Jste krajský zastupitel za kraj Vysočina, předseda OMS Jihlava. Čím se kraj Vysočina může z hlediska mysliveckého pochlubit?
To hlavní, co spatřuji v mé funkci z hlediska kraje, je spolupráce se zodpovědnými lidmi, kteří na kraji a krajském úřadě pracují a rozhodují. Když jsem byl zvolený do Myslivecké rady za kraj Vysočina, tak jsem zvažoval, čím začít, nebo spíše jak dál, jak navázat na předchozí zkušenosti. Nečekal jsem, až se mi někdo ozve, ale okamžitě, jakmile jsem měl potvrzeno, že jsem člen Myslivecké rady a zástupce pro Vysočinu, jsem vyzval náměstka hejtmana pro lesní a vodní hospodářství, zemědělství a životní prostředí, zda bychom se mohli sejít.
Na první schůzce jsem přednesl svoji představu, co bych od spolupráce s krajem, a i s ním osobně očekával. Bylo ku prospěchu věci, že náměstek vycházel ze zkušeností postu starosty jedné větší obce, s problematikou myslivosti byl už tedy docela seznámen. Já mu v podstatě do větších detailů vysvětlil, jak funguje ČMMJ, jaké je její poslání, činnosti a hlavní úkoly a řekli jsme si, jak fungují rozhodovací procesy na obou stranách. Výsledkem bylo dohoda, že můžeme pokračovat nadále v tom, co bylo započato, že je možná finanční pomoc ze strany kraje k okresním mysliveckým spolkům a že můžeme diskutovat i o dalších formách spolupráce s možnou podporou a pomocí z krajské úrovně. Takže jsme si otevřeli ony pomyslné dveře vzájemně prospěšné spolupráce, a to až do parlamentních voleb 2021.
Po těchto volbách došlo k personální změně, kdy vedení daného resortu převzal nový pan radní. S ním jsem se také setkal a opět jsme se dohodli, že i nadále můžeme spolupracovat a budeme se snažit i přes současnou ne zrovna lehkou situaci využít všech možností, jak spoluprací s krajem pomoci myslivcům na Vysočině.
S vedoucími a odbornými pracovníky odboru a oddělení životního prostředí a zemědělství krajského úřadu se známe již delší dobu, jim jsem danou změnu mého působení také oznámil. Zde se v podstatě nic zásadního nezměnilo a pokračujeme dále v řešení společné problematiky a spolupracujeme.
Sám jste už zmínil, navazujete na velmi dobrou spolupráci s krajem už z minulosti…
Ano, naše spolupráce je dlouhodobá a je to hlavně o lidech, o tom, jak se umí domluvit. Samozřejmě, jsou různá období, může na úřad přijít člověk, který nebude spolupráci s myslivci nakloněný nebo přijde horší doba, ale já vždy prosazuji, že se musíme umět domluvit v každé době, musíme si umět naslouchat a slušně diskutovat.
U nás to od doby, kdy vznikly krajské úřady, funguje tak, že první zasedání krajské koordinační rady v daném roce svolává krajský úřad, tam jsou zástupci všech okresních mysliveckých spolků kraje Vysočina, tam si vždy vyhodnotíme uplynulý rok, co se povedlo, co ne, a hlavně co bychom chtěli v novém roce, jak sesouladit potřeby a zájmy. A já pak během roku informuji pana radního o případných novotách a co bychom chtěli ještě v rámci spolupráce podpořit. Jako samozřejmost považuji předchozí projednání a dohodu s příslušnými odbornými pracovníky krajského úřadu. Tak nám to tady zatím bez větších problémů a ke všeobecné oboustranné spokojenosti funguje.
Máte na rok 2023 něco, co byste chtěli z kraje více podpořit? Plánujete něco nového?
