Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „ZoM“), upravuje nejen výkon práva myslivosti, ale i práva a povinnosti subjektů, které jsou oprávněny honitbu užívat.
Zásadní význam má v této souvislosti ust. § 32 odst. 2 ZoM, který stanoví, že pokud honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet, je povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání honitby svým členům, a k této přednosti je povinno přihlížet i při rozhodnutí o pronájmu honitby.
Dalším klíčovým ustanovením je ust. § 32 odst. 6 ZoM, které stanoví povinnost mysliveckého sdružení upřednostnit přihlášky členství podané vlastníky či nájemci honebních pozemků v honitbě.
Tento článek podrobně rozebírá právní rámec těchto ustanovení, jejich výklad v judikatuře, praktické dopady a doporučení pro praxi.
Účel právní úpravy a její historický kontext
Od doby lesního zákona z roku 1883 mají vlastníci půdy tradiční
právo lovu „na svém“. Vznikem honebních společenstev (novela 270/1992 Sb.) došlo ke kolektivizaci výkonu myslivosti; zákonodárce proto musel zakotvit
kompenzační přednost pro členy, aby je „jejich“ korporace nemohla odsunout na druhou kolej. Nová soukromoprávní úprava po roce 2014 (občanský zákoník, spolkové právo) posílila autonomii spolků, ale ZoM zůstal
lex specialis a přednostní právo zachoval jako kogentní limit.
Současná právní úprava
Honební společenstvo (HS) je korporací vlastníků honebních pozemků. Proto jim musí zákon nabídnout reálnou cestu, jak se
osobně zapojit do výkonu práva myslivosti, nebo alespoň
ekonomicky profitovat z pronájmu honitby. Tuto myšlenku kodifikuje ust. § 32 odst. 2 a ust. § 32 odst. 6 ZoM.
Obě přednostní klauzule se uplatňují v různých fázích využití honitby, ale společně vytvářejí ucelený ochranný režim, který Nejvyšší soud (NS) opakovaně prosazuje ve své judikatuře.
Platí tedy, že podle ust. § 32 odst. 2 ZoM,
„Pokud honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet, je povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání honitby svým členům. K této přednosti je povinno přihlížet i při rozhodnutí o pronájmu honitby.“ a současně podle ust. § 32 odst. 6 ZoM:
„Pokud je honitba pronajata mysliveckému sdružení, je toto myslivecké sdružení povinno upřednostnit přihlášky členství podané vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků této honitby.“
Norma tak rozeznává dvě na sebe navazující fáze, a to režijní provoz nebo volba nájemce (odst. 2) – přednostní účast členů HS nebo Členské přihlášky po uzavření nájemní smlouvy (odst. 6) – přednost vlastníků/nájemců pozemků, kteří členy HS být nemusejí.
Přednostní právo má v obou odstavcích ust. § 32 ZoM shodně kogentní povahu, avšak liší se v tom,
kdo je jeho nositelem, proti komu směřuje a kdy se uplatní.
Podle odstavce 2 je nositelem přednostního práva
každý člen honebního společenstva. Povinnost respektovat jeho přednost leží přímo na honebním společenstvu a uplatňuje se už ve chvíli, kdy se rozhoduje, zda se honitba bude provozovat vlastním režijním způsobem, nebo komu se případně pronajme. Jedná se tedy o
materiální přednost v samotném rozhodování (účast na lovu či získání nájemní smlouvy).
Tuto přednost stanovy ani usnesení nemohou vyloučit; NS to výslovně potvrdil v rozhodnutí ze dne 18. 7. 2007, sp. zn. 28 Cdo 364/2005, když uvedl, že:
„Upřednostnění přihlášek členství podaných vlastníky (nájemci) honebních pozemků tvořících honitbu do mysliveckého sdružení, kterému je honitba pronajata, vyplývající z § 32 odst. 6 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, musí být promítnuto do znění stanov, resp. do realizace přijetí členů tak, aby bylo možno dostát požadavkům zákona, který má v této souvislosti přednost před formálními předpisy o hlasování o přijetí člena mysliveckého sdružení.“
Stanovy určovaly hlasovací kvórum, které fakticky umožnilo přehlasovat vlastníka – člena HS. NS zdůraznil, že kogentní přednost člena stojí nad interním hlasovacím mechanismem.
