ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Diskutujme seriózně a rázně o budoucnosti české myslivosti – 3. díl

Myslivost 2/2022, str. 30  Aleš Maxa
Podle mého slibu z květnového vydání Myslivosti v článku „Diskutujme seriózně a rázně o budoucnosti české myslivosti“ bych chtěl čtenáře v krátkosti seznámit s tím, co se v mezidobí událo. Pomalu se nám z toho stává minisérie.
Jak jsem minule popsal, na základě mé schůzky se starostou Michalíkem se mi ozval Petr Halada, předseda Komise pro spolupráci s městy a obcemi a zároveň starosta obce Kamýk nad Vltavou, který organizuje pravidelné videokonference se zástupci samosprávy Středočeského kraje pod záštitou hejtmanky paní Peckové. Tématem je vždy vybrané téma podle zájmu obcí a já byl nyní požádán o přípravu témata Myslivost a honitby na katastru obcí. Původní termín byl naplánován na říjen, ale s ohledem na aktuální potřeby kraje jsme se dohodli na posunu akce na druhou polovinu listopadu.
Celou akci jsme nakonec připravili ve třech – s Jaroslavem Hrubým - předsedou mysliveckého spolku Libeř, členem Dozorčí rady ČMMJ a starostou obce Libeř a s Kamilem Zahradníkem - vedoucím Lesnicko-dřevařského vzdělávacího institutu – LDVI. Probrali jsme možné okruhy, které by mohly být pro obce zajímavé, a navrhli jsme tři základní témata – myslivost v České republice - legislativní rámec a její organizace, plánování chovu a lovu zvěře a škody způsobené na zvěři či zvěří - jak škodám předcházet či je omezovat. Panu Haladovi se témata líbila, takže zbývalo jen se na konferenci připravit.
Společně s Jaroslavem jsme zpracovali první dvě témata, pro která jsme čerpali především z platné legislativy a z naších praktických zkušeností. Nechtěli jsme účastníky akce zahltit informacemi, tak jsme vybrali opravdu jen ty nejdůležitější a nejrelevantnější informace. Třetí kapitolu pak zastřešil Kamil, jeho LDVI má toto téma zpracované opravdu detailně.
Pokud se jedná o účastníky akce, tak kromě pana Halady jako moderátora akce se měli zúčastnit i Jana Skopalíková, radní pro oblast životního prostředí a zemědělství, a Luděk Horčička  z oddělení zemědělství a lesnictví, který však nakonec musel díky zdravotní indispozici svoji účast zrušit. Paní Skopalíková se akce zúčastnila jen v úvodu a do diskuse se vůbec nezapojila.
Videokonference je přenášena online ze sídla Středočeského kraje a kromě pozvaných zástupců samosprávy se může zúčastnit zdarma kdokoliv, kdo má na tuto akci aktivní link. Akce je jako videozáznam následně archivována a v archivu je pak dostupná všem zájemcům, kteří se například nemohli zúčastnit.
 
A jak celá akce proběhla?
 
Jednotlivé dotazy začaly padat již během prezentací jednotlivých témat. Upřímně musím otevřeně přiznat, že jsem očekával dotazy v určitém směru ovlivněné negativním mediálním obrazem české myslivosti, avšak během celé akce nepadl ani jeden takovýto dotaz. Účastníci kladli různé otázky z praxe jednotlivých obcí, převažovaly však ty zaměřené na možnost zamezení škod zvěří v katastru obcí, především pak na nehonebních pozemcích.
Nejen pro mne bylo velmi zajímavé vidět a uvědomit si, jak laická veřejnost nezná rámec myslivosti, neví, co je ČMMJ či honební společenstvo (jeho práva a povinnosti), honitba, doby lovu apod.
Převládá všeobecný názor, že myslivec může lovit kde chce, co chce a jak chce. Informace o tom, čím vším je svázán výkon práva myslivosti, byl pro účastníky novinkou.
Závěrečný bod dotazů a odpovědí byl podle organizátorů akce ze strany zástupců obcí nebývale aktivní, tak živá diskuse jako v našem případě prý bývá málokdy.
Když bych shrnul hlavní body diskuse, byly to především tyto:
Škody zvěří na okraji i v centru obcí na nehonebních pozemcích a možnosti, jak jim předcházet.
Lov na nehonebních pozemcích.
Srážky vozidel se zvěří – jak postupovat, činnost myslivců jak při předcházení srážkám, tak činnost následná po srážce.
Škody na zemědělských plodinách – jak jim předcházet jak ze strany zemědělských subjektů, tak ze strany myslivců (velmi zajímavé téma byla etologie černé zvěře v semenných letech buku a dubu; zde je znalost mezi laickou veřejností nulová).
Možnosti zapojení majitelů pozemků do plánu chovu a lovu zvěře – ať již při sčítání zvěře čí schvalování plánu lovu (i zde se jednalo pro účastníky o zcela nové informace, které dříve neměli).

