Pane řediteli, vím, že připravujete ve firmě FOMEI na letošní rok oslavy výročí. Můžete nám už prozradit nějaké podrobnosti?
Ano, letos slavíme půlkulaté výročí založení firmy. Patříme mezi první soukromé podniky, které vznikly krátce po revoluci. Firma FOMEI byla založena v únoru 1990 ještě podle socialistických zákonů jako výrobní družstvo. Já osobně jsem do firmy nastoupil v roce 1991.
Naším prvním zaměřením byl velkoobchod pro vznikající prodejny Foto-Kino, kam jsme dodávali zejména fotografické zboží importované z Německa. Trh byl tehdy obrovský a hladový, a tak jsme od samého začátku hledali způsob, jak se na něm dlouhodobě etablovat.
S otevřením hranic začali lidé cestovat do zahraničí a s tím rostla i poptávka po fotoaparátech. Naším cílem však nikdy nebylo pouze prodávat – zákazníky jsme nevnímali jako lovnou zvěř, ale jako partnery. Proto jsme hledali cestu, jak jim nabídnout kvalitní a dostupné produkty. Tak se zrodila myšlenka FOMEI kompaktních fotoaparátů na barevný film, které přesně odpovídaly potřebám tehdejších československých zákazníků.
Tyto kapesní fotoaparáty jsme dodávali po celá devadesátá léta. Nabídka modelů byla široká a ročně se jich prodaly desetitisíce. Dokonce jsme se i v konkurenci japonských značek drželi na předních příčkách prodejnosti. Bylo to dynamické období plné výzev, ale také velkých úspěchů…
My se známe ale z akcí pro myslivce. Kde se vzaly dalekohledy, spektivy nebo obecně optika pro myslivce?
Letos slavíme nejen 35 let existence firmy FOMEI, ale také kulaté výročí našich dalekohledů. První model FOMEI se totiž objevil na trhu přesně před třiceti lety, v roce 1995. Možná se nabízí otázka, proč jsme jako fotografická firma vůbec začali s optikou pro myslivce.
Odpověď je jednoduchá – v tehdejším Československu prodávaly všechny fotoprodejny nejen fotoaparáty, ale i dalekohledy. Bylo tedy logické, že když jsme se etablovali jako spolehlivý dodavatel kompaktních fotoaparátů, přišla poptávka i po dalekohledech.
V té době panovala na trhu s dalekohledy nepřehledná situace. Dovážela se řada značek, často bez jakéhokoliv zázemí nebo servisu. Obchodníci jeden měsíc dalekohled koupili, ale příští měsíc už stejný model nebyl dostupný. Chtěli jistotu, stabilního dodavatele a kvalitní servis. A protože fotoaparáty i dalekohledy pracují s optikou, byl to pro nás jen logický krok. Začali jsme s jednou modelovou řadou a dodnes mě těší, když po třiceti letech potkávám původní model stále v rukou spokojených uživatelů.
Na přelomu tisíciletí jsme však zaznamenali zásadní změnu – stále více jsme dodávali optiku nejen do fotoprodejen, ale také do obchodů s loveckými potřebami. A protože myslivci mají jiné nároky, bylo jasné, že se musíme posunout dál.
Měl jsem tehdy obrovské štěstí – v Japonsku jsem se setkal s panem Kamakurou, špičkovým odborníkem na optiku. Tenkrát ještě mladý pan Kamakura dnes už bohužel není mezi námi, ale jeho syn pokračuje v rodinné tradici. Jeho otec měl slabost pro Českou republiku – obdivoval naši hudbu i architekturu a díky tomu jsme u něj měli dveře otevřené. Jako firma i já osobně, protože jsem se od něj vlastně vyučil.
V Japonsku se totiž automaticky předpokládá, že ovládáte vážnou hudbu, a já měl to štěstí, že jsem se hudbě také věnoval. Takže jsme hodiny diskutovali nejen o dalekohledech, ale i o klasické hudbě. Bylo to krásné období, během kterého jsem se naučil spoustu věcí. Právě díky panu Kamakurovi jsme pak uvedli na trh nové generace dalekohledů, které byly do značné míry jeho dílem.
