Tou druhou byla návštěva v mateřské továrně Fabbrica d’Armi Pietro Beretta v Gardone. Jak již jsem řekl v předchozím článku, Gardone je v podstatě dlouhá šnůra zbrojovek, které se táhnou podél toku říčky Mella. Údolí samé je poměrně úzké a strmé a poměrně hodně hustě osídlené. Pietro Beretta založil průmyslový podnik na začátku 20. století docela velkoryse, ale to netušil, že se z něj v průběhu následujících více než sto let stane přední světová zbrojovka. Takže dnes areál stačí jen tak tak a v porovnání s jinými zbrojovkami není nijak velký.
Dnešní továrna produkuje ročně (sama, produkci Holdingu Beretta nepočítám) asi 250 000 brokovnic, 200 000 pistolí (revolvery nevyrábí) a necelých 100 000 kulovnic, ať již vojenských útočných pušek, nebo loveckých kulovnic BRX s přímotažným závěrem. Jak je vidět, produkci dominují brokovnice a tady je Beretta králem, ačkoliv jí na paty šlape například FN Browning. Ale ten je výrobně více rozptýlený, hodně kooperuje se svými sestřinými značkami Winchester a Miroku. V továrně pracuje necelých 1000 zaměstnanců.
Vlastní továrna tvoří přibližně obdélník obkračující řeku Mella orientovaný napříč údolím přibližně západo-východním směrem, na západní straně přiléhá rodinné sídlo se zahradou, Villa Beretta. Na pravém, západním břehu Melly jsou tzv „Staré budovy“, areál, jehož základy tvoří ještě původní Pietrův komplex. Co je zajímavé, to jsou červené střechy z pálené krytiny, které mi připomínaly střechy původních budov České zbrojovky v Uherském Brodě. Brodská továrna tvrdí, že tahle krytina byla použitá, aby maskovala tovární haly, které měly vypadat z letadla jako civilní zástavba. Když Pietro stavěl svoji továrnu, bojová letadla ještě určitě nebyla hrozbou, ale možná, že tehdy prostě jiná krytina nebyla.
Staré budovy v severo-jižním směru protíná ulice Via Giacommo Mateotti. Na levém břehu je komplex „Nové budovy“, vlastně jedna velké budova, spojená se starými budovami můstkem, který zároveň překračuje říčku. Mimochodem, Pietro jako jeden z prvních italských továrníků začlenil do továrny i vodní turbínu s dynamem, která jeho továrně poskytovala elektřinu. Vodní dílo funguje dodnes, i když již je osazené novými stroji.
Na malém prostranství před „Starými budovami“ leží tzv „Objekt 2“ – sídlo produkce prémiových zbraní Pietro Beretta (občas se také uvádí zkrácená forma PB) Selection. Tyhle zbraně jsou to nej, co továrna nabízí, skutečná „haute couture“ zbrojařiny.
V rámci PB Selection se nabízí významně customizované brokovnice řady SO, unikátní zakázkové kusy (tzv. one-ooff = jedinečné), ale také luxusní zdobené pistole, limitované edice a kompletní sběratelské sety. Výsledkem jsou bohatě zdobené zbraně s luxusním dřevem, které ale jsou pořád stavěny tak, aby se z nich dalo střílet. Ceny se pohybují od 50 000 do 120 000 EUR, pokud chcete tu základní, méně zdobnou a individualizovanou řadu. Pokud ale chcete špičkové PB Selection, např. kozlice řady SO v provedení EELL (Extra Extra Luxo Luxo), připravte si 120 až 300 tisíc EUR, za které dostanete zbraň se zcela individualizovanou výzdobou, na které rytec stráví až 1000 hodin. Pokud chcete umělecké kusy One – off, cena může překročit i milion EUR.
To vše se rodí v Objektu 2, kde sídlí nejenom puškaři, ale také rytci a výroba příslušenství, zejména kufry na zbraně. Dovolte mi tady začít. Ke zbraním PB Selection neoddělitelně kufry patří a továrna prý zjistila, že umění výroby kvalitních tradičních kufrů vymírá, podobně jako opravdu kvalitní práce s kůží, proto si ji vzala pod vlastní křídla. Výroba se nikde neučí, když přijde potřeba, nabídnou místo interně a vyberou nového člena týmu. Vybírá celý tým, nejenom jeho vedoucí, i když ten má konečné slovo.
