Ve dnech 25. až 28. května 2023 se již po 28. otevřela výstava NATURA VIVA ve výstavním areálu v Lysé nad Labem. Výstava je největší akcí tohoto druhu v České republice a záštitu nad ní převzal ministr zemědělství Z. Nekula. NATURA VIVA není jen výstavou pro myslivce, ale své silné zastoupení zde měly i Český rybářský svaz, Český svaz včelařů, Český svaz zahrádkářů a nově i Český svaz chovatelů.
Letošní ročník se spojil se stým výročím existence Českomoravské myslivecké jednoty a se sto lety nepřetržitého vycházení časopisu Myslivost/Stráž myslivosti. Historií provázela návštěvníka výstava vedle pódia v hale B, kde se odehrávaly i odborné přednášky a další doprovodný program, ČMMJ pak měla svůj stánek pod dřevěným venkovním pavilonem, kde kromě českých kvalitních potravin a stylové restaurace nabízela také doprovodný program jak zábavného, tak i vzpomínkového charakteru.
Jádro prodejní výstavy nabízel pavilon C. Zde se soustředila nabídka kvalitního oblečení, lovecké optiky a zbraní. Chyběli ale velcí hráči. Již delší dobu chybí účast České zbrojovky Uherský Brod, chyběl Kozap, chyběl Sellier & Bellot a Meopta. Příčiny absence neznám, někteří z nich byli na Národní výstavě myslivosti v Brně a oslavách 100 let ČMMJ.
Přesto bylo na Lysé na co koukat. Asi největší stánek měl československý prodejce mysliveckých potřeb IBO, kde bylo možné vidět jak lovecké zbraně, tak i oblečení a veškeré další potřebné pomůcky. Ze zbraní zde byly brokovnice F.A.I.R., kulovnice C. G. Haenel a kombinované zbraně Merkel.
Pochopitelně u zdrcující většiny stánků bylo možné vystavované zboží koupit nebo alespoň koupi domluvit. Hezký stánek se zbraněmi J. P. Sauer & Sohn měl Arms CZ, který současně ukázal poměrně širokou nabídku optických přístrojů Minox.
Asi největší nabídku zbraní na výstavě měly dva stánky – Filipa Matějů s brokovnicemi Rizzini a kulovnicemi Steel Action (s přímotažným závěrem) a Franchi (s klasickým válcovým odsuvným závěrem) a stánek ADDA Olomouc, kde byly k vidění kromě kulovnic Mauser a Blaser hlavně nové brokovnice z Turecka, jak osvědčené Akkary, tak i ATTA.
Stánek STV nabízel osvědčené skadinávské kulovnice Tikka a rozsáhlý prodej střeliva Sellier & Bellot. Široký výběr brokových nábojů Baschieri e Pellagri měl také již zmíněný Filip Matějů.
Pomůcky pro přebíjení nabízel stánek Štrobl, kromě jiného i monolitické, bezolovnaté střely Fox.
Málo novinek, respektive skoro žádné, nebyly v oblasti optiky. Meopta letos na výstavě chyběla úplně a hodně se diskutovalo o jejím dalším směřování. Ani Fomei nepředstavila žádné novinky. Podobné to bylo i u světové jedničky lovecké optiky Swarovski Optik.
Významný český výrobce elektro optických přístrojů nočního vidění, firma Night Pearl, ale představila ucelenou základní řadu klasických loveckých zaměřovacích dalekohledů pod názvem Manul. Řada má obsahovat zaměřovače se šestinásobným rozsahem zoomu, firma zatím inzeruje přístroje 1–6x24, 2,5–15x50 a 4,5–27x56.
Naopak neustále roste nabídka termovizních přístrojů. Nemám pocit, že by významně rostl výkon těchto přístrojů – pořád ještě má jejich obraz daleko i k obrazu levné klasické optiky za denního světla, ale přístroje jsou čím dál kompaktnější, přejímají tvary klasického zaměřovacího dalekohledu a rychle rostoucí nabídka tlačí ceny dolů. Myslím, že za pár let budou termovize běžně dostupným doplňkem lovecké zbraně, v ceně do dvaceti tisíc Kč. Je otázka, zda je to dobře nebo špatně, noční lovy s termovizí u „vraždicích hromad“ nevnímám jako něco obzvlášť mysliveckého. Na druhou stranu, redukce stavů zejména černé zvěře je bez nich hodně problematická.
