Časopis Myslivost

Červen je zrádným přechodem. Snad nejlépe ho připodobnit k dívce na prahu dospělosti. Tu začervená se cudně prvními šípkovými poupaty před nesmělým zrakem spanilého května, však ve stejné chvíli koketně a roztouženě nabídne rubíny jahod ve stráních statnému červenci. A svůdné myšlenky hlavou plují i nejednomu děvčeti, co nevědomky tenhle příměr zapůjčilo. Jen tiše přivře oči. V magické síle svatojánské noci zhoupne její touhu světlušek roj nad lesní mokřinou. Pak dál a dál jí unáší kolébánu na mámivé vůni pokosených luk. Tam v travách další křehký zázrak dřímá – droboučký udivený tvor právě poprvé větrníkem ochutnal vlahý vzduch a starostlivá máma jeho skvrnité boky čistí. „Nu vstávej! Vstávej maličký! Teď kolem na tě čeká šíroširý svět. Je možná tvrdý, brzy poznáš sám. Však přicházíš v něj v nejkrásnějším čase!“