ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Myslivost v období nejen do roku 2030

Myslivost 2/2022, str. 8  Petr marada
Investice do přírodního kapitálu a ochrana biodiverzity
 
Myslivci se v současné době potýkají s širokou škálou témat a problémů; zásadním není opětovný výskyt vlků a stabilizování jejich populace, není to ani pandemie virové choroby covid-19 či částečná obměna politické reprezentace našeho státu, která se svými předvolebními sliby zavázala konat i na „úseku“ myslivosti.
Myslivce také čeká revize platného zákona o myslivosti reflektující na změny ve společnosti a ekosystému, příprava valných hromad honebních společenstev a sílící vliv vlastníků honebních pozemků, africký mor prasat a přípravy spojené s jeho rozšířením na území našeho státu, problematika olověného střeliva a jeho vliv na životní prostředí a vybavení českých lovců; pozice, „kondice“, reálný vliv a perspektiva Českomoravské myslivecké jednoty v době začátku nové vlády…
Pojmenoval jsem stručně vybraná témata, kterým je věnována stále větší pozornost ve sdělovacích prostředcích, publikacích, časopisech a diskusích stran zainteresovaných na myslivosti.
Jakoby v pozadí těchto témat se však skrývá výzva pro myslivost v českých zemích velmi významná a především, pro její perspektivu v časech budoucích, s ohledem na požadavky společnosti, zásadní.
Jedná se o dosud nevyslyšenou potřebu společnosti přijmout dotčenými aktéry převážně venkovského prostoru včetně myslivců naléhavá opatření za účelem ochrany biologické rozmanitosti - potřebu ochrany a především obnovy přírody a krajiny (Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030).
 
Úvod
 
Výzva z „pera“ vedení Evropské unie vychází ze skutečnosti, že příroda je zcela prokazatelně a objektivně v současné době v krizi; významnou je krize v oblasti biodiverzity (biologické rozmanitosti - různorodosti života na Zemi) a krize v oblasti změny klimatu. Velmi razantně urychluje ničení přírodního prostředí prostřednictvím souvisejícího sucha, „bleskových“ povodní, záplav, požárů a jiných přírodních katastrof včetně tornád; jsme svědky zvýšeného rizika vzniku a šíření infekčních onemocnění (např. africký mor prasat, ptačí chřipka….) a jiných způsobů poškozování dílčích složek životního prostředí.
Úbytek biologické rozmanitosti a zhroucení ekosystému jsou, podle prognóz výzkumných instituc,í jednou z největších hrozeb, kterým bude lidstvo v příštím desetiletí čelit. Již dnes se ví, že náklady související s nečinností v oblasti ochrany a obnovy přírody jsou vysoké a očekává se, že výrazně porostou.
Ze strany vedení Evropské unie je po členských státech proto vyžadován aktivní přístup, který je více o vlastním konání v přírodě než jen o regulaci. Tedy, ze strany podnikatelů, podniků, výzkumných organizací, ale také myslivců to v současné době není „na prvním místě“ o novele či nové právní úpravě, ale stále více o aktivním jednání a konání s cílem realizace adaptačních opatření minimalizujícím sucho, vliv přívalových srážek a podporu biodiverzity.
Vyžaduje se přístup, který je založen na přemýšlení, odproštění se od nefunkčních zvyků a přežitků z minulosti, využití ověřených postupů založených na navázání partnerství na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni například s těmi, kterým se zvyšování přírodní hodnoty ekosystémů daří a mají prokazatelné výsledky. Takové jednání je správnou cestou, která je a bude podporována.
 
 1.jpg
 
 
 
