Po čtyřleté přestávce tak výzkumné týmy disponovaly dostatkem zajímavých témat, kterými se chtěly pochlubit ostatním výzkumníkům, jejichž předmětem zájmu je divočák a jemu příbuzné druhy. Za ČR se akce zúčastnili výzkumníci z našich obou lesnických fakult a Etnologického ústavu AVČR.
Před lety projevili zájem o pořádání 13. ročníku konference španělští výzkumníci působící v oblasti katalánské Barcelony. Nebylo tedy náhodou, že obec Seva nedaleko Barcelony byla vybrána jako další místo, kde se výzkumníci mohli několik dnů zabývat pouze a jen divokým prasetem.
Konference se konala ve dnech 6. až 9. září 2022, přičemž tři dny byly věnovány přednáškám a na jeden den byly naplánovány exkurze. Dovolím si začít těmi, protože bylo skutečně na co koukat a nad čím přemýšlet.
Organizátoři připravili čtyři tematické výlety a každý účastník si vybral, který z nich ho nejvíce zajímá. Jednou z možností byla návštěva lužních ekosystémů, které jsou obývány vysokým počtem divokých prasat, kde byly prezentovány možnosti využití dronu s termovizí a s HD kamerami k odhadu početnosti zvěře, a techniky odchytu prasat pomocí klecí a ohrad.
Další exkurze se zaměřila na technické možnosti umožnění migrace zvěře skrze dálnice a vysokorychlostní železnice pomocí nadchodů a podchodů, včetně metody odhadu početnosti zvěře pomocí fotopastí.
Problematika ochrany vinic pomocí plotů, elektrických ohradníků a dalších metod byla náplní třetí exkurze. Zde měli účastníci možnost vidět velké úsilí místních vinařů v ochraně vinic. Velkým problémem je zde nedostatek vody a pro prasata jsou hrozny atraktivní i z tohoto důvodu. Bohužel nic převratného zde objeveno nebylo a krom bytelných plotů je vše ostatní účinné jen velmi omezeně.
Čtvrté exkurze jsem se osobně zúčastnil, a proto si dovolím jí věnovat větší prostor. Její náplní byl výskyt prasat v Barceloně a možnosti eliminace jejich výskytu v tomto prostředí. Barcelona je známá tímto fenoménem a pro zbytek Evropy či světa by tak mohla sloužit jako ideální a do určité míry i odstrašující ukázka přístupu k prasatům a nakládání s nimi.
Severní část města těsně navazuje na lesní komplexy a místy je těžké odlišit park, lesopark či les od městské zástavby. Divoká prasata se tak intravilán naučila navštěvovat, využívat tamní zdroje a pochopila, že jim zde prakticky nehrozí žádné nebezpečí. Lidé si na nové obyvatele ulic rychle zvykli a nepovažují je za původce jakýchkoliv rizik. Často je také přikrmují různými produkty z domácností, turisté je vnímají jako skvělou atrakci, ale vedení města a myslivci si s nimi neví rady, protože obliba široké veřejnosti jim zcela znemožňuje aplikovat u nás běžný lov pomocí palných zbraní.
Hospodaření s prasetem se tak dostalo do „snad i trochu absurdních“ rozměrů, kdy město vynakládá obrovské finanční prostředky na ohrazování zástavby roxorovými ploty, gabionovými valy a průchody pro lidi opatřují „prasatůmodolnými“ brankami. Vjezdy pro auta jsou vybaveny rošty, které známé z našich obor. Jediný rozdíl je tak v tom, že v Barceloně mají ploty zabraňovat zvěři chodit do města, kde žijí lidé.
Velké popelnice jsou stabilizovány pomocí speciálního systému, kdy je kontejner nasunut na kolejnici, aby nemohlo dojít k jeho převrhnutí prasaty. Malé koše z železných plátů jsou zase napevno přibetonovány k zemi a opatřeny kovovým víkem.