Podle odstavce 6 náleží přednost
vlastníkům či nájemcům honebních pozemků, kteří se ucházejí o členství v mysliveckém sdružení, jemuž byla honitba pronajata. Aktivuje se teprve po uzavření nájemní smlouvy, při každém dalším přijímání nových členů. Má převážně procesní charakter, protože určuje pořadí, v němž musejí být přihlášky projednány a posouzeny. Ani zde nelze přednost obejít formálními procedurami hlasování.
Stručně řečeno, zatímco odstavec 2 chrání „domácí“ členy už při volbě způsobu využití honitby, odstavec 6 chrání „domácí“ vlastníky nebo nájemce pozemků, jakmile se honitba provozuje prostřednictvím pronajatého mysliveckého sdružení. Oba odstavce představují neprolomitelné zákonné limity spolkové autonomie.
Zákonodárce tímto ustanovením chrání práva vlastníků honebních pozemků, kteří jsou členy honebního společenstva, a zajišťuje jejich přednostní postavení při užívání honitby. Smyslem je, aby osoby, které poskytují své pozemky k výkonu práva myslivosti, měly možnost se na tomto výkonu přímo podílet – ať už formou členství, nebo účasti na užívání honitby.
Tato přednost je povinná a nelze ji obejít vnitřními předpisy (stanovami) honebního společenstva nebo mysliveckého sdružení. Jak zdůrazňuje judikatura, účel zákona má přednost před formálními pravidly přijímání členů podle stanov.
ZoM v ust. § 32 odst. 2 ukládá naprosto kogentní povinnost dát přednost členu HS (a tedy vlastníku honebního pozemku) před jakoukoli „cizí“ osobou, když se rozhoduje o tom, kdo bude honitbu provozovat či komu se případně pronajme.
Podobně kogentní je i ust. § 32 odst. 6 ZoM, který zavazuje myslivecké sdružení – byť je to jen „obyčejný“ spolek – přednostně přijmout do svých řad vlastníka nebo nájemce honebního pozemku, jakmile se honitba ocitne v jeho nájmu.
U honebního společenstva a u nájemního mysliveckého sdružení je přednost zákonem přikázanou povinností; není možné ji smluvně vyloučit ani obejít hlasovací procedurou.
Tento „tvrdší“ zásah do spolkové autonomie stát odůvodňuje veřejnoprávním účelem myslivosti. Ochrana zvěře coby obnovitelného přírodního bohatství a zároveň ochrana tradičních majetkových práv vlastníků půdy vyžadují, aby držitel honitby – jakkoli je soukromoprávně organizován – respektoval zvláštní priority stanovené v ZoM. Jen tak lze zajistit, že výkon práva myslivosti zůstane propojen s osobami, které k honitbě mají skutečný vlastnický nebo nájemní vztah a nesou přímou odpovědnost za stav honitby a péči o ekosystém.
Povinnost přednostní účasti členů honebního společenstva
Pokud honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet (tj. nevydalo ji do nájmu jiné osobě), musí umožnit účast na užívání honitby přednostně svým členům. To znamená, že členové mají právo být přizváni k výkonu práva myslivosti v této honitbě před jakoukoliv jinou osobou (např. hostem, poplatkovým lovcem apod.).
Pokud by společenstvo tuto povinnost porušilo a upřednostnilo jiné osoby, může se člen domáhat ochrany svých práv soudní cestou – typicky určovací žalobou nebo žalobou na neplatnost rozhodnutí valné hromady, která rozhodla v rozporu se zákonem.
Povinnost přihlížet k přednosti členů při rozhodnutí o pronájmu honitby
Pokud honební společenstvo rozhoduje o pronájmu honitby, je povinno k této přednosti přihlížet. V praxi to znamená, že pokud o pronájem honitby projeví zájem členové společenstva, musí být jejich nabídka posuzována přednostně před nabídkami jiných subjektů. Pokud by členové společenstva založili například myslivecký spolek a požádali o pronájem, společenstvo by mělo jejich nabídku upřednostnit.
