ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Bez myslivců AMP nezvládneme, předem žádáme a děkujeme za spolupráci

Myslivost 1/2022, str. 8  Jiří Kasina
Česká republika je doslova obkličována postupem nákazy afrického moru prasat a na stole není otázka, zda ano či ne, ale opravdu vážná hrozba ve smyslu kdy a kde se vyskytne první ohnisko.
60098835_2887970447942112_5205647980777963520_o-3.jpgNákaza nám už doslova klepe na hranice, a nejen o tom, jaká je aktuální situace a co nás asi čeká jsem si povídal s MVDr. Petrem Šatránem, Ph.D. – ředitelem veterinární sekce Státní veterinární správy. 



Zlín je pro mnoho myslivců z hlediska AMP jistým vykřičníkem pro ostražitost, ale také pro mnohé myslivce důvodem podcenění nebezpečí afrického moru prasat ve smyslu no co, vždyť na Zlínsku se to zvládlo, tak co se budeme bát?
 
Když bylo potvrzeno ohnisko AMP ve Zlínském kraji, tak to bylo pro všechny překvapení, šok. Všichni napřeli své síly a dali jsme do zvládnutí maximum. Dnes vidíme, že africký mor je všude kolem nás a někdy vidíme dokonce až nechuť nebo otrávenost. Ano, africký mor přijde, to je realita a my musíme aktivizovat všechny zainteresované a podpořit je, aby začali brát AMP vážně. Je to nesmírně vážná věc, musíme udělat potřebná opatření. Bavíme se o volně žijících zvířatech, hrozí nám plošná nákaza, manévrovací prostor je malý, protože na AMP není ani vakcína. Třeba u klasického moru prasat nebo u vztekliny umíme vakcíny aplikovat volně žijícím zvířatům, umíme to řešit, ale africký mor prasat bohužel ne.
 
A není ani výhled, že by se nějaká nadějná vakcína vyvíjela?
 
Vyvíjí se, jsou granty, do výzkumu a vývoje se dávají velké peníze, každou chvíli slyšíme, že už se to blíží, že bude registrovaná vakcína. Vyvíjí se ale vakcína především pro domácí prasata. A pokud se podaří takovou vakcínu vytvořit, bude se muset aplikovat injekčně a opakovaně, což v  chovu domácích prasat můžete, ale jak budete aplikovat volně žijící zvěři? To je další výzva, na kterou neznáme odpověď.
 
Žijeme momentálně Covidem, slýcháme o nových a nových mutacích. Je u AMP také nebezpečí mutací?
 
U afrického moru prasat moc ne, protože původcem je DNA virus, takže je to virus, který je dvouvláknitý. U covidu je to RNA virus, tedy jednovláknitý jako chřipka. Když máte jedno vlákno RNA, tak vznikají mutace poměrně často. Když máte DNA virus, což jsou třeba neštovičné viry, herpesviry a vir afrického moru, ty jsou poměrně stabilní, protože šroubovici tvoří dvě vlákna, mutace tu nejsou časté. To je na jednu stranu výhoda, ale na druhou stranu má virus afrického moru prasat díky tomu, že je DNA virus, různé faktory virulence a umí obejít imunitní systém. Víme, že v Evropě v současnosti cirkuluje typ 2 tohoto viru, pochází původně z Gruzie a přes Rusko a pobaltské státy se dostal dále do Evropy.  Charakteristické je to, že se šíří v populaci poměrně pomalu, ale když se vyskytne, tak jeho letalita je velmi vysoká a postupně projde celou populací.
Uvedu modelový příklad. Máte stohlavou skupinu divočáků. Okamžitě se vám nakazí deset procent zvířat, a ve skupině máte v jeden čas vedle sebe nemocná prasata, uhynulá prasata a i zdravá prasata. Vir sice postupuje v populaci pomalu, ale zase soustavně. Navíc dlouhodobě přežívá v prostředí. Pokud má dobré podmínky, tak může být virulentní až několik měsíců a může se opakovaně objevovat v oblastech, které jsou již považovány za prosté.
Klinický průběh onemocnění je poměrně rychlý. Nejčastěji prase onemocní nejčastěji za dva  dny po infekci dostane horečku, ukryje se do ve křoví, často také k vodě, a zhruba do pěti dnů uhyne. Je to zpravidla akutní, rychlý průběh. Proto není možné si myslet, že nemocné prase bude utíkat 30 km a takto šířit nákazu. Nebude, dostane horečku, je mu špatně, zaleze, uhyne. Zůstane tam ale kadáver, který je několik měsíců zdrojem infekce a jakékoliv jiné prase se může nakazit. A to je i důvod, proč je jedno z hlavních opatření  při výskytu moru co nejrychlejší a plošné vyhledání a odstranění kadáverů z přírody.
 
