V Chráněné krajinné oblasti Beskydy, nedaleko Rožnova pod Radhoštěm, působí již od roku 1972 Myslivecký kroužek Poštolka při Mysliveckém spolku Hutisko-Solanec. Jeho stále ještě aktivní vedoucí je od roku 1978 Josef Skalík. S ním již desátým rokem vede kroužek Iveta Minarčíková.
Děti z Poštolky jsou velmi nadané, což je vidět nejen v jejich každoroční účasti na Národním finále Zlaté srnčí trofeje, ale i na okresních kolech OMS Vsetín. Velmi často obsazují nejlepší místa v obou kategoriích.
Myslivecký kroužek má velké štěstí, že je podporován ze strany vedení obce i Základní a mateřské školy v Hutisku-Solanci a velkou oporou je i zdejší myslivecký spolek.
Proto se k rozhovoru sešli zástupci všech jmenovaných institucí – starosta obce Hutisko-Solanec Ing. Vladimír Petružela, ředitelka školy Mgr. Šárka Gájová, zástupce ředitelky Mgr. Petr Urda, za myslivce místopředseda MS Hutisko-Solanec Bronislav Růčka, za kroužek Josef Skalík a Iveta Minarčíková.
Jako první se ujal slova
Ing. Vladimír Petružela, starosta obce Hutisko-Solanec:
Máme radost, že u nás tato práce s dětmi funguje, že vedoucí dětem věnují svůj čas. Myslím, že děcka to dávají najevo nejen znalostmi a umístěním, ale tím, jak se chovají, jak vystupují.
Děti chodí pravidelně do lesa, jsou blízko přírodě. Je to kontrastní kroužek všem ostatním. Nejde o vysedávání u počítače, nebo jinde, ale o aktivní pobyt venku. Děti nám dělají velkou radost tím, že nás reprezentují na okresních
i celostátních soutěžích a jsme známí i na Slovensku tím, že tu máme šikovné děti.
Nabyté znalosti a zkušenosti děti dále využijí, ne třeba přímo na lesnické škole, ale stále mají k přírodě vytvořený blízký vztah, jsou nohama na zemi, vědí například, že medvěda nemůžou hladit, že vlk není nejlepší přítel člověka.
Za dlouhodobou a kvalitní činnost s dětmi jsme v roce 2014 pana Skalíka navrhli na vyznamenání jako osobnost Zlínského kraje.
O začátcích kroužku, kdy byl založen a jak probíhala činnost, vypráví
Josef Skalík takto:
Kroužek byl založen v roce 1972. Kroužek založil můj strýc, maminky bratr, Karel Třetina s tehdejším předsedou mysliveckého spolku Zdeňkem Volkem.
Velká pomoc byla od začátku až dodnes ze strany obecního úřadu a školy, všichni nám pomáhají materiálně i finančně. Děti nám do kroužku stále přibývají, jezdí z Dolní Bečvy, z Prostřední Bečvy, z Vigantic, ze Zubří. Okolo nejsou žádné myslivecké kroužky, tak je rodiče přivážejí.
Konalo se u nás i slavnostní jubilejní padesáté místní kolo Zlaté srnčí trofeje. U obecního úřadu
i u školy jsou velké zahrady, kam se vejde hodně dětí, udělali jsme mysliveckou výzdobu, bylo to působivé.
Opravdu jsme velice rádi za podporu od obce, od školy a od všech, kteří těm dětem dávají to nejcennější, co mají, tedy svůj čas, dodává Josef Skalík.
Po deseti letech společného vedení se nyní na pozici samostatné vedoucí kroužku chystá
Iveta Minarčíková, sama kdysi účastnice kroužkového dění, nyní maminka dětí, které také do kroužku chodí. I nadále jí budou v jejím snažení pomáhat Josef Koláček a Ing. Milan Orkáč. Paní Iveta popisuje, jak kroužek funguje v dnešní době:
Do kovidu probíhaly schůzky pravidelně ve škole, po kovidu jsme je přesunuli více ven, scházeli jsme se také občas u někoho z vedoucích doma nebo na hřišti, případně jsme využili obecní komunitní centrum. Z toho důvodu, že šikovné děti chodí do více kroužků, tedy kromě myslivců i do hasičů a na fotbal, je těžké skloubit termíny, hlavně na tréninky střeleb a pak na vlastní soutěž, ta již léta probíhá v neděli, protože v sobotu bylo hodně dalších akcí. Termíny schůzek tedy domlouváme operativně po telefonu. Když se blíží okresní kolo Zlaté srnčí trofeje, děláme si schůzky každý týden.
Děti mají vše zdarma, účast je dobrovolná, některé to baví víc, tak chodí na všechno, jiní jdou jen na vybrané činnosti. Když někdo chce, tak mu věnujeme čas i mimo schůzku.
Dětí máme třicet. Věkové rozmezí máme od předškoláků až po deváťáky. S menšími dětmi pomáhají instruktoři. Rozdělíme se třeba na skupinky, jedna jde střílet, druhá skupinka jde na procházku. Třetí se jde podívat na psy. Vnuk Jožky Skalíka chová doma lovecké psy nebo Miloš Kašpar, předseda Klubu loveckých slídičů, nás vzal do své chovné stanice kokršpanělů. Děti jsme nemohli odtamtud dostat.
Bronislav Růčka je místopředsedou a finančním hospodářem Mysliveckého spolku Hutisko-Solanec, jehož členové se rádi zapojují do aktivit Poštolky.
Myslivci berou děti do honitby, ukazují jim všechno, co v průběhu roku dělají. Kroužek má k dispozici krmelec, chodí na předvánoční přikrmování. Děti ví, co se může do krmelce zvěři předkládat, ví také, jak se krmelec čistí, dezinfikuje.
