ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Svatohubertská mše svatá v katedrále sv. Víta na Pražském hradě

Myslivost 12/2023, str. 100  Petr Šeplavý
V sobotu 4. listopadu, den po svátku sv. Huberta, se sešli myslivci, přátelé myslivosti a přírody a další věřící v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, aby při mši svaté oslavili významné jubileum vzniku Českomoravské myslivecké jednoty.
„Kdo je krásám Boží přírody blíže než vy, přátelé, kteří pečujete o lesy a zvěř? Jak často máte možnost obdivovat nádheru přírody a za ní tušit jejího autora! Filozofové a teologové často hledají cesty k poznání Boha pravdy a lásky. Mě se zdá, že vám musí být nejbližší Bůh krásy, kterého vnímáte skrze jeho dílo všemi smysly.“ Tato slova zazněla v úvodu kázání arcibiskupa Jana Graubnera, který celebroval Svatohubertskou mši svatou k 100. výročí založení jednotné myslivecké organizace.

img-149-1.jpg

V sobotu 4. listopadu, den po svátku sv. Huberta, se sešli myslivci, přátelé myslivosti a přírody a další věřící v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, aby při mši svaté oslavili významné jubileum vzniku Českomoravské myslivecké jednoty.
Již dopoledne začal štáb České televize připravovat techniku k přenosu. Od půl třetí odpoledne se pomalu začali scházet účastníci mše. Především trubači a účastníci průvodu, který na úvod mše prošel katedrálou. Nejpamátnější místo naší historie, svědek mnoha významných dějinných událostí a symbol naší státnosti je také kulturní památkou, za kterou přijíždějí návštěvníci z celého světa. S tím vším se museli organizátoři mše i štáb ČT vypořádat při přípravě.
Už při zkoušce trubačů stál před nimi početný dav turistů, kteří vše okamžitě sdíleli na mobilní telefony a pořizovali fotografie. Osvětlovači, kameramani, zvukaři se prodírali davy zvědavých turistů, aby dokázali vše spojit, nasvítit a připravit k přímému přenosu. V přenosovém voze pak netrpělivě čekali režisér Jaroslav Rázsocha a dramaturg a průvodce mší Martin Horálek.
Ručičky hodin neúprosně ukrajovaly čas na ciferníku a stále bylo co připravovat. Chvojí, které poskytly Arcibiskupské lesy Praha a květiny před oltářem, místa pro významné hosty, řazení průvodu a postavení stráží a praporů, dary a přímluvci. Do přípravy se zapojili nejen pracovnice sekretariátu ČMMJ, ale další pomocníci, zejména přátelé myslivci z OMS Beroun pod vedením předsedy Radima Šímy.    
Vše se nakonec podařilo důstojně připravit a pak se již čekalo na hlas zvonku. Ten se úderem páté odpolední rozezněl a mše mohla začít.

img-032-1.jpg

V průvodu kromě duchovních šli zástupci ČMMJ, Klubu vábičů, Klubu autorů, Klubu sokolníků,  Dámy české myslivosti, ale také představitelé dalších organizací, jejichž náplní je myslivost. Například zástupci VLS ČR, s.p., Arcibiskupských lesů Praha, studenti středních lesnických škol ze Šluknova, Písku, Trutnova a Křivoklátu, děti a vedoucí mysliveckého kroužku Jezevci z Netvořic, zástupci OMS Zlín, Benešov, Rychnov nad Kněžnou, Vsetín, Beroun, Domažlice. MS Volavec – Louka, 1. myslivecký spolek žen Diana, Řád sv. Huberta se sídlem na Kuksu, rytířský Řád sv. Huberta se sídlem v Rožmberku nad Vltavou a zástupci Řádu Černých myslivců Pobeskydských.

