Co má společného jízda autem, pilotáž stíhačky, výstavba mrakodrapu a výstřel? Na první pohled vůbec nic. Přesto všechny tyto světy v určitém okamžiku stojí na stejném základu – na přesně řízené iniciaci energie, absolutní spolehlivosti a kontrole události odehrávající se v řádu zlomku vteřiny.
Muniční průmysl dnes zdaleka není jen o zbraních a armádě, ale je pevnou součástí bezpečnostních systémů automobilů, letectví, průmyslové výstavby i civilní infrastruktury. Je to svět chemie, metalurgie a přesného strojírenství s extrémními nároky na opakovatelnost a odpovědnost, který běžně zůstává skrytý za vysokými ploty.
Po několika letech bez přístupu veřejnosti nám otevřela své brány společnost RWS a pozvala nás na komentovanou návštěvu.
Stopa Alfreda Nobela
Cesta nás zavedla do Fürthu v srdci Bavorska, kde RWS sídlí. Kořeny muničky sahají až do roku 1856, kdy Heinrich Uttendoerffer začal v Norimberku vyrábět zápalné nálože. Firma se později spojila s koncernem Dynamit Actien-Gesellschaft (DAG), za kterým stál průmyslník a vědec Alfred Nobel. Z této fúze vzešla společnost s názvem RWS (Rheinisch-Westfälische Sprengstoff-Fabriken), která si i přes mnohé historické krize udržela svou nezávislost a výbornou pověst až do dnešních dnů.
Původní továrna se nacházela v blízkém Norimberku, avšak kvůli častým nehodám spojeným s povahou vysoce rizikové výroby, se celá produkce přesunula do Fürthu, kde vyrostl nový provoz tehdy ještě na zelené louce. Paradoxně se však město v průběhu desetiletí rozrůstalo takovým tempem, že se dnes areál RWS nachází bez nadsázky v srdci Fürthu. Když ale procházíte městem, přítomnosti muniční manufaktury si ani nevšimnete. Žádné dýmající komíny, žádné dunění lisů. Areál RWS vypadá spíše jako vilová čtvrť plná zeleně, kde i ulice mají svá jména.
Tento „neviditelný“ charakter výroby není náhodný. Už historicky bylo cílem oddělit vysoce rizikovou produkci od okolního světa nejen fyzicky, ale i vizuálně a akusticky. V kombinaci s rozsáhlými bezpečnostními opatřeními vznikl areál, který funguje jako uzavřený ekosystém – město ve městě, kde má každý prvek své místo a opodstatnění.
Město ve městě
Na ploše 50 hektarů je v téměř 200 budovách umístěna veškerá výroba, sklady, expedice i kanceláře. Mnohé z budov jsou ještě původní z 19. století. Proč však zakladatelé vybudovali spoustu malých objektů místo jedné velké haly?
Logika je jednoduchá, i když mrazivá: pokud by v jedné budově došlo k zahoření či výbuchu, nesmí to ohrozit zbytek areálu. Lehké střechy by tlakovou vlnu pustily k nebi, zatímco tlusté zdi chrání sousední stavby.
Na válečnou historii odkazují stavby tónované do vojenské zeleně. Paradoxem je, že za druhé světové války byla munička RWS spojenci i nepřítelem označena za strategickou pro zachování, proto se jí bombardování vyhnulo – ačkoli pár kilometrů vzdálený Norimberk byl téměř ze dvou třetin srovnán se zemí.
Historie také dokazuje, že bezpečnost byla od počátku brána s německou pečlivostí. Nejen pracovníci, ale dokonce i tažní koně museli být vhodně „obuti“. Protože od železných podkov mohly při pohybu na dlažbě odletovat jiskry, byli místní „muniční valaši“ nakováni na podkovy z mosazi. Důkazem vysoké bezpečnosti je fakt, že k poslední smrtelné nehodě došlo v roce 1943.
K případným nehodám se tu ostatně přistupuje RWS stejně jako se zachází s leteckými nehodami. Zjištění příčiny a nastavení nápravných opatření, aby se nehoda už neopakovala. Nejde v první řadě o hledání viníka, ale o analýzu systému a odstranění slabých míst.
Největší nebezpečí hrozí v zápalkárně, kde se vyrábí třaskavé směsi a industriální či zbrojní zápalky. Právě proto je zápalkárna místo, kam se běžný smrtelník nepodívá ani přes okno. Tam mají přístup jen pracovníci s nejvyšším stupněm školení, a to nejen v postupech výroby, ale především v bezpečnosti práce.
Zbytek výroby je relativně bezpečný: částečně manuální, avšak v naprosté většině automatizovaný moderními roboty a výrobními automaty.
