Časopis Myslivost

S výhledem na další období

Myslivost 8/2021, str. 8  Jiří Kasina
Několik otázek znovuzvolenému předsedovi Českomoravské myslivecké jednoty Ing. Jiřímu Janotovi, aneb povídání o tom, co bylo a bude…
 
050.JPGZačněme trochu netradičně a aktuálně. Celá republika žije přírodní pohromou na jižní Moravě. ČMMJ rychle zareagovala…
 
V rámci pomoci jižní Moravě Myslivecká rada operativně odsouhlasila, že poskytneme každé ze čtyř nejvíce postižených obcí příspěvek 50 000 Kč. Tento příspěvek byl odeslán na příslušné obecní úřady. Dále jsme nabídli obyvatelům těchto obcí, členům ČMMJ, pobyt pro jejich děti na táboře v rámci finále Zlaté srnčí trofeje. To se letos koná v Bystřici pod Lopeníkem ve Zlínském kraji, a tudíž to není tak daleko. Záměrem je odlehčit rodinám, které momentálně řeší základní podmínky svého dalšího bydlení a rekonstrukci jejich domovů. Za každé dítě uhradíme 6500 Kč. V těchto dnech připravujeme zřízení transparentního účtu. Půjde o sbírku pro pomoc rodinám postižených myslivců. Vybrané peníze budou rozděleny mezi členy okresních mysliveckých spolků Břeclav a Hodonín.
 
Pojďme nyní k hlavnímu tématu rozhovoru. Byl jste zvolen předsedou na další funkční období. Co z vašeho pohledu za pět a půl roku zpět povedlo, co byste chtěl vyzdvihnout, co je zásluhou, jak vás osobně, případně myslivecké rady?
 
Pokud bych měl vyzvednout, co se nám v minulém volebním období podařilo, tak je potřeba vzít v potaz dvě zásadní věci. Je potřeba si uvědomit, že MR ČMMJ řešila úkoly a problémy jak uvnitř vlastní organizační struktury, tak i problémy vně naší organizace, ale s významným dopadem na fungování myslivosti v ČR. Věci, které se podařilo vyjednat či uvést do odpovídajícího stavu jsou výsledkem práce všech členů MR ČMMJ.
Po celou dobu funkčního období jsme se potýkali s některými problémy, které jsme zdědili z minulosti. Většinou se jednalo o věci nepopulární, dlouhodobě možná i záměrně přehlížené a neřešené.
Podařilo se nám dohodnout s podstatnou částí okresních mysliveckých spolků na dokončení vyrovnání majetkových podílů, které přetrvávaly z doby delimitace majetku. Delimitace proběhla v roce 2008 a do dnešních dnů není zcela dokončena. S většinou zbývajících okresů jsme předběžně domluveni na dalším postupu k dokončení tohoto úkolu.
Před pěti lety jsme byli postaveni před nelehký úkol. Ostrá kritika většiny okresů byla směřována k hospodaření Všeobecné pojišťovny Halali, a.s. Výměnou managementu v této společnosti došlo k stabilizaci ekonomické situace pojišťovny. Daleko větším problémem byl ovšem dům v Jungmannově ulici. Zde nám hrozily soudní spory se společností Def Club a společností Lovera, a.s., dříve Slug Invest, a.s.. Díky poměrně složitým vyjednáváním se nám podařilo vyjednat nové podmínky nájemní smlouvy na dům se společností Lovera, a.s.
Abych byl konkrétnější, podařilo se nám napravit zcela nevýhodně nastavenou nájemní smlouvu a zamezili jsme možnost případného vyvedení tohoto domu z majetku ČMMJ.
Se společností Def Club je veden soudní spor do dnešních dnů, nedá se však předpokládat, že případný negativní soudní výsledek bude mít významný dopad do hospodaření společnosti. Tomuto problému jsme se věnovali po dobu téměř celého mandátu MR ČMMJ.
Podstatnou změnou bylo sloučení několika obchodních společností v jednu společnost Myslivost, s.r.o. Tato restrukturalizace se téměř okamžitě projevila na hospodářských výsledcích. Společnost je stabilizovaná a věřím tomu, že se bude dál rozvíjet a bude poskytovat významné služby myslivcům. Tím nemyslím jen vydávání časopisu, ale i její další aktivity.
Nezanedbatelný kus práce byl odveden při tvorbě a úpravě legislativy spojené s výkonem práva myslivosti. Pro příklad uvedu situaci, kdy jsme museli téměř okamžitě reagovat na náhlou změnu na trhu se zvěřinou. Během krátkého období téměř zamrzl trh. Po jednáních na Ministerstvu zemědělství se nám podařilo vyjednat dotační tituly na podporu prodeje zvěřiny, dotační tituly na pořízení chladicích zařízení apod. Úpravou vyhlášek mohou myslivci dostat do prodeje daleko větší množství zvěřiny bez významného omezení. Prodej zvěřiny má usnadnit zřízení webových stránek Prozverinu.cz.
Bohužel se nám nepodařilo prosadit přímý prodej bourané zvěřiny tzv. ze dvora. Tento způsob prodeje funguje například v Rakousku či Bavorsku. Zde narážíme na řadu veterinárních a hygienických opaření. V letošním roce spouštíme poměrně velkou mediální kampaň na podporu prodeje a spotřeby zvěřiny.
Poměrně značný kus práce byl odveden při projednávání vládní novely zákona o myslivosti.
ČMMJ byla rovněž jedním z iniciátorů založení tzv. Hospodářů v krajině. Na základě požadavku všech subjektů došlo například k jednoznačnému odmítnutí tzv. národního seznamu nepůvodních invazních druhů, který byl připravován Ministerstvem životního prostředí v souvislosti s novelizací zákona č. 114/1992 Sb.
 
