Myslivci z Hromnice na Plzeňsku oslavili 80 let činnosti mysliveckého spolku. Oslava probíhala v pátek a v sobotu 21. a 22. března v Kulturním domě v Hromnici a na své si přišli malí i velcí návštěvníci. V pátek dopoledne se konala prohlídka výstavy o činnosti spolku pro děti z místní základní školy, doplněná sokolnickou ukázkou v podání Petra Balína, odpoledne byla výstava otevřena pro veřejnost a večer proběhla přednáška Dosledy v praxi s Jendou Kalafutem a Alešem Maxou. V sobotu byla výstava otevřena celý den a ve 13 hodin vycházel od kulturního domu průvod k nově vybudované kapličce svatého Huberta nedaleko Hromnického jezírka. Zde ve 14 hodin pan farář Kadlec z farnosti Dýšina kapličku slavnostně posvětil. Slavnostní atmosféru dotvářeli myslivečtí trubači z Čisté u Rakovníka.
Odpoledne probíhaly v sále kulturního domu ukázky vábení zvěře v podání Radima Šímy a od 19 hodin se konal myslivecký společenský večer s harmonikou a bohatou zvěřinovou tombolou.
Po celé dva dny byly pro návštěvníky připraveny zvěřinové pochoutky.
Zeptala jsem se tedy mysliveckého hospodáře Michala Schneidera a sokolníka Petra Balína na historii i současnost myslivosti v Hromnici.
Povězte mi, prosím, na úvod, jaký je charakter a rozloha honitby MS Hromnice?
Honitba je společenstevní, pronajímáme si ji od Honebního společenstva Hromnice. Charakter je převážně polní, rozloha je 1297 hektarů. Z toho je 933 hektarů polních ploch, 311 hektarů lesa, deset hektarů vody a 43 hektarů ostatních ploch.
V katastrálním území kterých obcí honitba leží?
Jsou to obce Hromnice a Česká Bříza. Spadáme pod OMS Plzeň.
Která zvěř je v honitbě normována a v jakém počtu? Jaké další druhy se tu vyskytují?
Máme normovanou zvěř srnčí v počtu šedesáti kusů, dále zajíce a bažantí zvěř.
Plán lovu u srnčí zvěře je více než dvě desítky kusů. Bohužel nám způsobuje velké škody silniční doprava, která má na svědomí přibližně stejný počet kusů jako je odloveno. U srážek na komunikacích převažují usmrcené srny.
Lov černé zvěře má stoupající tendenci. Ročně bývá uloveno více než 70 kusů. Rekordní byl předloňský rok, kdy bylo uloveno 115 kusů černé zvěře.
Pro zajímavost, první kus černé v novodobé historii byl v naší honitbě uloven v roce 1979.
Dále lovíme daňčí zvěř a siku v počtu do třiceti kusů.
Sika pochází z obory Lipí u Manětína. Po válce padnul plot a pak už oboru neobnovili.
A jaké jsou stavy zvěře drobné?
Z drobné zvěře pravidelně lovíme více než sto bažantích kohoutů.
Ti ovšem pocházejí z naší odchovny, do které kupujeme osmitýdenní kuřata od klatovských rybářů. Každoročně koupíme 150 kuřat, pak se u nich střídáme po týdnech.
Dříve jsme pouštěli slepice, kolem padesáti ročně, ale žádný efekt to nemělo, tak kupujeme jen zvěř na hony.
Zjistili jsme, že je lepší zvěři udělat příznivé podmínky a ona se tam zabydlí sama, vypouštění není ta správná cesta. Sami vidíme, že ve vhodném prostředí se zvedá divoká populace bažanta i zajíce. Bohužel koroptev, dříve běžný obyvatel naší honitby, již zcela vymizela.
Zajíci, s přihlédnutím k nízkým stavům, nejsou loveni už řadu let, okrajkově je lovena kachna a holub hřivnáč.
Kolik odlovíte dravé zvěře?
Každoročně ulovíme kolem čtyřiceti lišek. K tomu také několik kun a jezevců, nově je loven také mýval severní. Tlumení dravé zvěře je nezbytné pro to, aby se tu drobná zvěř mohla udržet.
Řešíte někdy škody zvěří na porostech?
Plněním plánu lovu významně přispíváme k tomu, aby byly škody zvěří na porostech minimální. Spolupracujeme se zemědělci, někdy děláme i brigády formou sběru kamene a podobně. Na oplátku nám udělají pruhy mezi lány, abychom měli kam postavit posedy. Na některých polích jsme také instalovali berličky pro dravce.