Výrazným, dominantním stánkem v hale A byla firma Banner – český výrobce oblečení do přírody, který měl asi největší stánek na výstavě vůbec. A logicky taky asi největší nabídku oblečení do přírody. Z té luxusnější strany Banneru sekundoval slovenský obchod Betalov, který nabízel oblečení Beretta a také německý obchod Loden Friedl. Ale k vidění byly oděvy Härkilla nebo Deerhunter, další z „lepších krejčích“. Hezký stánek patřil i firmě C.I.T., jejíž košile a kalhoty jsem si v posledních letech oblíbil. Také v hale B byla široká nabídka nejrůznějších oděvních součástek, od triček až po kvalitní skandinávské svetry z vlny ovcí merino.
Slovenských a polských vystavovatelů bylo na veletrhu poměrně hodně, subjektivně víc než v loňském roce. Hodně z nich patří k tradičním vystavovatelům, které potkávám v Lysé již léta. Sem patří zejména polská obuvnická firma Hanzel s klasickou koženou obuví nebo rumunská Tapel s nejrůznějšími kožedělnými výrobky.
Ubylo nožířů, osobně jsem postrádal zejména maďarského mistra Madarase, který vynechal poprvé po mnoha letech. Stálými vystavovateli jsou mistři Bareš, Hermach, Pouzar a další, z průmyslových výrobců nabízel svoji produkci také náš Mikov.
Natura Viva by nebyla Naturou bez vystavených trofejí. To platilo i letos. Nebylo jich ale subjektivně tolik jako v minulých letech, kdy trofeje zabíraly celé první patro haly B.
Podstatná část tohoto patra náležela letos expozici českých taxidermistů. Byla to výstavní a mezi návštěvníky jistě velmi vítaná novinka. Jsme v tomto oboru předními odborníky, jak dokazovala četná ocenění z mezinárodních výstav a soutěží. Přípravě trofeje pro preparaci byla věnovaná i jedna z přednášek na pódiu o patro níže. Umění (a trvám na tom, že na vrcholné úrovni je taxidermie víc než jen řemeslo) přípravy exponátu ukazovala i improvizovaná dílna na stejném patře a na ni navazující výstava hotových preparátů. Určitě bylo na co se koukat a kdo viděl, snad mi dá za pravdu, že takováto umělecká dílka jsou důstojnou ozdobu loveckých pokojů či kluboven.
Na letošní Natuře mě překvapila nebývale široká nabídka přenosných i stabilních posedů, ať již prostých žebříkových, nebo plně krytých kazatelen, případně posedů na kolech, koncipovaných jako skládací, postavené na přívěsných vozících za motorová vozidla. A k nim se vázala i nabídka nejrůznějších karavanů, obytných přívěsů či přenocovacích konstrukcí stanového typu. Doba, kdy nám k přenocování v honitbě stačilo zachumlat se do hubertusu, je zjevně už nenávratně pryč.
Pokud shrneme subjektivní dojmy, pak výstava sama se poměrně slušně zotavila z covidových let, ale cítil jsem mezi návštěvníky hodně jakéhosi napětí a nejistoty. Ostatně i dotazovaní obchodníci potvrzují, že jim poklesly tržby.
Příčin je víc. Všeobecně docházejí peníze. Běžné základní životní potřeby spotřebují většinu příjmů a koníčky, i tak silné koníčky, jako myslivost, jsou první na řadě, kde se škrtá.
Hodně myslivců přišlo o honitby a panuje velká nejistota, jak dopadne nový zákon o myslivosti. Za této situace se mnohým z nás příliš nechce investovat do nové zbraně nebo lovecké optiky.
Z debat mezi vystavovateli a s managementem výstaviště ale vyplynul ještě jeden poznatek. Zřejmě doba omezování výdajů přinesla to, že sice přijelo na výstavu slušné množství myslivců, ale na rozdíl od minulých let, kdy strávili na výstavišti celý den, pokoukali, poseděli, podebatovali s kamarády, letos se střídala na parkovištích auta rychleji, mnozí přišli, okoukli co je nového, nakoupili to, co chtěli a nebo potřebovali a jeli zase domů.
Važme si tedy toho, že i přes jisté problémy v celé společnosti, o myslivosti nemluvě, výstava Natura Viva žije a rozvíjí se jakožto jediná velká a pravidelná myslivecká výstava v České republice. Bláhové by bylo porovnávat s německými a rakouskými výstavami, ale opravdu se nemáme za co stydět a jako myslivci podporujme a važme si příležitosti, jak oslovit širokou skupinu myslivců i nemyslivecké veřejnosti.
Text a snímky Martin HELEBRANT,