Výsledkem byla ale spíše značná nejednotnost, a tak se ustavila komise, která bude v jednání pokračovat na následujícím zasedání CIC. Ještě před tímto zasedáním navštívil Československo prezident mezinárodní lovecké rady CIC Maxim Ducroq a po jednání se zástupci Ministerstva zemědělství ČSR, Československé myslivecké jednoty a generálním ředitelem Československých státních lesů, rozhodl, že zasedání přípravné komise bude v roce 1937 v Praze.
Zasedání mezinárodní komise CIC za účelem vypracování mezinárodní metody pro hodnocení trofejí bylo uspořádáno při jarní výstavě trofejí pořádané Československou mysliveckou jednotou (dále jen ČSMJ) v Praze. Organizace zasedání byla svěřena přípravnému výboru IV. Celostátní výstavy trofejí při Hospodářské výstavě v Praze, konané pod záštitou prezidenta republiky Dr. E. Beneše. Pozváním zahraničních delegátů na zasedání komise byly pověřeny organizace ČSMJ a Hubertus Verband.
Zasedání komise ve dnech 24. až 26. května 1937 se účastnili zástupci téměř všech evropských států (Belgie, Dánska, Francie, Jugoslávie, Lucemburska, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Rumunska, Švédska a Československa) v čele s prezidentem Dr. E. Benešem. Zasedání předsedal prezident CIC Maxim Ducrocq.
Československou delegaci na jednání komise zastupovali předseda ČSMJ prof. Ing. Antonín Dyk, předseda myslivecké rady při ČSMJ prof. PhDr. Julius Miloš Komárek, MUDr. Václav Rubeška, generální ředitel státních lesů a statků Ing. Dr. Karel Šiman, autor metody pro hodnocení mufloních toulců, Jan Pálffy, Pavel Pálffy, Dr. Bedřich Strachwitz, vrchní lesní rada Jan Mayer, jednatel ČSMJ Ing. Jiří Sekera, Viktor Schick-Ferber, ministr zemědělství ČSR JUDr. Zadina, ministr obchodu ČSR J. V. Najman,
Hlavním bodem zasedání bylo projednat podmínky pro sjednocení metod hodnocení trofejí jelena evropského, srnce obecného, daňka skvrnitého, losa evropského, soba evropského, kamzíka horského, muflona, kozorožce alpského, zbraní prasete divokého, zubra evropského, bizona prérijního, pižmoně grónského, lebek a kůží šelem.
Pro hodnocení jeleních parohů byla přijata maďarská metoda ředitele ZOO v Budapešti Huberta Nadlera, která se poprvé ověřila v Budapešti na výstavě trofejí v roce 1927 a používala se až do listopadu 1937. Později se částečně upravila a je platná jako metoda CIC bez názvu původního autora metody. V květnu 1937 se v Praze uplatnil návrh Wilda pro hodnocení trofejí daňků, Biegera pro hodnocení srnčích parůžků a pro hodnocení kamzičích růžků se uplatnil návrh rakousko-německý. Pro hodnocení zbraní kňourů a losího paroží byly akceptovány návrhy I. Stachowiaka z Polska. Z českých návrhů byla přijata metoda prof. Dyka na hodnocení mufloních toulců. Pro hodnocení dalších druhů trofejí vznikly nové metody, které nejsou spojeny se jménem konkrétního autora.
Za vzornou přípravu zasedání poděkoval prezident CIC Maxim Ducrocq československému prezidentu Dr. E. Benešovi. Ocenil úroveň československé myslivosti, která právem patřila vedle německé k vrcholům péče člověka o přírodu.
Baron Sommaruga jménem všech hostů poděkoval československé vládě a generálnímu řediteli Československých lesů a statků Dr. K. Šimanovi za dokonalou přípravu jednání a uspořádání programu dílčích porad. Říšskoněmecký nejvyšší lovčí Scherping zdůraznil historický význam pražského zasedání pro vznik mezinárodních metod hodnocení trofejí, které se poprvé uplatnili při hodnocení trofejí před berlínskou Mezinárodní mysliveckou výstavou v listopadu 1937.
Navržené metody se s úspěchem odzkoušely v Berlíně při hodnocení trofejí v říjnu 1937. Československé zasedání přípravné komise CIC bylo tedy kolébkou metody pro hodnocení trofejí, která se až do výstavy v Berlíně nazývala podle místa vzniku „Pražská metoda CIC pro hodnocení trofejí“.
Blížící se významné výročí uspořádání jmenovaného setkání nebude v příštím roce jenom vzpomínkou, ale doufejme i důvodem k uspořádání setkání zástupců těch států, jejichž zástupci se před devadesáti lety podíleli na sjednocení všech návrhů na hodnocení trofejí do jedné celosvětově akceptované metody. Věříme, že toto výročí nezůstane bez povšimnutí a adekvátní odezvy jak naší největší myslivecké organizace, tak i významných subjektů a organizací v čele Ministerstva zemědělství v podobě podpory a spoluorganizace mezinárodního setkání, konference, případně myslivecké výstavy.
K tomuto výročí bychom rádi prezentovali trofeje, které proslavily chov zvěře v Československu na výstavě v Berlíně v roce 1937. Pokud by někdo věděl, kde se nachází trofej muflona uloveného v Újezdě u sv. Kříže (lovec A. Pallavicini, 1936), budeme velice rádi. Trofej muflona získala na výstavě v Berlíně 1. místo na světě. Trofej je preparovaná na poprsí (viz přiložený historický snímek) a byla naposledy umístěna v dlouhé chodbě zámku v Jemnicích. V roce 1945 byl zámek konfiskován a zámecké budovy využívala armáda. V roce 1992 zanikl jemnický vojenský útvar a zámecký inventář byl převeden do expozic zámků v Jaroměřicích, Náměšti, Milovicích, Dačicích a Boskovicích. Jednou verzí je informace, že některé trofeje byly předány místní lesní správě. Za každou informaci vedoucí k získání trofeje muflona pro připravovanou výstavu, budeme vděční. Stejně tak budeme rádi za informace a upozornění na další významné historické trofeje, dokumenty nebo fotografie mající vztah k popisované době vzniku mezinárodní hodnotitelské metody.
Doc. Ing. Miloslav VACH, CSc.
SITJ CIC, člen ITEB CIC
Prezident mezinárodní lovecké rady CIC M. Ducrocq zahajuje jednání Komise mezinárodní myslivecké rady CIC pro hodnocení loveckých trofejí v Praze (květen 1937)
Prof. Ing. Antonín Dyk, princ von Ratibor, generální ředitel Československých lesů a statků Dr. Ing. K. Šiman, ministr Dr. Zoričič, při návštěvě myslivecké výstavy na výstavišti v Praze, kde zasedala mezinárodní komise CIC pro sjednocení metody pro hodnocení loveckých trofejí
Trofej muflona uloveného v roce 1936 v oboře Újezd u sv. Kříže (lovec A. Pallavicini) s hodnotu 235,7 bodů CIC se umístila na výstavě v Berlíně na 1. místě jako nejsilnější mufloní trofej na světě.