Povinnost mysliveckého sdružení upřednostnit přihlášky vlastníků a nájemců honebních pozemků (§ 32 odst. 6 ZoM)
Pokud je honitba pronajata mysliveckému sdružení, je toto sdružení povinno upřednostnit přihlášky členství podané vlastníky nebo nájemci honebních pozemků této honitby. Znamená to, že pokud vlastník nebo nájemce honebního pozemku požádá o členství, má přednost před ostatními zájemci.
Judikatura Nejvyššího soudu uvádí, že toto právo nelze omezit pouze na situace, kdy je více přihlášek než volných míst – přednostní právo platí i v případě, že v minulosti byli přijati členové, kteří toto právo neměli, a vlastník honebního pozemku podá přihlášku později.
Judikatura Nejvyššího soudu k odst. 2 (přednost členů)
Příkladem je judikatura NS ze dne 21. 2. 2013, sp. zn. 28 Cdo 3692/2012, kde uvedl, že: „
pokud honební společenstvo užívá honitbu na svůj účet, je povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání honitby svým členům, přičemž k této přednosti je povinno přihlížet i při rozhodnutí o pronájmu honitby. Konstatoval, že odvolací soud dospěl k závěru, že není možné, aby člen honebního společenstva projevující zájem na uzavření nájmu honitby byl pominut a aby byla dána přednost nečlenovi společenstva, aniž by byl člen projevující zájem o uzavření nájemní smlouvy informován o nejvýhodnější nabídce a mohl na ni případně reagovat. Odvolací soud jednání žalovaného proto posoudil jako neplatné pro rozpor se zákonem.“
Lze tedy konstatovat, že honební výbor pronajal honitbu nečlenovi bez výzvy a bez férového porovnání nabídek. NS potvrdil neplatnost rozhodnutí pro rozpor s ust. § 32 odst. 2 ZoM.
Judikatura Nejvyššího soudu k odst. 6 (přednost vlastníků/nájemců při přijímání členů)
Lze uvést např. judikaturu NS ze dne 18. 7. 2007, sp. zn. 28 Cdo 364/2005, která výslovně vyjadřuje přednost zákonného pravidla ust. § 32 odst. 6 ZoM před stanovami nebo formálními hlasovacími procedurami mysliveckého sdružení, když uvádí, že:
„… z povahy věci se tak nabízí závěr, který sdílí dovolací soud, podle něhož zákonný důsledek plynoucí z ustanovení § 32 odst. 6 zákona musí být promítnut do znění stanov, resp. do realizace přijetí členů – majitelů honebních pozemků – aby tak bylo možno dostát požadavkům zákona. Ten má ve sledovaných souvislostech přednost před formálními předpisy o hlasování o přijetí za člena honebního společenstva. Uvedený závěr se nepříčí nijak zásadám spolkové autonomie…“
Myslivecké sdružení, jemuž byla honitba pronajata,
nemůže stanovami ani hlasováním členské schůze vyloučit či omezit zákonnou povinnost (ust. § 32 odst. 6 ZoM) upřednostnit přihlášky vlastníků nebo nájemců honebních pozemků; rozhodnutí přijaté v rozporu s touto kogentní předností je relativně neplatné.
V daném případě stanovy určovaly hlasovací kvórum, které fakticky umožnilo přehlasovat vlastníka – člena HS. NS zdůraznil, že kogentní přednost člena stojí nad interním hlasovacím mechanismem.