Naprosto jednoznačně v roce 2023 bude pro nás v celém kraji prioritou stoleté výročí naší organizace. Naplánovali jsme nějaké akce a chceme oslavu výročí pojmout hlavně jako propagaci ČMMJ a myslivosti. To bude to hlavní, ale prosím zdůrazňuji, že to neznamená, že bychom rezignovali na ostatní akce, které už dlouhodobě běží. Naopak, chceme vše spojit tak, abychom se mohli prezentovat, že jako myslivci fungujeme dlouhodobě a ve prospěch krajiny a zvěře. Že jsme součástí společenského života a že právě oněch sto let historie ukazuje, že máme v rámci společnosti nezastupitelnou a důležitou úlohu. A já jsem přesvědčen a pevně věřím, že i přes obecně ne příliš příznivou a veselou dobu se nám naše úsilí zúročí, společnost nás pochopí a nám to pomůže v dalším našem počínání.
Pojďme ale k Vaší funkci zastupitele kraje, tedy vlastně jakési spojnici mezi okresy a myslivci na straně jedné a ústředím ČMMJ v Praze na straně druhé. Když se připravujete na jednání Myslivecké rady, jaká je vaše příprava? V Praze přece nejednáte za sebe, ale tlumočíte myšlenky vašich pěti okresů.
Toto jsem si uvědomil hned, když mě zástupci z okresů většinou, ne jednohlasně, zvolili ze čtyřech přihlášených kandidátů, kde jsem z nich byl nejstarší. Já se ale starým necítím a myslím si, že mohu stále uplatňovat jistý nadhled a své zkušenosti. Navrhnul jsem proto kolegům z okresů způsob, jak bych chtěl fungovat ve vztahu k okresům a jak bych si představoval, aby okresy fungovaly ke mně.
Já vím minimálně deset dnů dopředu, co se bude projednávat na Myslivecké radě, kdy se bude o čem hlasovat. Pokud jsou to běžné záležitosti, kde vím, že společný konsensus bude většinový, tak kolegy nezatěžuji. Chci a požaduji vyjádření z okresů ale vždy v těch případech, kde vidím, že by mohl být problém nebo je to závažné rozhodnutí. Takže pak jednotlivé předsedy oslovím a žádám, aby mi do data konání Rady dali avízo, jaký je názor na danou problematiku. Pravda, ne vždy všichni odpoví hned, ale většinou dostanu reakci docela rychle.
Uvědomme si jednu skutečnost, pokud já zažádám okresního předsedu o vyjádření, tak já nechci znát jeho osobní názor, ale správně by se také on měl zeptat na názor minimálně v okresní myslivecké radě, ideálně samozřejmě zjistit názor více myslivců, řadových členů. Nikdo z nás nehlasuje za svoji osobu, ale za členy, které zastupujeme.
Takže vždy, alespoň v těch závažnějších věcech, čekáte na došlé názory vašich pěti okresů…
Ano, měla by to být vždy reakce pěti okresů, oni mají svoje rady, já nepátrám, zda si na rozhodování jejich radu svolali nebo ne, spoléhám na pochopení své funkce jednotlivých předsedů, je to jejich rozhodnutí. A věřte, že na nejbližší koordinační radě všechny informuji, o čem a jak se v minulosti rozhodovalo a jaké jsem dostal od nich reakce.
Když proběhne jednání Myslivecké rady ČMMJ, následně v krátké době zašlu všem okresům písemnou informaci, takový stručný výpis hlavních bodů o jednání, co se projednávalo, co zaznělo v diskuzích a jak se hlasovalo. A také jim tam vždy napíšu, jak jsem hlasoval a proč a jak jsem zohlednil návrhy a podněty okresů z našeho kraje. Písemně to dělám záměrně, co je psáno, to je dáno.
Debatovali jsme i o tom, zda se potřebujeme sejít po každé myslivecké radě osobně. Zatím to potřeba nebylo, funguje to takto, ale samozřejmě, pokud by vyvstaly závažné a zásadní skutečnosti, okamžitě jednání krajské koordinační rady svolám.
