Ze stejného důvodu jsme se dohodli se zástupci firmy ThermVisia na zapůjčení zaměřovacích puškohledů
ThermTec Vidar 635LRF a
Vidar 360LRF, které jsme měli možnost vyzkoušet během několika zimních měsíců v ostrém provozu v typicky lesní honitbě.
Zajímaví sourozenci
Uvedené výrobky byly zvoleny záměrně s ohledem na dřívější testy pozorovacích termovizí stejné produktové řady, které byly uveřejněny v Myslivosti 9/2022 a 12/2023. Po veskrze pozitivních zkušenostech nás totiž zajímalo, jak se budou chovat jejich náročnější sourozenci určení k použití na lovecké zbrani. Původní dvojici svým způsobem doplňují, a co je nejdůležitější, vycházejí z obdobné filozofie, designu, vybavení funkcemi i umístění ovládacích prvků.
Z hlediska uživatele je tato skutečnost přinejmenším lákavá. Po zautomatizování obsluhy pozorovacího přístroje lze totiž poměrně snadno přejít na souběžné ovládání zaměřovače a uživatel se nemusí mentálně přepínat na jiný typ zařízení s odlišnou obsluhou.
Oba posuzované zaměřovací přístroje se vzájemně liší především ve dvou aspektech. Tím prvním je na první pohled patrný rozdíl ve velikosti vstupní čočky. „Velký“ Vidar 360LRF využívá objektiv o průměru 60 mm s možností kvalitního optického zoomu a „malý“ Vidar 635LRF je osazen objektivem 35 mm. Výhoda je zde zřejmá, i když nakonec nemusí být zcela bez výhrad.
Druhý rozdíl, který naopak nahrává trumfy menšímu bratříčkovi, je velikost senzoru 640×512 px, zatímco větší sourozenec disponuje senzorem 384×288 px (oba 12μm, teplotní citlivost ≤ 25 mK). O tom zda, jak a nakolik se jednotlivé výhodnější parametry nakonec sčítají se zmíníme v dalším textu.
Společné prvky
V porovnání s některými konkurenčními produkty musíme na prvním místě uvést jednu zásadní skutečnost – bezzávěrková technologie zajišťuje plynulé zobrazení, při kterém nezamrzá obraz. Je to velmi příjemné zjištění, které umožňuje pozorování, a především zamíření, bez zbytečného rušení i rizika chybené rány.
Zařízení se zapíná jednoduchým stiskem a podržením on/off tlačítka, jehož krátké namáčknutí uspí, resp. zpětně oživí zapnutý přístroj. Ovládání obou výrobků je v základní rovině shodné a realizuje se masívním joystickem umístěným na horní linii hřbetu. Joystick nezapře příbuznost s výše uvedenými, dříve testovanými pozorovacími monokuláry. Po pravdě řečeno jsme právě u nich tento způsob ovládání nehodnotili jako ideální. Vadila nám na něm především vyšší citlivost a náchylnost k nechtěné aktivaci funkcí zachycením o oděv, zbraň, hřbet ruky apod.
V případě zaměřovačů Vidar vychází stejné řešení pocitově lépe. Joystick je o poznání pevnější, má tužší chod, a zejména tím, že je umístěný na výrazně rozměrnějším kompletu zbraň – puškohled, není tak náchylný k nechtěným kontaktům. Přesto si i zde musíme nacvičit jemnou koordinaci jednotlivých pohybů. Týká se to především manipulace v rukavicích.
Ovládání joysticku je vzhledem k produktové řadě ThermTec standardní – dopředu optický zoom/+, dozadu optický zoom/-, doprava přepínání barevných režimů obrazu, doleva aktivace/deaktivace dálkoměru. Krátkým stiskem tlačítka směrem dolů pořídíme snímek pozorované scény, podržením spustíme/zastavíme video a dvojstiskem vstupujeme do standardního menu pro úpravu parametrů obrazu, změnu typu a barvy kříže, nastřelení zaměřovače, výběr profilu zbraně apod. V menu se pohybujeme opět intuitivně pomocí kliků nahoru/dolů/doprava/doleva.
Funkce pořízení snímků či videa je dnes zcela standardní a patří k těm nejužitečnějším především s ohledem na možnost následné kontroly okamžiku výstřelu. To oceníme zejména u zdánlivě chybených ran, kdy se potřebujeme ujistit, zda zvěř neodešla z nástřelu poraněná. K uložení snímků slouží vnitřní karta o velikost 64 GB. Stažení souborů je snadné, postačuje připojit magnetický kabel s USB koncovkou a propojit jej s PC.