Z důvodů poškozené přírody a krajiny a zájmu o nápravu tohoto stavu se proto stále více a naléhavěji poptává a podporuje tzv. podnikání pro biologickou rozmanitost; vyžaduje se daleko více akcentovat např. zemědělství zaměřené na podporu mimoprodukčních funkcí krajiny, realizaci agroenvironmentálních opatření, podnikání firem ve správě zelené infrastruktury nebo jednoduše zakládání, následné péči a údržbě krajinných prvků. Jedná se, stručně řečeno, o poptávku, která je v terminologii platného zákona o myslivosti nazvána „péčí o životní prostředí zvěře“ - odst. 1) § 11 zákona č. 449 /2001 Sb., o myslivosti, v platném znění.
Myslivci jako uživatelé polních honiteb se zde vyzývají, aby zakládali remízky a jiné vhodné úkryty pro zvěř a uživatelé lesních honiteb, aby zakládali políčka pro zvěř.
Po vlastnících a nájemcích honebních pozemků je také vyžadováno v daleko větší míře předcházení škodám na zvěři; již dnes se ví, že tato „prevence“ nebude pouze o environmentálně bezpečné (nekonfliktní) technice (plašiče a různé vyhledávače zvěře), ale především o spolupráci zemědělských hospodářů s uživateli honebních pozemků, kteří jsou, též na základě požadavků právní úpravy, povinni konat tak, aby zvěř nebyla zraňována a hnízdiště poškozované…
Ano, podnikání pro biologickou rozmanitost je vyžadováno; neříká se, kdo by to měl být, ale očekává se, že to budou vlastníci, nájemci či uživatelé především zemědělské půdy, která tvoří základ ohrožených ekosystémů.
 
2.jpg

Co se vlastně chce….
 
Evropská unie prostřednictvím členských států a jejich vlád poptává a jasně pojmenovaná žádoucí opatření. Ve strategických dokumentech se vyžaduje především, s ohledem na myslivecké hospodaření:
- rozšíření chráněných území – musíme chránit více přírody. Zvláštní pozornost je třeba věnovat oblastem s velmi vysokou hodnotou nebo potenciálem biologické rozmanitosti (každý členský stát unie musí určit spravedlivý díl dalších území určených k ochraně)
- zalesňování obtížně obhospodařovatelných půd, opětovné zalesňování a výsadby stromů na podporu biologické rozmanitosti a obnovy ekosystémů.
- za účelem soudržné a odolné přírodní sítě je vyžadováno budování ekologických koridorů s cílem zabránění genetické izolaci a umožnění migrace s cílem zdravých ekosystémů
- návrat přírody na zemědělskou půdu – intenzivně spolupracovat se zemědělci za účelem podpory a stimulace přechodu k plně udržitelným postupům; zlepšení stavu a rozmanitosti zemědělských ekosystémů. Cílem je odolnost proti změnám klimatu, environmentálním rizikům i socioekonomickým otřesům – vytvoření nových pracovních míst v ekologickém zemědělství, agroturistice, hospodaření se zvěří… Významný je požadavek na snížení množství používaných pesticidů, navýšení využívání půdy v režimu ekologického zemědělství a podpora agrolesnictví
- intenzivní kontrola a řešení invazivních nepůvodních druhů a druhů, které významně poškozují přírodu a ekonomiku, druhů, které usnadňují vznik a šíření infekčních onemocnění představujících hrozbu pro člověka a volně žijící a planě rostoucí rostliny
 
Ministerstvo zemědělství České republiky v souladu s unijní rétorikou ve své Strategii do roku 2030 říká, že je třeba usilovat o změnu „tváře“ dnešní jednostranně intenzivně využívané kulturní krajiny jako životního prostředí nejen lidí, ale i volně žijících živočichů a zvěře ve prospěch vyšší mozaikovitosti (diverzita krajinné matrice a plošek); v rámci hospodaření v krajině zaměřit pozornost na střídání plodin a rozčlenění současného velkoplošného hospodaření na díly půdních bloků odpovídající výměry.
Tento záměr resortu zemědělství je dále rozpracován do dílčích cílů, které by měly směřovat zejména k:
- zapojení myslivecké veřejnosti do aktivního procesu řešení negativních dopadů sucha a nedostatku vody v krajině např. vytvářením ploch s trvalým zadržením vody a mokřadů,
- podpoře povědomí vlastníků zemědělských pozemků o myslivosti a péči o krajinu vůbec
- urychlení procesů pozemkových úprav,
- úpravě legislativních předpisů a dotačních titulů v návaznosti na strategické cíle vytyčené koncepčními dokumenty,
- prohloubení, příp. zpřístupnění, stanovení a přípravě dostupných dotačních titulů EU i národních dotací, a to jak pro zemědělsky či lesnicky hospodařící subjekty, tak i uživatele honiteb a nestátní neziskové organizace zabývající se myslivostí,
- podnícení změny v rostlinné výrobě, zvláště pak vyšší pestrosti pěstovaných plodin na menších půdních celcích,
- vytváření vhodných stanovišť s dostatkem vody a přirozené potravy,
- snižování predačního tlaku na populace drobné zvěře důsledným lovem lišky obecné, prasete divokého a místně jezevce lesního, dále pak usmrcováním v přírodě nežádoucích druhů: mývala severního, psíka mývalovitého a norka amerického.
 