Tak přišla do tohoto oddělení i jeho současná vedoucí Emanuella Pintossi. Původně pracovala v účtárně, ale když se naskytla možnost, přešla do výroby kufrů. Dnes je tam již 15 let a říká:
„Jsem ráda, že na konci mé práce je něco hmatatelného, hezkého a jedinečného. Neumím si představit, že bych se vrátila ke štosům papíru.“ Každý kufr se vyrábí ručně, na míru a po dohodě se zákazníkem. Jak dlouho trvá, než se nováček zaučí? Záleží na tom, jak je kdo šikovný. Po roce již může pracovat samostatně, ale plnohodnotným „kufrařem“ se stává až tak za tři až pět. Mimochodem, všichni „kufraři“ jsou ženy.
O patro výš sídlí v prosklených prostorách rytci. Je jich asi deset a jsou to oni, kteří tvoří srdce PB Selection. Ujal se nás vedoucí Luca Casariz, sám vynikající rytec.
Rytci pracují do značné míry samostatně. Existují sice základní vzory výzdoby, ale každý kus je unikát a vzory jsou pouze východiskem, které rytec upřesňuje se zákazníkem. Již samotné náčrty jsou fascinující, ale to je pořád nic proti rytině samé.
U Beretty jsou schopní udělat v podstatě jakoukoliv výzdobu. Linkovou rytinu
bulino, tvořenou jemnými tečkami a čárkami, které v konečné podobě připomínají fotografii, jemné rozviliny (anglické „růžičky“ nebo akantové motivy), hlubokou reliéfní rytinu, bohaté intarzie (vykládání) zlatem i jinými kovy, doplněné drahými kameny.
PB Selection je vždy ryzí ruční práce, laserové příprava nebo polotovar zde nemají místo. Všichni rytci jsou umělci s vystudovanou uměleckou školou, kádr je velmi stabilní a když už má přijít nový člen, musí počítat se zkušební dobou v trvání několika let.
Z ryteckého atelieru se vrátíme do přízemí. I tady je spousta světla a v prosklených prostorách pracují puškaři a pažbáři. Tady probíhá slícování dřeva s kovem, tady se spojí lůžko hlavní s hlavňovým svazkem a tady se nakonec systém slícuje s pažbou. Pracuje se hodně postaru. Myslím, že kdyby sem přišel třeba Pietro Antonio Beretta (1800 – 1857), našel by tu stejné nástroje, jaké důvěrně znal z rodinné dílny, tedy pilníky, rašple, pořízy, škrabáky, struhy, dláta a sekáče, nádobky s berlínskou modří, lícovacím červeným pudrem anebo petrolejový hořák pro lícování na saze. Našel by tady nebozez s vratidlem („kolovrátek“). Našel by tu i dřevěné, plstí potažené čelisti do svěráku a belgickou růž na nejjemnější leštění.
Většina brokovnic PB Selection má postranní zámky, a tady je přesné slícování nezbytnost, zámky se vážou na konkrétní pažbu a pokud dojde v průběhu používání k nějaké nehodě, lícuje se všechno znova. Ruční práce je tu prostě stejná, jako před 200 lety.
Překvapily mě mladé tváře puškařů, možná všichni pod třicet let věku. Když jsem se zeptal, řekl mi Andrea Codeluppi řídící výrobu PB Selection: „
Ti dva starší mají dnes volno. Ale ti, které vidíte, jsou tu od malička, všichni jsou nejméně dvě generace v továrně. Někteří sem chodili již za svým dědečkem. Kdybyste sem přišel za dvacet let, najdete je tu zase. Alespoň většinu z nich. Vybíráme je z nadaných montážníků a doškolíme si je sami. A asi byste tu viděl i nové mladé tváře, protože rosteme.“ Kdo ví, možná by některé tváře byly Pietrovi Antoniovi povědomé.
Poslední zastávka v Objektu 2 patří skladu dřeva a povrchové úpravě. Sklad je klimatizovaný, s řízenou vlhkostí a teplotou. Je tu to nejluxusnější ořechové dřevo, jednotlivé přířezy jsou srovnány tak, aby mohly volně zrát. Drtivá většina jsou kořenovice s opravdu fascinující kresbou a než přijdou do skladu, jsou zrentgenovány, aby se objevily případné vnitřní kazy. Sklad nádherně voní.
