ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Listopad / 2024

Zákonné užívání fotopastí v honitbě

Myslivost 11/2024, str. 52  Roman Ondrýsek, Simona Faltýnová
V příspěvku na téma užívání fotopastí v honitbě bychom se rádi věnovali zejména jejím právním dopadům. Myslivecká veřejnost fotopasti velmi často užívá, a proto se domníváme, že by bylo vhodné dané téma zeširoka prodiskutovat.
Kamery vybavené pohyblivými senzory neboli fotopasti fungují na principu zachycení snímku nebo pořízení záznamu ve chvíli, kdy je v zorném poli zařízením rozpoznán pohyb. Tyto kamery jsou stále více využívaným pomocníkem myslivců. Jsou nabízeny i v kamuflážním provedení a se specifickou možností připevnění na místech kdekoliv v přírodě.
Samotný pojem „fotopast“ dosud není v českém právním řádu zakotven, a proto ani neexistuje jeho legální definice nebo explicitní vymezení způsobu používání fotopastí ani práva a povinnosti provozovatelů fotopastí s jejich užíváním spojené.
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoM“) nezakazuje užívání zařízení jako jsou fotopasti. Z toho vyplývá, že provozovatelům fotopastí nemůže být jejich užívání v kontextu ZoM na újmu.
Na tomto místě bychom rádi uvedli, že existují právní řády, kdy užívání fotopastí (wireless) s možností odesílání snímků nebo videí je v hlavní lovecké sezóně zakázáno. Jako příklad lze uvést Kanadu – Britská Columbie – Hunting & Trapping Regulations synopsis. Jakožto aktivní „B.C. resident hunter“ v Britské Columbii musím danou právní úpravu plně respektovat, což znamená, že v období od 1. srpna do 10. prosince nelze toto zařízení užívat při lovu.
Z uvedeného tedy plyne, že naše právní úprava je mnohem benevolentnější, než v jiných jurisdikcích, což jistě plyne z odlišné právní koncepce vnímání myslivosti v našich podmínkách, a to zejména s ohledem na koncentraci zvěře a způsobu lovu zvěře.

IMG_5902-jpg.jpg
 IMG_5902-jpg-1.jpgWild-Camera.jpg

Zákon o myslivosti
 
Ust. § 9 odst. 2 ZoM používá v souvislosti se zákazem poškozování a ničení termín „zařízení pro pozorování zvěře“, k čemuž fotopasti umístěné v honitbě mají bezpochyby sloužit. Přesto je význam tohoto pojmu dosud judikaturou vnímán převážně jako určitá „stavba“, například pozorovatelny či kazatelny.
Dále zákon operuje s termínem „další myslivecká zařízení“, mezi která spadají například voliéry pro bažanty nebo oplocení obor. V porovnání s fotopastí tedy zařízení zcela odlišná, nicméně legální definice těchto termínů v zákoně absentují, proto fotopasti z jejich obsahu nelze jednoznačně vyčlenit. Podle našeho názoru ale fotopasti do režimu § 9 odst. 2 ZoM spíše nespadnou.
Je třeba podotknout, že fotopast není ve světle judikatury vnímána jako zařízení pro pozorování zvěře či jako další myslivecké zařízení z jednoduchého důvodu – soudům prozatím nebyl předložen případ, kde by bylo potřeba vyřešit režim fotopastí ve spojitosti se zákonem o myslivosti. Soudy se tak vůbec neměly možnost k věci prostřednictvím rozhodovací praxe vyjádřit. Proto upozorňujeme, že názor vyslovený v tomto článku není právně závazný a je možné, že soudy by situaci vyhodnotily jinak.
Současně je vhodné zmínit, že zákon o myslivosti nabyl účinnosti již roku 2002 a předmětné ustanovení nebylo nijak dotčeno novelami. Oproti tomu vývoj techniky od tohoto data pokročil značným způsobem. Je tedy pravděpodobné, že v době příprav ZoM možnost posouzení fotopasti jako mysliveckého zařízení nebyla vůbec vzata v potaz. Připravovaný nový zákon o myslivosti však v tomto ohledu žádnou inovaci též nechystá. Ani v důvodové zprávě není uvedeno, které věci spadají do skupin zařízení pro pozorování zvěře a další myslivecká zařízení, není pojednáno ani o fotopastech či obecně o kamerových systémech.
Mohlo by se tedy zdát, že pokud fotopast nenaplní podstatu výše uvedených pojmů, neuplatní se ani povinnost získání předchozího souhlasu vlastníka honebního pozemku k umístění zařízení, bez kterého nelze zařízení na daném pozemku instalovat.
Pravdou ale zůstává, že přestože se jedná o malé nenápadné zařízení, obecně v případě umístění věci na cizí pozemek půjde o zásah do vlastnického práva jiné osoby a vyžádání předchozího souhlasu či získání jiného právního titulu je tak na místě v souladu s pravidly upravenými v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nájemce honitby by pak takový souhlas nepotřeboval právě z titulu nájemní smlouvy.