Významným cílem Ministerstva zemědělství je stimulace zvyšování podílu vlastní půdy pro hospodáře v krajině (v dokumentu jsou uvedeni zemědělci) a tím zvyšování internalizačních efektů v zemědělství a rychlejší přesouvání péče o půdu, její vodní režim, biodiverzitu včetně volně žijící zvěře na soukromé investování veškerých hospodářů, ne pouze zemědělských podniků. Hlavními ukazateli zdraví zemědělských ekosystémů jsou polní ptáci včetně bažantů a koroptví a hmyz, zejména opylovači.

3.jpg
 
Dělá to již někdo….kde se na to můžeme podívat?
 
Pro inspiraci, co se poptává po myslivcích v přírodě a krajině v období po roce „2022+“, již nemusíme do zahraničí; v současné době již lze díky nadčasovým aktivitám několika nadšených „podnikatelů pro biodiverzitu“ téměř v každém kraji našeho státu vidět, co se dá v našich honitbách dělat, jak lze naplňovat záměry evropské unie i požadavky, resp. cíle našeho Ministerstva zemědělství.
Za účelem získání informací a možnosti konzultovat vznikl v minulosti portál www.honitbaroku.cz, kde lze v současné době jisté informace též získat. Komplexní informace včetně ukázek opatření přímo v postižené krajině můžete vidět např. na pozemcích Ekofarmy Petra Marady, které jsou obhospodařovány v Šardicích na Hodonínsku. Vzhledem k tomu, že toto „zemědělské podnikání pro biodiverzitu“ bylo Ministerstvem zemědělství uznáno jako tzv. Demonstrační farma, představím krátce aktivity, které byly realizovány v rámci ekofarmy a současně na honebních pozemcích v okolí obce Šardice.
 
Naše „podnikání“ řeší komplexně návrh, zakládání, následnou péči, údržbu a správu široké škály agroenvironmentálních a klimatických opatření, krajinných prvků v agrární krajině katastrů Šardic a sousedících obcí, která je díky systému zemědělského hospodaření neustále poškozována, vyznačuje se významnou mírou erozního ohrožení, ztrátou půdní úrodnosti, poklesem biodiverzity a nefunkčním hydrologickým režimem.
Záměry vždy vychází z platné územně plánovací dokumentace a především z platného plánu společných zařízení po komplexních pozemkových úpravách, které byly v dotčeném katastru prováděny. Projekt vychází též z veřejného zájmu, především Strategie Ministerstva zemědělství na období do roku 2030. Opatření jsou součástí územního systému ekologické stability (ÚSES) nebo jako interakční prvky na tento navazují.
Cílem hospodaření bylo, je a bude adaptovat krajinu na klimatickou změnu se zaměřením na obnovu vodního režimu v rámci povodí bývalých vodních toků a zemědělsky obhospodařované krajiny s cílem návratu života a obnovy odpovídající přírodní hodnoty prostřednictvím přírodě blízkých opatření.
Dosažení cíle svědčí již prokazatelné ekosystémové funkce a služby založené a udržované zelené infrastruktury.
Všechna opatření, která jsou realizovaná a jsou replikovatelná (lze je s úspěchem provádět i v jiných honitbách).
 