U většiny pušek PB Selection si zákazník vybírá konkrétní přířez. Většina pažeb PB Selection má olejovou povrchovou úpravu, továrna používá svoji specifickou patentovanou směs olejů, vosků a pryskyřic. Pažby se opakovaně napouští, směs se vtírá ručně do dřeva a nechává v řízené atmosféře (teplota a pohyb vzduchu) vyzrát. Sama povrchová úprava trvá několik týdnů.
Na zbraně Pietro Beretta Selection se čeká, nevyrábějí se na sklad. Čím vyšší kategorie zbraně, tím déle se čeká, obecně se dá říci, že čekací doba se pohybuje od tři čtvrtiny roku po několik let. To pokud chcete zbraň kategorie One-off nebo soupravu zbraní, spojených nejen výzdobou, ale třeba i pažbu z jednoho společného kusu dřeva.
Když jsme opouštěli Objekt 2, strašně jsem toužil si jednu PB Selection objednat. Pak jsem se zamyslel nad svým výdělkem a pochopil jsem, že bych ji mohl zaplatit tak za padesát let. A to už tu asi, na rozdíl od Fabbricy d’Armi Pietro Beretta, asi nebudu. Ale stejně bych ji chtěl…
Vracíme se do sériové výroby. Tohle je trošku podobnější běžné zbrojovce. Zajímavý je vysoký podíl automatů, standardem jsou víceosá číslicově řízená centra. A všude jsou obrazovky a terminály. I ve starých budovách, které zevnitř vůbec staře nevypadají. S jistým překvapení si uvědomuji, že obráběcí stroje jsou převážně od několika málo výrobců. Gianmarco Chiari, náš průvodce, to vysvětluje tím, že si nechávají značné procento strojového parku upravovat na míru, pokud se už přímo nepodíleli i na vývoje stroje samotného.
Překvapuje mě téměř až sterilní čistota a stabilní teplota a také poměrně malý počet lidí, které vidíme. A také pracovní tempo, které není vlastně na první pohled nijak hektické, což je zvláštní, zejména když si uvědomíme, že každý zaměstnanec Beretta v Gardone vyrábí ročně asi 550 zbraní. Lidé kolem automatů se tváří spokojeně a spíš než únavu čtu z jejich tváří klidné, cílevědomé úsilí. Tady si uvědomuji rozsah automatizace a sílu provázanosti výroby s digitálním modelem („dvojčetem“).
Přesto je jedna oblast sériové výroby, kde dominují lidské ruce. Dokonce klíčová oblast. Je to výroba hlavňových svazků. Hlavněmi to kdysi před pěti sty lety všechno začalo a výroba hlavní je dodnes pýchou Beretty.
Existují tři skupiny hlavní odlišené profilem vývrtu. Ten má jméno Steelium a s jistým zjednodušením lze říci, že se vyznačuje dlouhým přechodovým kuželem mezi komorou a válcovou částí vývrtu. Základní Steelium určené pro běžné lovecké zbraně má přechodový kužel dlouhý 80 mm, Steelium Plus má kužel dlouhý 320 mm a Steelium Pro má kužel dlouhý 450 mm. Čím delší kužel, tím menší je vnímaný zpětný ráz zbraně a tím menší je riziko deformace broků a rovnoměrnější krytí.
Všechny hlavně jsou kované za studena. Hlavňová objímka je tzv. demi-blok, skládá se ze dvou kusů, do kterých jsou vsazeny hlavně. Blok je laserově svařen a stříbrem jsou připájeny krycí plechy mezi hlavněmi. Skládání bloků a hlavňových svazků před pájením se dělá ručně. Bohužel jsme montáží jsme jen prošli a velkou část továrny jsme ani neviděli. Ale to, co jsme viděli, bylo úctyhodné. A potvrzovalo to slova jednoho z členů rodiny Beretta z konference den předem: „Děláme to pro lidi z údolí.“
Na návštěvu továrny navazovala odpolední konference s jejím vedením. Věnovali se nám Carlo Ferlito, generální ředitel mateřské továrny, Enrico Ravagnani, ředitel výroby, Daniele Piva, ředitel obchodu a marketingu, Marco Bassoli, ředitel vývoje a technologie a Davide Preciuzo, ředitel kvality. Z jejich vystoupení vybírám (citace nejsou absolutně přesné, ale smysl zůstal).