Dalším příkladem je rozsudek NS ze dne 26. 8. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2123/2013, když uvedl, že:
„Myslivecké sdružení je právnickou osobou soukromého práva vzniklou za účelem nájmu honitby podle předpisů o sdružování občanů. Je zásadně věcí příslušného sdružení, zda, koho a za jakých podmínek přijme do řad svých členů. Nelze ovšem vyloučit, že v určitých případech zákonná úprava modifikuje autonomii sdružení ve prospěch určitých subjektů - například ustanovení § 32 odst. 6 zákona č. 449/2001 Sb. ukládá mysliveckému sdružení při přijímání nových členů zohlednit vlastnictví k honebním pozemkům a dostát požadavku zákona preferencí (upřednostněním) vlastníka honebního pozemku.“
Vlastník byl v minulosti vyloučen, žádal opět o členství. NS potvrdil, že přednost funguje jen, pokud existuje reálná konkurence dalších uchazečů. Při plošném moratoriu na přijímání nových členů se přednost neuplatní.
Lze tedy shrnout, že myslivecký spolek (honební společenstvo) musí při každém příjímání nových členů prokázat, že splnil (splnilo) přednostní pořadí: (1) vlastníci, (2) nájemci pozemků, (3) ostatní.
Procesní prostředky ochrany
Pokud honební společenstvo či myslivecké sdružení přednost poruší, existuje několik žalob:
Neplatnostní žaloba podle § 22 odst. 8 ZoM – tu musí člen HS podat do patnácti dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději do tří měsíců od zasedání. Cíl žaloby je zrušit usnesení valné hromady (anebo rozhodnutí výboru, pokud má přenesenou pravomoc).
Obecná určovací žaloba dle § 90 z.ř.s. a § 80 o. s. ř. – nastupuje tehdy, kdy hrozí, že člen bude z výkonu myslivosti vyloučen, a přitom už uběhly prekluzivní lhůty. Soud zde zkoumá naléhavý právní zájem; ten se zpravidla presumuje z vlastnického či členského postavení.
Žaloba na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku podle ust. § 258 a § 259 OZ, vedená v řízení podle ust. § 90 z.ř.s. – tuto žalobu podává vlastník nebo nájemce honebního pozemku, jehož přihláška byla odmítnuta navzdory přednostnímu právu z odstavce 6.
Předběžné opatření – hrozí-li, že se honitba urychleně pronajme „cizímu“ nájemci nebo že myslivecké sdružení mezitím přijme jiné členy, může soud dočasně zakázat plnění smlouvy nebo účinnost rozhodnutí, dokud meritorně nerozhodne.
Procesní nástroje ochrany
Za situace, kdy honební společenstvo (HS) přehlédne nabídku svého člena při výběru nájemce honitby se může dotčený člen bránit žalobou na neplatnost usnesení podle ust. § 22 odst. 8 ZoM. Musí ji podat do 15 dnů od chvíle, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady. Cílem žaloby je, aby soud vyslovil:
„Usnesení valné hromady se ruší.“
Když HS užívá honitbu samo (režijně), ale některému členu odmítne umožnit výkon práva, pak v takové situaci lze podat obecnou určovací žalobu vedenou podle § 90 zákona o zvláštních řízeních soudních ve spojení s § 80 o. s. ř. Tato žaloba nemá zákonnou lhůtu, žalobce však musí prokázat naléhavý právní zájem. Typický petit zní:
„Soud určuje, že člen má právo podílet se na výkonu práva myslivosti v honitbě XY.“
Pokud myslivecký spolek přijme nové členy nevlastníky a zároveň nepřijme vlastníka honebního pozemku, považuje se to za odmítnutí jeho přihlášky (stejně tak přihlášky nájemce honebního pozemku). Jedná se tedy o rozhodnutí orgánu spolku.
Odmítnutý uchazeč může vyčerpat vnitřní opravné prostředky stanovené stanovami a podat žalobu podle § 258 OZ na určení neplatnosti. Lhůta k podání žaloby je upravena v ust. § 259 OZ, který stanoví, že:
„Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců (subjektivní)
ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku (objektivní)
od přijetí rozhodnutí. V žalobním petitu se zpravidla uvádí:
„Rozhodnutí členské schůze o odmítnutí přihlášky je neplatné; navrhovatel se přijímá za člena.“
Když hrozí bezprostřední uzavření nebo plnění pro člena nevýhodné nájemní smlouvy, lze postupovat následovně. Urychleně žádat předběžné opatření, a to i před podáním hlavní žaloby. Podává se okamžitě po zjištění rizika; soud rozhoduje ve zkráceném řízení. Žalobní petit obvykle zní:
„HS (nebo mysliveckému sdružení) se dočasně zakazuje plnit či uzavřít smlouvu o nájmu honitby, dokud soud nerozhodne ve věci samé.“
Těmito prostředky zákon poskytuje vlastníkům a členům honebních společenstev účinné páky, aby se domohli svých přednostních práv a zabránili krokům, které by je mohly natrvalo vyloučit z užívání honitby nebo z členství v nájemním mysliveckém sdružení.