2021_myslivost_webinar_foto.jpg
 
Videokonference nakonec trvala téměř 80 minut a podle následných informací se do ní přihlásilo téměř 50 účastníků s unikátní IP adresou, což v konečném důsledku může být i výrazně více osob, které mohly být "schovány" za jednou IP adresou. Podle slov organizátorů a některých účastníků se jednalo o velmi zdařilou akci, která zcela splnila očekávání – tedy vysvětlit fungování myslivosti v České republice a nastínit možnosti spolupráce mezi myslivci a jednotlivými obcemi. Podobně jako v jiných případech jsme se shodli na tom, že vše je o lidech. O tom, jak se postavíme k jednotlivým problémům, jak nasloucháme druhé straně a snažíme se pochopit její pozici či argumenty.
Pokud nám myslivcům záleží na budoucnosti myslivosti v Čechách, nemůžeme čekat na to, až náš osud vezme do rukou někdo jiný a o tu naši růžovou budoucnost se postará. Toto je primární úlohou naší stavovské ČMMJ, která se musí za všechny myslivce postavit!
ČMMJ musí jasně stanovit strategii našeho dalšího rozvoje a ruku v ruce dalšími podpůrnými aktivitami zajistit, aby jasně zaručila budoucnost české myslivosti. Nesmí zde jít o reaktivní aktivity, které jsou často více než krok pozadu za druhou stranou. Pokud chceme vytvořit tu správnou cestu do budoucnosti, která bude přát zvěři, životnímu prostředí a myslivcům, musíme se chovat jako „soukromá firma“, která budoucnost musí vzít do svých rukou, neboť nikdo jiný to za ni neudělá.
Můžeme si o ČMMJ myslet cokoliv, ale stále je to naše největší organizace, která má již historicky tuto strategickou roli plnit a která pro to má stále ten největší mandát.
Všichni myslivci tak musí tahat za jeden provaz, abychom mohli být silnější a netříštili naše úsilí. Bohužel ani zde naše sounáležitost není nejlepší – negativní lidská závist, osobní skupiny, které nechtějí komunikovat či spolupracovat s jinými, osobní zájmy a preference apod., to vše jsou faktory, které rozkližují stav myslivců a oslabují naši pozici.
Jakákoliv „antimyslivecká“ skupina je jednotněji organizovaná a lépe funguje než my myslivci. Místo společného postupu často ztrácíme potřebnou sílu „vnitromysliveckými“ a jinými žabomyšími boji. I my tři účastníci této popisované akce jsme vlastně vytvořili tým, bez ohledu na to, „kdo jsme a odkud jsme“, neboť jsme měli jeden společný cíl, a to prezentovat celou českou myslivost jako jednotný celek v české společnosti.
Z osobní zkušenosti moc dobře vím, jak těžké je na jedné straně bojovat za českou myslivost, na straně druhé mít okopávány kotníky od „kolegů“ myslivců. Přesto pevně věřím, že tato akce ukázala, že každý může přispět k tomu, abychom svoji budoucnost do vlastních rukou sami vzali a nečekali jen se složenýma rukama, co nám budoucnost přinese.
Tato akce byla jen takovou vlaštovkou a velkým očekáváním je, zda a jak se této aktivity ujme ČMMJ a pomůže navázat na tuto akci. Jak jsme si potvrdili, samosprávám bolestně chybí více informací o myslivosti a my bychom měli být schopni jejich jazykem jim tuto informaci efektivně předat, aby se tak obě strany lépe pochopily a lépe fungovaly vedle sebe. Bez dohody a spolupráce mezi myslivci, místní samosprávou a lesními a zemědělskými hospodáři to prostě nebude možné.
Po dohodě s Jardou Hrubým a Kamilem Zahradníkem chceme pokračovat v započatém – jednak chceme nabídnout přes paní hejtmanku další podobné akce v rámci Středočeského kraje, jednak se pokusit podobnou akci zorganizovat i v jiných krajích. Máme zkušenosti, že to jde – takže na co čekat?
Aleš MAXA

Zpracování dat...