První model pro myslivce, 7x50 Night Vision, neměl nic společného s dnešním nočním viděním, ale název jsme zvolili záměrně, aby bylo jasné, že se jedná o dalekohled s výjimečnou světelností. Myslivcům poprvé nabídl možnost pozorovat zvěř i za šera nebo v noci při zbytkovém světle, například od Měsíce. Pro mnoho uživatelů to byla zcela nová zkušenost. Tento model se rychle rozšířil a stal se běžnou součástí nabídky obchodů s loveckými potřebami.
V té době jsme také poprvé slyšeli o výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem. Rozhodli jsme se vystavovat – a ocitli jsme se v úplně novém světě. Vždycky říkám, že český myslivec a česká myslivost jsou největší výzkumný ústav na světě. Na výstavě se sešlo obrovské množství lidí, získali jsme spoustu zpětné vazby a zjistili, že nás čeká ještě hodně práce. Ale právě díky této zkušenosti jsme pochopili, jak důležitá je pro nás myslivecká komunita a že optika FOMEI má v myslivosti pevné místo.
Však i já říkám chcete-li vidět reprezentativní vzorek českých myslivců, nikde jinde ho neuvidíte než na Natuře…
Přesně tak. Myslivci přijdou k našemu stánku a řeknou své názory naplno – pochválí, co se povedlo, ale stejně tak otevřeně řeknou, co jim nevyhovuje. A právě to je na této výstavě tak cenné.
Když se pak další rok vrátíme na stánek a máme s sebou dalekohled s vylepšeními nebo úplně nový model, který jim chyběl, myslivci se k nám opět vrátí. Přijdou ho otestovat, zkontrolovat a často i pochválit, že jsme jejich připomínky vzali vážně. To je obrovská devíza této výstavy a my si této dlouhodobé spolupráce – vlastně permanentní konzultace s českými myslivci – nesmírně vážíme.
Asi správně tuším, že v souvislosti s výročím chcete nejen řádně slavit, ale také myslivcům něco nabídnout. Bude nový dalekohled?
Jeden takový tu právě leží na stole. Když chce člověk připravit nový produkt, obvykle to trvá kolem dvou let. Takže už před dvěma lety jsme se podívali do kalendáře a zjistili, jaké významné výročí nás čeká. A protože jsme chtěli přijít s něčím opravdu přelomovým, pustili jsme se do práce. Výsledkem je několik novinek, které budou určitě zajímavé pro každého, kdo se věnuje pozorovací optice.
Řekli jsme si, že bychom měli přinést něco výjimečného, podobně jako kdysi model 7x50 Night Vision. A právě proto nyní přicházíme s novým dalekohledem ze série FOREMAN APO, který poprvé představíme v únoru na výstavě v Záhřebu. Můj kolega o něm řekne více, ale mohu prozradit, že půjde o prémiový binokulár s vynikajícími optickými vlastnostmi.
Spolu s ním pak uvedeme i zajímavou novinku –
kompaktní spektiv, který je sice malý rozměrem, ale velký výkonem.
Samozřejmě i letos se snažíme, aby naše produkty měly nejen moderní design a kvalitní příslušenství, ale především záruku servisu. Každý dalekohled nebo puškohled, který jsme kdy dodali, dokážeme opravit, což je pro naše zákazníky velká jistota.
Postupem času jsme zjistili, že vedle myslivosti jsou pro nás zajímavé i další segmenty trhu – ornitologie, sportovní a lovecká střelba nebo dokonce lukostřelba. Pozorovací optika má široké využití, a když máme takové krásné výročí, je to ideální příležitost, jak se posunout dál a oslovit nové uživatele.
Ještě než dám slovo panu Hamouzovi, firma určitě plánuje nějakou oslavu. Bude něco v Hradci nebo někde jinde?
Určitě! Chceme naše výročí oslavit tak, aby ho každý zaregistroval – a to především prostřednictvím výstav a workshopů. Samozřejmě Natura Viva je pro nás klíčová, je to taková naše olympiáda, ale nebudeme chybět ani na dalších prestižních akcích.
Prezentovat se budeme například na veletrhu IWA v Norimberku, v Záhřebu, ale také na mnoha událostech po celé České republice a Slovensku. A samozřejmě nezapomeneme ani na naše domácí prostředí – v říjnu se s námi myslivci setkají na Dnu s myslivci na Stříbrňáku v Hradci Králové. Bude to skvělá příležitost, jak se osobně potkat a představit naše novinky.