Vycházíme se všemi místními hospodáři. Těm, co mají lovecký lístek, nabízíme členství, většinou nechtějí, že na to nemají čas.
Kolik myslivců je ve spolku a jaký je věkový průměr, jestli se mohu zeptat?
Aktuálně má spolek 29 členů. Věkové složení odráží situaci v celé republice. Nejstaršímu členovi, ač čestnému, je právě letos 90 let. Nejstarší aktivní člen letos slaví 88 let a nejmladšímu členovi je 24 let.
Hlásí se vám adepti na praxi nebo zájemci o členství?
Rozhodně se přijímání nových členů nebráníme, zrovna dneska jsme přemlouvali pana učitele ze školy, který se nedávno přistěhoval, aby se k nám přidal a snad to vyjde.
Také chceme přibrat jednu studentku z lesnické fakulty.
Máte dochované informace o počátcích spolku? Jsou tu někteří členové z rodin zakládajících členů?
Počátky spolku lze vysledovat až do roku 1945, kdy si počátkem června Lovecký kroužek v počtu 12 členů pronajal honitbu od Honebního výboru Hromnice – obec. Tato honitba měla podle nájemní smlouvy 600 hektarů honební plochy. Již tehdy se jednalo o převážně polní honitbu. Honitba měla dvě třetiny hranic v těsném sousedství plaského polesí, takzvaných panských lesů bývalého Metternichova panství, které se v peripetiích věků staly majetkem České republiky. Myslivost a provozování práva myslivosti se v průběhu let měnilo do dnešní podoby. Stejně tak se měnilo zastoupení zvěře v honitbě. Dnešní pamětníci rádi vyprávějí o výřadech početné drobné zvěře, pernaté i zajíců, jak je ostatně uvedeno v našich mysliveckých kronikách, které jsou vedeny a doplňovány celých osmdesát let.
Přímo v honitbě máte brokovou střelnici, to je výhoda – střílíte jako spolek často?
Vlastníme střelnici v Horní Bříze, již od 90. let. Pozemek máme v pronájmu od Lesů ČR, všechno jsme si tam jinak vybudovali svépomocí. Posledních pět let se dělala kompletní rekonstrukce.
Na střelnici pořádáme členskou schůzi a pak náš spolkový závod. Dále Frenklův memoriál, což je závod pro veřejnost. Pak se pořádají přes rok různé střelby, právě Jirka Frenkl, který střelnici zaštiťuje, tam pořádá čtyři závody. Je to velice dobrý střelec, je ve špičce Západočeského kraje. Bohužel má teď velké zdravotní problémy.
Pro jaké disciplíny je střelnice připravena?
Střílí se americký trap 2x20 plus finále. Na závodech bývá pravidelně velká účast, průměrně 70 střelců, rekordní počet byl 117 střelců.
Pořádáte společné lovy?
Ano, první hon máme spojený s členskou schůzí. Ten je bez hostů, jen pro nás. Pak dva hony na bažanty, po jednom bažantím honu následuje Poslední leč
a pak máme hon před Mysliveckým bálem, většinou probíhá jedna leč na divoká prasata a dvě leče na bažanty.
Zvěřinu prodáváme zájemcům ze spolku, když je jí hodně třeba po naháňce, tak ji dáme do výkupu, který provozuje bývalý hospodář v Horní Bříze.
Zvěřinu také spotřebováváme na společné akce, na občerstvení i na tombolu.
Před rokem jsme koupili chladicí skříň na zvěřinu, máme od obce k dispozici dvě místnosti v hasičárně, tam je umístěná. To byl nejlepší kup v historii spolku. Vejde se tam pět až šest prasat.
Hodně zvěře ale odlovíme i individuálně. U spárkaté zvěře máme podmíněno, že musí být odlovena nejdříve holá zvěř a pak až trofejová. Stačí jeden kus holé.
U černé připadá lichý kus střelci a sudý spolku. Každý čtvrtý kus holé je také střelce a pak prase do 15 kilo.
Předloni bylo střeleno 115 prasat, z toho Tomáš Kašpar jich měl 50. Ten se lovu černé věnuje hodně.
A takových je více. Třeba Petr Balín měl 330 čekaných za rok.
Když máte ve svých řadách sokolníka Petra Balína, konaly se tu i nějaké sokolnické lovy?
Petr Balín je v sokolnickém středisku Rokycany od roku 2022 a sokolnické zkoušky složil v loňském roce. V naší honitbě loví spíše individuálně, sokolnické lovy bývají jinde, jezdí na ně třeba do Drozdova. Také se věnuje ukázkám dravců pro děti a veřejnost.