A v té modelové skupině jsou kusy, které jsou přenašeči viru a nemají klinické příznaky nebo jsou tam i kusy, které si vytváří protilátky?
 
Protilátky začínají v organismu vznikat asi 10 den po infekci a při akutním průběhu se nestihnout vytvořit. Pokud je průběh pomalejší, můžeme u některých uhynulých kusů prokázat virus i protilátky. Rekonvalescence, tedy stav, kdy prase nákazu přežije a prokážeme pouze protilátky bez viru, je poměrně vzácná,  dříve nebo později 95 až 99 % procent infikovaných prasat uhyne. Ano, časem se vyskytnou jedinci, jsou to ale doslova jedinci, kteří mor přežijí a mají protilátky. To jsme nakonec viděli i ve Zlíně, když se vyšetřovala prasata, tak po čase zjistíte, že začnete nacházet jedince s protilátkami, což svědčí o tom, že nákaza je v populaci delší dobu a v populaci se vytváří u některých jednotlivých kusů protilátky po prodělané infekci.
Virus AMP je perfektní zabiják, občas ho nějaké jednotlivé prase přežije, záleží na tom, jak je velká infekční dávka, jaké jsou vlastnosti viru a vliv má i vnější prostředí.  
Velký problém je v tom, že nákaza neproběhne rychle. Nakazí se jedno zvíře, od toho druhé, zvířata si virus předávají, chodí ke krmelištím, mají různá místa, kde se bahní, odpočívají. Nemocné zvíře ještě před nástupem těžkých klinických příznaků vylučuje virus trusem, močí, slinami, kontaminuje prostředí a ostatní divočáci se dříve nebo později nakazí kontaktem nebo z prostředí. Proto apelujeme na myslivce, aby intenzivně lovili, protože u nás v Česku máme vysokou koncentraci divočáků, a čím větší koncentrace, tím větší pravděpodobnost, že se divočáci mezi sebou nakazí a nákaza se bude šířit dál.
 
Takže způsoby přenosu jsou takovéto jediné?
 
V Africe, v původní zemi výskytu moru, se nákaza přenáší klíšťaty, kdežto u nás v Evropě takový přenos zatím nebyl zaznamenán. Cesty přenosu jsou buď přímá cesta, kdy se potkají dva divočáci a předají si virus, a nebo cesta nepřímá, může to být z kadáveru, močí, trusem nebo živočišnými produkty, potravinami. Virus přežívá ve svalovině, ve vnitřnostech, na trofejích. Proto máme mimořádná veterinární opatření, která zakazují dovozy trofejí, ulovených kusů a částí těl, aby z infikovaných pásem někdo virus nedovezl. Zastřelíte divočáka, ale pokud ho virologicky nevyšetříte, tak nemůžete říct, že je negativní.
 
Dostali jsme se tím pádem k dalšímu druhu přenosu, za který je vinen člověk, a je to asi velmi riziková cesta přenosu…
 
Samozřejmě, virus můžeme přenést na oděvu, na gumácích, na pneumatikách auta, mohou virus přenášet i lovečtí psi na srsti. Nikdy nevíte, zda jste nešlápli do skvrny moči či barvy, a nebo do nějakých jiných biologických zbytků uhynulého nemocného kusu.
My jsme měli cvičení na Libavé, abychom byli schopni stanovit stáří kadáverů uhynulých divočáků a během dvou týdnů z uhynulého divočáka zbylo jen trochu srsti, pár kostí. Degradace uhynulých těl může z vhodných podmínek v létě probíhat velice rychle.  
 
A asi je nebezpečí, že uhynulého divočáka zkonzumují lišky a další predátoři a mohli by zbytky kusu roztahat po okolí, může se právě na takovém kadáveru kontaminovat srst psa….
 