Fotopast-v-prirode.jpg
 
Občanský zákoník
 
Občanský zákoník stanovuje, že součástí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé. Upevněním fotopasti na strom či jiný porost na cizím pozemku dochází k zásahu do vlastnického práva osoby vlastnící pozemek. Proti každému, kdo neprávem (bez souhlasu či jiného právního titulu) zasahuje do vlastnického práva jiného nebo jej ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje, se vlastník může domáhat ochrany.
Jestliže bude chtít fotopast umístit na honební pozemek osoba od nájemce (uživatele) či držitele (v případě užívání ve vlastní režii) odlišná, je též třeba získání předchozího souhlasu. Nabízí se otázka, koho mám o souhlas požádat, je-li honitba pronajata, zda požádat nájemce (typicky myslivecký spolek) či samotné honební společenstvo nebo vlastníka honebního pozemku.
Pokud by umístění a užívání fotopasti spadlo pod ust. § 9 odst. 2 ZoM, je zapotřebí žádat vlastníka honebního pozemku o souhlas.
Pokud bychom vyšli z koncepce, že fotopast nespadne pod ust. § 9 odst. 2 ZoM je třeba žádat o souhlas toho, kdo má skutečně honitbu v užívání. Je tedy žádoucí, aby oprávněný subjekt (uživatel honitby či vlastník honebního pozemku) o umístění fotopasti jiným subjektem byl informován a mohl ovlivnit například přesné místo umístění tak, aby nedocházelo k porušování jiných právem chráněných zájmů.
 
Ať už tedy fotopast do režimu ZoM spadá či nikoli, souhlas s umístěním fotopasti bude provozovatel fotopasti potřebovat vždy, neumisťuje-li fotopast výhradně na svůj vlastní pozemek.
 
Občanský zákoník dále v soukromoprávní rovině upravuje ochranu podoby a soukromí v § 84 a násl. Stanovuje, že zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost i rozšiřovat podobu člověka, je možné jen s jeho svolením.
Kromě tohoto obecného pravidla existují pravidla zvláštní, kdy souhlasu potřeba není – pořízení nebo použití podobizny či záznamu k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob, použití na základě zákona k úřednímu účelu a přiměřeně k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství.
Lze konstatovat, že umístíme-li fotopast v honitbě za účelem sledování zvěře a fotopast náhodně zachytí kolemjdoucí osobu, není třeba jejího souhlasu, neboť nedochází vůbec k použití podoby či videozáznamu; fotografie nebo videozáznam z fotopasti jsou pořizovány za účelem výkonu jiného práva.
Stejně tak nebude třeba souhlasu podle občanského zákoníku, bude-li fotopast nastražena například kvůli pytlákům, přestože se jedná o cílené zachycení podoby fyzické osoby. Výstup z fotopasti se zde použije k ochraně jiných práv, zejména práv majetkových.
V případě nezákonného zasažení do osobnostních práv člověka (například zveřejněním fotografie se sdělením, že se jedná o místního pytláka), je poškozená osoba oprávněna podat občanskoprávní žalobu a domáhat se, aby bylo od takového zásahu upuštěno, případně se domáhat náhrady majetkové újmy, jde-li vyčíslit, nebo náhrady nemajetkové újmy, byla-li zásahem způsobena.
Tímto se už ale plynule přesouváme do neméně významné právní oblasti ochrany osobních údajů.