Honební společenstvo též zakoupilo do kroužku první vzduchovku. Druhou nám zakoupil starosta obce a další dvě jsme dostali darem od vedení základní školy a mateřské školy
u příležitosti 50. výročí založení Mysliveckého kroužku Poštolka.
Úspěšní členové kroužku jsou v daném roce oceňováni na výroční členské schůzi. Program se přizpůsobí, aby děti byly první na řadě a nemusely dlouho čekat.
Ještě bych rád podotknul, že pan Skalík byl ve spolku vždy velmi obětavý a ujal se každého adepta. Měl ohromné znalosti
a také mu nebylo líto obětovat čas. Pracoval při OMS ČMJ Vsetín
v pozici koordinátora práce s mládeží a pak se zapojil do činnosti kroužku v našem spolku. Od té doby také píše kroužkovou kroniku. Je to krásná památka pro budoucí generace. Hodně dětí, které prošly kroužkem, šlo na Střední lesnickou školu do Hranic. Mnoho z nich si také udělalo zkoušky
z myslivosti. Díky tomu do zdejších spolků přibývají noví členové.
Chtěli jsme panu Skalíkovi za vše poděkovat, a proto jsme jej navrhli na vyznamenání Za zásluhy o myslivost, od kterého obdržel třetí, druhý a již i první stupeň, který přebíral na Národních mysliveckých slavnostech v roce 2012.
Josef Skalík pokračuje ve vyprávění, odkud se děti do kroužku dostávají:
Děti, které chodí do kroužku dnes, jsou často potomci bývalých členů. Práce kroužku je prezentována v myslivecké skříňce na návsi a také v obecním Zpravodaji. Proto máme stále příliv nových dětí, přijdou mladší sourozenci, nebo si kamarádi přečtou ve Zpravodaji, co kroužek dělá, tak se připojí. Ozývají se nám i rodiče předškoláků.
S rodiči máme skvělou spolupráci. Vozí děti na schůzky i na soutěže, dávají dárky a ceny. Když pak vidí ve Zpravodaji děti na soutěžích s medailemi, jsou na ně pyšní.
Podporují nás také Lesy České republiky – Lesní správa Rožnov pod Radhoštěm. Cenami i finančně přispívají na činnost. Nový ředitel Ing. Zdeněk Kneisl jezdí na soutěže, předává ceny, něco děckám řekne…
Velmi dobrou spolupráci máme také s Ing. Danielou Malíkovou, která zajišťuje práci s mládeží na OMS Vsetín. Okresní kola Zlaté srnčí trofeje mají vždy vysokou úroveň.
Před covidem navštívil několikrát naše místní kolo Zlaté srnčí trofeje hranický kroužek, který vedl Bohuslav Dvořák, nyní ho vede jeho dcera, paní Maléřová. Několikrát přijeli i mladí myslivci ze Slovenska, čímž pozvedli naši soutěž na mezinárodní.
Ředitelka Základní školy Hutisko-Solanec
Mgr. Šárka Gájová jako dítě také chodila do Mysliveckého kroužku Poštolka, stejně tak její děti. Součinnost s myslivci podporuje i v rámci školy.
Když chceme oživit výuku besedou o myslivosti, pan Skalík vždy ochotně přijde povídat na dané téma. Přichází
i další členové spolku, třeba s loveckými psy. Snažíme se dětem dané téma přiblížit ze všech stran. Například podzim a probíhající říji, nebo Den Země a jarní dění v naší přírodě.
Jako škola se snažíme kroužku vycházet vstříc různým organizačním zajištěním nebo materiály. Děti z kroužku mají třeba k dispozici školní knihovnu. Dříve jsme jim půjčovali vzduchovku, pak jsme jednu i s optikou do kroužku věnovali.
Je znát, že děti, které prošly kroužkem, mají v přírodovědných předmětech větší přehled a znalosti více do hloubky.
Kroužek je skvělá náplň volného času pro děti, může je to nasměrovat pro další studium i život.
Nejhezčí je, když rodiče jdou s dětmi na procházku a děti je poučují, co je v lese za rostliny
a trávy a co tam žije.
Starosta
Ing. Vladimír Petružela ještě dodává zajímavost:
Obec Hutisko-Solanec patří mezi naše „parohatá města“, má totiž ve znaku jelena. A myslivce zde v obci bereme jako významnou složku společenského života, která se účastní všech místních akcí
a oslav. Na konci roku míváme pěknou akci pro děti – rozloučení se školním rokem, které se účastní všechny spolky, jedná se o soutěž ve střelbě ze vzduchovky, kde úplně všichni účastníci dostanou diplom, dárek a zlatou medaili.
Myslivecký spolek pořádá oblíbený ples se všemi tradicemi. Myslivci se také účastní obecních akcí v uniformách, na některých akcích zajistí občerstvení nebo organizaci, jako třeba na prázdninovém setkání obyvatel na místním výletišti Poskla, což je kopec pojmenovaný po bývalých sklářských hutích. Je to pěkná akce, hojně navštěvovaná.
Nejen děti, ale i dospělí se točí v místních organizacích – myslivci, hasiči, fotbalisté, zahrádkáři. Spolkový život tu funguje. A když obec o něco požádá, neřeknou ne.
Přestože i k nám se nenápadně dostávají velkoměstské manýry, nespolčování, anonymita, tak díky škole, kroužkům a spolkům děti rodiče vytáhnou z ulit a je to dobře, jinak by obce zanikaly. Podporujeme to, aby se lidé scházeli. Jedinec by tu vůbec nic neudělal, je to vždy týmová práce, a kolem dětí je jí hodně, uzavírá pan starosta.
Díky moc za rozhovor!
Kamila KAASOVÁ