Ještě jedno bych rád zmínil, využil příležitosti, že vás tu máme. Vím, že máte v dobrém slova smyslu na svědomí jednu úžasnou soutěž pro děti, příležitost, jak získat nové střelce a nové příznivce myslivosti…
Před více než patnácti lety jsme často navštěvovali střelnice a získávali zpětnou vazbu od střelců na naše puškohledy. A při těchto diskuzích často zazněla otázka, jak oslovit mládež, která tráví většinu času u počítačů nebo mobilních telefonů. Osobně věřím, že když se dětem nabídne dobrá motivace, dokážou se nadchnout pro cokoliv.
Proto jsme oslovili Českomoravskou mysliveckou jednotu s myšlenkou uspořádat střeleckou soutěž pro mládež. Náš zakladatel a majitel Ing. Dostál vždy zdůrazňoval, že výchova mládeže je klíčová, a proto jsme se rozhodli chopit se iniciativy. Navrhli jsme pravidla, zajistili ceny, převzali organizaci a vznikl FOMEI Cup – kalendář střeleckých soutěží pro mládež.
Na začátku panovala určitá skepse – obávali se, že přijede jen pár dětí, stále ti samí účastníci, a že zájem rychle opadne. My jsme ale věřili, že to má smysl, a šli jsme do toho naplno. A ukázalo se, že jsme měli pravdu. Už po druhém či třetím kole začalo přicházet stále více dětí i rodičů. Bylo nádherné sledovat, jak se mladí střelci učí, zdokonalují a přivádějí s sebou kamarády. Největší odměnou pro nás byly jejich rozzářené oči. A když jsme viděli, že se i někteří rodiče zapojili do podobných soutěží, věděli jsme, že jsme na správné cestě.
Původně jsme plánovali jeden ročník s možností pokračování, nakonec jich bylo osm. A v posledních dvou ročnících jsme dokonce museli zavést uzávěrky pro jednotlivá kola, protože zájem byl obrovský.
Radek zná ty nadšence kolem FOMEI Cupu ještě lépe než já a může potvrdit, že děti, které touto soutěží prošly, se později staly medailisty mezi dospělými. Někteří dokonce reprezentují Českou republiku na mezinárodní úrovni. To je pro nás ta největší satisfakce – vidět, že jsme pomohli vychovat novou generaci skvělých střelců.
Pane Hamouzi, kolik tedy prošlo FOMEI Cupem dětí?
Na začátku se každého kola účastnilo přibližně 30 až 40 dětí, ale postupem času se počty začaly výrazně zvyšovat. Běžně jsme se dostávali na 80 až 90 dětí a u některých kol jsme dokonce museli stanovit limit 100 účastníků.
Snažili jsme se, aby FOMEI Cup pokryl celou republiku – soutěže se konaly například v Tachově, Neplachovicích, Písku, Kroměříži nebo Jičíně. V každém regionu se utvořila skupina dětí, které soutěžily lokálně, zatímco jiné rodiny objížděly jednotlivá kola po celé republice.
Takže k vaší otázce – FOMEI Cupem prošly stovky dětí a jejich rodičů. Troufám si říct, že během těch osmi let jsme ke střelectví přivedli více než tři stovky mladých střelců.
Musím také dodat, že za každým kolem soutěže stálo mnoho obětavých lidí – od provozovatelů střelnic až po myslivecká sdružení. Bez jejich pomoci by takový projekt nebyl možný. Vyjmenovat všechny by zabralo polovinu časopisu, ale alespoň touto cestou bych jim chtěl ještě jednou srdečně poděkovat.
V každém případě za děti a za střelce moc a moc děkujeme. Ale máme tu nové výrobky, jste produktový manažer, tak prosím představte, co můžeme třeba na Natuře vidět?
Pro letošní rok máme dvě hlavní novinky – dalekohled 10x42 FOREMAN s APO členy a kompaktní spektiv.
Kapesní spektiv? To zní trochu jako protimluv. Většina lidí si pod tímto pojmem představí robustní optiku s velkým hranolem a mohutnou čočkou, která musí zaručovat vysoký optický výkon. My jsme se však snažili optiku přiblížit nejen myslivcům, ale i ornitologům, turistům a všem, kteří chtějí pozorovat přírodu.
Výsledkem je malý, lehký, ale přesto výkonný spektiv, který se snadno přenáší a zároveň poskytuje vynikající obraz. Má zvětšení 8–24x a objektiv o průměru 50 mm, který je vybaven ED komponenty. Tyto prvky výrazně redukují chromatickou aberaci – tedy rozpad světla na barevné spektrum. Výsledkem je ostřejší a kontrastnější obraz.