Řeknu vám zkušenost – můj systém informování okresů byl kritizován ve smyslu co si dovoluji psát duplicitní zápis z jednání Myslivecké rady. Já jsem ale přesvědčen, že mám na to plné právo, já v tom nevidím problém, neuvádím závazná stanoviska, od toho je oficiální zápis z jednání. Je to moje informace a zpráva těm, kterým se za svoje postoje a hlasování zodpovídám. Ale díky této kritice se moje zprávy dostaly do celé republiky. Asi se někomu nelíbilo, jak jsem vše popsal, ale to je přece také součást mé funkce, musím informovat a předávat informace. A také se v této souvislosti zajímám u ostatních zastupitelů, jak komunikují, jak předávají informace, jak zdůvodňují svým voličům jak a proč rozhodovali, hlasovali, a nebo nehlasovali. Bohužel si myslím, že ne ve všech krajích se takové informace dostávají až na ta pravá místa. Je to ale i o tom, jak si to každá krajská koordinační rada nastaví, já ostatním do jejich práce mluvit nechci, ale já mám svědomí čisté.
Když nastane situace, že není shoda, došlo by k hlasování na krajské koordinační radě, hlasujete co OMS to hlas nebo využijete metodu váhy hlasů podle počtu členů?
Zatím k tomu nedošlo, zatím jsme se vždy dokázali domluvit a vydiskutovat tak, že najdeme všemi akceptovanou shodu. Pokud by ale mělo k hlasování dojít, já bych preferoval hlasování co okres, to hlas. Neznamená totiž, že když je okres silný v počtu členů nebo majetný, má tím automatické hlavní rozhodovací právo, to tak není.
Jak na Vysočině funguje mezi pěti okresy koordinace mysliveckých akcí?
Tady funguje už od roku 2011 spolupráce při organizaci všestranných zkoušek o pohár hejtmana, sice s krátkou přestávkou, ale zase jsme pořádání díky většinové spolupráci našich okresů obnovili. Dalším příkladem je potom také každoroční Myslivecký den na hradě Roštejn, kdy okresy spolupracují s vaší redakcí a podílejí se na této hezké akci. Do budoucna vidím jako přínosnou možnou spolupráci při organizování zkoušek mysliveckých hospodářů.
Já se snažím najít další styčné body, kde bychom si mohli rozumět, narážím ale někdy na problémy plynoucí z majetkových poměrů okresů. My se ale navzájem přece nemůžeme povyšovat podle majetku nebo počtu členů, často vidím, že se vytrácí spolková činnost.
Já všude říkám, jsme tu na jedné lodi, jsme na Vysočině, prostředí máme krásné, příroda a zvěř tu je, pojďme hledat společnou řeč a podpořme společnou myšlenku, kterou je hlavně obhajoba naší úlohy jak v přírodě, tak ve společnosti.
Zastavím se třeba u zkoušek adeptů. Proč bychom nemohli umožnit okresům, aby se senáty sdílely, aby si lektory mohly okresy půjčovat?
V současné době se hlásí ke zkouškám z myslivosti na každém okrese dostatečný počet zájemců, ekonomika těchto zkoušek tedy není ztrátová a tvoří důležitou část rozpočtu. Pokud by ale počet zájemců výrazně poklesl, pak je na místě tato myšlenka, se kterou se plně ztotožňuji. Máme pět okresů, každý okres ať si udělá kurz. A na zkoušky udělejme zkušební senáty složené z komisařů ze všech okresů, zvolme termíny zkoušek na více místech. Uvedený systém by bylo možné realizovat ihned u zkoušek mysliveckých hospodářů, kde není poptávka veliká. Podle mě není problém to udělat, ale prozatím se nenašla většinová vůle a ochota.
Já už dlouho tvrdím, že máme přece jednotu i ve vzdělávání, máme skripta, máme i schválené zkušební karty a otázky. Tak ať absolvuje adept kurz, kde zaplatí základ a ke zkouškám ať se přihlásí kdekoliv po republice, kde zaplatí jednotný poplatek za zkoušku.
