 
Po konečné účetní závěrce, podaném DP typu H a po schválení konečné zprávy likvidátora o průběhu likvidace, požádá v posledním šestém kroku likvidátor místní příslušný FÚ o vydání tzv. „Souhlasu s ukončením činnosti a výmazem spolku z veřejného rejstříku“, na základě jím vypracované a zaslané žádosti, jejíž součástí budou mimo jiné také požadované přílohy (více viz bod 9) níže).
 
Pokud byla řádně ukončena Fáze I. v obou krocích, a byly vyhotoveny všechny potřebné dokumenty a listiny s ní spojené, může likvidátor přistoupit k dalším úkonům související s Fází II., na jejímž konci dojde k faktickému výmazu spolku z rejstříku spolků.
 
Pro úplnost ještě uvedu, že kromě výše popsaných kroků likvidace spolku je nutné vypořádat také veškeré další smluvní záležitosti spolku tak, aby v době ukončení likvidace již nebyly platné a nevyplývaly z nich další závazky vůči spolku. Jedná se například o zrušení bankovních účtů, smluv z pojištění, nebo zrušení či vypovězení ostatních nájemních či jinak zaměřených smluv.
 
FÁZE II. – zánik spolku
 
Fáze II. je konečnou fází zrušení spolku s likvidací. V této fázi podá likvidátor do 30 dnů od skončení likvidace tzv. „Návrh na výmaz spolku ze spolkového rejstříku“ opět přes DS na rejstříkový soud, pod který spadá. A teprve výmazem ze spolkového rejstříku spolek definitivně zaniká.
Tento návrh se opět vytvoří prostřednictvím inteligentního formuláře na webových stránkách www.justice.cz. Příslušný návrh musí být tentokrát typu: „Výmaz“ a jediné údaje, které se do něj doplní jsou v předmětné části, sekce: „Ostatní skutečnosti“, věta: „Ukončení likvidace spolku“.
V závěrečné části se pak uvede výčet příloh k němu přiložených. Přesněji se jednán o výčet povinných listin o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listin, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem (výmazem).

Rozsah požadovaných listin vyplývá ze zákona o veřejných rejstřících (více viz. § 66 a § 19 ZVR).  V uvedeném kontextu se jedná zejména o následující listiny (Listiny jsou uvedeny v pořadí, ve kterém vznikají, včetně informace o způsobu jejich ověření):

1) Doklad o zveřejnění oznámení o vstupu spolku do likvidace
Tímto dokladem se myslí usnesení krajského soudu v elektronické podobě (formát PDF), které bylo spolku zasláno DS na základě podaného návrhu z I. Fáze likvidace. Tímto usnesením se kromě jiného dokládá také splnění povinnosti zveřejnění výzvy věřitelům. Dokument není nutné opatřit konverzní doložkou ani žádným dalším dodatečným potvrzením.
Tento dokument lze použít, pokud si spolek, respektive členská schůze na svém jednání zvolí jako rozhodný den vstupu do likvidace den, kdy dojde k fyzickému zápisu této skutečnosti do spolkového rejstříku. Pokud tomu tak není, postačí doložit zápis z jednání členské schůze, na které bylo rozhodnuto, ke kterému dni vstoupí spolek do likvidace.

2) Účetní přehledy pro DP typu B udělané před vstupem do likvidace
Účetními přehledy se myslí přehledy z jednoduchého, případně podvojného účetnictví, které spolek vede a předkládá je k DP. V případě jednoduchého účetnictví, které používá drtivá většina mysliveckých spolků, se jedná o „Přehled o příjmech a výdajích“, a o „Přehled o majetku a závazcích“. Vyhotovené a řádně podepsané přehledy je nutné převést z listinné do elektronické podoby, kterou je nutné opatřit konverzní doložkou. (Před vstupu do likvidace, se myslí den před zveřejněním vstupu do likvidace v rejstříku spolků, viz poznámka v bodu 1).

3) Soupis jmění spolku ke dni vstupu do likvidace
Jedná se o tzv. zahajovací účetní rozvahu (soupis majetku a závazků) ke dni vstupu do likvidace, tj. kde dni fyzického zápisu oznámení o likvidaci spolku v rejstříku spolků (viz poznámka v bodu 1). Dokument stačí podepsat klasickým (ručním), volitelně úředně ověřeným podpisem likvidátora, přičemž takto podepsaný dokument je nutné opět převést z listinné do elektronické podoby a nechat jej opatřit konverzní doložkou.

4) Konečná zpráva o průběhu likvidace
Zpráva o průběhu likvidace se sestavuje ke dni ukončení likvidace, tedy ke dni, kdy byla provedena tzv. konečná účetní závěrka. Její obsah je odlišný od činností spolku a výsledku likvidačního zůstatku. Musí ale obsahovat i některé povinné náležitosti. Podpis likvidátora na konečné zprávě o průběhu likvidace musí být úředně ověřený, a pro potřeby zaslání přes DS musí být takto podepsaná zpráva převedena z listinné do elektronické podoby a musí být opět opatřena konverzní doložkou.