Díky použitým optickým prvkům dokáže i kompaktní přístroj nabídnout vysokou kvalitu zobrazení, aniž by to znamenalo kompromis v optickém výkonu. Přesně o to nám šlo – přinést spektiv, který je praktický, přenosný, ale zároveň poskytuje skvělý vizuální zážitek.
Přinesli jste ale i nový dalekohled, po pravdě mi na první pohled ani nepřipadá tolik rozdílný od předchozích modelů, ale hned jak jsem ho dal k očím, obraz mě mile překvapil. Je to tedy nová APO technologie? Vysvětlete prosím, v čem je rozdíl.
Pokud považujeme ED sklo za nadstavbu klasické optiky, pak APO technologie posouvá kvalitu obrazu ještě mnohem dál! Laicky bych to přirovnal k automobilům – dříve měly karburátor, pak přišlo vstřikování, následovalo turbo – a APO je jako kdybyste měl u auta biturbo. Není to jen o lepší čočce, jde o kompletně novou optickou soustavu.
U běžných optických prvků se světlo při průchodu sklem rozpadá na barevné spektrum, což může vést k mírné ztrátě ostrosti a kontrastu v některých partiích obrazu. ED skla tento rozpad dokáží částečně korigovat, což zlepšuje ostrost obrazu. Často se setkáváme s mylnou představou, že dalekohled s ED skly poskytuje více světla. To však není pravda – ED sklo nezvyšuje světelnost, ale zlepšuje kvalitu a ostrost obrazu.
S příchodem APO technologie se posouváme ještě dál. Klasická optika využívá achromatické čočky, zatímco APO dalekohledy pracují s apochromatickými čočkami. A v čem je hlavní rozdíl?
Při průchodu světla sklem dochází k jeho rozkladu na tři dominantní barvy – červenou, modrou a zelenou. Problémem je, že každá z těchto barev má jinou ohniskovou vzdálenost. To znamená, že běžná optika nemůže všechny tři barvy zaostřit dokonale současně. Výsledkem je, že obraz není vždy naprosto ostrý ve všech detailech.
APO komponenty však přidávají do soustavy další speciální optický prvek, který eliminuje rozpad světla a soustřeďuje ohnisko do jednoho bodu. Díky tomu má dalekohled i výrazně větší hloubku ostrosti.
A co to znamená v praxi? Při pozorování pohybující se zvěře nemusíte neustále přeostřovat. Při sledování krajiny vidíte vše ostře, oči se méně namáhají. Můžete pozorovat mnohem déle bez únavy zraku. Tato technologie je ideální například při obeznávání srnců, šoulání, ale také pro ornitologii. Jednoduše řečeno – APO optika přináší vynikající světelnost, precizní ostření a dokonalou věrnost barev. To je její největší přínos pro myslivce i ostatní milovníky přírody.
Tak tuším pane Žalmane, že to je výsledek spolupráce s pány Kamakurovými…
Ano, správně. Vycházíme z našich dlouholetých zkušeností a znalostí. V oblasti myslivecké optiky je technologie APO čoček moderní a relativně nová, ale v jiných oborech se používá už delší dobu. Například ve fotografických objektivech, kde je klíčová dokonalá ostrost a věrné podání detailů.
Zajímavé je, že APO členy původně pocházejí z mikroskopie. V lékařství nebo vědeckém výzkumu si při pozorování bakterií či mikroorganismů nemůžete dovolit žádné optické nepřesnosti. Obraz musí být dokonalý, aby bylo možné preparát správně analyzovat. Mikroskop navíc musí pracovat se správným nasvícením, což vede k rozptylu světla. Aby se tento efekt eliminoval, začaly se vyvíjet apochromatické členy, které dokážou světelné paprsky precizně srovnat a tím zajistit maximální ostrost obrazu.
Podobné principy platí i v astronomii, kde je potřeba extrémně detailní a přesné zobrazení. Všude tam, kde záleží na perfektní ostrosti a redukci chromatické aberace, se používají kvalitnější optické elementy.
Vyrobit takto špičkový APO dalekohled není jednoduché ani levné. Vyžaduje to sofistikované technologie, které nelze dělat „na koleni“. Samotná čočka používaná v APO soustavách má specifickou výrobní technologii, jiné chemické složení a preciznější způsob broušení.