Ano, takové riziko určitě existuje a je otázka, jak daleko se mohou části těla uhynulého divočáka roztahat a jaké druhy kromě třeba lišek mohou k šíření pomoci. A velmi zajímavá je diskuze ohledně kanibalismu u divočáků. Diskutovalo se, zda kanibalismus v tlupách existuje. Ing. Havránek to zkoumal a zjistil, že záleží na ročním období. V létě, v období hojnosti, uhynulý divočák leží třeba i šest týdnů, aniž by si ho někdo z tlupy všiml, což je pro nás dobře. Ale v zimě, v období nouze, už během pár hodin divočáci začali ožírat svoje mrtvé kolegy. To nám z části vysvětluje, proč je v zimě tolik výskytu afrického moru prasat.
 
V zimním období jsou ale také tlupy divočáků zneklidněné, neboť se konají naháňky a probíhá také chrutí…
 
Asi to je také jedna z příčin, na druhou stranu máme informace, že prasata žijí ve stabilních skupinách, nemají tendenci se stěhovat. Ing. Ježek stanovil podle sledování roční home range jedné tlupy na asi 20 km2.
Divočák není sportovec, pokud nemá důvod, má žrádlo, klid, cítí se komfortně, tak nikam nepůjde. Je fakt, že divočáci žijí v uzavřených skupinách a nemají tendenci se vzájemně navštěvovat nebo si konkurovat.
 
Základem úspěchu na Zlínsku bylo, že se řeklo necháme stát kukuřici a plodiny a prasata měla klid…
 
To bylo jedno z důležitých opatření, ale to hlavní opatření, které jsme udělali, bylo, že jsme tam nezačali hned střílet. Byl tlak, že tam  vystřílíme místní nakaženou populaci a vyřešíme tak nákazu. Ale jak začnete střílet, tak narušíte sociální strukturu a prasata se rozběhnou a uděláte to nejhorší, šíření nákazy jen uspíšíte. Navíc neznáte zamořenou oblast a nevíte kolik zvířat tam je.
Takže my jsme řekli nejprve musíme popsat zamořenou oblast. Zakázal se veškerý lov, byl klid, prasata byla na místě a nikde nemigrovala. Začali jsme sbírat uhynulé divočáky, protože u těch se nejlépe nákaza diagnostikuje. Když je ohnisko moru, najdete na relativně omezené ploše mnoho uhynulých divočáků.
Počítali a evidovaly jsme nálezy jak početně, tak v čase. Vytvořili jsme pásmo a kolem ještě pětikilometrové ochranné pásmo. V podstatě jsme jen sledovali nárůst epidemiologické křivky a čekali na kulminaci. Když je nárůst křivky počtu uhynulých kusů, tak nemá cenu lovit, protože vir je efektivnější než lovci. Nechali jsme tedy křivku epidemie kulminovat a když jsme viděli, že počty pozitivních nalezených uhynulých kusů klesají, nastal čas, aby nastoupili myslivci a dostřílel se zbytek. Konečná depopulace musela být nakonec provedena Policií.
 
Takže není správné v ohnisku lovit, ale my musíme lovit kolem, abychom snížili početnost populace, resp. hustotu divočáků…
 
Ano, to je jedno ze základních preventivních opatření k minimalizaci rizika šíření nákazy. Intenzivní lov a významná redukce populace divočáků může nákazu významně zpomalit až zastavit. Je to ale prevence, to znamená opatření před potvrzením nákazy.
 
Jaké jsou vaše oficiální poznatky z hlediska přirozené rychlosti šíření moru? Jaké je přirozené šíření v populaci, někdy se uvádí 30 km za rok.
 
To nikdo neumí přesně říct, podívejte se do Německa, tam se objevilo ohnisko poprvé 30 až 40 km od české hranice, teď je mor severozápadně v Německu už o stovky kilometrů dál a k nám se zatím přitom nedostal. Velkou roli hraje geografie terénu a další podmínky v krajině. Jak rychle se mor šíří závisí na spoustě faktorů, někteří kolegové udávají, že je to 5 km za měsíc, ale to jsou spíše teoretické propočty.
Ne vždy se mor ale šíří kontinuálně, ohniska vzniknou skokově ve větších vzdálenostech. V tom případě ale asi platí ono známé za vším hledej člověka. Jsou to totiž přenosy zapříčiněné lidmi, mějme na paměti Zlín nebo belgické ohnisko.
 
Je pravda, že v Polsku přešel mor z východu na západ velmi rychle, během ani ne dvou let, jsou za tím ale nejspíše převozy neprověřeného vepřového z domácích porážek. Vidíte to také tak?
 
