ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator
Aktuality

Dva případy Aujeszkyho choroby u psů na Zlínsku

| Diskuzní fórum
Dva případy Aujeszkyho choroby u psů na Zlínsku

V České republice byly potvrzeny dva případy úhynů loveckých psů nakažených Aujeszkyho chorobou, oba ve Zlínském kraji.  AKTUALIZACE nejen pro honitby okresu PE!

 
Oba psi, z nichž jeden uhynul a druhý musel být veterinářem utracen, se velmi pravděpodobně nakazili od černé zvěře, se kterou se dostali do kontaktu.
Státní veterinární správa (SVS) připomíná riziko, které domácím zvířatům hrozí při kontaktu s prasaty divokými, vývrhy z ulovených prasat divokých či při konzumaci jejich tepelně neupraveného masa.
Chovatelé hospodářských zvířat by měli dodržovat podmínky biologické bezpečnosti.
Nákaza není nebezpečná pro člověka a v chovech hospodářských zvířat v ČR se dlouhodobě nevyskytuje.
 
Aujeszkyho chorobu potvrdilo v polovině prosince vyšetření u jezevčíka patřícího chovateli z Buchlovic na Uherskohradišťsku, který musel být utracen soukromým veterinárním lékařem.
Na stejnou nákazu pak uhynul jagdteriér majitele ze Zádveřic na Zlínsku.
Oba psi byli krátce před svou smrtí v kontaktu s divokými prasaty, oba vykazovali příznaky typické pro výše uvedenou chorobu. V loňském roce byly v ČR zaznamenány dva případy. Nákaza byla kromě výše zmíněného případu z Uherskohradišťska potvrzena ještě u psa chovatele z Vysočiny.
 
Choroba je rozšířena prakticky po celém světě. Rezervoárem nákazy jsou dospělá prasata, neboť jako jediná tuto nákazu přežívají. Původcem onemocnění je herpesvirus, který napadá nervovou soustavu a dýchací ústrojí. Nákaza je přenosná také na skot, ovce, kozy, psy, kočky, králíky, stejně tak na volně žijící živočichy. Přenáší se nejčastěji přímým kontaktem, ale také slinami, krví, pozřením vyvržených vnitřností či odřezků masa. Onemocnění není léčitelné a pro nakažené psy je proto smrtelné. Poslední případ této nákazy u hospodářských zvířat v ČR se vyskytl v malochovu prasat na Benešovsku v březnu 2004.
Každoročně se počty podobných potvrzených případů v ČR (zejména psů, ale v roce 2018 třeba také u kočky) pohybují v rámci jednotek. Prakticky ve všech případech z posledních let přišla všechna nakažená zvířata do kontaktu s prasaty divokými (zpravidla při lovu), nebo konzumovala jejich tepelně neupravené maso.
 
V současné době neexistuje vakcína pro vakcinaci psů. Použití inaktivované vakcíny určené pro prasata u psů může způsobovat závažnou postvakcinační reakcí vedoucí až k úhynu, a proto ji nelze použít. 
Z preventivního hlediska je zásadní minimalizovat možnost kontaktu psů (ale i dalších domácích zvířat) s divokými prasaty a nekrmit zvířata syrovým masem či vnitřnostmi z divočáka,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Tepelné ošetření masa určeného ke krmení psů či koček je rozhodující. Vysoké teploty viru nesvědčí. Naopak v chlazeném a mraženém mase zůstává virus aktivní až několik měsíců.
Pro chovatele hospodářských zvířat platí nutnost dodržovat zásady biologické bezpečnosti, především zamezit možnému vniknutí divokých prasat do chovů,“ dodal Semerád.
 
V závěru roku 2017 byl na celém území ČR proveden monitoring, v jehož rámci se zjišťovala přítomnost protilátek proti viru Aujeszkyho choroby u prasat divokých. Bylo zjištěno, že více než pětina divočáků tyto protilátky má. To potvrzuje skutečnost, že se s tímto virem v průběhu svého života setkala. Přítomnost protilátek neznamená, že všechna sérologicky pozitivní prasata jsou nezbytně aktivními vylučovateli viru, toto riziko však existuje. To by si měli být majitelé, kteří své psy používají při lovu, uvědomit.
 
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
 

Aktuální veterinární informace pro honitby okresu Pelhřimov
 
dne 20.1.2022

V honitbě Útěchovičky došlo počátkem roku k nálezu několika uhynulých lišek a následně byla u jedné z nich v laboratoři prokázána přítomnost Aujeszkyho choroby. Tato nákaza, která se také nazývá pseudovzteklina, protože se příznaky podobají vzteklině, je nebezpečná pro lovecké psy, kteří přicházejí při lovu do kontaktu s divokými prasaty.
Divoká prasata původce (virus) přenáší, ale sama většinou neonemocní. Uhynulí nebo nedohledaní infikovaní divočáci byly pravděpodobným zdrojem infekce pro lišky.
Že se virus v populaci divokých prasat šíří prokázala i laboratorní vyšetření krví ze střelených divočáků před třemi roky, kdy přibližně třetina prasat měla protilátky proti viru, tzn. že se s ním za svého života potkala.
K nakažení psa od divokého prasete dojde pouze v situaci, kdy divoké prase virus aktuálně vylučuje, což sice není časté, ale nikdy to nelze vyloučit. Při lovu s loveckými psy tedy důsledně dbejte na zásady prevence nakažení, tj. omezte kontakty psů s prasaty hlavně při vyjímání vnitřních orgánů a nekrmte psům tepelně neopracované tkáně z černé zvěře (zvláště vnitřní orgány s nervovou tkání a mízními uzlinami – např. slezinu, hrtan, plíce).
Onemocnění je pro psy (i lišky) smrtelné, jestliže se do 3 až 4 dnů po lovu u psa objeví klinické příznaky (horečka, křeče, nezvládnutelné svědění) dojde k úhynu psa. V současnosti stále není na trhu vakcína pro psy, která by je mohla ochránit.
Kromě psů je nákaza velkým nebezpečím také pro domácí prasata, která mohou onemocnět (zpravidla ale neuhynou) a nákazu dále přenášet. Chovy v ČR jsou prosté této nákazy od roku 1988 a vakcinace je zakázaná, což nám jako státu přináší výhody při obchodu. Je nezbytné udržet nákazy prosté i drobnochovy, kde platí zákaz zkrmování odpadů z černé zvěře domácím prasatům a po příchodu z lovu je potřeba měnit oblečení a udržovat osobní hygienu.
Tato nákaza není přenosná na člověka.
 
MVDr. Pavel BRÁVEK
vedoucí oddělení ochrany zdraví zvířat
Krajská veterinární správa SVS pro Kraj Vysočina
Jihlava
 
 

Časopis Myslivost - Aktuální číslo

Zpracování dat...