Do Československa se každoročně vracelo mnoho zahraničních lovců, aby prožili neopakovatelné zážitky z lovu koroptví, zajíců i bažantů. Tato tradice postupně ztrácela tu hlavní motivaci, protože dříve početné stavy drobné zvěře se rozvojem technologií v zemědělství, ale i dalších antropických vlivů snižovaly na úroveň populací, které na mnohých místech nebyly ani na úrovni stavů normovaných.
To byla jedna z příčin, kdy sláva československých lovů drobné zvěře ztrácela na přitažlivosti. Českoslovenští myslivci hledali náhradu za ubývající drobnou zvěř, a tak se zaměřili na druhy, které nejsou tak zranitelné jako drobná zvěř. Cílem byla naše původní spárkatá zvěř, jakou byla zvěř srnčí a jelení. Trofeje našich jelenů a srnců ale nedosahovaly hodnot porovnatelných s trofejemi z Maďarska, Polska, Rumunska nebo Bulharska.
Pokles atraktivity československé myslivosti byl příčinou k zamyšlení a hledání sekundárních řešení nových motivací pro naše, ale i zahraniční lovce. Nízké stavy koroptví a zajíců postupně nahradily profesionálně vedené bažantnice, které přilákaly opět zahraniční lovce do Československa, i když dříve ceněnou druhovou nabídku lovené zvěře neposkytovaly. Hledání nových příležitostí se upnulo i na nepůvodní druhy zvěře, ale ani zde nebyly výsledky natolik povzbudivé, aby se nahradily lovecké příležitosti minulých let. Částečně se to podařilo rozšířením chovu bažanta královského do většiny bažantnic, orebic rudých a chovem divokých krocanů.
Do stavu, v kterém se československá myslivost nacházela, přišla optimistická zpráva z italské výstavy ve Florencii (1961), kam byly z Československa zaslány lovecké trofeje. Mezinárodní komise ocenila trofej muflona ze severních Čech jako nejsilnější na světě. Opakovaně se tato trofej muflona vystavovala ve Florencii ještě v roce 1964.
Myslivečtí odborníci si v té souvislosti připomněli již zapomenutý úspěch trofeje muflona uloveného v západních Čechách, který získal titul nejsilnější trofeje na výstavě v Berlíně (1937).
Tyto dva úspěchy byly jednou z hlavních příčin, proč se mufloní zvěři jak ve volnosti, tak v oborních chovech, začala věnovat větší pozornost. A na dobré výsledky se nemuselo dlouho čekat. Po ocenění trofeje muflona ze severních Čech se podařilo ulovit v Orlických horách muflona, který převzal světový primát na mezinárodní výstavě v Českých Budějovicích (1976).
Chov mufloní zvěře nejenom počtem chovaných jedinců, ale hlavně chovatelskými výsledky se dostal do povědomí nejenom u našich myslivců, ale také u zahraniční klientely, která se k nám ráda vracela a vrací, lákavá byla a je možnost ulovení muflonů s trofejemi, které nemají ve světě konkurenty.
Dříve proslavené chovy muflonů v Chvalově (severní Čechy) a Zaječinách (Orlické Hory) na sebe ale vlastně upoutaly jen jedinou trofejí, která byla oceněna na některé z pořádaných výstav u nás, případně v zahraničí. Proč tyto chovy dále neprosperovaly nebo neprosperují,je obtížné zdůvodnit. Z řady rozhovorů vždy vyznělo, že odchodem obětavého chovatele, který věnoval chovu veškerý čas, se nepodařilo najít obětavého nástupce. Zřejmě proto se tyto populace po odchodu takových chovatelů, jakým byl vedoucí polesí J. Egrt populace po jeho odchodu propadla jen do průměru.
Bylo by ale chybou nevzpomenout na mnohaletou práci myslivců v Machově (okr. Náchod) vedených J. Scholzem, kteří ve volné honitbě cílevědomou prací vyšlechtili populaci, která neměla ve světě konkurenci. Jejich letité snažení bylo bohužel v krátké době zmařeno reintrodukcí vlků, kteří tuto elitní populaci v místě prakticky zredukovali na několik jedinců.
