První patent na reflexní (kolimátorový) zaměřovač získal irský optik a vynálezce Howard Grubb (28. 7. 1844 – 16. 9. 1931) již v roce 1900.
Kolimátory jsou dvojího základního typu. Uzavřené, které vypadají jako malý zaměřovací dalekohled (ale pozor, je to jen vnější zdání, vnitřní konstrukce je zcela jiná), nebo otevřené, které mají jen jedno čelní sklo, o které se odráží záměrný paprsek.
Reflexní zaměřovač jako první použili pro účely zaměřování palubní výzbroje stíhaček Němci již v roce 1918, ale skutečně se rozšířily až krátce na konci 30. let 20. století. Za druhé světové války již byly reflexní zaměřovače (kolimátory) u stíhacích letounů standardním způsobem zaměřování. Byly hmotné, poměrně rozměrné, ale umožňovaly to hlavní – rychlé a přiměřeně přesné zamíření při leteckých soubojích. Pilot vlivem přetížení při bojových obratech neudržel hlavu pořád ve stálé poloze. Díky vyloučení paralaktického jevu střely pořád dopadaly do místa, kde pilot viděl červenou tečku. Otázky napájení zařízení nebyly relevantní, při tisíci koních výkonu leteckého motoru těch pár wattů nehrálo žádnou roli.
Pohotové zamíření lákalo i normální střelce, ostatně Grubb svůj první kolimátor úspěšně demonstroval krátce po jeho patentování na britské armádní pušce. Významným problémem bylo zajištění dostatečného jasu záměrného bodu; dodání přiměřeně výkonného zdroje elektrické energie dlouho bránilo rozšíření kolimátorů i na normální pušky. Přelom nastal až v roce 1975, kdy švédská firma Aimpoint AB přinesla na trh svůj uzavřený kolimátor Aimpoint Electronic.
Jeho konstruktér, John Arne Ingemund Ekstrand, použil jako zdroj světla svítící diodu, kterou dokázala rtuťová baterie napájet více jak 1500 hodin. Trh zpočátku přijal novinku nedůvěřivě, ale na sklonku 90. let 20. století již snad nebylo ozbrojeného sboru, který by nechápal výhody kolimátorových mířidel při střelbě na krátkou a střední vzdálenost, zejména při střelbě na pohybující se cíle.
Od ozbrojených sborů byl jen krůček k přijetí kolimátorů i mysliveckou a sportovní střeleckou veřejností. Skandinávie přitom vedla. Někdy v polovině prvního desetiletí 2. tisíciletí už nebylo třeba testovat u zaměřovacích dalekohledů životnost baterie, protože takový test již časově přesáhl dobu zápůjčky zaměřovače pro testovací účely. V roce 2007 Aimpoint nabídl zaměřovač Micro, kolimátor uzavřeného typu, jehož baterie mi vydržela sloužit tři sezóny. Pak jsem ji preventivně vyměnil, protože jsem měl obavu, aby mi po takové době nevytekla do přístroje.
Starost o životnost baterie trvala a trvá od doby, kdy se záměrné body začaly přisvěcovat. S přihlédnutím k tématu tohoto článku mi dovolte zmínit, že v roce 1996 německý Bundeswehr zařadil do výzbroje s útočnou puškou G36A1 zaměřovač Hensoldt ZF 3x4°, který kombinoval v jednom pouzdře zaměřovací dalekohled s trojnásobným zvětšením a přisvíceným záměrným bodem a kolimátor. Na přístroji bylo osazené světlovodné vlákno, které rozsvěcelo záměrný bod kolimátoru. Jas se reguloval jednoduchou posuvnou clonou nad vláknem. Pokud voják chtěl, mohl kdykoliv posílit jas přepnutím na baterií napájený elektrický osvit.
Přibližně před pěti lety jsem poprvé zaznamenal kolimátor, který měl na své horní ploše malý fotovoltaický panel, který při dostatečném osvětlení napájel diodu rozsvěcující záměrný bod. Pokud se nepletu, byla to firma Holosun.
Nápad se zjevně ujal, dnes se již podobně koncipovaných zařízení vyrábí více. Na dvě z nich, od firmy Sightmark, jsem narazil v obchodě Zbraně Šubrt z Českých Budějovic a díky její laskavosti jsem měl možnost je otestovat. Ačkoliv vypadají rozdílně, oba jsou uzavřeného typu.