Začátek našeho hospodaření je datován k období roku 2007, kdy jsme začínali podnikat s dvaceti ary zemědělské půdy v agroekosystému, který byl prostý funkčního územního systému ekologické stability. Vyznačoval se velkými díly půdních bloků, maximální intenzifikací zemědělského hospodaření. V katastru Šardic nebyly vodní plochy, vodní toky ani opatření pro možnou retenci či akumulaci vod po přívalových deštích. Krajina byla neprostupná a neatraktivní. Časté byly významné erozní události, záplavy, sucha. V přírodě a krajině dotčeného území se stále častěji a významněji vyskytovaly negativní environmentální vlivy lidské, převážně zemědělské činnosti. Prokazatelný byl pokles biodiverzity tzv. indikátorových druhů polních ptáků (např. koroptve polní, čejky chocholaté).
V období po roce 2007 jsme v rámci projektu "Zahájení činnosti mladých zemědělců" nakoupili půdu, zemědělskou mechanizaci a založili první agroenvironmentální opatření (biopásy), zalesnili obtížně obhospodařovatelnou půdu a vybudovali mokřadní ekosystémy pro retenci vody a biokoridory, které byly vhodně umístěny tak, aby přerušovaly odtokové linie a dráhy soustředěného odtoku, dělily velké díly půdních bloků a minimalizovala všechny druhy eroze.
Následně jsme založili spolek Pro přírodu a myslivost, který začal provádět první odborné vzdělávání. Na základě vlastního hospodaření a získaných prostředků a podpory z EAFRD jsme vybudovali v roce 2012 Ekocentrum pro informace a poradenství.
Následně v období po roce 2014 jsme pokračovali v již započatých aktivitách, navíc jsme začali realizovat opatření další, jejichž cílem bylo zejména:
  • Agroenvironmentální a klimatické opatření – biopásy. Smyslem bylo zajistit prostupnost a mozaikovitost krajiny, podpořit populace volně žijících zvířat se zacílením na polní ptáky, zvýšit půdní úrodnost orné půdy, zajistit zadržování vody v přírodě a krajině, snížit riziko eroze, podpořit plane rostoucí rostliny a zvýšit pestrost a atraktivitu zemědělské krajiny.
  • Agroenvironmentální a klimatické opatření – ochrana čejky chocholaté. Smyslem opatření je zajistit vhodný biotop pro čejku chocholatou a další bahňáky, dále zvýšit biodiverzitu dalších polních ptáků, zajistit prostor pro opylovače a predátory škůdců kulturních plodin, zvýšit půdní úrodnost a obnovit vodní režim dotčeného území.
  • Agroenvironmentální a klimatické opatření – zatravňování orné půdy a drah soustředěného odtoku. Smyslem opatření je obnovit vodní režim krajiny, snížit erozní ohroženost půdy, zvýšit biodiverzitu obnovit krajinnou strukturu a prostupnost krajiny, zvýšit organickou složku v půdě). Zatravněnou půdu jsme následně osazovali solitéry, liniemi a skupinami typických druhů převážně ovocný stromů.
 
V rámci prováděných agroenvironmenálních opatření jsme také prováděli vědeckovýzkumné projekty, na základě kterých jsme navrhovali a následně realizovali opatření inovovaná tak, aby poskytovala maximum ekosystémových funkcí a souvisejících služeb. Ve spolupráci s Mendelovou univerzitou jsme získali užitný vzor a funkční vzorek na mechanickou ochranu vysazovaných solitérních stromů a patent na systém obhospodařování ekologicky zaměřených kompenzačních ploch.
Veškerou půdu obhospodařujeme v režimu ekologického zemědělství (neaplikujeme pesticidy, syntetická hnojiva), v maximální míře využíváme biologické metody ochrany rostlin; na vybraných dílech půdních bloků pěstujeme speciální pícninářskou směs pro podporu opylovačů, predátorů škůdců kulturních rostlin a volně žijící zvěře. Na významné části půdy jsme založili a obhospodařujeme extenzivní krajinotvorné sady.
O těchto aktivitách poskytujeme odborné vzdělávání a informační činnost včetně akreditovaného poradenství. Z jiných zdrojů jsme vybudovali multifunkční pozorovatelnu se včelínem pro zemědělské hospodaření a související vzdělávání.
Spolupracujeme s vlastníky a nájemci půdy, zemědělci, myslivci, státní správou a samosprávou a také místními akčními skupinami národními i mezinárodními. Velmi významná je spolupráce s univerzitami (MENDELU, ČZU), výzkumnými ústavy (VULHM, VUMOP) a státní správou (MZe, MŽP) a nevládními organizacemi (Česká společnost ornitologická, z.s., Asociace soukromého zemědělství).
V rámci zemědělského hospodaření provádíme také monitorování klíčových indikátorů stavu životního prostředí a precizujeme zakládaná a udržovaná agroenvironmentální opatření tak, aby poskytovala odpovídající ekosystémové služby. Tato opatření adaptují krajinu na klimatickou změnu tak, aby bylo možno udržitelně zemědělsky hospodařit a současně na venkově plnohodnotně žít.
V Šardicích a na vybraných lokalitách v terénu bylo vybudováno odpovídající zařízení pro oborné vzdělávání, informační činnost a poradenství. Dílčím výsledkem našeho podnikání jsou také proškolené a vzdělané osoby o adaptaci krajiny na klimatickou změnu v řádu stovek jedinců, z nichž významná část založila zemědělské farmy a úspěšně, udržitelně hospodaří a rozvíjí venkov.
Aktivity farmy jsou v souladu s požadavky Společné zemědělské politiky v současnosti platné, ale také připravované. Jedná se o správnou zemědělskou praxi, která adaptuje zemědělsky obhospodařovanou krajinu na klimatickou změnu. Na základě poznání, že klimatická změna je globální problém a poznání, že zemědělské hospodaření okolních států řeší obdobné problémy, aktivity farmy jsou uplatnitelné na národní i nadnárodní úrovni v podmínkách farem s nestabilním ekosystémem.
 