V době začínajících úspěchů machovského chovu muflonů se už několik let řadila mezi trofejově nejlepší obora Klentnice. Obdobného hodnocení by se asi dočkala i obora Žleby, kde zásluhou Ing. Nevole a jeho nekompromisní selekce a cíleného šlechtění, vznikl elitní základ populace, která aspirovala na ta nejvyšší hodnocení, bohužel ale jeho dlouholetou práci zhatil neznámý pytlák.
A tak snad alespoň nedávný úspěch v chovu mufloní zvěře v honitbě Otov (2020) na Domažlicku má předpoklady na další prezentaci nadějného chovu. Pokud se podaří místním myslivcům udržet populaci ve vysoké genetické hodnotě, lze předpokládat, že možná další světový primát trofeje muflona bude opět z Otova. Záleží nejenom na prostředí, eliminaci negativních faktorů, ale především na týmové práci vedené nadšeným a erudovaným chovatelem.
Mufloní zvěř, která se na našem území chová teprve od poloviny 19. století, se stala „rodinným stříbrem“ československé a dnes české myslivosti. Abychom o tento cenný poklad nepřišli, musíme se snažit ve volných honitbách, ale zejména v oborách, udržet špičkové, trofejově nadějné populace s výtečným genetickým základem.
Jednou z významných obor, kde je už tradicí očekávat vzestupnou tendenci genetické čistoty druhu, ale i nejsilnějších trofejí na světě, je obora Termanec u Lesního závodu Židlochovice, který je již více než padesát let garantem chovu mufloní zvěře.
Obora Termanec
Chov mufloní zvěře má na LZ Židlochovice dlouholetou historii, kdy nejstaršími chovy byly v oborách Pálava a Klentnice (polesí Mikulov).
Historie obory Termanec a nejkvalitnějšího světového chovu mufloní zvěře je datována rokem 1971. Tehdy bylo opraveno oplocení zámeckého parku v Židlochovicích a bylo převezeno prvních 12 ks mufloní zvěře z obory Klentnice. I když se mufloni z klentnické populace vyznačovali na tehdejší dobu nadprůměrnými parametry toulců a hodnoty trofejově silných muflonů se pohybovaly kolem 230 b. CIC, byly chovatelské cíle u nově založeného chovu vyšší.
Proto byla v pozdějších letech dovezena mufloní zvěř z nejlepších republikových chovů, a to z volných honiteb tehdejšího LZ Jihlava (polesí Předín a polesí Radonín) a LZ Žamberk (polesí Zaječiny). Spojením jedinců z významných chovů vznikl základní genetický materiál pro „židlochovického muflona“, který se vyznačuje vysokými hodnotami základních parametrů toulců.
Chov mufloní zvěře se vyvíjel perspektivně, ale po deseti letech již prostředí zámeckého parku nestačilo pro další rozvoj. Zámecký park byl primárně určen pro volný přístup veřejnosti, což se nedalo propojit se zájmy chovu mufloní zvěře. Jako vhodná lokalita pro založení nové obory pro chov mufloní zvěře byl vybrán komplex staršího lužního lesa s protékající říčkou Šatavou v inundačním území řeky Svratky, jižně od Židlochovic, s historickým názvem Termanec.
Terén obory o výměře 103 ha je převážně rovinatý, bez většího převýšení. Lesní porosty, které pokrývají významnou část plochy obory, jsou převážně zastoupeny dubem, jasanem, ořešákem černým a ostatními vtroušenými listnatými dřevinami. V oboře se zemědělský hospodaří na 16 ha, kdy obdělávané plochy slouží k potřebám zvěře.
Již počátcích tohoto chovu byla vytvořena nadčasová komplexní koncepce chovu, jejíž posláním nebyla produkce průměrných trofejí, nýbrž snaha získat komplexní péčí zvěř elitních kvalit. Obora je významným chovatelským zařízením, které poskytuje část reprodukce ke zlepšení genofondu v jiných chovatelských zařízeních v Čechách, ale i v zahraničí. Od založení obory bylo odvezeno přibližně 600 jedinců mufloní zvěře.