Kousek mosazi? Ne tak docela
Když držíte v ruce hotový náboj, vypadá to jednoduše: kus mosazi, olovo, prach. Jenže na místě zjistíte, že jen „obyčejná“ nábojnice potřebuje víc než sto výrobních operací a až 26 technických a manuálních kontrolních kroků. Žíhání, tažení, zase žíhání, lisování, zkracování… Nábojnice RWS jsou pak jedna jako druhá a díky konstrukčně vyšší odolnosti proti tlakům a konzistenci parametrů jednotlivých kusů jsou oblíbené i mezi hobby přebíječi.
RWS si vyrábí všechny komponenty na vlastních strojích – do továrny se dodává olovo a měď v blocích nebo plátech, které nejprve procházejí pečlivou vstupní kontrolou kvality. Veškeré další zpracování pak probíhá už za zdmi RWS.
Z mosazných a tombakových plátů se vysekávají kulaté plíšky různých průměrů, z nichž vznikají kalíšky a následně těla nábojnic či pláště střel. Olovo se z bloků tvaruje do podoby drátů, ze kterých se sekají polotovary určené pro jádra střel.
Právě u střel se naplno ukazuje, jak extrémní nároky klade moderní balistika na kvalitu materiálu. Střela po opuštění hlavně rotuje obrovskou rychlostí a jakákoli nehomogenita v jejím profilu se okamžitě projeví na stabilitě letu. Čím složitější konstrukce střely, tím vyšší nároky na přesnost výroby. Dvojnásob to platí pro výrobu bondovaných nebo vícejaderných střel, které RWS také produkuje.
V Čechách u oblíbených střel
RWS UNI nebo
ID Classic už se nejedná jen o tvar, ale o přesné rozmístění dvou rozdílně tvrdých olověných jader v plášti. Hmotnost, poloha i geometrie obou jader musí být precizní. To klade mimořádné nároky nejen na kvalitu materiálů, ale i na proces lisování a kontrolu.
U bondované střely
Evolution, vlajkové lodi loveckého střeliva RWS, se výroba musí navíc vypořádat s mimořádnými nároky na čistotu a materiálovou přesnost. Klíčovou roli zde hraje příprava konstrukčních detailů spojovacích ploch mezi pláštěm a jádrem a řízený proces tavení olova, jehož cílem je dosažení pevného a homogenního spojení obou částí (tzv. bondování). V tomto kroku není prostor pro výrobní nečistoty, vznik vzduchových bublin v chladnoucím olovu ani pro jakoukoli nežádoucí změnu těžiště střely.
Práce s olovem a nitráty má svá zdravotní rizika, jejichž prevence je na pořadu už od 19. století. Zatímco tehdy se doma lidé koupali jednou za 14 dní v neckách, pracovníci v RWS měli k dispozici sprchy s teplou vodou, šatny na pracovní oblečení a prádelnu.
Pod neustálou palbou: Testování, které nikdy nekončí
Rádi testujete a střílíte? RWS by pro vás byl ráj. Portfolio 115 typů střel ve 40 různých rážích se testuje na sbírce více než 2400 reprezentativních závěrů a dalších několika stovek zbraní, z nichž některé jsou skutečně unikátní a historické kousky s dobovými insigniemi.
Každá série střeliva prochází tlakovými zkouškami a nejméně stovkou ostrých testů, což v ročním úhrnu činí zhruba 16 500 zkušebních výstřelů pro každou kombinaci ráže a střely! Cílem je zaručit opakovatelný zápal, úsťovou rychlost a samozřejmě očekávaný rozptyl bez ohledu na to, jakou zbraň voják, myslivec či sportovní střelec používá.
V areálu najdete 35 střeleckých drah s délkou od 5 metrů. Opravdovým klenotem je pak krytý 500 metrů dlouhý tunel s tvarem respektujícím balistickou křivku – má tvar ramene paraboly. Takto dlouhé tunely jsou v Evropě jen dva. Při naší návštěvě jsme byli svědky testu vojenských stopovek. Byl to velmi zajímavý zážitek, když letící projektil zmizel za horizontem tunelu a zásah dopadiště jsme mohli sledovat na kamerách.
RWS disponuje například také testovací podchlazenou komorou pro biatlonové malorážky a také střeleckými dráhami, kam má přístup i veřejnost. Tato část testovacích prostor je určená sportovcům a profesionálním střelcům, kteří si mohou otestovat střelivo RWS přímo ve svých zbraních a vybrat si konkrétní sérii, která dosahuje nejlepších výsledků právě v jejich sestavě.
Vlastnosti loveckého střeliva RWS ověřuje střelbou do balistické želatiny a balistického mýdla. Tyto zkoušky ukazují, jak se střela chová při dopadu do měkkých tkání: jak předává energii, jak velkou vytváří dočasnou dutinu, jakým způsobem se deformuje a jaká rezidua zanechává ve střelném kanálu. Právě tyto faktory jsou rozhodující v různých loveckých scénářích – jaký bude zastavovací efekt, v jaké hloubce předává střela maximum energie a jaká je schopnost penetrace otevřené střely.
