Vývojáři a výrobci lovecké munice prakticky kontinuálně přichází s novými typy nábojů se soustředěním se na stále lepší balistické a výkonové parametry s cílem lepších a spolehlivějších loveckých nebo sportovních výsledků.
K napsání tohoto článku mě přivedly nejen vlastní zkušenosti, ale řada setkání a debat se zkušenými myslivci a především lovci jelení zvěře u nás a těžší zvěře i v jiných zemích. V loveckých společnostech jsem poněkud zvídavý a ptám se, kdo jakou ráží a jakou zvěř loví, a tedy ke kterým rážím se posouvá lovecká praxe v současné době.
Nebylo pro mne překvapením, že v přehledu používaných ráží, především k lovu zvěře jelení a vyspělé zvěře černé, se stále častěji objevují výkonné ráže, které se u nás dříve vůbec nebo téměř nepoužívaly. Po pravdě řečeno, dříve u nás jiné ráže než několik nízko nebo středně výkonných nebyly dostupné, a to jak v tuzemských zbraních, tak v nabídce nábojů.
V mém soukromém „průzkumu“, o kterém nemohu tvrdit, že je ucelený a vyčerpávající, čímž se zkušenějším kolegům předem omlouvám, jsem se soustředil především na lovce lovící větší zvěř, v našich podmínkách zvěř jelení a vyspělou zvěř černou.
Při diskuzích mne třeba překvapil jeden kolega, držitel honitby s jelení zvěří, když uvedl, že loví dokonce s nábojem .375 Holland a Holland s vysvětlením, že plány lovu má vysoké a loví ve velmi složitém terénu, který nějaký dosled téměř vůbec neumožňuje. Prostě výstřel a zvěř musí zůstat v ohni nebo s minimálním odskokem. A tedy používá ráži běžnou k lovu těžké africké zvěře i na jelena, s jistým účinkem. Nezbývá než souhlasit.
Ve výčtu používaných ráží se dále vyskytovaly, a nikoliv ojediněle, ráže dříve u nás zcela neobvyklé, i když v zahraničí byly běžné. Mezi „znova objevené“ patří třeba náboj 9,3x62 nebo 9,3x74 R.
V mírném překvapení následovala celá skupina či „rodina“ ráží s průměrem střely 8,6 (resp. 8,5) mm v angloamerickém prostoru častěji označovaných jako .338. Dříve byly tyto ráže u nás zcela neznámé, a i po liberalizaci trhu a možného nákupu zahraničních zbraní a střeliva, se u českého, poněkud konzervativního, myslivce nerozšířily. Nicméně, svými nespornými výhodami, se začaly postupně prosazovat i u nás.
Obliba této ráže v Evropě a v USA, v různém provedení a různých laboracích, silně vzrostla zejména v posledních asi třiceti letech.
Skupina nábojů v ráži .338 je značně početná. Jedná se o moderní náboje s vyšším výkonem a velmi výhodnou balistikou. Některé nejsou nejnovější, jako například .338 Winchester Magnum, uvedený už v roce 1958, který je velmi oblíbený v USA k lovu těžké americké zvěře a k africkým lovům a v Evropě je oblíbený zejména v Německu.
Laborace se střelou o hmotnosti 16,2 g má Vo 853 m/s, Eo 5305 J a skvělou ONV téměř 180 m a point blank asi 220 m. Osobně mám velmi dobrou zkušenost s tímto nábojem při lovu jelena evropského a jelena siky japonského, který je velmi tvrdý na ránu a při lovu zvěře černé, a to i na větší vzdálenosti.
Legendárním se stal náboj .338 Lapua Magnum, který upoutal pozornost svojí vynikající přesností a vítězstvím při střelbě na velké vzdálenosti počátkem 80. let minulého století. Svým výkonem asi 6600 J je však na evropskou zvěř poněkud předimenzovaný.
Dlouhodobá obliba náboje .338 Winchester Magnum motivovala všechny významné muniční výrobce uvést na trh vlastní náboj s průměrem střely .338, resp 8,5 mm.
Důvodem rychle se rozšiřující nabídky typů nábojů s průměrem střely .338, resp 8,5 mm, je jejich vyšší až velmi vysoký výkon a tím daná výrazně spolehlivější ranivost, mortální účinnost a jistota úlovku i při lovu větší, nebo vitálnější zvěře i na delší vzdálenosti. Současně tyto náboje poskytují spolehlivý zastavovací účinek a ranivost i při hůře umístěném zásahu, který se stane i zkušenému střelci.
Proč volit náboj s průměrem střely 8,6 mm?