Výsledkem je dalekohled s výjimečnou ostrostí, skvělým kontrastem a bezchybným podáním barev – přesně to, co myslivci potřebují pro komfortní a dlouhodobé pozorování v terénu.
Děkuji za vysvětlení, nechci si hrát na Horsta Fuchse, nicméně mi řekněte, bude dalekohled cenově přijatelný pro myslivce?
Nemůžeme si dovolit uvést na trh výrobek s absurdní cenou, proto jsme si udělali důkladnou analýzu trhu a porovnávali náš nový dalekohled s konkurenčními produkty. Nechci cenu záměrně uvádět, protože bych rád nechal prostor samotným zákazníkům, aby si na ni udělali vlastní názor. Chceme, aby si na výstavě Natura Viva vzali nový dalekohled do ruky, porovnali ho s jinými značkami a sami zhodnotili poměr kvality a ceny. Cenovou hladinu jsme nastavili tak, aby byla akceptovatelná i pro našeho tradičního zákazníka.
Tento nový model je zlatý hřeb, který jsme si troufli vyrobit k 30letému výročí od uvedení našeho prvního dalekohledu.
Historicky byl ideálním mysliveckým dalekohledem model 7x50, později 8x56, protože poskytoval vynikající relativní světelnost. Dnes se ale trh proměňuje – rozmach termovizí a digitálních nočních vidění způsobil, že klasické světelné dalekohledy už nehrají tak dominantní roli jako dříve. Přesto si kvalitní optika u myslivců stále drží své pevné místo, segment se jen postupně posouvá z větších modelů ke kompaktnějším.
Nový dalekohled 10x42 FOREMAN APO v tomto směru splňuje všechny moderní požadavky. Je rozměrově i hmotnostně vyvážený, nabízí desetinásobné zvětšení, které je ideální na obeznávání srnců i šoulačku, a jeho 42mm objektiv poskytuje optimální výkon jak při denním pozorování, tak i za šera.
Přiznám se, že jste mě nechali kouknout před zahájením rozhovoru a já obrýlený neměl sebemenší problém najít správnou polohu k pozorování. Čím to je?
My, kdož nosíme brýle, často bojujeme s optikou, protože ne vždy se nám podaří rychle najít správnou pozici pro pozorování. U tohoto dalekohledu je však situace jiná – díky nové technologii má vzdálenost výstupní pupily 18 mm, což je klíčový parametr pro ideální vzdálenost oka od výstupní čočky.
Konkrétně to znamená, že obrýlení uživatelé nechají očnice zatažené, jednoduše přiloží dalekohled k očím a automaticky získají optimální zorné pole. Nemusí složitě hledat osu okuláru ani řešit zúžený obraz. Jak říkají myslivci
– nahodím a musím vidět!
A kdo brýle nepoužívá, ten si očnice jednoduše vysune a dosáhne naprosto stejného komfortu při pozorování.
A také mne překvapila na první kouknutí ostrost obrazu až do okrajů.
Ostrost a široké zorné pole je skutečně jednou z největších výhod tohoto dalekohledu. Běžná šířka zorného pole u kvalitních dalekohledů formátu 10x42 je přibližně 120 metrů na vzdálenost 1 km. U nového 10x42 FOREMAN APO je to ale 136 metrů, což už je výrazný rozdíl, který při pozorování určitě pocítíte.
A k vaší otázce – laicky řečeno, každá čočka je nejdokonalejší ve středu, ale směrem ke krajům optické vady přirozeně narůstají. To je jednoduše fyzika. V případě dalekohledů FOREMAN APO se používá speciální technologie broušení čoček. Výsledná čočka se brousí z mnohem větších průměrů, než je standard, čímž se odstraní nedokonalé části na okrajích a zůstává jen perfektně vybroušené jádro, díky čemuž získáte ostrost obrazu napříč celým zorným polem od středu až po okraj.
O dalekohledech by se dalo povídat mnohem déle, ale myslím, že bude velmi zajímavé sledovat reakce myslivců na výstavě v Lysé. Jak mi slíbili pánové Žalman a Hamouz, budou rádi informovat, jak tam dopadl „průzkum bojem“, jaká byla odezva. Takže až se příště sejdeme, popovídáme si o tom a na stránkách Myslivosti se jistě dočtete, jak zákazníci novou technologii přijali.
S poděkováním za rozhovor
připravil Jiří KASINA