Asi nějak tak to bude, potvrzené to není. V Polsku byl mor nejprve na východě u hranic s Běloruskem, Ukrajinou, pak se vyskytl v okolí Varšavy, následně byl výskyt až u německých hranic na západě. A momentálně se postupně v Polsku východní a západní klastr výskytu moru propojuje. Ano, podle všeho došlo k nějakému přenosu nákazy člověkem.
Ať je to jakkoliv, tak Polsko je momentálně hlavní důvod k zavedení preventivních opatření u nás při naší severní hranici. V Polsku je vlastně pás nákazy asi 50 km od české hranice a nevíme, co se bude dít dál. Je jen otázka, kdy mor přeskočí k nám.
 
Je naděje, že se mor Polska zatím k nám nešíří z důvodu geografických podmínek, neboť na severní hranici máme pásma pohoří, přes která divočáci běžně neprochází?
 
Geografické podmínky hrají důležitou roli a uvidíme, jak dlouho budou efektivní bariérou.
 
Máte nějaký nový nejaktuálnější nález v blízkosti hranic?
 
Je to zatím pořád stejné, starost nám dělá to, že se nákaza dostala už jižně za dálnici A4, která vede západovýchodním směrem. Je to poměrně nová dálnice, dvojitě oplocená, považovali jsme ji za vcelku účinnou bariéru, ale mor stejně přeskočil. Zatím se jižně pod onou dálnicí drží jedno ohnisko a nijak zatím nepostupuje, doufejme, že se to tak udrží co nejdéle, ale těžko predikovat.

ad_cm_asf_zoning_map_post-20210421_6.jpg
 
Takže není otázka zda ano či ne, ale spíš kdy a kde.
 
Přesně tak, na severu máme celkem robustní hory, které zatím jako bariéra fungují. Ale problém může být situace na Slovensku a  v Maďarsku, protože tam je šíření moru u divokých prasat poměrně dynamické.  Může se tedy stát i to, že se mor potvrdí brzy i v jihovýchodní oblasti.
 
Aktuálně jste rozšířili nárazníkovou oblast na celý pás podél severní hranice až ke Slovensku, až do Karpat. Myslíte si, že se bude pásmo dál rozšiřovat? Třeba i na jihu republiky?
 
Pokud by to bylo potřeba, tak asi ano, ale muselo by se vyhodnotit, jaký by to mělo efekt. V horách napomáhá to, že je tam populace černé zvěře nižší.
Pokud by to měl být velký pás, je taky otázka, zda na to bude mít stát potřebné finance. Jsou to milionové náklady. V pásmu intenzivního lovu se platí zástřelné 2000 Kč a 3000 Kč nálezné. Nelze předpokládat, že by se to navyšovalo, maximálně se bude rozšiřovat pásmo. My to spíše chápeme tak, že pokud se dá zástřelné, tak myslivci více chodí do lesa, loví, a když už jsou v lese, tak spíše najdou uhynulá prasata a zkvalitňuje se tak systém včasné detekce.
Pokud máme předpokládanou denzitu 5 prasat na 1 km čtvereční, tak aby se zabránilo šíření moru, potřebujeme 0,5 prasat na 1 km čtvereční. Takže bychom v krátkém termínu měli populaci snížit desetkrát, a to je nereálné.
Situace je jaká je, jsme rádi za každého střeleného divočáka a jsme rádi, že myslivci nám pomáhají s diagnostikou. Nejhorší případ by byl, pokud by vypukl africký mor prasat a v místě by se dál lovilo, to je doslova rozbuška. Když včas najdeme nakažené divočáky, tak jsme schopni přijmout opatření, která sice pro místní nejsou populární, jsou bolestné, ale zpomalí se šíření a mohou se ochránit další lokality.

Mapa-oblasti-s-intenzivnim-odlovem-prasat-divokych.png
 
Uvažujete, že by byly v době, než se k nám AMP dostane, nařízené naháňky a organizovaný společný lov?
 
To my neumíme nařídit, vůbec nevím, zda to legislativně jde nařídit. Momentálně se hodně bavíme o odchytu prasat, protože se potvrdilo, že lov nevede k významnému snížení populace, ale existují efektivní metody odchytu prasat do pastí. Je ale otázka, kdo by odchyt zabezpečoval, financoval, za jakých podmínek apod. Jsou zkušenosti, jsou i technologie, využívali je třeba v Belgii. Státní veterinární správa ale není schopna takový systém zajistit jak finančně, tak organizačně. Zatím jen vidíme metodu, kterou bychom preferovali a hledáme cestu, jak ji zrealizovat.
 