Jak bylo zmíněno v úvodu, jedná se o velmi výkonné náboje s použitím střely o větším průměru a s vyšší hmotností. Účinek střely při dopadu na tělo zvěře je kvadraticky úměrný ploše, resp. průřezu střely. Plocha průřezu střely se zvyšuje s druhou mocninou poloměru průměru střely. Tato kvadratická závislost vysvětluje, proč se u střel s větším průměrem silně zvyšuje účinek střely ihned při dopadu, kdy dochází k vyššímu poměrnému okamžitému předání energie přes větší dopadovou plochu střely a k vyvolání spolehlivějšího okamžitého šoku s výraznějším stop efektem.
Střely s větším průměrem mají také vyšší hmotnost, tím spolu s rychlostí mají i vyšší hybnost a setrvačnost a spolehlivější průbojnost a pronikavost k životně důležitým orgánům i při zásahu a průniku kostí nebo dokonce kloubu a zejména zajištění průniku oběma polovinami těla zvěře ke způsobení párového šoku.
Přitom si i těžší střely s průměrem 8,5 mm zachovávají oproti nábojům s průměrem střely 9,3 mm výhodnější průběh balistické křivky s delší ONV.
Střely o průměru 8,5 mm (.338) v sobě nabízí optimální poměr mezi vyšší hmotností střely, jejím větším průměrem a dostatečnou rychlostí a tím vysokou průbojností a v neposlední řadě výhodnou balistikou s ONV i kolem 180 až 200 m nebo při posuzování nástřelu na vzdálenost point blank i kolem 250 m, takže jsou vhodné i k lovu na delší vzdálenosti se zachováním vysokého výkonu a velké dopadové energie. Těžší střely jsou méně náchylné k vnějším vlivům, které neodchylují ze směru letu střely (stéblo trávy, vítr, drobný déšť apod.).
Značně se zvýšil počet poplatkových lovů nejen v tuzemsku, ale především v exotických krajinách a při nich je velmi důležité spolehlivě ulovit bez rizika jen zranění, a tedy ztráty zvěře, neboť i toto je zpoplatněno a v neposlední řadě tím tak rostou zbytečné náklady. Vzrostla i etika lovu a snížil se počet lovců lovících i silnější zvěř metodou pokus omyl s menšími a méně výkonnými rážemi.
Z výše uvedených důvodů proto řada držitelů honiteb s černou a jelení zvěří a lovci této zvěře přešla k používání větších a těžších ráží. Důvody mi jeden z nich vysvětlil slovy:
„ono bylo zajímavé číst si v dílech klasiků myslivecké literatury poutavé příběhy o romantických dosledech a o obdivuhodných výkonech psa, který nacházel zvěř po stovkách metrů ne-li po několika kilometrech od nástřelu, ale je zde vždy riziko, že postřelená zvěř nalezena nebude. Někde jsou terénní podmínky pro dosled velmi složité a doprava uloveného a odběhnutého kusu z místa, kam nemůže technika, je komplikovaná, ne-li nemožná.“ V praxi je třeba odpovědně eliminovat taková rizika použitím velmi výkonného náboje.
Řešení se nabízí právě v použití nábojů s průměrem střely 8,5 mm (.338), které mají optimální vlastnosti při únosném zpětném rázu. Následně proto uvádím přehled současných typů nábojů s průměrem střely 8,5 mm a troufám si konstatovat, že nabídka různých typů nábojů s průměrem střely 8,5 mm je, oproti nabídce nábojů s jinými průměry střel, zdaleka největší, což také dokumentuje výhodnost této střely.
Přehled nejčastěji nabízených nábojů se střelou o průměru .338 (8,5 mm)
Jsou to nejen .338 Federal a .340 Weatherby Magnum, ale také již zmíněný náboj .338 Winchester Magnum, .338 – 378 Weatherby, .338 06 A – Square, .338 Marlin Express, .338 Ruger Compact Magnum (.338 RCM), .338 Blaser Magnum, .338 Norma Magnum, 8,6x63 Reb, 8,5x55 Blaser, .338 Remington Ultra Magnum a další, z nichž nejnovější jsou .338 Federal, .338 RCM, .338 Blaser Magnum, .338 Norma Magnum, 8,6x63 Reb nebo 8,5x55 Blaser.