MTS Mini Solar 1x22 Red Dot
Začnu tím, který vypadá jako malý zaměřovací dalekohled, modelem MTS Mini Solar 1x22 Red Dot. Na první pohled se podobá dnes již kánonickému Aimpointu Micro, ale na horní ploše tubusu je panel o rozměrech 30x10 mm s fotovoltaickými články. Panel je skloněn lehce dopředu, aby se minimalizovaly případné nežádoucí odlesky od krycího skla. Optický průměr tubusu je 22 mm.
Na levé straně přístroje je zdvojené, pryží pokryté tlačítko, kterým se přidává a ubírá jas záměrného bodu. Stiskem předního tlačítka označeného + rozsvítíte záměrný bod, opakovaným stiskem tlačítka přidáváte jas. Seřizování je možné celkem v 10 stupních. Stiskem tlačítka označeného – jas ubíráte. Přístroj neustále koriguje jas tak, aby byl zachován stále stejný odstup jasu záměrného bodu od pozadí.
Pokud stisknete tlačítko + na 5 sekund a je dostatek světla, přepne se přístroj na solární napájení. Dalším přidržením přidržením tlačítka + se přístroj vrátí na baterii. Přístroj se automaticky přepíná do režimu fotovoltaického napájení vždy, když je indikováno dostatek světla k napájení záměrného bodu. Ten má velikost 3 úhlové minuty (3 MOA, tj. asi 45 mm na 50 metrech.)
K napájení slouží tradiční baterie CR 2032, udávaná životnost je 400 hodin maximálního jasu a až 200 000 hodin minimálního jasu. Baterie je uložena pod výkyvným krytem na pravém boku přístroje dole. Kryt je zajištěn šroubkem s klasickou drážkou.
Přístroj je odolný proti průniku vlhkosti podle normy IP 67, tj. měl by bez poškození snést 30 minut ponoření do vody hluboké 1 metr. Návod nehovoří o naplnění přístroje inertním plynem.
Vzadu na přístroji, nahoře a vpravo, jsou dvě malé věžičky ovládající seřizování polohy záměrného bodu. Jsou kryté šroubovacími čepičkami, horní plocha čepičky je profilovaná a slouží jako ovládací klíček. Čepičky jsou shodné, vzájemné zaměnitelné. Rozsah seřizování je 120 MOA svisle (180 cm na 50 metrů) a 160 MOA stranově (240 cm na 50 metrů), krok seřizování je 1 úhlová minuta, tj. asi 1,5 cm na 50 metrů.
Přístroj je dodáván s odklápěcími neprůhlednými krytkami na okuláru i objektivu.
Mini Shot M-Spec M3 Micro Solar
Druhý zaměřovač je výrazně menší, zorné pole má pravoúhlý tvar s oblými rohy, optický kanál má rozměr 20x15 mm. I zde je navrchu malý fotovoltaický panel. Ačkoliv je tvar zorného pole pravoúhlý, i tento přístroj je uzavřený tubus, nikoliv jen prostá polopropustná destička. Záměrný bod má rozměr 3 MOA, tedy asi 4,5 cm na 50 metrů.
Na levém boku je velká válcová nástavba ukrývající baterii, tentokrát menší (a méně běžnou, ačkoliv pořád dostupnou) CR1620. Víčko je šroubovací. Na pravém boku a vzadu v krytu tubusu jsou prosté šroubky seřizování nástřelu. Na rozdíl od předchozího modelu, stavění nemá kroky, je kontinuální.
Nejsou zde žádné spínače ani žádné seřizování jasu záměrného bodu. Záměrný bod se rozsvítí po vložení baterie a uzavření bateriového prostoru. Pokud je dostatek světla pro rozsvícení bodu, přístroj se automaticky přepíná na fotovoltaiku. Jas se nastavuje automaticky. Namísto vypnutí prostě vyjměte baterii.
I tento malý přístroj je vodovzdorný, opět vyhoví normě IP 67, tedy ponoření do vody hluboké až 1 metr po dobu 30 minut. Krytky okuláru ani objektivu nejsou.
Oba přístroje jsou připraveny svojí spodní deskou na instalaci na lištu MilStd-1913 (picatinny), s ohledem na nízkou hmotnost přístrojů si vystačí s jedním příčným perem zachycujícím zpětnorázové síly. Tubusový Mini Solar 1x22 Red Dot nabízí i mezikus umožňující výrazné zvýšení osy zaměřovače, umožňující přirozené držení hlavy i u zbraní konstrukce in-line, s pažbou nízko pod osou hlavně (jako j to u většiny útočných pušek, např. zbraní rodiny M16/M4).
