K napsání tohoto článku nás poprvé inspirovala zpráva ze zasedání Myslivecké rady ČMMJ, z.s., ve které předseda Ing. Jiří Janota, Ph.D. vyzval členy Myslivecké rady k vypracování připomínek pro pracovní skupinu k zákonu, kterou zřídilo MZe ČR. Bez povšimnutí ale nelze ponechat tu skutečnost, že do dnešního dne nepřišel z ústředí pobočným okresním mysliveckým spolkům pokyn či žádost k připomínkování výše uvedené novely zákona, i když novela přináší přímo revoluční změny, které naposledy proběhly v 90. letech minulého století.
Z našeho pohledu jsou tou nejpodstatnější problematikou neustále se zvyšující tlaky některých organizací, na prvním místě Asociací soukromého zemědělství ČR, na snížení minimální výměry honiteb (mimo obor) pod 500 ha. Tím největším extrémem je výměra 115 ha, dále se uvádějí rozlohy minimální výměry 200 ha či 250 ha honební plochy.
Bylo již zveřejněno několik odborných stanovisek uznávaných českých organizací (České lesnické společnosti, z.s., Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, VÚLHM, v.v.i. a v neposlední řadě Asociací myslivost ČR), které zásadně nesouhlasí se snížením minimální výměry honiteb pod 500 ha. Tato stanoviska jsou podložena fakty z výzkumu i praxe.
Proti novele jsou oponenty předkládány názory opírající se o ničím nepodložené premisy pouze z kategorie „zbožných přání“. Tyto návrhy naštěstí přicházejí se značným zpožděním, neboť většina společenstevních honiteb a vlastních honiteb (týká se i nově pronajatých honiteb ve správě LČR, s.p.) je od letošního roku pronajata na další desetileté období. Ve většině případů jsou do stanov honebních společenstev vložena ustanovení opčního práva a zároveň je plně respektován atribut navýšení nájmů za honitbu o předpokládanou inflaci.
Podle našeho názoru je tato záležitost pro nejbližší období právně uzavřena a dovolíme si pochybovat o skutečnosti, že by se chtěl zákonodárce vydat na nejistou cestu retroaktivity. Hrozily by totiž nekonečné soudní spory o právoplatnost případných rozhodnutí OSSM v případech vzniku nových honiteb pod 500 ha.
Než se dostaneme k podstatě tohoto článku, což je podpora novely ZOM, je nutné se vrátit k problematice, která vše započala, a to je bezesporu kůrovcová kalamita, její příčiny a následky. Na čem se asi všichni shodneme je podstatná změna klimatu, která je skutečnou a hlavní příčinou nezvládnutí šíření brouka. Dodnes se ale odborná lesnická veřejnost neshodla na vlivu lidského faktoru. Postupně začíná převládat názor, že se to dalo udělat lépe. Příkladem mohou být nekonečně dlouhá zadávací řízení u velkých vlastníků či správců lesů atd.
Pojďme se ale vrátit k meritu věci. Spárkatá zvěř, k jejímuž početnímu stavu jsou v současné době vznášeny největší připomínky, je v této kauze podle našeho názoru zcela nevinně. Za změnu klimatu nepochybně nemůže a rovněž jí nelze připsat žádný vliv na případné selhání lidského faktoru. Co s tím?
Pojďme si společně nastínit možný budoucí vývoj. Ze zajištěných lesních kultur se do deseti let stanou neprostupné mlaziny, které budou shora doplněny vzrostlými semennými dubovými a bukovými porosty, což vytvoří po určitou dobu naprosto ideální podmínky pro zvyšování stavů především spárkaté zvěře.
Na zemědělských pozemcích budou i nadále pěstovány vysokoenergetické plodiny, jako jsou kukuřice, pšenice a řepka, a to vše na zmenšujících se plochách honů zemědělsky obhospodařované půdy. Toto bude v krajině pozvolna doplněno nově vznikajícími malými vodními plochami. Pro zvyšování stavů spárkaté zvěře nastanou zlaté časy.
Pro členy a stoupence Hnutí Duha tak vznikne po omezenou dobu stav euforie, neboť se v naší krajině vytvoří ideální podmínky pro zvýšení početních stavů velkých predátorů, a to především vlka obecného. Zde si dovolíme pouze jednu připomínku. Tato idealistická představa návratu velkých šelem do naší přírody skončí v momentě, kdy vlčí smečka zabije netušícího náhodného turistu.
A teď se vraťme k potřebě novelizace ZOM. Celá společnost, a tudíž i myslivecká odborná veřejnost, vnímá potřebu rychlého zavádění digitalizace, ale vždy promyšlené a při zachování určité uživatelské přívětivosti. Do stávajících stavů zvěře mohou podle platných zákonů ČR zasahovat pouze osoby, kterým je svěřen výkon práva myslivosti. Jsou to ale i starší lidé, kteří mají k modernímu digitálnímu prostředí ambivalentní vztah. A navíc ne vždy lze v každé honitbě či její části zabezpečit dostupnost dálkového přenosu dat. Z tohoto důvodu se velice přimlouváme za to, aby zákonodárce umožnil těmto osobám rovnocenné pořízení dat do 48 hod. po ulovení v místě bydliště či pobytu mysliveckého hospodáře, případně jimi pověřené osobě.
Myslivecký hospodář se ale tímto stane ještě více časově zaneprázdněnou osobou a u větších honiteb osobou pracující bez nároku na úhradu oprávněných nákladů ve prospěch OSSM. Bude osobou, která má ze zákona pouze povinnosti a žádné výhody (není dokonce ve stejném postavení jako např. myslivecká stráž) a role mysliveckého hospodáře je z hlediska významu oproti sousedním zemím se stejnou mysliveckou úrovní naprosto nicotná. Nejsme proto možná daleko od vzniku občanského sdružení s názvem např. Asociace mysliveckých hospodářů ČR, na jehož činnost by povinně přispívali jednotliví uživatelé honiteb. Bude-li s přijetím novely ZOM stát vyžadovat na uživatelích honitby digitální zpracování informací pomocí mobilní aplikace, pak je též povinen v rozumné míře hradit uživatelům honiteb přiměřené náklady.
Na závěr ještě několik připomínek. Návrh na propojení managementu zvěře se stupněm poškození lesa ano, ale za předpokladu, že územní jednotkou nebude honitba, ale celá oblast chovu pro dané druhy spárkaté zvěře schválená příslušným krajským úřadem. Z nezvládnuté kůrovcové kalamity si je do budoucna třeba vzít ponaučení, že důležitější než novela zákona bude rychlost provádění potřebných změn, kterou mohou zajistit ne změny zákonů či jejich novely, ale bezodkladně vydané vyhlášky či metodické pokyny příslušných ministerstev.
za část mysliveckých hospodářů
Ing. Jan BITTNER
JUDr. František HAMERLE