Chovaná zvěř v oboře
Daňčí zvěř byla v oboře chována pouze v menším počtu, ale pro malý zájem o její lov, byla nahrazena v roce 2006 chovem siky Dybowského. Jeho chov je z hlediska komerčního vhodným doplňkem ekonomiky obory. Cílem chovu je vytvoření standardu paroží siky Dybowského na úrovni osmeráků. Jeleni s nadpočetnými a abnormálními výsadami jsou vyřazování s předstihem, aby nemohli přenést nevhodnou genetickou informaci do další generace.
V oboře je také minimální stav srnčí zvěře s průměrnými bodovými hodnotami.
Dva roky po založení obory ulovil ředitel Jihomoravských státních lesů Ing. J. Boček muflona, který měl vcelku překvapivě toulce ohodnocené u příležitosti zasedání CIC v Budapešti na 245,40 b. CIC, čímž se trofej zařadila na první místo mufloních trofejí na světě.
Dalším světovým úspěchem z roku 1992 bylo ulovení muflona s hodnotou 252,45 b. CIC, která opět vystoupila na první místo ve světovém pořadí mufloních trofejí. Lovcem byl tehdejší ředitel LZ Židlochovice Ing. B. Janda.
V čtyřicetileté historii obory jsou dvě kulminační období v produkci kapitálních trofejí, a to od založení až do roku1998 (šest trofejí přes 240 b. CIC) a druhé od roku 2011 po současnou dobu (36 trofejí přes 240 b. CIC), kdy se každoročně uloví muflon přesahující 250 b. CIC.
V historii chovu mufloní zvěře v oboře Termanec bylo celkem uloveno přes 40 muflonů s trofejí nad 240 b. CIC, z toho 15 trofejí dosáhlo hodnoty 250 b. CIC a dvě trofeje přesáhly magickou hranici 260 b. CIC. Obě se staly nejsilnějšími trofejemi na světě (261,1 b. CIC v roce 2021 a 262,65 b. CIC v roce 2024).
A tak momentálně z deseti světových nejsilnějších mufloních trofejí pochází šest z obory Termanec včetně prvních tří míst. Takovými chovatelskými výsledky se nemůže pochlubit žádná jiná obora s mufloní zvěří na světě.
Výčet výsledků chovu je přehledem, jak stoupala a stoupá hodnota mufloních toulců v bodech CIC. V roce 2016 jsem napsal v publikaci Myslivost II., že
„nechybí mnoho a může být v chovu mufloní zvěře překonána magická hranice hodnoty trofeje 260 b. CIC“. Toto proroctví se naplnilo po pěti letech, kdy trofej uloveného muflona v oboře Termanec přesáhla tuto předpokládanou hranici hodnotou 261,1 b. CIC. A za další tři roky je tato hranice překonána podruhé.
Asi nejvyšším mezinárodním ohodnocením chovu muflonů v Čechách (na LZ Židlochovice) bylo udělení Medaile Edmunda Blanca Mezinárodní radou pro myslivost a ochranu zvěře (CIC) za mimořádné úspěchy v chovu zvěře. Toto ocenění převzal v roce 1989 Ivan Višňák, vedoucí polesí Židlochovice.
Je třeba asi také v tento moment vzpomenout na osobnosti, myslivecké odborníky a chovatele, kteří byli a jsou součástí prestižního chovu muflonů v oboře Termanec. Jmenovitě to jsou vedoucí polesí Židlochovice I. Višňák, Ing. T. Blaha, V. Odrážka a od roku 2004 Ing. Milan Novotný, dále oborníci – lesníci St. Kaplan, P. Hlaváč a od roku 2006 M. Sedláček, vedoucí mysliveckého oddělení LZ Židlochovice MVDr. Pavel Forejtek a od roku 2004 jeho nástupce Ing. Jiří Špunar. Oporou chovu muflonů byla také významná role ředitelů Ing. I. Dvořáka, Ing. B. Jandy, Ing. T. Blahy a Ing. M. Svobody.