Carlo Ferlito:
Berettu žene kupředu znalost našich zákazníků a jejich potřeb, rozvoj našich zaměstnanců a provozní dokonalost s průběžnou inovací. To jsou základy našeho stabilního růstu. Na průmyslové frontě těžíme z nejmodernějších výrobních metod, které nám spolu s digitálními technologiemi dávají mimořádnou pružnost a možnost dodávat přesně to, co zákazníci chtějí.
Investujeme do lidí, nejenom v Beretta Academy, ale i vnitřně rozvojem technologických schopností, předáváním znalostí starší generace a naopak, tu obohacujeme o pochopení možností digitálního světa. Máme obrovský objem digitalizovaných dat a údajů, které nám umožňují propojit zákazníka s výrobou, zkrátit vývoj a náběh výroby nových produktů. Pochopení potřeb zákazníka je základem našeho dlouhodobého vztahu s ním.
Daniele Piva:
Rosteme navzdory měknoucímu trhu v USA a navzdory poklesu některých oblastí Evropy. Naopak, znovu se zvedá trh v Anglii a některé středomořské trhy. To navzdory rostoucím regulatorním překážkám. Roste význam neevropských trhů.
Sílíme i obchodním zastoupením a znalostem našich kolegů z Holdingu Beretta, zejména mám na mysli Sako, Tikka, Steiner, Burris, RWS, Norma, Geco, MFS, a Rottweil. Sdílíme své znalosti a podporujeme se navzájem.
Beretta úspěšně vstoupila s modelem BRX1 na kulový trh.
Dominujeme brokovému sportu a chceme posílit svoje úspěchy i v IPSC, který vnímáme jako strategicky velmi zajímavý.
S platformou 1301 (brokovnice) jsme uspěli v taktickém segmentu, brokovnice se vracejí do rukou vojáka jako zbraň proti malým dronům.
A rosteme v segmentu s vysokou přidanou hodnotou, tedy se zbraněmi kategorie PB Selection.
Rok 2025 byl výsledkem dobrého investování v minulosti a věřím, že budoucnost ukáže, že naše dnešní investice jsou stejně dobré, jako byly ty minulé. Věříme, že rok 2026 bude svědkem další konsolidace naší pozice na trhu a další expanze našeho tržního podílu.
Enrico Ravagnani:
Továrna prošla zásadní technologickou proměnou. Naše velmi účinné, ale nepříliš pružné výrobní postupy nahradily systémy postavené na znalosti dat a schopnosti simulovat předem dění ve výrobě. To nám umožňuje pružně reagovat na změnu výrobního mixu. Změnila se nejenom technologie, ale i pracovní prostředí a ergonomie rozhraní mezi člověkem a strojem. Výrobní model založený na propojení dat a mohutném výpočetním výkonu spolu se zpracování dat v těsné blízkosti jejich vzniku nám dává stabilitu a opakovatelnost našich procesů i za situace, kdy denně čelíme změnám poptávky.
Marco Basolli:
R&D (výzkum a vývoj) jsou jedním z pilířů úspěchu továrny. Více než 10 % zaměstnanců továrny je jeho součástí. Jejich rolí není jen nový produkt vymyslet, ale také jej dovést ke spolehlivé funkci a dotáhnout design k průmyslově vyrobitelné podobě při zachování kvality. Mám kolem sebe lidi, kteří dokážou využít pokroku v technologiích, pochopit je a přetlumočit a vyvinout do účinného průmyslového prostředku. Mám kolem sebe báječné lidi, kteří se nebojí vstoupit na neznámé cesty a třeba tam neuspět, protože ví, že se dokážeme zvednout a vrátit tu cestu která nás posune dál.
Davide Preziuso:
Kvalita není jen oddělení, prostupujeme celou výrobou. Používáme jak nejnovější metody, například počítačovou tomografii, urychlujeme stárnutí materiálů UV zářením, optické profiloměry nám umožňují měřit a modelovat povrchy s nebývalou přesností a sdružená měřicí zařízení (Coordinated Measurement Machines - CMM), která měří 3D na tisícinu mikrometru. Přitom používáme i staré dobré koncové měrky, protože pro rychlé opakované kontroly neměnných rozměrů jsou dodnes to nejlepší, co se nabízí.
Ve firmě jako je naše, kde se potkává inovace s tradicí, je technologie sluhou dokonalosti. Investice do pokročilých nástrojů a metod znamená snížení proměnlivosti výroby, předcházení potížím a posílení důvěry zákazníka v naše schopnosti. Řízení kvality je strategická funkce, ne provozní.
Ing. Martin HELEBRANT