Myslíte, že od vás by to byl jeden z návrhů pro nového ministra zemědělství, aby našel prostředky, aby se zafinancoval odchyt divočáků? Myslíte, že je šance?
 
Určitě je to jedna z cest jak snížit populaci v nějaké oblasti v reálném čase. Určitě tuto možnost budeme dál diskutovat a hledat možnosti realizace.
 
A nebude se měnit něco i pro ty honitby, které přiléhají k zatím vymezenému nárazníkovému pásmu? Sám lovím v jedné takové honitbě, uvažuje se třeba o tom, jak více stimuloval lov i v těchto honitbách?
 
Myslivci už teď mají mimořádná veterinární opatření k tomu, aby intenzivně lovili a jedním z cílů pásma je to, že se tam berou vzorky. My sice říkáme zástřelné, ale ono je to i vzorkovné a my motivujeme myslivce, aby stříleli prasata a brali vzorky. Je to práce pro myslivce navíc. Ale aby se zintenzivnil lov někde mimo pásmo, to je spíše otázka na Ministerstvo zemědělství.
Musíme se všichni hlavně snažit, aby myslivci v celé republice pochopili, že situace je vážná a je v zájmu všech myslivců, aby si sami sáhli do svědomí a změnili svoje zvyky a pomohli nám všem. Teď ještě mohou lovit, ale velmi rychle se může situace změnit a pak už budou jen sbírat uhynulé divočáky. To se jim líbit určitě nebude. Ale ještě je stále možnost tomu předejít!
 
Půjdu do honitby, najdu uhynulého divočáka, jak se mám modelově chovat?
 
Buď můžete zajistit neškodné odstranění uhynulého divočáka v asanačním podniku s odběrem vzorků. Nebo u menších kusů asi do 15 kg je možné dodat k vyšetření celého divočáka. Tento systém funguje už od roku 2014 a dokonce krajské veterinární správy mají soupravy pro odběr, aby myslivec nemusel složitě manipulovat s kadáverem, mohl odebrat vzorek a poslat na vyšetření. Za nález uhynulého divočáka a odebraný vzorek na AMP náleží myslivci náhrada tzv. nálezné ve výši 2000 Kč mimo pásmo intenzivního odlovu a 3000 Kč ve vyhlášeném pásmu. Nálezné vyplácí na základě žádosti a po obdržení výsledku vyšetření příslušná KVS.
 
Kde se odebírá vzorek nebo z jaké části těla?
 
Záleží, v jakém stavu je uhynulý divočák, nejlepším vzorkem je barva z uloveného nebo čerstvě uhynulého divočáka. U kadáverů se mohou vzít orgány, pokud nejsou, tak se bere dlouhá kost, například stehenní. S ohledem na to, že jsme zatím v negativní oblasti, tak když je to menší kus, nějaké sele, můžu dát do pytle a odevzdat. U větších kusů můžu odebrat vzorek a divočáka nechat ležet, ale musím si zaznamenat jeho polohu. Pokud je zatím negativní oblast, není tam detekován africký mor prasat, tak nevadí, když tam divočák zůstane ležet. Našim cílem není vysbírat všechny uhynulé divočáky, ale vzít z nich vzorek.
 
Jsme v období naháněk, je vaším zájmem, aby když se uloví třeba dvacet divočáků na naháňce, tak jak v pásmu, tak mimo pásmo, ze všech odebrat vzorky?
 
Je stanoveno pásmo intenzivního lovu a pouze v něm se odebírají vzorky barvy od střelených kusů. Mimo toto pásmo se z ulovených prasat neberou žádné vzorky.
 
Dobrá, pojďme, bohužel, předjímat - vznikne ohnisko, najde se uhynulý divočák, jaká budou následovat opatření?
 
Budou obdobná jako ve Zlíně. První opatření je, že se vymezí infikovaná oblast, to je oblast zhruba 200 km2 kolem nálezu, tam bude zakázán veškerý lov, bude tam omezený pohyb a bude tam nařízen intenzivní pasivní monitoring, to znamená sběr uhynulých divočáků. Cílem bude zjistit, kde všude nákaza je, v jakých lokalitách a v jakém rozsahu. Když se najde jeden nakažený divočák, určitě nebude ten první a jediný uhynulý na AMP.
Časové schéma je takové, že než se reálně popíše infikovaná oblast, trvá to přibližně měsíc. Takže i zákaz lovu bude trvat tři, čtyři týdny, než se zmapuje situace a pak se bude postupovat dál podle aktuální situace.
 