Naprostý souhlas, proč by to tak nešlo. Podmínkou je ale to, aby okresy v rámci celé ČMMJ respektovaly vydané karty a otázky a využívaly toho, že ve skriptech Základy myslivosti máme jasně daný rozsah požadovaných znalostí a vědomostí. Je pak jedno, kde budete dělat zkoušky, zkouší se přece podle jednotných otázek. Je ale také důležité, aby uchazeči neměli pocit, že když půjdou k sousednímu okresu, tak na ně budou koukat jako na cizáky. A i proto by třeba v rámci alespoň kraje měl být zkušební senát složen z komisařů všech okresů.
Takže kdyby se utvořily krajské zkušební komise, byla by třeba i garance krajského úřadu a byly vypsané termíny, kam se mohou zájemci ke zkouškám přihlásit, určitě by to pomohlo.
Podle mě je trochu problém, máme členy a nečleny ČMMJ, my děláme zkoušky pro adepty, ale jakým způsobem je získat, aby se stali dlouhodobými členy naší organizace? Jaký je vůbec váš názor na to, zda rozdílně přistupovat ke členovi a nečlenovi?
ČMMJ je tu pro své členy, to je pravda. Ale my příliš nerozlišujeme, zda je člen nebo ne, pomáháme každému myslivci, který to potřebuje, proto jsme tady. Já mám takovou myšlenku, že když člověk vidí, že mu pomůžeme, tak si řekne, ono není členství tak špatné, já je podpořím. Ale zatím se bohužel takový člověk nenašel, ale bylo by to ideální.
U nás, když se přihlásí zájemce do kurzu z myslivosti, součástí poplatku je i členství v ČMMJ, kdy zájemce platí polovinu, zbytek dotuje OMS. Když vyzkoušíme deset uchazečů, tak máme deset členů, ale pravda, je to jen na rok. V té souvislosti debatujeme na okresu o výši poplatku za kurz, který jsme nuceni změnit. Máme totiž stále vyšší náklady, neboť si vše musíme najímat. V současné době uvažujeme, vzhledem k cenám energií a nárokům na topení, zahájit kurz na počátku roku a přednášky přesunout na letní měsíce.
Jsme spolek, jsme Jednota, pro kurz z myslivosti máme jednotná témata, jednotné otázky a nic proto nebrání tomu uplatnit jednotný základní poplatek za kurz a zkoušky. Lze zkalkulovat náklady na lektory a zkušební komisaře, to bude základ a pak podle místních podmínek započítat náklady na pronájem a energie, podle toho, kde a kdy se bude kurz pořádat.
Utekl jste mi od otázky, jak získávat členy…
My máme šanci oslovit členy právě teď, když se blíží naše stoleté výročí. My musíme umět všem říci dostatečně rázně a názorně, jsme tu sto let, chráníme vás a hájíme vaše zájmy, pojďte k nám, podpořte nás. Výročí je ideálním momentem, kdy oslovit, ale za podmínky, že nebudeme akce organizovat jen centrálně a jen někde, ale musíme je zorganizovat přímo u lidí v místních spolcích. My musíme přijít za lidmi, ukázat se, ne čekat jen na nějaké centrální akci.
A co tedy plánujete jako kraj, a nebo jako okresní myslivecký spolek?
Navrhoval jsem, aby každý člen poznal, že je členem ČMMJ a že slavíme 100 let. Každý člen by si měl vážit, že ho taková organizace zastřešuje, ale k tomu musí také nejprve dostat dostatek informací. Fyzicky by pak měl každý člen dostat třeba speciální číslo časopisu, odznak, nějaké další drobné hmotné připomenutí výročí. Mělo by to být i takové symbolické vyjádření z centra, že si Jednota váží každého člena a je tu pro něj.