Na tomto místě jenom drobná poznámka k nastřelení zaměřovačů. Můžeme k němu přistoupit v podstatě dvojím způsobem. Ten jednodušší, který bude přístupnější většině řadových myslivců, spočívá v kontrolním výstřelu, zmrazení scény, korekci záměrného bodu na skutečný zásah a kontrolním výstřelu. Vše lze při troše štěstí zvládnout třemi pokusy.
Sofistikovanější přístup, určený zejména pro ty myslivce, kteří hodlají střílet na větší vzdálenosti a využít všech možností zaměřovače, využívá integrovaný balistický kalkulátor umožňující nastavení vzdálenosti, druhu střeliva apod. Tato problematika nicméně přesahuje záměr naší recenze a hloubavé zájemce si dovolíme odkázat na manuál daných zařízení.
Integrovanou součástí obou přístrojů je laserový dálkoměr. Při jeho aktivaci se nám poblíž záměrné osnovy rozsvítí malý čtvereček detekující prostor dopadu laserového paprsku. Údaje o vzdálenosti se zobrazují v zorném poli vpravo nahoře. Uživatel si pouze musí vnitřně zvyknout, že vzdálenost je skutečně vztažena k umístění detekčního čtverečku, a ne ke středu záměrného kříže. Tento fakt poněkud mate zejména v okamžiku, kdy se čtvereček dostane oproti kříži „přes horizont“ a udávaná vzdálenost se tím může i čtyřnásobně prodloužit.
Jinak dálkoměr funguje bezvadně a vzhledem ke specifikům termo zobrazení, u kterého máme někdy problém s přesnějším odhadem vzdálenosti i velikosti cíle, ho hodnotíme jako jednoznačný přínos. Bohužel, není zadarmo. Jen pro doplnění na tomto místě uvedeme, že oba typy zaměřovačů lze pořídit s odpovídajícím cenovým odstupem směrem dolů i bez tohoto integrovaného prvku.
Mezi další společné rysy obou Vidarů patří velmi solidní OLED displej 1024×768 px poskytující slušný obraz s dostatečně širokým zorným polem. Odolnost přístrojů je uváděna na úrovni IP67, což znamená neprůchodnost proti prachu a ponoření do hloubky 1 metru po dobu 30 minut. Zvládnout by proto měly bez újmy i klimaticky drsnější podmínky jako je déšť a sněžení, což je asi nejčastější způsob namáhání mysliveckých pomůcek. Provozní teplota zařízení je -20 °C až +50 °C.
O napájení termovizí se starají dvě výměnné baterie 18650 s udávanou výdrží plně nabitého zdroje 10 hodin. Přestože jsme tuto hodnotu přímo nezkoušeli, nemáme o ní vzhledem k frekvenci předchozího používání důvod pochybovat. Je ovšem pravdou, že jsme zvyklí přístroje z pohotovostního režimu uspávat. Uživatele bude zajisté zajímat fakt, že výměna baterií neohrozí zvolené nastavení, nezmění se tedy profil, barevné schéma ani žádné další podstatné volby. Součástí dodávky jsou celkem čtyři zdroje a kvalitní nabíječka s detektorem průběhu nabíjení i stavu baterií.
Zařízení nabízí také digitální zoom až s pětinásobným zvětšením. Jeho použití je na osobní preferenci každého uživatele, protože obraz při něm obvykle výrazně kostičkuje a obrysy se rozplývají. Výhodnější je aktivace funkce PIP (obraz v obraze), která je u přístrojů rovněž k dispozici, a kde si může každý sám během míření v zorném poli preferovat, jak velké zvětšení cíle v dané vzdálenosti potřebuje a zda je či není výhodnější pohled na nerozostřený obraz bez výrazného zvětšení.
Za zmínku a pochvalu stojí i výrazná gumová očnice okuláru, která dobře zastíní boční odrazy. Vzdálenost zaměřovacího oka od okraje okuláru však není příliš velká a střelec si musí dát pozor na zpětný ráz zbraně. Okulár disponuje dioptrickou korekcí +/-5 dioptrií, což obvykle ocení zejména střední a starší generace.
Jako velmi zajímavá se jeví i nabídka dovozce, kterým je firma ThermVisia. Ta poskytuje na všechna zařízení ThermTec nejen tříletou záruku, ale také servis a nabídku zapůjčení jiného přístroje po dobu případné opravy nefunkčního zařízení.
