Časopis Myslivost

Předem se omlouvám za poněkud nesourodý článek. Novinek v české kynologii, a nejen v ní, je hodně a týkají se různých oblastí.

 

XIX. VALNÁ HROMADA ČESKOMORAVSKÉ KYNOLOGICKÉ UNIE

Jen pro připomenutí. Českomoravská kynologická unie (dále ČMKU) je střešní kynologickou organizací v České republice, a to organizací, která nás zastupuje v FCI. Nejvyšším orgánem ČMKU je Valná hromada (dále VH). Ta poslední, v pořadí XIX., se konala 8. března 2025 a na pořadu měla body, které se týkají i řady loveckých plemen a jejich chovatelských klubů. Kromě jiného byla schválena Směrnice o navazování spolupráce s chovatelskými kluby a výcvikovými organizacemi. Vysvětlení problému by asi zabralo hodně času. Stručně řečeno, schválený materiál neumožňuje další atomizaci chovatelských klubů, přesněji řečeno, takřka nemůže v rámci ČMKU vzniknout a pracovat chovatelský  klub pro plemeno, které již nějaký chovatelský klub má. Mírně se měnily Stanovy ČMKU. Jednalo se o vysvětlení otázky případné vedlejší hospodářské činnosti prováděné členskými subjekty ČMKU. Pokud není v rozporu s předpisy ČMKU nebo FCI, je taková činnost povolená.   

Dalším poměrně důležitým bodem byl návrh zaměřený na vzájemnou informovanost o chovných jedincích v případě, kdy je plemeno zastřešeno více chovatelskými kluby. Valná hromada pověřila P ČMKU zapracováním návrhu do Zápisního řádu ČMKU. V praxi to znamená, že si chovatelské kluby, které zastřešují stejné plemeno nebo plemena, což je např. případ anglických kokršpanělů, německých krátkosrstých ohařů, českých teriérů nebo některých honičů, budou muset sdělovat informace o tom, které psy a feny zařadily, nezařadily do chovu nebo zařazení do chovu odložily. Přičemž platí, že rozhodnutí si jsou kluby povinny respektovat. Nemělo by tedy docházet k tomu, že jeden klub např. při výběru do chovu určitého jedince do chovu nepustí a druhý klub ho obratem uchovní. 

 

ZMĚNY V KYNOLOGICKÝCH PŘEDPISECH – Zápisní řád ČMKU

Od 1. října 2024 platí novela Zápisního řádu ČMKU. Došlo v ní k upřesnění některých bodů, např. detailnějšímu vysvětlení termínu chovatelský servis a co se pod ním skrývá z pohledu chovatelských klubů. Velmi důležité novinky se týkají tak zvaného double matingu a zápisu do registru.

Zápisní řád ČMKU Čl. VII Krytí, bod. 3

S ohledem na podporu co nejširšího genofondu psů může chovatelský klub povolit dvojité krytí (tzv. double mating).  Jedná se o krytí jedné fenky během jedné říje dvěma psy. Rozhodně by se mělo jednat o chovatelský záměr, nikoliv o náhodné překrytí. Štěňata z double matingu budou mít průkazy původu za předpokladu, že bude jasně doložená parentita a budou zapsána v rámci jednoho vrhu od jednoho písmene, jen budou mít uvedeny odpovídající otce. Chovatelské kluby, které jsou zodpovědné za chov jednotlivých plemen, musí ve svých chovatelských normativech upravit podmínky, za jakých je dvojité krytí povoleno, případně ho mohou zakázat.

Zápisní řád ČMKU Čl. XII Zápis do registru

Velmi důležité jsou body 1. a 2. uvedeného článku, podle kterých  je možné do naší plemenné knihy zapsat jedince v dříve takřka nemožných případech. Bod 1. říká, že se zápis týká: „jedinců importovaných z nečlenských zemí nebo nečlenských organizací FCI. Tito jedinci a jejich předci jsou označováni dovětkem Registered in the Stud Book not recognized by FCI. Bod 2. pak hovoří o jedincích bez průkazu původu FCI. Může dojít k případům, kdy chovatelský klub nezařadí do chovu jedince, který nesplňuje podmínky pro zařazení do chovu, např. hrubá vada proti standardu, absence zkoušek nebo zdravotní problém. Majitel psa vstoupí do jiné organizace a chová pod ní. Někdo si po takovém psovi nebo fence koupí štěně a chce s ním chodit na výstavy pořádané pod garancí FCI, na zkoušky lovecké upotřebitelnosti a zařadit jej do chovu. K tomu ale pes musí být zapsán v naší plemenné knize. Teoreticky je to možné, ale pouze na základě požadavku chovatelského klubu. Platí pravidlo říkající, že „jedinec je do registru v těchto případech zapsán pouze na základě písemné žádosti příslušného chovatelského klubu a splnění dalších podmínek“. Nad tím by měly kluby hodně přemýšlet. Něco jiného je požadavek málopočetného plemene, které se např. chová v mezinárodních klubech (patterdale teriér) a něco jiného početné plemeno typu německý krátkosrstý ohař nebo border teriér. V zájmu chovu určitě není dlouhou dobu dodržovat požadavky na kvalitu chovných jedinců a pak si do chovu pustit něco, co po řadu generací uvedené podmínky nesplňuje. Pokud se teď někdo podivuje nad tím, kdo takový nesmysl vymyslel, tak je třeba vysvětlit, že požadavek přišel z FCI. 