Jako první jsem oba zaměřovače podrobil svému klimatickému testu. Napřed se ohřály na topení, pak jsem je vzal s sebou do sprchového koutu, kde byly po asi 20 minut vystaveny volně odstřikující vodě a vzduchu 100 % nasycenému vodní párou. Následně si pobyly asi 10 minut v umyvadle se studenou vodou. Ani v jednom z přístrojů nezkondenzovala vodní vlhkost, zůstaly plně funkční. Protože kolimátory nemají stavění zvětšení, ani paralaxy, ani se nepočítá s „taktickým cvakáním“ – korekcemi nastřelení podle vzdálenosti cíle, vynechal jsem pobyt v mrazničce.
Funkci automatického seřizování jasu jsem zkoušel pomocí různého zakrývání / stínění kolimátorů nebo jejich přisvěcování stolní lampičkou. Oba fungují v principu stejně, neanalyzují jas pozadí a cíle, ale prostě podle toho, kolik světla dopadá na fotovoltaický panel upraví jas záměrného bodu. Výsledkem je, že pokud je kolimátor ve výrazně odlišných světelných podmínkách než cíl (například kolimátor ve stínu a cíl na plném slunci), nemusí být jas vždycky ideální.
Pokud je kolimátor na světle a cíl ve stínu, záměrný bod je hodně přesvícený. Když je ale kolimátor ve stínu a cíl na slunci, je záměrný bod jen lehce zřetelný (to je ale příjemné pro přesnou střelbu). Obecně bych řekl, že ve zdrcující většině zkoumaných kombinací osvícení kolimátoru a cíle je přístrojem nastavený jas použitelný.
Potom jsem do Mini Solaru vložil úplně vybitou baterii CR2032. Záměrný bod se rozsvítil, jakmile na fotovoltaický panel dopadlo přiměřené množství světla. Zkusil jsem nechat „mrtvou“ baterii v kolimátoru a celý přístroj jsem nechal den na plném slunci. Proměření baterie u kamaráda elektrikáře neprokázalo, že by fotovoltaika prázdnu baterii dobila. To mě přivedlo k nápadu podívat se do kolimátoru, ve kterém vůbec není vložená baterie. Pokud byl dostatek vnějšího světla, záměrný bod se rozsvítil, takže zřejmě existuje nějaké paralelní přímé vedení mezi fotovoltaikou a osvitovou diodou.
Napřed jsem namontoval na svůj kulobrok ZH 234 v ráži 7x57/16x70 Mini Solar 1x22 Red Dot s kruhovým zorným polem. Na zbrani mám již hezkou řádku let namontovanou „pikašínu“, takže montáž byla velmi snadná a vím, že je opravdu pevná a spolehlivá.
Ustavil jsem celek tak, aby záměrný bod ležel na výrazném vzdáleném bodu a pomocí seřizovacích stavítek jsem opsal „krabičku“ tj 30 kroků doprava, 30 kroků dolů, 30 kroků doleva a 30 kroků nahoru. Skončil jsem na stejném bodu.
Pak jsem zkusil vyrovnat zbraň se svislou nití (zavěšená olovnice) a pomocí svislého stavítka přejet o 60 kroků dolů. Vyrovnání nebylo tak snadné, jak jsem si myslel. Zaměřovač má jen červenu tečku, žádné svislé a vodorovné nitě, takže není čím se řídit při ustavení zbraně. Nakonec se mi podařilo přiměřeně zbraň vyrovnat a přejezd podél svislé nitě o asi 100 kroků a zpět ukázal, že bod jezdí opravdu po přímce. Takže základní požadavky na opakovatelnost nastavení Mini Solar splnil.
U Micro Solaru s obdélníkovým zorným polem jsem vynechal krabičku – protože Micro Solar má nemá „cvakací“ kroky, jen těžko bych prováděl posuny o stejnou vzdálenost 4x po sobě.
Nečekaným, ale příjemným zjištěním bylo, že po výměně kolimátorů na upnuté pušce bylo i Micro vyrovnané se svislou nití, zvládlo bez potíží svislý posun a návrat. Oba kolimátory tedy splnily základní požadavky na opakovatelnost nastavení.