IMGP7981-1.jpg

Před a kolem oltáře stála čestná stráž s prapory ČMMJ a České republiky. Vedle pak stáli sokolníci v uniformě ČMMJ a ve středověkých úborech a kynologové se psy, mezi kterými nechybělo naše národní plemeno český fousek. Na bočních schodech stáli praporečníci z řádů, klubů, škol a dalších organizací. Po stranách oltáře byla umístěna dřevořezba sv. Huberta a historický, do republiky nedávno se navrátivší, Vogtův jelen jako symbol jelena, který se zjevil sv. Hubertovi.
V prostoru mezi starou a novou částí katedrály čekalo na pokyn k zahájení mše 122 trubačů, členů Klubu trubačů ČMMJ, ze všech koutů naší překrásné vlasti.

IMGP8031-1.jpg
 
Po okouření oltáře a zahájení mše přednesl úvodní slovo, předseda ČMMJ, Ing. Jiří Janota: „Vážený pane arcibiskupe, vážený pane ministře, vážení zástupci Poslanecké sněmovny a Senátu České republiky, předsedové a zástupci spřátelených svazů, organizací a mysliveckých řádů, vážení myslivci a všichni účastníci Svatohubertské mše svaté zde v katedrále, i diváci České televize.
Jsem rád, že vás mohu jménem Českomoravské myslivecké jednoty přivítat na slavnostní hubertské mši svaté u příležitosti letošních oslav 100 let založení jednotné myslivecké organizace. Je pro nás velkou ctí a potěšením, že naši iniciativu přijal J. Exc.  Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský a primas český a pozval nás do této nádherné katedrály.
Pevné základy naší Jednoty položili myslivci a lesníci díky svým odborným znalostem a mravním hodnotám. Sto let existence je příběhem stovek tisíců myslivců, kteří po generace vykonávali a rozvíjeli myslivost s erudicí, láskou a pokorou tak, jak jim společenské a přírodní podmínky a úroveň vzdělání dovolovaly.
Prof. Antonín Dyk, prvorepublikový předseda naší organizace vyslovil přání, které je platné i dnes: Co Bůh stvořil, to cti a opatruj, to myslivče buď první zákon Tvůj.
Vážím si práce všech našich pobočných spolků, odborných klubů, vedoucích kroužků mladých myslivců, kynologů, střelců, sokolníků, autorů myslivecké beletrie a všech kolegů myslivců, kteří s radostí, nadšením a zápalem pečují o naše přírodní bohatství a rozvoj myslivosti. Svou každodenní činností udržují kulturní dědictví, které bylo zapsáno na seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky.
Myslivci vykonávají důležitou a zodpovědnou činnost vůči přírodě, zvěři i společnosti. Věřím, že společným úsilím nás všech, kteří se na myslivosti podílejí nebo vytvářejí její právní rámec, navážeme na zkušenosti našich předků. Že budoucí rozhodnutí budou vedena upřímnou snahou zachovat vše krásné co nám příroda a myslivost nabízí.
Přeji vám krásný duchovní prožitek a českomoravské myslivosti Zdar!“

img-019-1.jpg

 
Na mši se hrála Huberská mše B dur, kterou zkomponoval Petr Vacek a textem opatřil Josef Selement. Mši začali komponovat roce 1986. Jednotlivé části vznikaly postupně v průběhu čtyř roků. Nejdříve vznikla hudební část mše, zpravidla jen melodie, která se následně upravila do vícehlasu.  Pak si pan Selement melodie poslechl nebo sám přehrával na roh a na melodii vytvářel text.
Premiéru měla mše v roce 1991 v děkanském kostele v Písku. Byla zamýšlena pro malé venkovské kostelíky, aby ji hráli trubači na tři lovecké rohy a přitom by některé části sami zpívali. Kdyby byl v kostele pěvecký sbor, tak by se k rohům připojil a mohli by být zpívány např. všechny části mše.
Postupem doby ale získala takovou oblibu, že je to nejčastěji hraná svatohubertská mše v naší republice. Nejvíce ji proslavil text části Kyrie – „Poklekněme myslivci na kolena“.
Petr Vacek k tomu dodal: „Již od prvního provedení jsem vnímal, jak rychle se Hubertská mše rozšiřuje mezi věřící i myslivce, kteří navštěvují s ohledem na myslivecké tradice pouze Hubertskou mši svatou. Zřejmě je ta výzva k pokoře v uvedeném textu chytila za srdce. A postupně zaujaly i další části, např. modlitební chorál v části Credo, nebo Volání svatého Huberta.“
Mše doslova zaplavila naše české kostely. Později začala pronikat i do zahraničí, došlo k překladům textu do němčiny. Největší slávy se naší Hubertské mši dostalo v roce 1999, kdy byla hrána a zpívána ve Vatikánu v bazilice sv. Petra u příležitosti darování vánočního stromu prezidentem Havlem Svatému otci Janu Pavlu II. V současné době je tak populární, že za kalendářní rok zazní v nejrůznějším podání a na různých místech alespoň půltisíckrát.
 