Metodika měření výkonu loveckého střeliva podle RWS je dokladem německé preciznosti. Kromě použití rychloběžné kamery je navíc každý testovací blok rozkrájen na přesné díly, ze kterých se vypočítává průběh a charakter předání energie. Materiály se digitalizují a uchovávají pro budoucí referenci ke každé sérii. Vzniká tak archiv obrovského množství dat, který RWS následně využívá i pro další vývoj a kontinuální vylepšování výrobního procesu.
Rozsah výroby RWS
Ročně opustí brány výroby přes 3,1 miliardy nábojnic, zápalek, střel a dalších komponent určených pro civilní, vojenský a průmyslový segment. Obaly pro střelivo civilního použití si RWS navrhuje samo (jedná se o známé elegantní hnědé nebo černé krabičky, typicky na dvacítku nábojů, s bílou přelepkou uvádějící parametry).
Vojenskou munici RWS balí podle požadavků jednotlivých odběratelů do kovových nebo dřevěných muničních beden.
Zákazníci z profesionálních bezpečnostních a vojenských složek si kromě typu obalů diktují finální formu střeliva, skládání nábojových pásů z různých variant munice, značky na nábojnicích i jejich vizuální formu. Oproti civilní výrobě jsou navíc vojenské náboje zalakovány, aby odolaly extrémním povětrnostním podmínkám, především vlhkosti.
Je dobré dodat, že ve Fürthu vzniká jak RWS, tak střelivo značky Geco. Rozdíl v ceně obou značek ale není odrazem vyšší nebo nižší kvality. GECO i RWS se vyrábí na stejných typech strojů, dělají se stejné balistické testy a kvalita se vyhodnocuje stejnou metodikou. Rozdíl v ceně RWS a Geco jen odráží výrobní filozofii zaměřenou na různé spotřebitele. Zatímco Geco TM (softpoint) nebo Geco Plus představují technicky jednodušší, avšak robustní řešení, střely jako RWS Evolution, Speed Tip Pro nebo dvoujaderné UNI vyžadují výrazně více výrobních kroků, kontrol a přísnější dodržení tolerancí. Cena tak přímo odráží technologickou náročnost nikoliv příslušnost ke značce nebo kompromisy v kvalitě.
Až příště vyndáte náboj z krabičky
Brány RWS jsme opouštěli s hlubokým pocitem respektu a nadšení. Na vlastní oči vidíte propojení historie a tradice s otevřeným přístupem k inovacím a neustálému posouvání limitů. Stanete se svědky cesty „obyčejného“ náboje, takového, kterých bez mrknutí oka desítky vystřílíte třeba na střeleckých závodech. Najednou pochopíte, jak komplexní proces výroby a kontroly kvality musel proběhnout, abyste dostali očekávaný výsledek.
Je vám také mnohem jasnější, že široká nabídka různého střeliva není jen marketingovým tahem, ale že každá střela má svůj specifický účel pro různé využití.
Proto až příště vyjmete náboj z krabičky, uvědomte si, co vše bylo zapotřebí, aby se mohl dostat do vaší zbraně. Je za tím práce stovek lidí, kteří řeší mikrometry, milibary a setiny gramů. A dělají to s jediným cílem: abyste vy, až budete mít v kříži životní trofej, nemuseli řešit nic jiného než svůj dech.
Za možnost nahlédnout pod pokličku RWS děkujeme společnosti KOZAP Uherský Brod, spol. s r. o., která nás přizvala k návštěvě areálu ve Fürthu u příležitosti 20. výročí působení jako výhradní dovozce značky RWS.
Text Ing. Zuzana SLAVÍKOVÁ a Ing. Martin BROŽEK,
JduLovit.cz
Snímky Ing. Martin BROŽEK a RWS
Pro další obsah vyhledejte @jdulovit na sociálních sítích, vyzkoušejte zdarma aplikaci JduLovit.cz (počasí, plán světla, integrace GSM fotopastí)
Redakční poznámka: Název „bondované střelivo“ je počeštěný neoficiální výraz, kterým se nahrazuje pravda trochu složitější a v běžné mluvě neobratnější výraz „střelivo s vázaným jádrem“ nebo také „střela s chemicky (či mechanicky) spojeným pláštěm a jádrem“. Technicky to tedy znamená, že olověné jádro pevně spojeno s pláštěm a toto spojení brání oddělení při nárazu, což zlepšuje průbojnost, kontrolovanou deformaci a zachování hmotnosti střely. V běžném odborně-populárním textu tedy akceptujme jednodušší výraz „bondované střelivo“
Civilní segment výroby RWS GmbH