Doporučený postup honebního společenstva
Když HS stanoví režijní provoz, musí do zápisu a do oběžníku jasně vložit nabídku všem členům: kolik bude stát účast, kolik pracovních dnů se očekává, jaký podíl zvěřiny dostanou apod.
Pokud se HS místo režijního provozu rozhodne honitbu pronajmout, musí transparentně shromáždit a porovnat nabídky, přičemž nabídku člena HS hodnotí vždy přednostně.
Rozhodnutí a hodnotící protokol je vhodné archivovat – bude to klíčový důkaz, kdyby se objevil soudní spor kvůli porušení ust. § 32 odst. 2 ZoM.
V nájemním mysliveckém sdružení by zase měla existovat procedura, která při každém hlasování o nových členech automaticky kontroluje, zda mají přednostní status vlastníka nebo nájemce pozemků v honitbě. Pokud ano, jejich přihláška musí být projednána jako první a odmítnutí musí být věcně odůvodněno; pouhé „většina tě nechce“ výslovně nestačí.
Doporučený postup pro honební společenstvo krok za krokem
Rozhodování o způsobu využití honitby:
* Provoz (výkon práva myslivosti) „na vlastní účet“ – rozeslat
výzvu všem členům s konkrétními podmínkami účasti (náklady, pracovní dny, podíl na zvěřině).
* Zvažovaný pronájem – sepsat
porovnávací tabulku nabídek; pokud se hlásí člen, hodnotit jeho nabídku přednostně.
Uzavření nájemní smlouvy:
* Povinně
archivovat protokol o vyhodnocení nabídek – stěžejní důkaz při případném sporu.
Přijímání nových členů v mysliveckém sdružení (odst. 6):
* Každou schůzi, kde se hlasuje o členech, zahájit předběžnou kontrolu: přihlášky vlastníků/nájemců musí být projednány
jako první.
* Odmítnutí vlastníka/nájemce vyžaduje
konkrétní odůvodnění (např. prokazatelné narušení společenských vztahů, bezpečnostní rizika); prosté „nechceme tě“ soud neuzná.
Praktické příklady
Příklad 1: Honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet
Členové honebního společenstva požádali o možnost lovu v honitbě, kterou společenstvo užívá na vlastní účet. Honební starosta upřednostnil několik hostů a poplatkových lovců. Členové se obrátili na soud, který rozhodl, že jejich právo bylo porušeno, neboť podle ust. § 32 odst. 2 ZoM mají přednostní právo na účast v užívání honitby.
Příklad 2: Pronájem honitby mysliveckému sdružení
Honební společenstvo pronajalo honitbu mysliveckému sdružení. Vlastník honebního pozemku podal přihlášku do sdružení, ale byl odmítnut s odkazem na plnou kapacitu. Soud rozhodl, že podle ust. § 32 odst. 6 ZoM musí být vlastník upřednostněn před ostatními uchazeči, a přijetí jiných členů bylo v rozporu se zákonem.
Kombinace odstavců 2 a 6 v jednom modelovém příběhu
HS se rozhodne pronajmout honitbu → ust. § 32 odst. 2 ZoM: člen-vlastník podá konkurenceschopnou nabídku → HS ji musí
přednostně zvážit.
HS dá přednost externímu sdružení → člen podá žalobu; soud zruší usnesení (28 Cdo 3692/2012).
