Měl jsem pocit, že po téměř deseti letech osvětové činnosti různých skupin o tom, co je to africký mor prasat, bude většina myslivecké veřejnosti dostatečně poučena, a bude onemocnění vnímat jako hrozbu. Ovšem opak je bohužel pravdou.
Takže zas a znovu: africký mor prasat (dále jen jako AMP), se v Evropě šíří od roku 2007, a od roku 2014 se vyskytuje ve státech Evropské unie. Česká wikipedie je na informace o AMP poměrně skoupá, ale ta plnohodnotná anglická verze říká, že se jedná o virové onemocnění, které patří do skupiny tzv. emerging infectious deseases, což jsou onemocnění, jejichž celosvětová epidemie může mít významné globální ekonomické a společenské důsledky. No a liberecká anabáze minimálně celospolečenský důsledek měla.
Veřejnost tak byla téměř půl roku svědkem mediálního boje mezi Státní veterinární správou a myslivci. Hlavní motiv těchto tahanic se často ztrácel v detailech. Média tak řešila čůrající myslivce, rozsypaný prací prášek, výslechy, zabavené telefony, nebo divočáka, který musí být zlikvidován v kafilerii a jeho zvěřina tak přijde vniveč. Ale to zásadní bylo skryto mezi řádky.
Byla to otázka, kdo má právo řídit populace volně žijící zvěře, resp. zda je možné, že dosud nezastupitelnou roli myslivců může nahradit stát.
Ale protože velká část z nás má krátkou paměť, pojďme si celý příběh odvyprávět hezky od začátku.
Vše začalo v roce 2017, kdy se jako z čistého nebe virus AMP objevil na Zlínsku. Prvotní zděšení vystřídalo pragmatické řešení, a státní orgány ve spolupráci s místními myslivci a samosprávou ohnisko eradikovali a ukázali celé Evropě, že s AMP lze bojovat.
Nicméně riziko dalšího výskytu AMP v České republice bylo od té doby mnohem reálnější a situace donutila kompetentní orgány pracovat i na preventivních opatření. Jedno z nejdůležitějších z nich je minimalizovat vektor přenosu, což jsou v našem případě téměř výhradně divoká prasata.
Proto již v roce 2017 stát, resp. Státní veterinární správa společně s Ministerstvem zemědělství, podpořila celorepublikové snížení hustoty divokých prasat. Jednak několik měsíců vyplácela 1000 Kč za každého uloveného divočáka v celé České republice, a jednak zároveň zavedla i bonus pro uživatele honitby, pokud zvýší odstřel (tzn. 1000 Kč za každé ulovené divoké prase nad průměr). Zvýšilo se i nálezné za každé uhynulé divoké prase předané na vyšetření. Začalo se podporovat budování odchytových zařízení. Uskutečnily se desítky seminářů, odborných přednášek, článků v mysliveckých periodicích a tak dále, a tak dále.
S tím, jak se nákaza šířila z východu a ze severu, se zavedla zóna intenzivního odstřelu, kde se opět vyplácelo zástřelné za každý ulovený kus. V jisté době se jednalo o pás od Děčína až po Frýdek-Místek. Platilo se dokonce 2000 Kč za ulovený kus….
Pak ale přišel prosinec 2022 a po pěti letech nový případ AMP na Frýdlantsku. A kolotoč se rozběhl znovu.
Všichni asi čekali podobné manévry jako ve Zlíně, nicméně charakter ohniska (frontální postup z Polska) a relativně geograficky oddělené území nakonec rozhodlo o tom, že přístup bude o poznání extenzivnější než na Zlínsku.
Státní veterinární správa poměrně velkou odpovědnost vložila do rukou myslivců. Opět se vyplácelo zástřelné, nálezné, hradily se náklady na kafilerii, byla zřízena svozná místa. SVS umožnila myslivcům využívat zvěřinu z ulovených divočáků, postupně uvolňovala způsoby lovu (a to nejen na Liberecku), a i když to někdy tak nevypadalo, v zásadě se snažila myslivce pozitivně motivovat.
A co na to myslivci (a teď nemluvím jen o těch v Libereckém kraji)?
V roce 2017 jsme měli trochu nahnáno, ale velice rychle jsme se začali řídit heslem proč stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko, a nebezpečí AMP čím dál více bagatelizovali. Vesele jsme si čerpali zástřelné, dotace za úlovky (dokonce tak čiperně, že někteří z nás čelí obvinění z podvodu), a hlavně pečovali o „svoje“ divočáky. I přesto, že bylo zakázáno divočáky přikrmovat, vykrmovali jsme si je. I přesto, že byl nařízený lov divočáků bez omezení, zakazovali jsme lovit bachyně, rozdávali pokuty a odebírali povolenky k lovu.
No a hlavně jsme se chlubili, že jsme opět ulovili rekordní počet divočáků, a že bez nás myslivců by si republika neporadila. Ano, v tom jsme měli pravdu, tedy v tom prvním, o tom druhém značně pochybuji. Ovšem naše neustále překonávání rekordů nás rok co rok usvědčuje ze lži.
Člověk nemusí být velký počtář, aby odhalil, že pokud každý rok ulovíme více než předešlý, a více než ten předtím, a předtím, a předtím…zřejmě nám těch divočáků neubývá, ale naopak přibývá!