I na krajské koordinační radě a v diskuzích s krajem jistě budeme mluvit o podobném přístupu v rámci kraje, chtěli bychom vydat alespoň nějakou brožuru nebo jiné tiskové materiály. Spoléháme také na místní myslivecké spolky, se kterými bychom chtěli spolupracovat na místních oslavách. Uvědomuji si, že úroveň oslav a co si budeme moci dovolit se bude přímo odvíjet od toho, kolik budeme mít finančních prostředků.
I já jsem byl v roce 2021 jmenovaný do komise pro oslavu stého výročí. Naposled jsem byl, stejně tak jako minimálně další jeden člen, pozván na jednání naposledy v únoru 2022. Čas už tlačí, musí se oslavy připravovat, a tak mne napadá, neměla by se tato skupina rozšířit o nějaké předsedy OMS, kteří by vnesli pohled zespodu?
Jednota má zpracován písemný materiál pro oslavy 100 výročí, který projednala Myslivecká rada. Já jsem jednal v komisi, která má na starosti vyznamenání, kromě mne je tam Jiřina Špálová a Jirka Havel. Formuloval jsem svoji představu, diskutovali jsme o dané problematice v širším kontextu, nakonec jsme se shodli na možném postupu a navrhli a doporučili nějaká jména vhodná na ocenění. Zda to bude medaile, to je na úrovni centrální, já jsem navrhoval, aby to samé bylo na krajské úrovni, případně i na úrovni okresů. V každém případě to musí být ale bráno s patřičnou vážností a společenskou úrovní.
O mně je známo, že jsem spíše odpůrce vyznamenání, ta nás nespasí, ať se dají, ale my potřebujeme přece oslovit lidi….
Připravují se akce jako je ples nebo výstava v Brně. Jsou významné a žádoucí, ale jsou příliš daleko od řadových členů a většina se jich nemůže zúčastnit. Tyto členy musí Jednota oslovit v regionech, zde je nejdůležitější pole působnosti pro pobočné spolky, a to za materiálové a finanční pomoci hlavního spolku.
Jak se tedy dostat k nemyslivecké veřejnosti?
My u nás budeme využívat regionální tisk. Velice si vážím toho, že jsme v Jihlavě našli společnou notu se šéfredaktorem Jihlavských listů a navázali bližší spolupráci. V roce 2019 jsme se domluvili, že vždy do pátečního vydání na konci měsíce napíšu článek o myslivcích a jejich činnosti. Celý roční cyklus jsme nazvali Myslivcův rok a jednotlivé měsíce měly svůj charakteristický název. Lidé také mohli posílat do redakce dotazy, na které jsem následně odpovídal a vysvětloval. Jistým zadostiučiněním a balzámem na duši pro mne byl zájem čtenářů, jejich kladné hodnocení a to, že jsem jim třeba vysvětlil věci, které dosud neznali.
S nadcházejícím výročím jsme se domluvili, že budeme publikovat téma stoletého jubilea a ohlédneme se i trochu do historie, neboť to považuji velmi dobrou formu, jak oslovit veřejnost.
Na úrovni hlavního spolku považuji za velice důležitou formu oslovení veřejnosti v podobě tiskových konferencí, které svého času fungovaly a mě mrzí, že nejsou. Jsem za jejich obnovení, i když si uvědomuji, že v dnešní zjitřené době to nebude jednoduché. Ale pokud se nebudeme prezentovat pravidelně a systematicky, tak se naše informace na veřejnost nedostanou. I když došlo k určitým pozitivním změnám ve veřejné prezentaci ČMMJ a myslivosti, začal třeba pořad na Nově, jsou to první střípky, ale potřebujeme přece jen více.
Jak chcete myslivost v souvislosti s výročím zpropagovat, představit veřejnosti? Co byste na kraji a na okrese potřebovali pomoci?