Mezinárodní hodnocení trofeje uloveného muflona
Vedení lesního závodu a obory Termanec usoudilo, že by mohlo dojít v nastávající říji a častých soubojích u muflona s mimořádně silnou trofejí k odlomení špicí. Proto bylo rozhodnuto muflona ulovit ještě před říjí.
Dne 1. září 2024 přijel zahraniční host Gyorgy Gyimesi a v oboře Termanec (okres Brno-venkov) ulovil určeného muflona s význačnou trofejí, která už před ulovením byla považována za mimořádně silnou. Věk muflona byl 8 let, trofej s dlouhými toulci a mírně divergentním vytáčením špiček toulců.
Týž den po ulovení bylo provedlo ohodnocení trofeje nikoliv pro prezentaci bodové hodnoty, ale za účelem cenové kalkulace.
Oficiální ohodnocení mezinárodní komisí musí být připraveno minimálně 30 dnů po provedené preparaci na lebce s toulci, z technických důvodů se hodnocení naplánovalo na 12. prosince 2024.
Doc. Vach byl požádán vedoucím oddělení myslivosti lesního závodu Židlochovice, Ing. Jiřím Špunarem, sestavením mezinárodní komise. Návrh na složení komise potvrdil Ing. Arno Vimpffen, Deputy General Director for Business Development CIC, v následující podobě: Doc. Ing. Miloslav Vach, CSc. SITJ CIC – Česká republika, Ing. Dušan Krajniak, Ph.D. SITJ CIC – Slovenská republika a Doc. Ing. Norbert Bleier, Ph.D. SITJ CIC – Maďarsko.
Přítomni hodnocení byli zaměstnanci lesního závodu Židlochovice - Ing. Miroslav Svoboda, ředitel, Ing. Jiří Špunar, vedoucí oddělení myslivosti a Ing. Milan Novotný, vedoucí polesí Židlochovice
Hodnotilo se na zámku v Židlochovicích. Před hodnocením byla provedena kontrola měřicích pomůcek. Měření se provádělo platnou metodou CIC, přičemž se třikrát měření opakovalo, aby se odstranila případná tolerance.
Protože se tolerance nevyskytla, bylo přistoupeno k výpočtu. Po chvilce napětí byla oznámena oficiální hodnota trofeje 262,65 b. CIC.
Protože to je hodnota převyšující dosavadní hodnotu nejsilnější trofeje muflona na světě z oborních chovů (261,10 b. CIC), bylo potěšením prohlásit přítomným zástupcům Lesního závodu Židlochovice, že se trofej muflona uloveného 1.9.2024 v oboře Termanec dostala s hodnotou 262,65 b. CIC na první místo na světě z oborních chovů mufloní zvěře.
Trofej po ohodnocení byla předána pro taxidermické zpracování a pro další úpravu na přání šťastného lovce. Trofej bude vystavena pouze na myslivecké výstavě v Brně (duben 2025).
Závěrem je třeba připomenout, že v současné době naší českou myslivost a chov zvěře neoslavují původní druhy zvěře, což nás velice mrzí, a už vůbec to není drobná zvěř, ale je to nepůvodní druh, který je některými obdivován, jinými nenáviděn. Buďme přesto rádi za to, že se mufloní zvěři v našich honitbách a oborách daří a neříkejme, že je u nás nepůvodní, ale že u nás zdomácněla. Chovatelské výsledky jsou dostatečným důkazem a chloubou české myslivosti doma i v zahraničí.
Děkuji za celou mezinárodní komisi důstojným podmínkám pro hodnocení tak významné trofeje a Ing. Milanu Novotnému za poskytnutí podkladů pro zpracování tohoto textu určeného k prezentaci chovu mufloní zvěře v oboře Termanec.
Za mezinárodní komisi si dovoluji k dosaženému chovatelskému úspěchu popřát upřímné Myslivosti zdar!
Doc. Ing. Miloslav VACH, CSc.
SITJ CIC a Member International Trophy Evaulation Board CIC