Jaké byly v minulosti v Plzni problémy s divokými prasaty, ve kterých částech města, kde si občané nejvíce stěžovali?
Situace s přemnožením divokých prasat má delší historii, ale dá se říci, že do značné míry vygradovala na podzim roku 2022 shodou okolností právě v době, kdy jsem se po volbách stal náměstkem primátora s odpovědností za životní prostředí. Stížnosti lidí na výskyt prasat a jejich pronikání až do zahrad, poničené fotbalové hřiště na Košutce nebo zryté parky byly z prvních problémů, které mi na radnici spadly do klína k řešení. Nejhorší situace byla v plzeňských částech na Mikulce, Bílé Hoře, Valše, Liticích a Skvrňanech.
Kdy a jak jste vytvořili systém na odlov a likvidaci divočáků ve městě, inspirovali jste se ze zkušeností z jiných měst?
Systém vznikl hned v následujícím roce, v létě 2023 s plným náběhem na podzim 2023. Zkušenosti z jiných měst jsme se inspirovali, ale spíš, než že bychom ho zkopírovali, jsme dospěli k vytvoření vlastního systému. Důvodem je jistá specifičnost našeho města.
Jaké jsou hlavní zásady systému boje s divočáky?
Hlavní zásady jsou snížení potravní nabídky, hlavně likvidace černých skládek, omezení možnosti krytu, tedy minimalizace zarostlých a neudržovaných ploch, odlov a lovecký tlak, dotace mysliveckým sdružením na snížení počtu divokých prasat v honitbách navazujících na intravilán města. A odlov na nehonebních pozemcích podle zákona o myslivosti.
Co se dotace mysliveckým sdružením týče, tam jsme nastavili pravidla taková, že myslivecké sdružení dostává 3000 Kč za každý odlovený kus, ale dotaci jsme podmínili tím, že myslivecké sdružení si na ni sáhne pouze v případě, že celkový počet odlovených kusů za loveckou sezonu bude alespoň o 15 % vyšší než průměr za předchozím období. Zástřelné vyplácíme jen za tyto navýšené odstřely.
A zafungovalo to. Za uplynulých 12 měsíců ulovili myslivci přes 500 divočáků, což je meziročně téměř dvakrát více. Od 1. listopadu 2023 do konce října 2024 odlovili myslivci v honitbách Červený Hrádek - Újezd, Letkov - Božkov, Radčice, Nová Hospoda, Radobyčice, Litice a Malesice 488 prasat, z toho odlov 203 kusů proplatilo město. Dalších 48 kusů černé zvěře ulovili myslivci na nehonebních pozemcích. To jsou pozitivní čísla, protože se podařilo odlovit téměř jednou tolik než za stejné období v letech 2022 a 2023. Plánujeme, že v podpoře budeme pokračovat i v tomto nadcházejícím roce. O rok dříve město uvedlo, že roční odlov v honitbách byl 264 divokých prasat.
Kdo a jak systém financuje?
Jediným, kdo systém financuje, je Statutární město Plzeň ze svého rozpočtu.
Jak informujete občany a jaká je jejich zpětná reakce? Jak občany instruujete, aby nelákali divočáky vyhazováním odpadků ze zahrádek a nepořádkem kolem popelnic?
Využíváme k tomu standardní komunikační kanály, tiskové zprávy, články a reportáže v místních médiích a radničních listech. V problémových lokalitách byly osazeny i edukativní cedule a varování. Reakce lidí byla víceméně pozitivní, přivítali, že se město snaží problém řešit a snad i pochopili jeho složitost a potřebu změny chování i na jejich straně.
Jaké metody a formy odchytu anebo lovu používáte?
Na nehonebních pozemcích je to klasický odstřel pověřenými lovci podle monitoringu, potřeby a možností. Odchyt do klecí nepoužíváme, vyhodnotili jsme si to jako složitou a do značné míry i nebezpečnou záležitost s nejistým výsledkem.
Jak se na systému podílejí myslivci, policie státní i městská, případně jiné organizace a subjekty. Jaká je spolupráce jak s okresním mysliveckým spolkem, tak i s místními mysliveckými spolky okolo Plzně?
V honitbách navazujících na intravilán města provádí individuální lov místní myslivecké spolky s možností dotace. V případě potřeby se provádí na základě monitoringu a podnětu státní správy myslivosti naháňka v místech stávanišť divokých prasat v okrajových částech honiteb a jejich následné migrace na nehonební pozemky. Při lovu na nehonebních pozemcích poskytuje součinnost městská policie a v případě potřeby Policie ČR.
Chtěl bych ale zdůraznit, že bez velkého pracovního nadšení i zaměstnanců a úředníků magistrátu a naší Správy veřejného statku bychom výsledků nedosáhli. Pochopitelně mimo svou běžnou pracovní dobu prováděli monitoring i lov a počty přesčasových hodiny dosáhly přes pět set. Dva lovce pro nehonební pozemky jsme angažovali přímo z řad zaměstnanců města s potřebným oprávněním a ti strávili na lovu za rok 119 hodin. Prochozené kilometry nikdo nespočítá.
Jak z vašeho pohledu hodnotíte akci Depopulace, tedy odstřel prasat pomocí policejních odstřelovačů v Jablonci n.N.?
Omlouvám se, ale k tomu se z titulu své funkce mohu obtížně vyjádřit. Neznám poměry v Jablonci, ale můj názor je, že lovem černé zvěře mají být primárně pověřeni myslivci a to byla i naše cesta. My policii využíváme pouze pro zajištění akcí v rušných lokalitách a osvědčuje se nám to.
S poděkováním za rozhovor
připravil Jiří KASINA