A to je ono, my myslivci totiž nejsme rozhodně ti, kteří by populace divočáků dokázali řídit!
Jen si to vezměte, v roce 2015 jsme ulovili 185 tis. divočáků, nový rekord, v roce 2017 to bylo 229 tisíc, opět nový rekord, a v roce 2023 to bylo 258 tisíc, no světe div se, jsme tak dobří, že jsme zase udělali rekord!
Anebo je to úplně naopak? My tomu vlastně rozumíme, ale ten skutečný cíl nikomu neříkáme – zkrátka děláme to tak, aby divočáků bylo co nejvíc!
Ale zpátky k moru. Na téměř všech jednáních na různých úrovních bylo neustále slyšet:
„My jsme myslivci, my nejlíp víme, jak zvěř redukovat a populace řídit. Proč bys nám do toho měl státe kecat, my ti to ukážeme sami, jak se to má s morem dělat.“ Ale často mnoho z nás k tomu dodalo:
„Ale zaplaťte nám!“, protože jak pravil čert ve známé Werichově pohádce o sedlákovi Čuperovi, ani kuře zadarmo nehrabe. A nutno dodat, že stát platil, a platil, a platil….
Pokud bychom sečetli veškerou státní podporu od roku 2017, která směřovala na snížení početnosti divokých prasat, určitě bychom se pohybovali v řádu nižších stovek miliónů.
A co myslivci? No opět za tyto peníze udělali nový rekord v odstřelu divočáků, a slíbili, že další rok jich uloví ještě víc.
A co mor? Vesele se šířil…
Státní veterinární správa mění zonaci jak na běžícím pásu a stále říká, myslivci, lovte víc, my vám za to zaplatíme víc (dokonce v poslední době se rozhodla platit 10 000 Kč za ulovenou bachyni nad 80 kg). Zvýšila i nálezné, z 2000 Kč na 5000 Kč. Právě odstranění kadáverů z prostředí je jeden z nejdůležitějších faktorů.
A co myslivci? Nic. Loví pouze selata, nanejvýš lončáky, naváží haldy krmení a těší se na přírůstek selat další rok. To se nám to žije, když nám lidi půjčujou, Švejku! Teda spíš, když nám stát dává!
Ale necháme Švejka, a vrátíme se k Čuperovi. Víte, jak ta pohádka pokračovala? Čupera se musel tomu čertovi upsat vlastní krví, čert ho potom zahrnul velkou úrodou, slávou a blahobytem, ale jednoho dne přišlo účtování.
A mám takový pocit, že u myslivců se už účtuje. Jediné, co stát, resp. Státní veterinární správa po myslivcích chtěla, bylo snížení hustoty divokých prasat, dala jim na to poměrně slušnou lhůtu několik let a i vcelku dobře platila. Ale výsledek se nedostavil. A tak po letech proseb a přemlouvání řekla dost, a vytáhla opravdu silný kalibr – nasazení policejních odstřelovačů. Udělala to, co do této doby bylo nepředstavitelné – nahradila myslivce. A ukázala všem, že je to možné a že na to má nástroje. A pokud se vyskytne situace, ve které je nutné nekompromisně postupovat, tak to udělá. A pohádka o nenahraditelnosti myslivců se rázem zbortila jako domeček z karet.
Můžeme lamentovat na tím, jak byl zásah efektivní, kolik to stálo finančních prostředků, jaký to mělo ohlas v médiích atd., ale to nezakryje fakt, že je tady nástroj, který už v budoucnu bude mnohem snazší použít. Protože až budou policejní jednotky nasazeny po páté, desáté, padesáté, veřejnost už tenhle příběh vůbec nebude zajímat. A třeba se někde napíše: „Státní veterinární správa ve spolupráci s Policií ČR začala v některých honitbách tam a tam s redukcí divokých prasat. Cílem je snížení populační hustoty divočáků a omezení šíření afrického moru prasat a zejména zabránění výskytu nákazy v hospodářských chovech domácích prasat.“ Ano, toto si přečteme o dalším nasazení Policie, ale nikoliv už na titulní stránce, ale drobným písmem napsaným v rubrice „Z regionu“. A tím to skončí, ani pes po tom neštěkne. Vždyť podívejte se nyní, kdy už při druhém nasazení v lednu bylo mediálních ohlasů výrazně méně.
Mimochodem, víte jak dopadla pohádka se sedklákem Čuperou? Dostal od čerta několik prémií k uzavřenému úpisu. Díky nim nejdříve čerta převezl svojí jízdou na staré Pompadůrce, a pak jen tak tak peklu unikl díky znalosti dendrologie – čert si ho mohl odnést až opadá listí z dubu! Čupera tak svojí poslední šanci dostal, a snad ani nepromarnil.
Ale co myslivci? Dostanou ještě šanci?
P.S: AMP má aktuálně jednu čerstvou konsekvenci. Problematika tzv. emerging infectious deseases, není nic nemožného. Zaujal mne titulek o chybějících vejcích na americkém trhu. A víte, co za něj může? Šíření ptačí chřipky. A dokážete si představit, že stejná situace bude s vepřovým masem? A už víte, proč je africký mor nebezpečný?
Miloš JEŽEK
Vedoucí Katedry myslivosti a lesnické zoologie
Fakulta lesnická a dřevařská
Česká zemědělská univerzita v Praze