Honitba je nakonec pronajata mysliveckému sdružení → vlastník, který se stal členem HS, ale není (ještě) členem spolku, podá přihlášku → § 32 odst. 6 ZoM: spolek ho musí
přednostně přijmout, není-li zásadní důvod. Přijetí nečlenů-nevlastníků a současné odmítnutí vlastníka je neplatné.
Výkladová úskalí a sporné otázky
Spolková autonomie vs. zákonné přednostní právo
Některá myslivecká sdružení se snaží ve stanovách stanovit přísnější podmínky pro přijetí členů než vyžaduje zákon. Judikatura však opakovaně zdůrazňuje, že zákonná přednost vlastníků honebních pozemků má přednost před vnitřními pravidly sdružení.
Opakované přihlášky a souvztažnost
NS upozornil, že souvztažnost přihlášek je třeba posuzovat komplexně – pokud byl v mezidobí přijat někdo bez přednostního práva, později podaná přihláška vlastníka honebního pozemku má stále přednost.
Praktické naplňování přednostního práva
V praxi může docházet k obcházení zákona například tím, že se členům společenstva brání v přístupu k informacím o užívání honitby nebo se záměrně oddaluje rozhodování o přijetí nových členů. Takové jednání je v rozporu s účelem zákona a může být napadeno soudní cestou.
Správní a sankční rozměr
ZoM neobsahuje výslovnou pokutu za porušení ust. § 32 odst. 2 nebo 6. Přesto některé obce s rozšířenou působností zkoušely sankcionovat HS podle ust. § 64 ZoM. Krajské soudy však opakovaně naznačily, že
přednostní povinnost je civilněprávní; správní trestání přichází v úvahu jen při navazujícím
porušení rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti (např. v případě uložené nápravy).
Praktické kroky pro členy honebního společenstva a vlastníky pozemků
1. Honební společenstvo vyhlásí režijní provoz, ale nepošle členům nabídku účasti
Neprodleně požádejte o vydání zápisu z valné hromady a písemně vyzvěte výbor či valnou hromadu, aby vás do režijního hospodaření zařadili. Tímto úkonem spustíte vlastní patnáctidenní subjektivní lhůtu k podání žaloby na neplatnost podle ust. § 22 odst. 8 ZoM; bez včasné výzvy by vám lhůta mohla uplynout, aniž si toho všimnete.
2. Společenstvo vypíše tendr na pronájem honitby a přeskočí nabídku člena
Trvejte na tom, aby se v zápise objevila vaše nabídka i porovnání všech nabídek (tzv. srovnávací tabulka). Pokud společenstvo stejně dá přednost nečlenovi, můžete se opřít o tento zápis a podat žalobu na neplatnost rozhodnutí – soud bude mít jasný důkaz, že vaše přednostní právo nebylo respektováno.
3. Myslivecké sdružení, které honitbu užívá v nájmu, nepřijme vlastníka či nájemce pozemku. Sepište přihlášku tak, aby jasně odkazovala na váš vlastnický (nebo nájemní) titul, a požádejte výslovně o písemné zdůvodnění případného odmítnutí. Písemné „ne“ je klíčovým důkazem pro žalobu – bez něj by soud obtížně posuzoval, v čem bylo vaše přednostní právo porušeno.
4. Hrozí, že lhůty pro neplatnostní žalobu utečou, nebo si nejste jistí správnou kvalifikací vady. Paralelně podejte alternativní určovací žalobu směřující k tomu, že se na napadené rozhodnutí hledí, jako by nebylo přijato (tzv. non-existence). Řízení běží podle ust. § 90 z. ř. s. a není omezeno prekluzivními lhůtami; musíte pouze prokázat naléhavý právní zájem (např., že bez soudního výroku hrozí nenapravitelný zásah do vašeho vlastnického práva).
Tímto postupem si členové a vlastníci udrží procesní kontrolu nad svými přednostními právy a minimalizují riziko, že je později soud odmítne jen kvůli zmeškání lhůt nebo nedostatku důkazů.