Zákaz vstupu je i pro veřejnost? V přírodě ale hospodaří jak lesníci, tak zemědělci, jaká budou omezení pro tyto činnosti?
 
Předpokládá se, že budou zákazy vstupu, ale záleží, kde se konkrétně ohnisko najde, bude záležet zase na místních specifických podmínkách. Budeme se muset snažit co nejvíce utlumit všechny aktivity ve vymezené oblasti, s ohledem na to, abychom nezpůsobovali zbytečné ztráty. Bude to případ od případu, za určitých podmínek se některé činnosti budou moci dál provádět, ale to opravdu nikdo neumí předem určit. Jednat ale budeme muset za prvé rychle, za druhé asi někde i razantně a nekompromisně, jinak nákazu těžko zvládneme.
 
Takže pokračujme - budou tam místní myslivci a veterináři, budou mít zájem o plošný a co nejdůslednější monitoring kadáverů. Budou myslivci nějak proškoleni? Budou se podílet na monitoringu a sběru kadáverů jenom určití proškolení myslivci nebo celý myslivecký spolek?
 
Připravujeme školení myslivců pro případ afrického moru prasat, je třeba je proškolit z pohledu sběru kadáverů, v případě, že se bude po kulminaci nákazy zase lovit, tak musí být také proškolení, stejně tak budeme školit, pokud se začne s odchytem v oblasti. Nechceme dělat tři školení, principy jsou obecné, tak už připravujeme prezentaci a v okamžiku, kdy se africký mor prasat potvrdí, tak svoláme všechny v dané oblasti a proškolíme je. V podstatě nikdo neproškolený by neměl v zamořené oblasti sbírat, lovit, ani chytat. Nechceme, aby s nakaženými divočáky manipuloval někdo, kdo neví, jaká jsou rizika přenosu nákazy, jak se chránit, používat ochranné pomůcky apod.
 
A bude nějaký finanční příspěvek na ochranné pomůcky, obleky apod.?
 
Co se týká peněz, tak myslivci mají zatím nárok na zástřelné a nálezné, to vyplácí Státní veterinární správa na základě žádosti. O uhrazení nákladů na další opatření v souvislosti s mimořádnými veterinárními opatřeními si bude moci uživatel honitby požádat na Ministerstvu zemědělství. Jedná se především o náklady na gumáky, rukavice, desinfekční prostředky, kafilerní boxy, vše by měl uživatel sepsat a poslat podle pravidel stanovených MZe.
 
Máme ohnisko, našli jsme divočáka, jak se budou likvidovat kadávery?
 
V honitbách v pásmu s intenzivním lovem jsou už dnes vytipována místa, kde by měly být kafilerní boxy. Je třeba, aby se minimalizovala manipulace s kadávery a aby kafilerní boxy byly přístupné pro asanační vozidla. Chceme, aby síť kafilerních boxů byla dostatečná a dostupná, aby se kadáver nevozil kilometry daleko. Nepočítáme, že by se kadávery nějak zahrabávaly nebo spalovaly v honitbách, chceme, aby vše šlo do asanačního podniku a tam už máme veterinární lékaře, kteří odeberou vzorek.
Předpokládáme, že by došlo k označení kadáveru plombou, neměl by být problém, i když to není ulovená zvěř, myslivec by vyplnil zjednodušenou žádanku, aby bylo vidět odkud kadáver je a kdo ho posílá a potom si myslivec může požádat o nálezné. Ale nálezné mu bude vyplaceno až v okamžiku, kdy budeme mít výsledek vyšetření.
 
Takže v každé honitbě by byl jeden kafilerní box, aby se kadávery ani mezi honitbami nepřevážely?
 
Ne, nejedná se o jednotlivé honitby, místa jsou vytipována podle geografického charakteru oblasti. Například je-li rozsáhlejší komplex lesa, tak byť do něj zasahuje i několik honiteb, byl by pro celý masív lesa možný jeden box. Nechceme třeba ani aby se kadávary převážely do boxů přes nějaké hustě obydlené oblasti. Kolegové v Ústeckém a Libereckém kraji už s uživateli honiteb vytipovali místa, teď se pásmo rozšířilo a tipují se proto další místa. Budeme moc rádi za konstruktivní pomoc a spolupráci všech uživatelů honiteb. 
 