Prvního čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům se ujal Jan Škopík, který přivezl dřevořezbu sv. Huberta z roku 1897, na kterou nechal zhotovit speciální stojan. Následný žalm „Jako laň prahne po vodách bystřin, tak prahne má duše po tobě, Bože!“, zazpívali Petr a Kristýna Zirhutovi a byl zakončen skladbou Alleluja, Alleluja v podání lesních rohů a zpěvu souboru trubačů.
 
Na Evangelium, které četl trvalý jáhen Václav Boháč, navázal arcibiskup Jan Graubner kázáním, zakončené modlitbou věřících a Credem v podání trubačů a doprovázené zpěvem.
Přímluvy četli doc. Vlastimil Hart z FLD ČZU Praha a Michaela Pekárková, stálá spolupracovnice rady Klubu trubačů ČMMJ. Následné přinášení darů bylo doprovázeno komentářem, kterého se ujal Petr Štěpánek, senátor Parlamentu ČR.
Ĺubica Ježová z klubu Dámy české myslivosti ČMMJ a Petra Sedláčková Hanzlíková, předsedkyně 1. mysliveckého spolku žen Diana, přinesly jablka, ořechy a med, symboly plodnosti a darů přírody. Jsou také symbolem práce myslivců při zakládání remízků a políček, které zlepšují životní podmínky nejen pro zvěř.
Daniel Švrčula, místopředseda ČMMJ, přinesl bažanta královského, kterého poskytl Lesní závod LČR Konopiště. Drobná zvěř, bažanti, koroptve, křepelky, zajíci byla chloubou české myslivosti. Intenzivní hospodaření v krajině jim bere jejich přirozené prostředí. Proto myslivci ochraně a stálé péči o drobnou zvěř věnují velké úsilí.
Hana Křenková, předsedkyně klubu autorů při ČMMJ a Jiří Kasina, šéfredaktor časopisu Myslivost přinesli obrázek, tesák a knihu Stráž myslivosti vydanou ke 100 letům historie ČMMJ a časopisu Myslivost. Dary symbolizují myslivecké písemnictví, vědu, kulturu a tradice. Ty se utvářely v průběhu staletí a jsou pevnou kotvou mravní a duchovní integrity myslivců. Nedílnou součástí tradic jsou i hubertské mše svaté.
Barbora Urbanová s Vojtěchem Rýznarem z mysliveckého kroužku Jezevci z Netvořic přinesli seno, kaštany, žaludy a oves, plody země, které slouží pro přikrmování zvěře. Tyto dary jsou symbolem zapojení dětí do péče o zvěř. Vzdělávání dětí a mládeže a soutěž o Zlatou srnčí trofej má v ČMMJ více než padesátiletou tradici.
Roman Urbanec, velmistr Rytířského řádu svatého Huberta z Rožmberku nad Vltavou přinesl kapra. Rybolov a rybníkářství jsou významnou součástí historie jižních Čech. Společná práce rybářů a myslivců při udržování hrází, ochraně ryb a péči o vodní toky pomáhají udržovat a zvelebovat krajinu a využívat jedinečné Boží dary, které nám poskytuje.
Místopředseda ČMMJ Petr Valenta, Velmistr Řádu sv. Huberta na Kuksu Jan František Votava a ředitel Arcibiskupských lesů Milan Mochán přinesli chléb a víno, dary ke slavení Eucharistie. Jsou to dary Boží, plody země a lidské práce. Sám Ježíš Kristus si je vybral ke slavení poslední večeře před jeho ukřižováním.