Obecné nařízení GDPR
 
Problematika fotopastí obecně spadá podle názoru vysloveného Úřadem pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) pod provozování kamerových systémů z hlediska zpracování a ochrany osobních údajů. K tomuto tématu připravil ÚOOÚ právně nezávaznou metodiku, která má správcům osobních údajů sloužit jako vodítko při zpracovávání osobních údajů, a to jak prostřednictvím záznamu z kamery, tak i v online režimu (https://uoou.gov.cz/media/clanky/dokumenty/metodika-kamerove-systemy-webpdf.pdf).
Ne vždy jsou však fotopastmi zpracovávány osobní údaje. V případě umístění fotopasti v honitbě rozhodně není účelem získávání a zpracovávání osobních údajů fyzických osob, ale především zachycení či monitorování zvěře. Proto se v tomto případě právní regulace ochrany osobních údajů neuplatní. Jestliže fotopast nahodile zachytí člověka a není záznam dále zpracováván, například uložením, přizpůsobením, pozměněním, zpřístupněním přenosem, šířením či jiným procesem vedoucím k identifikaci fyzické osoby, nejedná se o zpracování osobních údajů dle čl. 4 odst. 2 GDPR.
Naopak pokud jsou fotopasti umístěny za účelem ochrany zvěře před pytláky či majetku před zloději, je na místě dbát obecného nařízení GDPR a souvisejících předpisů. V tuto chvíli je již třeba posuzovat soulad zpracovávání osobních údajů s čl. 6 bod 1 písm. f) obecného nařízení GDPR, tedy posuzovat zákonnost (oprávněnost a nezbytnost) zpracování osobních údajů k dosažení ochrany zvěře, případně majetku, za použití fotopasti. Slovy zákona je zpracování zákonné, je-li nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce. Jestliže ale dochází výše uvedeným způsobem ke zpracování osobních údajů, je třeba informovat osoby, které by mohly být snímány, o umístění fotopasti v daném místě.
 
Trestní zákoník a přestupky
 
V trestněprávní rovině se v souvislosti s fotopastmi budeme pohybovat nejčastěji v případě krádeže či poničení takového zařízení. Je ale třeba brát v úvahu, že trestní právo se u těchto činů aplikuje až ve chvíli, kdy výše škody překročí stanovenou hranici a je způsobena škoda nikoli nepatrná, tedy škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč.
Při stanovení výše škody se navíc vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav. Nejedná se tedy o částku, za kterou byla fotopast pořízena.
Za spáchání trestného činu krádeže podle § 205 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pachateli hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci. Za trestný čin poškození cizí věci dle § 228 odst. 1 trestního zákoníku může soud uložit trest odnětí svobody až na jeden rok, zákaz činnosti nebo propadnutí věci.
Většina případů krádeže, zničení či poškození fotopastí bude nejspíše projednávána v rámci přestupkového řízení podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Ten zrcadlí v bodě 1 a 4 jednání odpovídající výše uvedeným trestným činům s tím rozdílem, že škoda v přestupkovém řízení nesmí dosáhnout částky 10 000 Kč. Za tento přestupek lze pachateli uložit pokutu až do výše 50 000 Kč a omezující opatření (například zákaz navštěvovat určená veřejně přístupná místa).
Pro úplnost uvádíme, že posuzovaly-li by se fotopasti jako myslivecká zařízení, jak bylo nastíněno výše, pak by přestupková odpovědnost vyplývala přímo ze ZoM, který je ve vztahu k přestupkovému zákonu předpisem speciálním a za poškození či zničení mysliveckého zařízení by mohla být uložena pokuta až do výše 30.000 Kč. Tento přestupek je možné postihnout též uložením zákazu činnosti v trvání až dvou let.
 
Závěr
 
Protože, jak je známo, zvěř neumí číst a účel monitorování zvěře tedy nemůže být označením místa zmařen, doporučujeme toto místo označit piktogramem s krátkou informací a předejít tak případným neshodám, neoprávněnému zachycení podoby fyzické osoby či nezákonnému zpracování osobních údajů osob procházejících honitbou. O nastražení fotopasti může být informováno například takto:

Cedulka-Pozor-Fotopast.jpg
 
PROSTOR JE STŘEŽEN KAMEROVÝM SYSTÉMEM (FOTOPASTÍ) SE ZÁZNAMEM
Správcem zpracování je ………………………………………………………………………... (identifikace správce, například mysliveckého spolku, vlastník honebního pozemku).
Informace o kamerovém systému je možno získat u ……….………………. (jméno a příjmení) na e-mailové adrese …………………………….. nebo na tel. ……………….
 
 
 
JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D.
autor působí jako lektor a zkušební komisař ČMMJ
člen právní komise ČMMJ
člen pracovní skupiny ČMMJ k tvorbě zákona o myslivosti
působí na katedře teorie práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
advokát – Specialis s.r.o., advokátní kancelář, www.specialis.cz, myslivost@specialis.cz
 
Mgr. Bc. Simona FOLTÝNOVÁ
advokátní koncipientka – Specialis s.r.o., advokátní kancelář
 

Zpracování dat...