A když se najde uhynulý divočák na nehonebních pozemcích?
 
V tom případě by to měl řešit nejbližší myslivecký spolek, v podstatě taková analogie, jako když se volají myslivci ke sražené zvěři na silnicích.
 
Po zkušenosti ze Zlínska uvažujete také o zapojení policejních ostřelovačů?
 
V tuto chvíli ne, protože my jsme policejní ostřelovače na Zlínsku použili proto, že to bylo ohraničené ohnisko a my jsme potřebovali dokončit depopulaci v oblasti. V současné době nepředpokládáme, s ohledem na to, jak bude postupovat šíření, že bychom nějakou takovou oblast depopulovali. Způsob šíření nákazy bude tentokrát asi zcela jiný. Ve Zlíně to byla oblast 57 km2 a my dnes už máme pásmo s intenzivním odlovem na ploše 5700 km2, to už se dostáváme do jiné dimenze. Samozřejmě, pokud by to bylo někde nutné, tak jsme připraveni požádat o pomoc, ale v tuto chvíli to není relevantní.
 
Myslivci se ptají - ulovím divočáka, pošlu vzorek a musím čekat až na potvrzení, jestli ho můžu konzumovat nebo ne?
 
Dokud nemáme africký mor prasat, tak lovec na výsledek AMP čekat nemusí, protože ho ani nedostane. Musí čekat pouze na výsledek vyšetření na trichinellu. V pásmu s intenzivním lovem odeberou lovci vzorek na trichinellu a odeberou vzorek na africký mor prasat. V okamžiku, kdy dostanou zprávu, že je vyšetření na trichinellu negativní, tak můžeme už jen popřát dobrou chuť. V tuto chvíli výsledek na africký mor prasat vůbec nemusí myslivce zajímat, ale jakmile vznikne ohnisko, tak se vše změní a rychle budeme myslivce informovat.
 
Snad všem myslivcům musí být jasné, že nemůžeme pasivně čekat a nejen ve vlastním zájmu musíme spolupracovat a pomáhat dnes k předcházení nákazy, bohužel asi v dohledné době i k eliminaci nákazy.
 
Já bych chtěl myslivcům poděkovat, každý rok nám najdou asi 1400 uhynulých divočáků. Když se díváme na mapu, tak ve všech oblastech pasivní monitoring funguje. Pro nás je to velmi důležité, právě díky spolupráci s myslivci jsme schopni prezentovat, že africký mor prasat v ČR zatím není. Nemůžete přece jen tak bez monitoringu říci, že tu mor nemáme, musíme takové tvrzení podepřít jasnými čísly z monitoringu, kolik jsme vyšetřili vzorků, a to můžeme jen díky spolupráci s myslivci. Oni jsou pro nás pomyslnými tykadly v terénu. Veterináři nemají personální kapacity k tomu, aby v krajině monitorovali, to je pro nás nemožné.
A musíme si také uvědomit, že tak pomáháme i chovatelům prasat, jsou ohrožené velkochovy. Myslivci jsou ti v první linii, kteří jsou schopní nákazu jako první zachytit a jsou schopni tak vlastně velkochovy ochránit. Díky za to myslivcům, vím, že to pro ně není někdy jednoduché. Bez myslivců bychom AMP určitě nezvládli. 
 
S poděkováním za rozhovor
připravil Jiří KASINA
 
Redakční poznámka na závěr:
Opravdu je třeba, aby si všichni myslivci sáhli do svědomí, situaci nezlehčovali a pochopili nutnost spolupráce. Ukažme v této situaci, že jsme zodpovědnými a uvědomělými hospodáři v krajině.
V tomto čísle časopisu jsou také vloženy dva plakáty se základními stručnými informacemi. Prosím všechny čtenáře, vemte tyto plakátky, případně i zalaminované, a vyvěste někde v okolí na veřejném prostranství, pomožte informovat nejen ostatní myslivce, ale i obyvatele, své sousedy. Troufám si tvrdit, že se najde na mnoha obcích a místních či městských úřadech i vstřícnost ve smyslu nakopírování plakátků a rozšíření mezi veřejností. 
Plakátky jsou také dostupné v elektronické podobě jako příloha elektronické verze článku na www.myslivost.cz

Přiložené dokumenty

Zpracování dat...