K zaměřovačům je automaticky přidávána masívní montáž k uchycení na Picatinny lištu. Zde se může objevit drobná komplikace u některých typů lišt, s níž musí zákazník předem počítat a zjistit si, jak je na tom jeho konkrétní zbraň. Tou komplikací je rozteč obou upínacích kleštin montáže a jejich masívnost. U nás nastal problém v případě uchycení na zbraň CZ 557. Ta používá Picatinny lištu upevněnou pomocí dvou sloupkových základen s bočními imbus šroubky. Vzdálenost kleštin montáže zaměřovače ale neumožňuje její usazení do prostoru mezi oběma sloupky. Mohutnost upínacích prvků na montáži pak nedovolí dosednutí do odpovídajících drážek nad nimi. V případě kulovnice Tikka T3, kde je Picatinny lišta uchycená svislými šroubky přímo do pouzdra závěru, nebyl žádný problém.
Vhodný typ montáže je proto třeba zvolit předem a nepočítat automaticky, že Picatinny je absolutně univerzální a komplikace se zde nemohou objevit.
Rozdíly
Mezi oběma zaměřovači je jeden, již zmíněný, na první pohled patrný rozdíl. Je jím velikost objektivu a s tím související specifika výsledného obrazového výstupu. Vidar 360LRF totiž disponuje velmi zajímavým optickým zoomem, který umožní změnu zvětšení z 1,8x při avizovaném průměru objektivu 20 mm na 5,5x, kterého dosáhneme při přepnutí průměru objektivu na 60 mm.
Změna optického zoomu se realizuje výrazným prstencem umístěným v první linii ve směru od čočky. V druhé linii je umístěno obdobně řešené zaostřování pozorované scény. Záměna kroužků není možná, protože ostřicí prvek je po celém obvodu opatřen výraznými výstupky. V tomto směru shledáváme jedinou skutečnou výtku, na kterou jsme narazili. Oba prstence mají velmi pevnou aretaci a otočení s nimi je velmi, velmi obtížné. Platí to zejména o mrazu a práci v rukavici. Aretace je natolik pevná, že jsme při prvním seznámení s výrobkem raději kontaktovali prodejce s dotazem, zda s prstenci můžeme zatočit opravdu silou. Přestože jsme předpokládali, že se chod během sezóny uvolní, nestalo se tak.
Naprosto jiná situace je u Vidaru 635LRF. Tady je ostření prostřednictvím drobnějšího ostřícího kolečka umístěného na horní linii objektivu, kolmo k ose zaměřovače. Otáčení je snadné a plynulé i v případě, že na ruce máme rukavici.
Změna optického zvětšení je naprosto famózní službou, kterou zařízení Vidar 360LRF nabízí (popis a výhody řešení viz. recenze v Myslivosti 12/2023). Nicméně zde musíme upozornit na doporučení výrobce nastavit si pro obě hodnoty zvlášť vlastní profily a zkontrolovat pro oba přesnost nastřelení.
Vidar 635LRF disponuje pouze fixním nastavením objektivu o průměru 35 mm, kterému odpovídá optické zvětšení 1,9x. Výhodou je zde ovšem vyšší rozlišení senzoru, který zpracovává na první pohled ostřejší obraz a potenciální zájemce bude stát před nelehkou volbou, kterou výhodu upřednostnit.
Uvedené parametry se samozřejmě musí promítnout do subtilnosti, resp. masívnosti obou zařízení. Za velkou čočku platí Vidar 360LRF 880 gramy a rozměry 220x84x87 mm. Naproti tomu je Vidar 635LRF téměř drobeček s 591 gramy a rozměry 160x60x70 mm. Po pravdě řečeno by právě rozměry byly v našem případě limitujícím faktorem při rozhodování, který typ zvolit. Primárně jsme samozřejmě okamžitě sáhli po mohutnějším Vidaru 360LRF, který sliboval lepší zážitek z pozorování. Nicméně jsme podcenili jeho rozměry z praktického pohledu běžného nošení.
Velká čočka zkrátka a dobře občas překáží, zachytává se za kabát, kapsy, řemínky, sedačku v autě apod. Pocitu komfortu zde nenapomáhá ani odklopná krytka objektivu, která je sice pevná a v uzavřené poloze dobře drží, nicméně při méně důsledném uzavření (stává se při manipulaci v rukavicích) po kontaktu s oděvem občas sama odskočí, a ne zrovna tiše. Stejně tak je potřeba použít všechen um při jejím otevírání před zamýšlenou střelbou, aby zvuk případně nezradil zvěř.
Z tohoto směru jsme se shodli na nejednoduchém závěru. V našich konkrétních podmínkách lesní honitby, se vzdáleností aktivní střelby na horní hranici kolem 120 m, bychom z praktického pohledu zvolili zaměřovač 635LRF s menšími rozměry. Kdybychom se však pohybovali v polním prostředí, s reálným využitím výhodnějších optických dispozic, sáhli bychom po rozměrnějším 360LRF. Souvisí to ale také s převažujícím způsobem lovu. První typ se hodí k šoulání, zatímco druhý k čekané na posedu.