Začínal s kání Harrisovou, nyní má již šest dravců, tři káně Harrisovy, raroha velkého, párek poštolky pestré, má objednaného výra velkého a sýčka králičího.
Jak sám říká, Hromnické jezírko je asi desátý nejnavštěvovanější lom v republice, tam by přes léto chtěl být s dravci, dělat ukázky, od konce dubna do září. I několik přeletů za den. Bude to zajímavé pro kolemjdoucí a dravci si tak pozvolna zvyknou na lidi.
Která plemena psů členové při myslivosti využívají?
Naším členem je známý kynolog a chovatel velššpringršpanělů Jindřich Fencl. Majitel chovné stanice JIFEX. Má se svými odchovanci velkou řadu úspěchů na zkouškách i na memoriálech, například na Memoriálu Mileny Štěrbové a dalších. Mnoho jeho psů je v chovech po celé republice.
Jinak máme ve spolku malého münsterlandského ohaře, barváře, jagdteriéra, jezevčíka, border teriéra. Někdy se objeví i takoví novodobí psi, například modrý gaskoňský honič.
Při honech na drobnou zvěř bychom na tom bez hostů byli bídně, ale naštěstí k nám jezdí parta dam s ohaři a s labradory, kteří perfektně pracují. Pak je pozveme na poslední leč, na bál, dostanou bažanta. Ani nestřílí, jen jsou to děvčata nadšená do kynologie. Pomáhají nám i při vyhánění srnčat
Věnujete se záchraně srnčat?
Ano, již déle než třicet let. Dříve jsme dělali rojnice, teď spolupracujeme se spolkem Stop sečení srnčat – Plzeňsko, kamarád Láďa Hnát je dronař a srdcař a velmi se pro to nadchnul. Vloni jsme zachránili dvacet srnčat a tři zajíčky.
Přijede se ráno ještě za tmy,
s dronem je skvělá práce. Jsme velmi vděčni za pomoc těchto dobrovolníků, kteří záchraně věnují opravdu mnoho času, energie a prostředků.
Samozřejmě jsou i dobrovolníci, kteří přijedou jednou, zjistí, že je tráva ráno mokrá a příště už se neukáží.
Jeden rok jsme koupili visačky, abychom věděli, jestli srnčata vynesená z porostu přežijí a prokázalo se, že přežila všechna.
Trochu nás zarazilo, že když se dobrovolníci nabídli zadarmo v jiných spolcích, tak jim řekli, že nemají zájem. Myslíme si, že je škoda, aby si myslivci nechali vzít takové téma, jako je záchrana srnčat.
Podporují obce v honitbě nějak vaši činnost?
Zastupitelstvo obce Hromnice
a Česká Bříza dlouhodobě podporuje činnost našeho spolku
i formou dotací. Byla poskytnuta dotace na rekonstrukci spolkové bažantnice a naší střelnice v Horní Bříze. Za to jim samozřejmě patří veliké poděkování! Myslivci dodali mnoho brigádních hodin strávených na obnově těchto zařízení.
V minulých letech proběhla velká výměna kazatelen a posedů,
a tak v naší honitbě jen těžko najdete nějaké zařízení, které by bylo pro ostudu nebo snad i nebezpečné při využívání.
Získáváte i další prostředky na chod spolku? Platí členové roční poplatky?
Vstupní poplatek máme stanoven na 15 000 Kč, když je něco potřeba, tak se jednorázově vybírá, ale to je třeba tisíc korun.
Jinak máme výtěžek ze střeleb, Poslední leče a z bálu.
Naše akce i akce sokolníků sponzoruje místní firma Lovecké potřeby Puma, za což bychom chtěli také moc poděkovat.
Výstavu o činnosti spolku jste již pořádali vícekrát?
Ano, letos je to potřetí. Tentokrát jsme si jako spolek vzali i výčep
a kuchyň. Petr Balín vaří na akcích pro spolek, zvěřinové speciality na oslavu vytvořil on.
Zapojujete se jako myslivci do místních oslav Dne dětí?
Jistě, dětský den pořádá v obci svaz žen. Koná se v červnu, my uděláme výstavu, poznávačku, Petr Balín předvede ukázku dravců.
Neuvažovali jste nad mysliveckým kroužkem? Děti se zdály být při výstavě dost šikovné.
Když jsme se ptali, kdo by chodil do mysliveckého kroužku, zvedlo se hodně rukou, tak o tom začínáme přemýšlet. Dřív tu kroužek fungoval dlouhá léta a někteří současní členové jím prošli.
Chtěli bychom přemluvit pana učitele, který se chce stát členem, aby ho vedl.
Díky moc za rozhovor!
Kamila KAASOVÁ
Snímky Jiří Vácha