Pozorný čtenář si jistě všiml, že ve výčtu nábojů chybí náboj s nábojnicí s okrajem, vhodný do zbraní s lůžkovým závěrem (tzv. zlamovací zbraně). Zde výkonovou řadu plně nahrazuje náboj 8x75 RS, který prožívá velkou renezanci zejména pro kulové kozlice a dvojáky. Nejedná se o nejnovější náboj (mimochodem nejoblíbenější náboj Hermanna Göringa), ale svými parametry jej lze zařadit mezi náboje moderní, s laborací střelou 200 grs má Eo přes 4500 J a ONV asi 200 m, point blank asi 235 m. Je osvědčený generacemi lovců k lovu velkých jelenů i těžší africké zvěře.
Moje osobní zkušenosti potvrzují skvělé výsledky při lovu jelena siky japonského a zvěře černé. Přes svůj vysoký výkon má náboj, díky delší nábojnici, velmi plynulý náběh tlaku spalných plynů, a tím relativně příjemný zpětný ráz.
Historicky je zajímavé, že dříve měly dominantní zastoupení typy nábojů s průměrem střely .338 především v USA, ale v posledních dvaceti letech se stále více objevují i v nabídce evropských výrobců střeliva vzhledem ke zvyšující se poptávce po výkonných a ranivých spolehlivých nábojích.
Jak bylo již uvedeno velkým favoritem rozšířeným v USA i v Evropě je zaslouženě .338 Winchester Magnum pro svůj výkon a výhodnou balistiku.
Zajímavým nábojem, vzhledem k jeho vzniku, je náboj 8,6x63 Reb, který vzniknul původně jako Wildcat nadšeným německým samoukem ve vývoji nábojů Wernerem Rebem. Pro své dobré vlastnosti se náboj nakonec dočkal i tovární výroby a je komorován do kulovnic německými a rakouskými výrobci zbraní.
Nejnovějším nábojem této řady je velmi povedený náboj 8,5x55 Blaser, který pro německou firmu Blaser vyvinula švédská munička Norma v roce 2019. Náboj laborovaný střelou Oryx o hmotnosti 13,6 g má Vo 840 m/s, Eo 4800 J. ONV asi 177 m s poklesem bodu zásahu ve vzdálenosti 200 m pouze 4,1 cm, a tedy point blank je kolem 220 m. To znamená, že do této vzdálenosti střelec nemusí nijak přemýšet o vlivu balistické křivky na přesnost zásahu.
Náboj je konstruovaný speciálně pro kratší hlavně a pro použití tlumiče výstřelu, což je mezi náboji novinkou. Po zkušenostech s tímto nábojem při lovu zvěře černé a jelena siky japonského, který je výjimečně tvrdý na ránu, musím konstatovat, že tato ráže je velkým favoritem.
Náboj osazený střelou Oryx se osvědčil i při lovu zvěře srnčí s prakticky žádným poškozením zvěřiny díky velmi kompaktnímu a hladkému střelnému kanálu. Náboj jsem měl možnost vyzkoušet ve zbrani Blaser R 8 s integrovaným tlumičem výstřelu a musím konstatovat, že pokud bych si pořizoval novou kulovnici Blaser, potom jedině v této velmi univerzální ráži s výrazným stop efektem i u větší a vitálnější zvěře a navíc s překvapivě příjemným zpětným rázem. V uvedené skupině nábojů je tedy svými vyváženými vlastnostmi svým způsobem jedničkou.
Z uvedených nábojů je pro mne osobně absolutním favoritem náboj .338 Federal. Tento náboj pro firmu Federal vyvinula finská munička Sako. Nábojnice má délku 51 mm a jedná se o nábojnici z náboje .308 Winchester s roztažením krčku pro průměr střely 8,5 mm. Náboj osazený střelou 200 grs, má Vo 823 m/s a Eo 4300 J, ONV 200 m a point blank dokonce 254 m. Jedná se o velmi výkonný náboj, ale s použitím střelného prachu s plynulým nástupem expanze spalných plynů má velmi nízký a příjemný zpětný ráz a je komorován i do zbraní typu light, tedy lehkých. A vzhledem k délce náboje rovnající se náboji .308 W se náboj může komorovat do zbraní s kratším závěrovým systémem a náboj je vhodný i pro zbraně s kratší hlavní. Americký „muničářský“ almanach Cartridges of the World u tohoto náboje uvádí komentář, že se jedná o
„magnumový náboj s nemagnumovým zpětným rázem“, Jiný zdroj uvádí, že lovci větší zvěře dlouho volali po náboji s takto velmi vyváženými parametry. Střelba s tímto nábojem je opravdu velmi příjemná, ale výsledek je ve své účinnosti pozitivně překvapivý především u jelení zvěře. V USA se používá i k lovu zvěře těžké jako je severoamerický los, všechny druhy jelenů a i na medvěda grizzly. Je komorován do zbraní většiny amerických výrobců zbraní.