IMGP8090-1.jpg
 
Po položení darů na oltář začal křesťanský obřad eucharistie (díkůvzdání), kterým se připomíná poslední večeře Ježíše Krista před jeho ukřižováním. Obřad uvedl arcibiskup Jan Graubner: „Přinášíme, Bože, na tvůj oltář tyto dary z hojnosti tvé přízně a prosíme tě naplň nás upřímnou zbožností jako svatého Huberta, ať konáme tento posvátný úkon s čistou myslí a planoucím srdcem, aby naše účast na Kristově oběti byla tobě milá a nám prospěšná.“

IMGP8122-1.jpg

           
Obřad i svaté přijímání byl doprovázen loveckými rohy, zpěvem a varhany. Mše se nachýlila ke konci. V jejím závěru poděkoval předseda ČMMJ Ing. Jiří Janota: „Vážený pane arcibiskupe, dovolte mi poděkovat všem, kteří se dnešní mše svaté zúčastnili. Zvláště těm, kteří se podíleli na její přípravě.  Arcibiskupství pražskému, Metropolitní kapitule u sv. Víta v Praze, katedrálnímu sboru a katedrálním ministrantům, účastníkům průvodu, sokolníkům, kynologům, trubačům ČMMJ a myslivcům, kteří se aktivně zapojili do liturgie. Děkuji České televizi a jejímu štábu, který se postaral o přenos mše svaté do domácností v celé České republice.
Děkuji Alojzi Holíkovi za zapůjčení legendární trofeje Vogtova jelena, která se v letošním roce vrátila do Česka po 88 letech a je dnes poprvé představena veřejně.
Děkuji také Janu Škopíkovi, který pro dnešní mši svatou zapůjčil historickou, více než sto let starou dřevořezbu sv. Huberta.
Pane arcibiskupe, moje poděkování patří především Vám a Vašim concelebrantům. Dovolte, abych Vám předal kytici, jako vyjádření vděčnosti za všechny členy Českomoravské myslivecké jednoty a všechny lidi dobré vůle. Děkuji.“
 
Arcibiskup Jan Graubner poděkoval přítomným a udělil požehnání. S doprovodem varhan, na které hrál Josef Kšica, zahráli trubači hymnu ČMMJ, na kterou navázala hymna ČR.
V očích nejednoho z přítomných se objevily slzy dojetí. V náhodném rozhovoru s jednou z účastnic mše zazněla tato slova. „To byla tak krásná mše. Taková lidská.“ Stručné, ale přesné vyjádření atmosféry hubertské mše svaté.

img-164-1.jpg

Po mši se trubači odebrali na hradní nádvoří a s návštěvníky se ještě rozloučili malým koncertem pod okny prezidentské kanceláře. Část hostů se spolu s duchovními sešla na společenském setkání na pražském arcibiskupství, kde ve společném rozhovoru zakončili sváteční den a srdci milé a ducha osvěžující setkání v katedrále.
 
IMGP8081-1.jpg

Na závěr si opět vypůjčím slova z kázání arcibiskupa Jana Graubnera: „Moc děkuji všem, kteří dnešní den tak nádherně připravili. Děkuji všem, kteří budou pokračovat v zodpovědné péči o přírodu a budou se taky podílet na budování Božího království v nás a mezi námi. Těším se na pokračování této hezké tradice a věřím, že budeme-li pokračovat v tomto duchu, nebude třeba se bát o naše lesy, protože skrze vás se obnoví i kus společnosti.
Kéž Panna Maria si dnes všimne našeho rozhodnutí a pomůže nám svou přímluvou při jeho uskutečnění. Kéž svatý Hubert, váš patron oroduje za Vás i vaše rodiny. Amen.“
 
Petr ŠEPLAVÝ
sekretariát ČMMJ

Zpracování dat...