Eliminace prasat je realizována pomocí odchytových klecí, kterých je po městě umístěno několik desítek, a nově jsou využívány i odchytové sítě, kterými lze chytit celou tlupu. Tato síť o rozměrech 10x10 m je v rozích vyzvednuta do výšky a stabilizována pomocí elektromagnetu, aby nedošlo k nežádoucímu spuštění pasti. V několika rozích pasti jsou umístěny kamery s online přenosem na mobil obsluhy, která může v případě potřeby past uvést do činnosti a provést odchyt. Odchycení jedinci jsou následně uspáni a jen malé procento z nich je usmrceno. Většina je totiž odvezena za město, kde je vypuštěna a zde jsou předmětem lovu.
Aby docházelo ke snižování počtu prasat v oblasti a snížil se tlak prasat na město, je prasatům aplikována antikoncepční látka, která výrazně snižuje jejich reprodukční úspěch. Asi si všichni dokážeme představit jaká je ekonomická náročnost tohoto hospodaření v porovnání s klasickým odstřelem…
Na celé konferenci bylo během čtyř dní prezentováno velké množství témat, jak ve formě přednášek, tak posterů. Pokud by o ně měl někdo zájem, může si přečíst sborník umístěný na stránkách:
wildboarsymposium.com.
Mnoho přednášek se logicky zabývalo problematikou afrického moru prasat, jeho výskytem v různých evropských zemích, tamními zkušenostmi a různě úspěšnými metodami jeho eradikace a letos se vědecký výbor konference rozhodl vydat i společné doporučení k managementu prasat, jež je také možné přečíst na webu.
Prezentace z Evropy byly celkem známé, ale se zatajeným dechem jsme sledovali informace o šíření AMP v Asii, kde jsou vybíjena obrovská stáda domácích prasat a je to další střípek do mozaiky nastupující celosvětové ekonomické a potravinové krize. Je zvláštní, že ani Čína se svým dokonalým systémem špehování a kontroly lidí není schopná šíření nákazy zabránit a zároveň se mluví i o tom, že již existuje několik neoficiálních vakcín, které jsou ve velkém nelegálně aplikovány. My tu žijeme v relativním klidu, kdy se nákaza již delší dobu našemu území vyhýbá, ale jinde je to mnohem horší.
Konference byla zajímavá a přínosná už tím, že se zde potkali zástupci všech výzkumných týmů, které se dnes prasetem divokým zabývají. Na druhou stranu ale zaznělo velmi málo skutečně nových věcí a bylo vidět, že dochází spíše k precizování metodik a sběru detailních dat, například o prostorové aktivitě zvířat, než k objevování zásadních novinek.
Také se potvrzuje trend, že prase je dnes pro výzkumníky atraktivním druhem, což na jedné straně přitahuje nové a mladé tváře, ale na druhou stranu se trvale snižuje podíl účastníků, kteří jsou aktivními myslivci a s hospodařením s prasaty mají vlastní zkušenosti z terénu.
Jednou z novějších oblastí, které bylo věnováno několik prezentací, je využití fotopastí, zejména automatická analýza snímků. Vypadá to, že zde se brzy dočkáme skutečně uživatelsky komfortních nástrojů, které odstraní jejich hlavní nevýhodu.
Z přednášek bych zmínil ještě tu, která se zabývala lovem divokých prasat v Madridu. Na tom by nebylo nic zajímavého, pokud by se nejednalo o lov pomocí luku. Ten se realizoval na rozhraní města a lesa z posedů, přičemž za deset let se takto podařilo ulovit 585 prasat. Lov prasat pomocí luku byl hodnocen jako účinný, levný, bezpečný a především tichý nástroj početní regulace prasat, který je velmi vhodný do lidmi intenzivně využívaného prostředí.
Závěrem lze konstatovat, že oproti minulé konferenci se hospodaření s prasaty v Evropě prakticky nezměnilo.
Problematika divokých prasat v Barceloně se dostala do středu pozornosti v roce 2021 dokonce i díky twitterovému účtu světoznámé populární zpěvačky Shakiry. Na celosvětové síti sdílela svůj zážitek, kdy byla v Barceloně napadena dvěma divočáky. Zpěvačka na Twitteru i Instagramu barvitě popsala příběh, kdy ji napadli dva divočáci a ukradli jí tašku, když byla v parku se svým tehdy osmiletým synem Milanem. Na Instagramu ukázala tašku, která byla pokrytá špínou, v tašce jí divočáci zničili i mobilní telefon.