ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Africký mor zpět v Čechách

Myslivost 1/2023, str. 9  Miloš Ježek
Po téměř pěti letech bylo diagnostikováno nové ohnisko afrického moru prasat (AMP). Pro většinu myslivců to není překvapivé, i když velká část z nás to očekávala mnohem dříve. A ten, kdo sleduje situaci nebyl překvapen ani lokalitou nálezu. Pokud byste si měli před několika měsíci vsadit, kde bude další případ AMP, zřejmě by to bylo na jeden z výběžků – Šluknovský nebo Frýdlantský.
Obě severní části republiky jsou již téměř obklopeny pozitivními nálezy v Německu nebo Polsku a bylo tedy otázkou času, kdy přeskočí hranice. K tomu došlo 27. listopadu 2022 nedaleko obce Jindřichovice pod Smrkem, kde bylo nalezeno uhynulé sele prasete divokého a 1. prosince byl následně případ potvrzen národní referenční laboratoří pro AMP v Jihlavě. A od toho dne se rozeběhla kavalérie nám tak dobře známá ze Zlína.
Odborně spadá řešení všech otázek týkajících se AMP pod Státní veterinární správu, která okamžitě začala konat. Vyhlásila pásmo infekce a byly stanoveny hlavní opatření související s hospodařením s divokými prasaty a pravidly pro chov domácích prasat. Byl tedy zastaven lov a nařízena likvidace malochovů. Kromě toho byl zakázán pohyb osob mimo vyznačené cesty. Uživatelům honiteb bylo doporučeno vyhledávání kadáverů.
Nutno podotknout, že toto vše proběhlo z pohledu zvenčí zcela automaticky a svědčí to o tom, že Státní veterinární správa v průběhu posledních let nezahálela. Základní postupy, kompetence a úkoly má jasně definované, a nutno podotknout, že zkušenosti ze Zlína se do toho jistě projevily. Ještě aby ne, postupně je převzal zbytek Evropy.
V současné době jsou tedy všechna nezbytná opatření nastavena, a nastává vyčkávací fázem, kdy se bude čekat, zda-li se objeví další případ, resp. kde se objeví. A bude se čekat zhruba zmiňované asi dva měsíce. Zhruba na konci ledna bychom tedy mohli očekávat druhou část opatření, která by měla být z pohledu myslivců výrazně akčnější, bude tedy s velkou pravděpodobností povolen lov v infikované zóně.
Výhodou aktuální situace je izolace Frýdlantského výběžku. Od zbytku republiky je přirozeně oddělen masivem Jizerských hor a uměle rychlostní silnicí a dálnicí mezi Libercem a Chrastavou. Neradostná zpráva je, že se s velkou pravděpodobností jedná o kmen viru ze sousedství (hranice Polska a Německa), který se vyznačuje poměrně delší dobou přežívání než kmen, který se vyskytl ve Zlíně. Smrt infikovaného jedince pak nastává obvykle až po 14 dnech, někdy i déle, v porovnání se 7 dny, se kterými jsme kalkulovali ve Zlíně.
Uživatelé honiteb v současné době budují sběrná místa kadáverů, která si vytyčili již v loňském roce, nakupují ochranné pomůcky a čekají na další pokyny.
 
Současná situace ovšem nabízí několik otázek, které budou zásadní. Nejedná se přitom o problémy přímo související se šířením viru a epidemiologií, ale spíše realizace samotných opatření na místě. A ta budou z větší části delegována na místní myslivce a uživatele honiteb. Otázka z ní, zda-li budou myslivci dostatečně motivovaní. V tomto případě otázka pozitivní motivace zůstává otevřená.
Státní veterinární správa zatím sdělila pouze tu negativní motivaci, tzn. že nedodržení mimořádných veterinárních opatření může pokutovat. Doufejme, že otázka pozitivní motivace bude se strany SVS nebo MZe vyjasněna co nejdříve, to znamená, že se jako myslivci dozvíme, jakým způsobem se bude lovit, resp. spíše co lov bude znamenat pro uživatele honiteb v infikované zóně, zda-li budou moci myslivci ulovenou zvěřinu využívat a dále uvádět do oběhu, nebo bude likvidována v asanačních ústavech jako tomu bylo ve Zlíně.
Z pohledu pozitivní motivace je v současné době známá pouze částka náležející nálezci za uhynulé divoké prase ve výši 3000 Kč. Zároveň s novými mimořádnými opatřeními byla ovšem zrušena zóna intenzivního lovu (nutno podotknout, že to bylo avizováno ještě před novým ohniskem AMP), kdy bylo v hraničním pásu vypláceno „zástřelné“ v případě ulovení divokého prasete a odevzdání vzorku barvy k vyšetření AMP ve výši 2000 Kč. To místní myslivce poměrně výrazně zmlsalo.
Vzhledem k tomu, že opatření v některých oblastech trvalo téměř dva roky, pro některé myslivce to byl zajímavý zdroj příjmu, který nyní ztratili a mohou být naštvaní a bez motivace nebudou pokračovat v intenzivním lovu. Přitom intenzivní lov černé zvěře by byl naopak nyní velice žádaný v oblasti jižně od Frýdlantského výběžku. Obávám se, že myslivci současnou situaci spíše využijí k tomu, aby černé zvěři dali možnost trochu zregenerovat a vyhlásí divočákům po měsících bojů příměří.
Jinou stranou mince je, zda-li budou mít myslivci skutečně motivaci k tomu, aby kadávery hlásili, a to jak v infikované oblasti, tak i mimo ni? To ukáže čas. Stále mezi námi slýcháme názory, že lepší nic nehlásit, nebo nám veterináři všechno zakážou. Za poslední dobu se množství vzorků v rámci pasivní surveillance (tzn. nalezená uhynulá divoká prasata) významně zlepšila a myslivci ročně odevzdávali stovky kusů z celé republiky. Právě pasivní surveillance je základním nástrojem pro detekci AMP, a pokud polevíme v jeho intenzitě, pravděpodobně ztratíme potřebný čas.
Doufám tedy, že myslivci se v tuto chvíli budou chovat zodpovědně a nalezená uhynulá divoká prasata nebudou tajit a zároveň, že brzy budeme informováni o detailech provádění následných opatření. Na příkladu Zlína mnoho myslivců očekává podobně štědrý postoj státní správy, obávám se ale, že to již platit nebude. Na další vývoj si tak ještě musíme počkat pravděpodobně několik dalších týdnů.
Miloš JEŽEK

Zpracování dat...