Méně příjemné bylo zjištění, že instalační destička je Weaver, tedy s trochu jinými tolerancemi, než jaké má dnes běžnější MilStd-1913. Naštěstí mám na svém kulobroku několik drážek záměrně volnějších, a tak se mi podařilo Micro nainstalovat. Pokud byste měli problém, obraťte se na znalého puškaře; pokud má instalace držet nastřelení a být spolehlivá a tuhá, není to činnost úplně triviální.
Nakonec jsem s oběma kolimátory udělal nástřelky. Střílel jsem na 50 metrů, vsedě s oporou o střelecký vak. Jak ukazuje přiložený terč, přesnost při střelbě oběma kolimátory byla přibližně shodná (5 ran je na hraně statistické průkaznosti) a odhadem leží kolem 4 cm opsané kružnice. To je výrazně víc, asi 2x, než co vím, že se dá dosáhnout z této zbraně a střeliva, pokud použiji dobrý zaměřovací dalekohled. Pořád je to ale rozptyl, který mi umožní účinně střílet na srnčí až na vzdálenost přesahující 100 metrů (komora srnčí zvěře má asi 10 cm, rozptyl nástřelek odpovídá 8 cm na 100 metrech a na 10 cm se otevře až na 125 metrech – tolik teorie). Přitom platí, že pokud mám možnost regulace jasu záměrného bodu, nejpřesnější střelba bývá při minimálním jasu, kdy je ještě záměrný bod dobře čitelný.
Během střelby oba kolimátory držely nastřelení (pokud to v rámci pěti vystřelených ran lze posoudit). Současně mi střelby potvrdily moji zkušenost, že přesnost střelby je přibližně úměrná velikosti záměrného bodu (oba kolimátory mají záměrný bod o rozměru 3 MOA, tj. asi 4,5 cm na 50 metrů).
Závěrečné zhodnocení
Dovolte mi nyní na závěr trochu subjektivních dojmů. U Micro Solaru je jen jedna automatická úroveň jasu záměrného bodu, ale ve všech denních aplikacích mi vyhověla, umožnila jak rychlé tažení zbraně s pohybujícím se cílem, tak přiměřeně přesné zamíření.
Seřizování jasu na Mini Solaru je hodně jemné, změna jasu mezi dvěma stupni je skoro neznatelná, skutečně jsem změnu jasu vnímal až ob jeden stupeň. To není nic proti ničemu.
To, co velmi kladně hodnotím u obou kolimátorů, je zcela hladký „bezešvý a nemrkající“, prakticky neznatelný přechod mezi napájením z baterie a fotovoltaických panelů a skutečnost, že i když bude baterie v kolimátoru úplně prázdná, již poměrně malé množství denního světla stačí, aby se záměrný bod rozsvítil.
Subjektivně mám pocit, že kruhové zorné pole je přesnější na míření, naopak obdélníkové pole se mi zdálo dávat lepší pocit periferního vidění. Ale tohle je opravdu subjektivní. Pokud budu používat kolimátor (jedno který) na brokovnici, je trochu nezvyklé držet hlavu vzpřímeně, nemusím „zalehávat do pažby“. U kulovnice ten pocit novoty nebo jinakosti nebyl tak výrazný, tady jsem na vzpřímenou hlavu zvyklý z používání zaměřovacího dalekohledu.
Mini Solar mi nabízí i destičku, umožňující umístit osu zaměřovače výš nad osu hlavně. To ocení uživatelé zbraní s in-line koncepcí. Zvýšený instalační mezikus využívá středový sloupek, je to jakýsi specifický I profil. Jenže tady je kámen úrazu, na rozdíl od obráceného U nebo O profilu, střední sloupek I profilu překáží, pokud bych chtěl pod kolimátorem využít průhled na pevná mířidla pro případ selhání kolimátoru.
Ačkoliv se oba kolimátory tváří jako rovnocenné, nejsou. Hlavní rozdíl spočívá v regulaci jasu záměrného bodu Mini Solaru. Ta je výhodná, pokud budu kolimátor využívat jako standardní zaměřovací přístroj například na pracovní kulovnici „traktorce“. Naopak, v podstatě konstantní jas Micro Solaru je výhodou, pokud chci kolimátor využívat třeba na brokovnici pro střelbu jednotnou střelou. Tomu odpovídají i opravdu malé rozměry Micro Solaru a skutečnost, že jeho zorné pole není kulaté, ale obdélníkové. Asi bych si ho velmi dobře uměl i jako zaměřovač při střelbě na letící cíle, na pernatou zvěř. Oba kolimátory jsou možnou a dobrou volbou pro lovecké použití.
Ing. Martin HELEBRANT