Doporučení pro praxi
Honební společenstva by měla ve svých stanovách výslovně uvádět povinnost přednostního umožnění účasti členům na užívání honitby. Při rozhodování o pronájmu honitby je třeba vždy posuzovat nabídky členů společenstva přednostně.
Myslivecká sdružení musí při přijímání nových členů upřednostnit vlastníky a nájemce honebních pozemků v honitbě. Každé rozhodnutí, které je v rozporu s těmito povinnostmi, je možné napadnout žalobou na neplatnost nebo určovací žalobou. Pokud společenstvo nebo sdružení stanoví ve svých vnitřních předpisech podmínky, které obcházejí zákonné přednostní právo, jsou tato ustanovení neplatná.
Závěr
Přednostní právo členů honebního společenstva na účasti při užívání honitby a přednostní právo vlastníků a nájemců honebních pozemků na přijetí do mysliveckého sdružení jsou základními pilíři ZoM. Jejich cílem je zajistit, aby osoby, které poskytují své pozemky k výkonu práva myslivosti, měly možnost se na tomto výkonu přímo podílet.
Judikatura NS opakovaně potvrzuje, že tato práva mají přednost před vnitřními předpisy společenstev a sdružení a jejich porušení lze účinně napadnout soudní cestou. V praxi je proto nezbytné, aby honební společenstva a myslivecká sdružení respektovala zákonná pravidla a umožnila vlastníkům a členům skutečně využívat svá práva.
Ust. § 32 odst. 2 a § 32 odst. 6 ZoM vytvářejí
dvojí přednostní ochranu. Člen HS má právo být
prvním v řadě, chce-li se přímo podílet na lovu nebo převzít honitbu do nájmu.
Vlastník či nájemce pozemku má právo být
prvním v řadě, žádá-li o členství v mysliveckém sdružení, jemuž byla honitba pronajata.
NS dlouhodobě zdůrazňuje, že se jedná o
kogentní limit autonomie korporací v myslivosti. Porušení přednosti je důvodem
relativní neplatnosti rozhodnutí orgánu HS či mysliveckého sdružení a může vést až k neplatnosti nájemní smlouvy.
Pro praxi to znamená:
transparentní procedury, písemné protokoly a rovné zacházení s vlastníky jsou nejlepší záštitou proti soudním sporům – a současně nejjistější cestou k legitimnímu a udržitelnému mysliveckému hospodaření.
Přednostní režim ust. § 32 ZoM vzniká ve dvou po sobě jdoucích krocích.
Nejdříve má HS povinnost zapojit nebo upřednostnit
vlastní členy při samotném užívání či pronájmu honitby (odst. 2).
Teprve když honitbu pronajme, přechází ochrana na vlastnický nebo nájemnický titul k honebnímu pozemku a týká se
přijímání do nájemního mysliveckého sdružení (odst. 6).
NS oba odstavce vykládá opravdu přísně, tj. jsou to
kogentní limity spolkové autonomie; jejich porušení vede ke zneplatnění rozhodnutí orgánů HS nebo mysliveckého spolku, a někdy i ke zneplatnění nájemních smluv.
Proto se honební společenstva a myslivecká sdružení vyhnou sporům, pokud budou
transparentně informovat vlastníky a členy o všech relevantních nabídkách a podmínkách,
doložitelně vyhodnocovat přednostní nároky a
pečlivě archivovat zápisy a písemné odůvodnění, proč byla přednost uplatněna nebo proč nebyla naplněna (např. méně výhodná nabídka člena).
Takový postup je nejen právně bezpečný, ale i spravedlivý a udržitelný pro dlouhodobé myslivecké hospodaření na českém venkově.
JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D.
autor působí jako lektor a zkušební komisař ČMMJ
člen právní komise ČMMJ
člen pracovní skupiny ČMMJ k tvorbě zákona o myslivosti
působí na katedře teorie práva Právnické fakulty
Masarykovy univerzity v Brně
člen organizace British Columbia Wildlife Federation (BCWF), Kanada
člen Slovenského poľovníckého zväzu, Slovensko
advokát – Specialis s.r.o., advokátní kancelář,
www.specialis.cz, myslivost@specialis.cz