V roce 2020 byly naše aktivity oceněny v evropské soutěži European Network for Rural Development (ENRD) - Rural Inspiration Awards 2020; z rukou Evropského komisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského jsme během online ceremoniálu získali vítěznou cenu, kterou získávají nejvíce inspirativní iniciativy financované Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), což dokazuje přínos politiky rozvoje venkova k podpoře opatření na podporu klimatu na venkově. Zvítězili jsme v kategorii Adaptace na změnu klimatu. Naši ekofarmu do soutěže nominovalo Ministerstvo zemědělství ČR.
V roce 2021 jsme také získali ocenění Nadace Partnerství - Adapterra Awards – cenu česko-rakouského příhraničí za nejlépe hodnocený projekt tohoto regionu.

4.jpg
 
Závěr
 
Je jasné, že investovat do přírody a krajiny se bude; otázkou zůstává kdo a kde…
Pokud chtějí myslivci „hrát“ důstojnou a významnou roli v rámci hospodaření a rozvoje venkova, měli by to být oni, kdo pomyslnou hozenou rukavici zvednou. Již v roce 1964 promovaný biolog Mottl v Myslivecké příručce poukazoval na význam myslivosti tím, že ji zcela správně označil za složku zemědělství a lesního hospodářství, dokonce výrobním odvětvím tzv. zemědělsko-lesnické ekonomické oblasti, které je součástí národního hospodářství.
Již v té době také poukazoval na to, že některé druhy zvěře působí v kulturním prostředí škody na lesních porostech a polních kulturách. Proto myslivce vyzýval, aby hledali cesty, jak sladit zájmy v chovu volně žijící zvěře a zájmy zemědělské a lesní výroby. Kromě aktivit směřujících k odpovídajícímu počtu obhospodařované a zdravé zvěře vyzýval právě myslivce ke zlepšování životního prostředí zvěře.
 