Optický výkon
Potenciálního uživatele bude na prvním místě určitě zajímat detekční schopnost zařízení a čitelnost detailů v různých vzdálenostech. K dané problematice se tedy pokusíme přidat několik sice subjektivních, nicméně pečlivě prodiskutovaných postřehů (jen pro úplnost je maximální detekční vzdálenost výrobcem udávána u Vidaru 635LRF 1800 m a u Vidaru 360LRF 3000 m).
Nejdříve se pokusíme zhodnotit Vidar 360LRF s nastavením objektivu na 60 mm. Při této volbě není problém identifikovat zvěř velikosti zajíce do 200 metrů, v případě srnčí zvěře do 400 metrů. Máme tím samozřejmě na mysli bezmyšlenkové vyhodnocení, o jakou zvěř se jedná. Jak je obvyklé i u jiných termovizí, můžeme zvěř podle pohybu a chování samozřejmě určit i na vzdálenost výrazně větší. Paroží v růstu je u srnce patrné na vzdálenost 200 metrů.
Středně velký výrůstek fibropapilomatózy byl u srny bez nejmenších pochybností určen na vzdálenost 50 m. Naprosto skvělý pohled poskytuje 60mm čočka u klasického vnadiště vzdáleného kolem 50 m. V tom případě si myslivec může v podstatě vybrat, mezi které dvě štětiny zásah umístí.
Stáhneme-li velikost objektivu u zařízení 360LRF na 20 mm, dosáhneme obdobné čitelnosti jako u 635LRF, ovšem s tím rozdílem, že u 635 LRF je obraz výrazně ostřejší. U 635LRF to znamená, že při aktivaci funkce PIP „dosáhneme“ při stejně ostrém obrazu, jaký nám poskytne 360LFR s 20mm nastavením, o poznání dále.
Bavíme-li se ovšem o čitelnosti jednotlivých detailů s ohledem na 20mm nastavení objektivu 360LRF, je třeba zdůraznit, že nemá čitelnost detailů smysl příliš hodnotit. Primární význam tohoto nastavení spočívá v přehlednosti širokoúhlé scény a rychlé detekci přítomnosti zvěře. Potřebujeme-li následně přečíst detail, přepínáme zcela logicky na objektiv 60 mm.
V případě 635LRF dokážeme bez problémů přečíst rychle zvěř do velikosti zajíce na vzdálenost nad 100 metrů. U srnce dokážeme na stejnou vzdálenost vytušit rostoucí paroží. Na 300 m pak bez nejmenších pochybností určíme, o jakou zvěř ve velikosti srnce se jedná.
Závěrem
Máme za sebou několikaměsíční testování dvou termovizních zaměřovačů stejné značky ve zhruba stejné cenové kategorii. I přes těsnou příbuznost a podobnost mezi nimi nalezneme dva rozdíly. První vychází z fyzikálních vlastností optické soustavy, druhý je založen na generaci použité elektroniky.
V žádném případě nechceme činit rozhodnutí a doporučení, který z nich je lepší. Každý má svoje plusy, každý nabízí jiný uživatelský komfort, každý je použitelný v jiných podmínkách. Volba záleží na konkrétním uživateli a jeho preferencích.
Z hlediska ceny a potřeb uživatele je určitě zajímavé, že konkrétní typ zaměřovače ThermTec Vidar si může každý „postavit“ podle svých představ, frekvence používání, a tím i částky, kterou je ochotný investovat. Zvolit si totiž může průměr objektivu (x60 odpovídá 60 mm, x35 je osazen 35 mm), velikost senzoru (označení 3xx odpovídá senzoru s rozměrem 384×288 px, 6xx má senzor 640×512 px) i doplnění laserovým dálkoměrem (označení xxxLRF). Rozdíl v ceně nejlevnějšího a nejvíce „nadupaného“ Vidaru je přitom více než dvojnásobný.
V každém případě můžeme s klidným svědomím učinit krátké závěrečné zhodnocení. Řeší-li některý myslivec podobné potřeby jako my, to znamená že potřebuje kvalitní, spolehlivý a uživatelsky přívětivý přístroj pro provozování zájmové myslivosti, neudělá při výběru přístroje z rodiny ThermTec určitě chybu. Ať už se jedná o přístroj pozorovací nebo zaměřovací.
Josef DRMOTA st. a ml.
Ilustrační videa můžete shlédnout ZDE