Časopis Myslivost

SYSLÍ ŽIVOT

Myslivost 8/2021, str. 38  Karel Svašek
V nižších polohách s rozsáhlejšími rovinami, kde roste nepříliš vysoká tráva a není ani moc hustá, bývá ten pravý syslí domov.

Sysel obecný je hlodavec patřící do čeledi veverkovitých. Velikost dospělých jedinců se pohybuje v rozmezí 183 - 237 mm. Hmotnost je v průběhu sezony značně proměnlivá, největší bývá v době před zimním spánkem, díky zásobám tělesného tuku. Samci v té době váží 350 - 500 g a samice 280 - 430g. Syslové se živí převážně trávami či jejich semínky. Mají-li možnost, nepohrdnou ani obilovinami, brouky nebo jinými bezobratlými živočichy.

Sysel-obecny-foto-Karel-Svasek-1.jpg

Žijí pospolitým životem v různě početných koloniích. Často můžeme sysla spatřit jak panáčkuje, aby tak získal větší rozhled po okolí, jakmile postřehne náznak nebezpečí, bleskurychle zmizí v noře. Po chvilce z ní nejprve vykoukne malý čumáček, za ním výrazná tmavá očka a takhle nehnutě pozoruje nejbližší okolí. Je-li všude klid, vyleze z nory celý a pokračuje v přerušené činnosti. Tou je většinou shánění potravy.

Sysel-obecny-1-foto-Karel-Svasek-1.jpg

Syslové mají na rozdíl od většiny jiných savců výlučně denní aktivitu, orientují se hlavně zrakem a sluchem. Na noc se ukrývají v norách, kde mají dobře vystlaná hnízda. Do nich se také ukládají k zimnímu spánku. Hybernovat začínají nejdříve dospělé samice, často již koncem léta, během září se přidávají k hybernaci dospělí samci a poslední se k spánku ukládají tohoroční mláďata.

Svasek-sysel-web.jpg

Syslové si na zimu žádné zásoby potravy nedělají, během léta se snažili ve svém těle nashromáždit co možná největší vrstvu tuku. Ta jim bude v době hybernace, kdy jejich tělesná teplota klesá až k jednomu stupni celsia a pulz má jen několik tepů za minutu, sloužit jako jediný zdroj energie. Jakmile se syslové většinou v průběhu března probudí, dochází během dubna k páření a v květnu po pětadvaceti denní březosti rodí samice v teplém hnízdě v noře čtyři až šest slepých a holých mláďat. Ta začínají vidět teprve ve věku tří týdnů, asi o týden později začínají poprvé opouštět noru a po dvou měsících jsou mladí syslové téměř samostatní. Pohlavně však dospívají až po prvním přezimování.

SYSELS~1-K-Svasek-1.jpg

V přírodě se sysli dožívají maximálně pěti let, mají totiž velké množství nepřátel, mezi něž patří draví ptáci, lasička či hranostaj, kteří za nimi vniknou i do jejich nor, zdivočelá kočka, ale v neposlední řadě také člověk, který někdy úmyslně, jindy nevědomky, ničí jejich populaci.

Sysel je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy evropské fauny a jeho záchraně je věnováno hodně úsilí. Od roku 2003 organizuje AOPK ČR pravidelný monitoring všech lokalit výskytu sysla v ČR. Ten se posléze stal jednou z nedílných součástí záchranného programu.

V roce 2007 byl výskyt sysla zjištěn celkem na 34 lokalitách a celkový počet syslů žijících ve volné přírodě na území ČR byl odhadnut zhruba na 3200 jedinců.

Text a snímky Karel Svašek

 

 

Zpracování dat...