V Evropě tento náboj komoruje finská Tikka a rakouský Roessler a další výrobci. Náboje vyrábí především americká firma Federal s několika laboracemi střel, česká firma STV si nechává vyrábět náboje u jednoho německého výrobce.
Osobně mám s tímto nábojem jen ty nejlepší zkušenosti. Zvěř černá zůstává v ohni, u jelena evropského a jelena siky většinou také zůstává kus v ohni nebo odskakuje maximálně do 80 m.
Závěrem se omlouvám, že jsem se v tomto příspěvku nezabýval náboji s menším průměrem střely, z nichž některé mají rovněž zvyšující se popularitu, ale o tom v některém z dalších případných článků. Soustředil jsem se tentokrát na lov zvěře větší, velké a tvrdší, protože ve své praxi se stále více setkávám s případy postřelené a těžko dohledatelné zvěře, případně s nálezy už jen nepoužitelného kadáveru. Důvodem je bohužel většinou použití náboje, který sice splňuje výkonový limit podle zákona, nicméně nemá žádnou rezervu výkonu pro větší vzdálenost nebo hůře umístěný zásah. Často se také stává, že navíc je zvěř vyrušená, střílí se na ni v pohybu, má zvýšenou hladinu adrenalinu a pak střela nevyvolá dostatečný šokový účinek. Přitom vliv zvýšené hladiny adrenalinu na odolnost zvěře proti šokovému účinku je velmi podceňován.
K tomu si dovolím přidat poznámku a zkušenost, že u nás zákonem o myslivosti stanovený limit dopadové energie ve vzdálenosti 100 m ve výši 1500 J k lovu spárkaté zvěře kromě zvěře srnčí se nejeví jako dostatečný, zejména k lovu zvěře jelení. Ve většině myslivecky porovnatelných zemí jsou tyto limity většinou 2000 J a často doplněné ještě o minimální průměr nebo hmotnost střely nebo o obojí. Například ve většině německých spolkových zemích třeba nábojem .243 W nelze ulovit ani sele prasete divokého, právě z důvodu nedostatečného průměru střely.
Úplným závěrem bych si dovolil doporučit a opustit u nás obvyklé velmi konzervativní přistupy při pořizování nové zbraně a zejména při volbě ráže zbraně. Často je výběr ovlivněn atmosférou v mysliveckém spolku, kde převládá názor, někdy velmi agresivně vnucovaný okolí, že nejlepší je ten či onen náboj a není žádný lepší. Většinou se jedná o náboje zcela běžné.
Moje doporučení je nebát se pořídit si zbraň na novější, dříve u nás nepoužívaný, ale výkonnější náboj, který zajistí spolehlivěji lovecký úspěch i u větší zvěře a i za ztížených podmínek. Objektivně musím připustit, že velkou vinu na poněkud stereotypním výběru ráží má i malá informovanost o tom, jaké jsou možnosti a jaký je skutečný výběr a jaké jsou vlastnosti různých ráží.
Jistota úlovku a vyvolání okamžitých smrtících účinků bez trápení zvěře by mělo přitom být hlavním kritériem při výběru ráže. Čím výkonnější, tím větší jistota. Výkonným nábojem lze lovit, při vhodném výběru střeliva, ale i zvěř menší, naopak lov větší a tvrdší zvěře málo výkonným nábojem, byť splňujícím limit výkonu podle zákona, je hazard a myslivecká nezodpovědnost.
Někdy se argumentuje proti používání výkonnějších ráží námitkou údajného většího poškození zvěřiny. Zde bych velmi zásadně zdůraznil, že vinu za případné rozsáhlejší poškození zvěřiny nenese výkon náboje, ale konstrukce střely. Špatně konstruovaná střela prodělávající po dopadu rychlý rozklad, dokonce na několik komponent, způsobí rozsáhlou devastaci tkáně. O tom se ale můžeme přesvědčit i u malých ráží, třeba typicky u nábojů s průměrem střely 5,6 mm, kde malý průměr střely neumožňuje mít deformační a současně pevnou část střely. Střela většího průměru s kvalitní konstrukcí, která prodělává striktně řízenou deformaci zachovávající celistvost střely, vytvoří rovnoměrný střelný kanál a vyvolá žádoucí smrtící účinky bez zbytečného znehodnocení zvěřiny v okolí střelného kanálu.
A tak na úplný závěr – nebojte se změny, budete možná příjemně překvapeni.
Dr. Ing. Jiří HANÁK