Z hlavního spolku potřebujeme, abychom dostali jednotná témata, argumentační podklady, číselné a jiné údaje, abychom ve všech částech republiky mohli argumentovat stejně a na základě faktických dat. Když dostaneme z ústředí nějaké bannery, plakáty nebo jiný materiál, pak to ale musí být v dostatečném počtu, vhodných akcí k propagaci bude mnoho a není možné, aby se okresy přetahovaly o pár plakátů. Na to jsem se na Myslivecké radě zeptal a byl jsem ubezpečený, že propagační materiály pro okresy budou zajištěny v dostatečném počtu.
Pamatuji si, že jste na Sboru zástupců nabízeli pro okresy stany a stoly. Pokud ta nabídka stále platí, měly by jí okresy využít, přece na vesnicích, na venkově jsou nejen myslivecké dny, výstavy, chovatelské přehlídky, jsou i poutě, zkoušky psů, dětské dny a tam všude bych si představoval, že jubileum ČMMJ připomeneme. Když postavíme stan, dostaneme propagační materiály, letáky, billboardy, bannery, tak budeme mít základ. A k tomu si každý okres může dodat své další materiály, pozvat trubače, kynology, sokolníky.
Vždy to je ale o lidech. Pokud se nenajde ten, který to pochopí a nebude mít vztah pro organizaci zažitý pod kůží, pak je to marné. Nemůžete nutit někoho násilím a přikazovat, stejně tak není cesta si někoho externě zaplatit, aby to udělal za nás. Základem musí být totiž pochopení, že se musíme obhájit a zpropagovat vlastními silami a nápady. Nikdo to za nás neudělá a nevymyslí, to musí vycházet z vnitřního přesvědčení a vztahu k mateřské organizaci.
Nemůžete jako člen Rady iniciovat nějaké setkání, kde by si zástupci regionů ujasnili, co by bylo nejlepší pro propagaci v regionech a jak by měla spolupráce s centrem konkrétně vypadat?
Jsem přesvědčen o tom, že většina okresů plánuje standardní akce, nevymýšlí nic nového a je jejich snahou a cílem tyto aktivity posunout na vyšší úroveň. Pokud se to podaří, tak to bude úspěch. Je ideální doba, sto let je významný mezník a my bychom měli vyhodnotit nejen to, co jsme v minulosti udělali, ale také jasně říct, kam se chceme dostat a jaká by měla Jednota být. V současnosti s očekává proces novelizace zákona o myslivosti s přímou účastí a prosazováním zájmů Jednoty. Musíme mít ale komplexnější představu jak dál, určitá forma diskuse v tomto byla zahájena, a tak očekávám, zda se najde potřebná vůle k pokračování.
Vrátím se k výročí, vše se počítá na peníze, nebudou asi nějaké velké dotace. Jak chcete situaci jako Myslivecká rada řešit?
Samozřejmě ještě nevíme, kolik bude dotací, ale jistě bude částka výrazně nižší než v minulých letech. Myslivecká rada se domluvila, že by se sáhlo do úspor a v tom případě by požádala Sbor zástupců o svolení. O to důležitější bude snaha a úsilí přesvědčit a získat sponzory a partnery. To se ale také týká regionů, vždyť víme oba, jaká je situace ve společnosti, každý se snaží šetřit. Situace je tristní, firmy neví, co bude příští rok, budeme se muset uskromnit nebo sáhnout do úspor. Věřím ale, že tuto ne zrovna dobrou dobu překonáme a že i z hlediska financí ten jubilejní rok zvládneme.
A nemůže být jedním z momentů, že se scházíte jen čtyřikrát ročně, že se vlastně osobně jakožto členové Myslivecké rady tak často nevidíte? Přece jen osobní jednání je něco jiného než jen výměna písemností a mailů.