5) Účetní přehledy pro DP typu H vytvořené po ukončení likvidace
Platí stejné jako u bodu 2). Datem po ukončení likvidace se rozumí den, ke kterému dojde k finálním ukončení účetnictví, a ke kterému bude likvidátorem sestavená a podepsaná Konečná zpráva o průběhu likvidace.

6) Prohlášení likvidátora o neexistenci soudních nebo jiných právních sporů,
Prohlášení likvidátora o uspokojení všech pohledávek a závazků spolku a
Prohlášení likvidátora o způsobu archivace dokumentů po dobu 10 let
Uvedená prohlášení musí být podepsaná úředně ověřeným podpisem ke dni ukončení likvidace (viz poznámka v bodu 1), a stejně jako u ostatních dokumentů tu platí nutnost jejich převedení z listinné do elektronické podoby, která bude opět doplněna o konverzní doložku.

7) Zápis schvalovací členské schůze a listina přítomných
Zde platí, že termín svolání schvalovací členské schůze musí být po dni provedení konečné účetní závěrky a po dni sestavení konečné zprávy o průběhu likvidace. Součástí zápisu musí být také listina přítomných podepsána všemi přítomnými členy. Vyhotovený zápis pak musí být podepsán v souladu s platnými stanovami spolku. Takto ověřený a podepsaný zápis se musí poté opět převést z listinné do elektronické podoby a musí se nechat opatřit konverzní doložkou.

8) Potvrzení o rozdělení likvidačního zůstatku a schválení konečné zprávy o průběhu likvidace
Toto potvrzení je vyhotoveno likvidátorem po schvalovací členské schůzi. Podepisuje jej likvidátor úředně ověřeným podpisem, a pro potřeby zaslání přes DS se musí převést opět z listinné do elektronické podoby s konverzní doložkou.

9) Rozhodnutí o souhlasu správce daně s výmazem spolku z rejstříku spolků
Tímto dokladem se myslí souhlas FÚ s výmazem z obchodního rejstříku v elektronické podobě, které bylo spolku zasláno DS místním příslušným FÚ, pod který spolek spadá, na základě tzv. „Žádosti o souhlasu správce daně s výmazem z rejstříku spolků“.
Žádost s potřebnými přílohami je nutné zaslat na místní příslušný FÚ po ukončené likvidaci, tj. po konečné účetní závěrce, po schválené konečné zprávě o průběhu likvidace, a především po podaném DP typu H. Dokument není nutné opatřit konverzní doložkou.

10) Průvodní dopis stejně tak jako u prvního návrhu, můžete i zde volitelně přiložit, ve kterém stručně vysvětlíte soudu určité skutečnosti, vazby, či specifika návrhu a důvod(y) k jeho podání. Tento dokument můžete volitelně podepsat standardním ručním podpisem, který následně oskenujete do PDF formátu, tak aby jej bylo možné přiložit ke zprávě v DS.
 
I u tohoto typu návrhu platí, že se výčet požadovaných listin může soud od soudu lišit. Nicméně budou-li soudu nějaké listiny chybět, pak soud vyzve k jejich doplnění. Důvod je v tomto ohledu logický, protože rozsah úkonů, které musí likvidátor provést, závisí především na konkrétním rozsahu činnosti spolku. Od toho se pak odvíjí i potřebný rozsah listin, které je nutné doložit na krajský soud.
Jako příklad zde mohu uvést například tzv. „Potvrzení o bezdlužnosti pobočného spolku ve vztahu ke státu či jiným subjektům“, které si soud může vyžádat v případě, kdy spolek má/měl zaměstnance. V takovém případě likvidátor požádá správu sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovnu/y o vydání potvrzení, že vůči spolku neevidují žádné pohledávky související se zaměstnanci spolku. Pokud ale spolek nikdy neměl zaměstnance (neregistroval se jako zaměstnavatel), nebo neměl jiné závazky vůči jiným subjektům především z řad státu, pak v konečné zprávě o průběhu likvidace uvede, že z tohoto důvodu o žádná další potvrzení o bezdlužnosti nežádal - nebyl důvod.
Jestli se podaří v rámci návrhu doložit vše potřebné, pak soud zašle usnesení , ve kterém uvede, že provede výmaz spolku ze spolkového rejstříku, a minimálně po uplynutí 14denní lhůty na odvolání soud spolek definitivně vymaže ze spolkového rejstříku.
Tímto krokem celý proces zrušení spolku s likvidací končí a spolek je definitivně zrušen.
 
Ať už bude výše uvedený návod ke zrušení spolku s likvidací využit ve větší míře nebo jen v ojedinělých případech, v což osobně doufám, pak jsem pevně přesvědčen, že napomůže tento úkon snadno a bez výrazných komplikací provést. A možná, že pomůže vyřešit situaci spolkům, které jsou nyní na prahu rozhodování, co dál se svým spolkem po ztrátě honitby.
 

Ing. Kamil JAKOUBEK
Myslivecký spolek Dobronín
11ferda@seznam.cz