Otázkou druhou, stejně významnou jako u hledání odpovědi „Kdo?“ je hledání odpovědi „Kde?“. Kde investovat do krajiny a podporovat biodiverzitu by měli nejlépe vědět vlastníci pozemků, v ideálním případě zemědělci a lesníci, kteří současně hospodaří i myslivecky.
Problémem je, pokud myslivci půdu – honební pozemky nevlastní, zemědělsky nehospodaří a v mnoha případech prostřednictvím ovládaného honebního společenstva nejsou ani vůči vlastníkům pozemků, kde by se mělo „investovat a chránit“, korektní.
I přes to, že hospodaření na zemědělské i lesní půdě se stává, a nebo se již stalo, „tvrdým byznysem vybrané skupiny lidí“, kteří dnes mezi sebe již téměř nikoho nepouští, stále jsou možnosti pro ty, kteří skutečně chtějí v krajině tvořit a mít z toho následně radost.
Je nutné zaměřit pozornost na funkční a vědecky ověřené metody, vytvořené standardy a postupy včetně stávajících dotačních titulů, které jsou o podpoře požadovaných praxí.
Správnou cestou zcela jistě není vymýšlení nové terminologie pro různé managementy pro konfliktní druhy zvěře, nebo ve věci výsadby stromů do krajiny, kde dnes hovoříme o agrolesnictví; již v minulosti bylo a je možno v souladu s právními předpisy vysazovat stromy do krajiny a využívat jejich ekosystémových služeb a nepotřebujeme k tomu novou terminologii. Energii, která je vkládána do takových nově vznikajících „postupů, managementů a iniciativ“ lze investovat daleko lépe a efektivně do činností, které skutečně řeší podstatu problémů, kterých se nabízí v prostředí správného mysliveckého hospodaření velké množství.
 
Doc. Dr.Ing. Petr MARADA,
Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky,
Mendelova univerzita v Brně
 
Intenzivně zemědělsky obhospodařovaná krajina v okolí Šardic s významnou vodní a větrnou erozí a klesající biodiverzitou (koroptve polní, zajíci polní, bažanti obecní a bohužel, ani lidé taková pole – zemědělskou půdu nevyhledávají)
 

5.jpg
 
 
Pro skutečné zájemce, nejlépe myslivce, kteří vlastní půdu, zemědělsky a lesnicky hospodaří, kteří chtějí problémy řešit, chtějí vědět jak, vidět zajímavé projekty na vlastní oči, znát způsob financování, administrace, následné správy a údržby jsme připravili odborné vzdělávání včetně zajištění jeho financování z Programu rozvoje venkova.
 
Pozvánka na odborné vzdělávání
 
Spolek PRO PŘÍRODU A MYSLIVOST, z.s. pořádá v měsících březen až květen 2022 odborné vzdělávání; cílem tohoto vzdělávání (projektu) je zvýšit kvalifikaci a kompetenci účastníků zaměřené na adaptaci zemědělské krajiny na klimatickou změnu a současně obnovu, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti agroekosystémů s cílem dosažení zemědělství vysoké přírodní hodnoty a kvalitního stavu krajiny.
V rámci projektu se uskuteční pět jednodenních vzdělávacích akcí (v rámci jednoho dne se uskuteční vzdělávání i exkurze) v Šardicích.
 
Stěžejními tématy budou:
25.3.2022 - Pozemkové úpravy a jejich uplatnění pro adaptaci na klimatickou změnu, obnovu vodního režimu a podporu biodiverzity
8.4.2022 - Krajinné prvky podporující adaptaci na klimatickou změnu a návrat života do krajiny - jejich zakládání, následná péče a údržba
22.4.2022 - Agroenvironmentální a klimatická opatření - metodika, zakládání a následná péče a údržba (zaměření na návrat drobné zvěře)
13.5.2022 - Obnova krajinné struktury výsadbou solitérních stromů a extenzivních sadů podporující adaptaci krajiny na klimatickou změnu a podporu biodiverzity - následná péče a údržba
27.5.2022 - Ekologické zemědělství zaměřené na adaptaci krajiny na klimatickou změnu, obnovu vodního režimu a podporu biodiverzity
a vždy exkurze na ekofarmu
 
Akce je vždy pro 15 lidí. Hlavní očekávanou cílovou skupinou účastníků, pro kterou jsou akce pořádány, tvoří vlastníci zemědělské a lesní půdy, myslivci, zemědělští podnikatelé, jejich zaměstnanci a spolupracující osoby, které se podílí na zemědělském hospodaření.
 
Místo vzdělávání:
Ekocentrum pro informace a poradenství – Šardice 823
Začátek: vždy 9:00 hod
 
Na akci je nutné se vždy, minimálně 2 dny před termínem konání přihlásit e-mailem: Alexandra.Maradova@yahoo.com; tel. 775 938 638
 
Akce je podpořena dotací z Programu rozvoje venkova Ministerstva zemědělství, tzn. vstup, vzdělávací materiály a občerstvení bez poplatku.

Zpracování dat...