Já jsem o tomto mnohokrát přemýšlel, chtěl jsem navrhnout zasedání alespoň jednou za dva měsíce. Ale to není žádné dogma, přece nám nic nebrání, abychom si řekli, že situace to vyžaduje, sejdeme se příští měsíc. A stejně tak si můžeme domluvit zasedání na specifické téma, zasedání třeba i neformálního charakteru, mimořádné a zaměřené třeba jen na jedno téma, je to jen o dohodě. Myslím si, že třeba právě organizace akcí ke stoletému výročí ČMMJ nebo postup prací na způsobu naložení s pojišťovnou Halali jsou důvodem, proč bychom se mohli scházet častěji. V Myslivecké radě jsme v podstatě na tom domluveni, vždy ale musí být vůle a většinová shoda. Já jsem připravený iniciovat takové jednání v případě, že naznám, že je potřeba, aby se Rada sešla, aby jednala.
A už jste si v Radě vytvořili přátelství, poznali jste se navzájem a jste spolupracující parta?
Myslivecká rada je jeden sedmnáctičlenný orgán, tak to beru. Všichni mohou spolupracovat lépe, když se lépe poznají a zároveň když chtějí, dejme tomu ještě nějaký čas šanci. Víte, vy jste vedl po volbách rozhovory s novými členy Rady, ptal jste se kromě jiného i na stanovy a na spojení funkce předsedy a jednatele. Mnozí už na počátku naznačili, že to není dobře, i když toto ještě nezažili nebo ještě nevstřebali, nebyly ještě žádné výsledky práce. Je to jejich názor, to beru. Já si naopak myslím, že to byl krok správným směrem a časem se ukazuje, že to funguje tak, jak má.
Já si dokonce tento model dokážu představit i na okresech. Vycházím z vlastní zkušenosti, kdy jsem po dobu nemoci naší jednatelky fungoval na sekretariátu a teprve do detailů poznával celý systém administrativy, co se děje a přišel jsem na řadu věcí a souvislostí. Pokud se člověk do takové kumulované funkce chce dát, tak proč bychom to měli omezovat, důležité jsou výsledky práce, která je za ním. Na mnoha okresech je to otázka finanční, pokud budete mít zázemí a dost peněz, můžeme dělat cokoliv, ale pokud budete závislí, co dostanete z členských podílů malé členské základny, k tomu jste někde v nájmu, tak je to špatně.
Já dokonce jako reálné v budoucnu vidím krajské uspořádání, ale s podmínkou, že by okresům nebylo saháno na majetek. Fungování lze podle mne vyřešit, jen musíme najít způsob, jak najít většinou podporu a ochotu ke změnám. Když nebude většina chtít, stejně nic neprosadíte, vše je ale na ochotě všech stran začít seriózně diskutovat.
Dovolím si ale konstatovat, že jako krajský zastupitel ve stanovách máte funkci ukotvenou docela vágně. Nechtělo by to i sáhnout do stanov?
Všichni v kraji vědí, jak jsem byl zvolený, já jsem se jim představil, ale funkce opravdu v současných stanovách nemá tu potřebnou váhu, kterou by měla mít. Já jsem pro provedení úpravy stanov v tomto směru. Ne však nyní na začátku volebního období, ale až bude předposlední volební rok. Budeme mít mnohem více zkušeností, můžeme zhodnotit mnohem lépe, co změnit a jak funkci krajského zastupitele lépe ukotvit ve stanovách v právech a povinnostech, a to jak ve vztahu k okresům, tak i ve vztahu k centru.
Platí to i pro Předsednictvo?
Jsou jasně stanovena práva a povinnosti Myslivecké rady a v rámci toho jsme se dohodli, co bude dělat Předsednictvo. Jisté diskuze a pochybnosti o možném porušení stanov bohužel vyvolala podle mého názoru nešťastně zvolená a tím zavádějící formulace názvu dokumentu o rozdělení pravomocí mezi Předsednictvo a Mysliveckou radu. Jedná se rozdělení pravomocí v rámci Rady, je jasné, dané a je plně v souladu se stanovami.