 

ZMĚNY V KYNOLOGICKÝCH PŘEDPISECH – Hodnocení exteriéru

V roce 2024 došlo ke změnám Výstavního řádu FCI i ČMKU. Praktická zkušenost vyplývající např. z kontroly výstavních propozic říká, že si to řada lidí neuvědomuje a nepostupují pak správně.

Výstavní řád FCI

Víc než rok jsou na mezinárodních výstavách navrhována dvě nová čekatelství a FCI na jejich základě přiznává mezinárodní šampionáty juniorů a veteránů. Titul C.I.B. – J, čekatelství je FCI – CACIB-J a titul C.I.B. – V, čekatelství je FCI – CACIB-V. Nově jsou mezi třídy povinné zařazeny třídy štěňat a třídy dorostu. Požadavek se promítl i do Výstavního řádu ČMKU. 

Výstavní řád ČMKU

Jak již bylo napsáno, na našich výstavách platí mezi povinné třídy třída štěňat a dorostu a musí být otevírány na všech typech výstav. Těchto tříd se týká i novinka v hodnocení. Dříve se zadávala známka velmi nadějná a nadějná, doplněno bylo i ocenění  málo nadějná. Ve třídě štěňat a dorostu nemůže být jedinec diskvalifikován. Velmi důležitá je i změna týkající se toho, kdo se nesmí výstav zúčastňovat. Dříve do této kategorie patřily háravé fenky, dnes mohou bez jakéhokoliv omezení na výstavě startovat. Zkoušky jsou samozřejmě něco jiného.

 

KUPÍROVÁNÍ PRUTŮ

Dne 1. ledna 2025 vstoupil v platnost oběžník FCI, z kterého vyplývá, že od tohoto data psům s kupírovanýma ušima/pruty, patřícím k plemenům, u kterých není uvedeno kupírování ve standardu plemene, již nebude povoleno předvádět se na žádné soutěži, kde se používají standardy plemen FCI. Podle Zákona na ochranu zvířat je v ČR kupírování uší zakázáno. Z výstav, zkoušek, soutěží atd. v ČR je tedy pes s kupírovanýma ušima vyloučen. Pokud se týká kupírování prutů, je rozhodující platný standard plemene. Vzhledem k tomu, že v ČR není kupírování prutů zakázáno zákonem, záleží na výkladu konkrétního standardu. Pokud standard plemene jasně uvádí, že prut je ponechán v přirozené délce, nesmí být zkrácen ani u plemen, kde se dříve kupíroval. Pokud ovšem standard uvádí, že prut byl dříve kupírován a v textu je popsána varianta, jak má vypadat kupírovaný i nekupírovaný prut, pak lze psa na jarním svodu, výstavě, bonitaci, či výběru do chovu v ČR normálně posoudit. Problém se týká hlavně plemen z FCI sk. III, tedy teriérů a z FCI sk. VIII. slídičů. Např. velšteriéra můžete potkat s prutem kupírovaným i nekupírovaným. U ohařů problémy vzhledem ke znění standardů nejsou. Je ale třeba upozornit na to, že uvedený přístup ke kupírování prutů platí pro Českou republiku. V řadě států mají zákonem zakázáno i kupírování prutů. Pokud tam přijedete na výstavu s plemenem, které nemá v daném státě povolenou výjimku, bude váš pes v lepším případě neposouzen, v horším případě diskvalifikován a v nejhorším případě bude jeho majitel popotahován za týrání zvířat. To se může týkat např. českého fouska. Předpisy jednotlivých států se liší, je tedy třeba si předem ověřit, co momentálně platí. Oběžník FCI hovoří o soutěžích, kde se používají standardy plemen FCI. Zkoušek se tedy opatření netýká. Diskutovat bychom samozřejmě mohli o tom, proč je či není třeba pruty kupírovat a jaká zdravotní rizika z nekupírovaných prutů některým plemenům hrozí. Nařízení FCI ale musíme respektovat.

 

Vladimíra TICHÁ