Doposud byly myslivecké rady tvořené podle odbornosti, nové stanovy nám přinesly krajské zastupitele. Asi se shodneme, že krajský zastupitel nemusí být nutně odborník na nějakou mysliveckou činnost, je důležité, aby to byl spíše schopný manažer a vyjednávač. Ale přitom se jako Rada musíte k odborným věcem vyjadřovat. Dohodli jste se, že se někteří členové Rady zaměřují každý na nějakou odbornost?
Je na zvážení každého krajského zastupitele, jaké odbornosti se chce věnovat nebo v jakém uskupení pracovat, ne všichni jsou takto začleněni. Předsednictvo má pravomoc zřizovat pracovní skupiny a odborné komise, to je ukotveno ve stanovách, tam se kromě členů Rady sdružují také odborníci na určitá témata.
Můžete tedy uvést, které pracovní skupiny vám už poskytly informace?
Předsednictvo zřídilo odbornou komisi právní, střeleckou a kynologickou a pracovní skupiny pro projekt Myslivci pro přírodu, zápis myslivosti na seznam UNESCO, oslavy 100 let ČMMJ, vzdělávání, udělování medailí, vypracování návrhu ZoM a jednání ohledně pojišťovny Halali.
Předsednictvo výstupy z těchto uskupení předává na jednáních Rady k seznámení nebo k projednání a schválení. A pokud já potřebuji něco doplnit nebo objasnit, zeptám se, jak to bylo myšleno, řeknu, co chci doplnit, na to mám jako členy Rady právo.
Kam se vytratila ekologie?
Ekologie se z činnosti Jednoty v žádném případě nevytratila, i když jako taková nemá zřízenou samostatnou skupinu. Je nosným tématem v odbornostech zajišťovaných sekretariátem, projektu Myslivci pro přírodu, myslivosti, vzdělávání.
Na práci s mládeží a propagaci by ale asi taky měla být pracovní skupina…
Není ustanovena, tuto odbornost zajišťuje sekretariát. Aktivity na tomto úseku jsou značné, což ovšem neznamená, že by nebylo co zlepšovat. Pokud doba a okolnosti ukáží, že by bylo prospěšné pracovní skupinu zřídit, určitě k tomu dojde i s možností opětovného navázání kontaktů a spolupráce s dříve spolupracujícími odborníky.
Chcete nějak okomentovat situaci kolem Halali?
ČMMJ si nemůže dovolit držet firmu, která nemá výhled a nemá perspektivu. A co je pro mě důležitější, která nemá podporu členské základny. Je to bohužel tak. Když se zřizovala pojišťovna, byl to krok správným směrem, lidí bylo dost, ale když podpora není, tak je nejvyšší čas na změnu. Jsem rád, že se vůle k řešení našla a věřím, že se bude postupovat tak, aby by byl výsledek co nejlepší. Členové změnu v podstatě ani nepoznají, pojištění bude v rámci členského příspěvku a pro člena je jedno, zda má pojištění u té nebo té společnosti, ale je důležité, aby pro něj bylo pojištění přínosné, bylo ochranou, relativně laciné a aby zajistilo to, co má.
V červnu na Sboru zástupců v Kostelci se řeklo, že se na dalším Sboru zástupců předloží varianty, jak s pojišťovnou naložit. Jste optimista v tom, že se podaří najít vhodného kupce?
Pevně věřím že ano, vedou mě k tomu obdržené informace a celoživotní optimismus. Veškerou organizaci a zajišťování posuzuje k tomu účelu zřízená pracovní skupina, vše jde přes ni, jsou tam zástupci akcionářů, myslivecké a dozorčí rady, předsednictvo vše následně předkládá Myslivecké radě k projednání a schválení. Sbor zástupců ale nebude na podzim, do té doby se procedura výběru nestihne. Myslivecká rada schválila s ohledem na průběh veškerých kroků řešení pojišťovny Sbor zástupců uskutečnit nejpozději do 30.6. příštího roku. Na zasedání Myslivecké rady budeme průběžně celou záležitost pojišťovny dále projednávat, nejbližší operativní jednání by mělo být ještě letos na podzim.