Co se podle vás podařilo za pět let změnit v rámci vnitřního fungování naší organizace?
 
Myslím si, že se nám částečně podařilo zmírnit napětí a částečnou nevraživost mezi hlavním spolkem a spolky pobočnými. Již v prvních týdnech práce bývalé Rady jsme si řekli, že chceme být opravdu transparentní a rozhodli jsme se o zásadních rozhodnutích informovat celou členskou základnu. Všichni členové, kteří mají nahlášenu mailovou adresu v systému evidence členů, dostávají pravidelně přehled zásadních událostí formou zpravodaje. Abychom předešli vyvádění majetku z ČMMJ, přijali jsme usnesení, kdy v případě prodej majetku ze strany pobočných spolku, musí o tomto záměru informovat jak hlavní spolek, tak i spolky pobočné. Totéž platí i naopak.
Požadujeme, aby pobočné spolky každoročně zasílaly hlavnímu spolku informaci o výsledku hospodaření v předcházejícím roce.
Změnou stanov jsme zefektivnili řízení organizace v následujících letech. K tomuto tématu se jistě vrátíme v průběhu diskuse.
V některých konkrétních případech jsme nastartovali spolupráci pobočných spolků s hlavním spolkem a obchodními organizacemi zřízenými ČMMJ při pořádání akcí nadregionálního významu.
Pro větší informovanost vlastních členů jsme začali více komunikovat s členskou základnou. Poměrně dobrý ohlas má Zpravodaj, který zasíláme našim členům, kteří mají v Dianě uvedenu svou mailovou adresu.
 
A co se nepovedlo?
 
Stále se nám nedaří zastavit dlouholetý pokles členské základny. Nicméně pokles momentálně není tak dramatický jako v předcházejícím období. Počet nových adeptů nám však stále nestačí nahrazovat odcházející starší myslivce. Je to dané také demografickým vývojem společnosti. Populace obyvatel ve společnosti stárne a rovněž stárne i naše členská základna. S tím přímo souvisí úbytek starších členů. Ale není to už skokově v desetitisících, tak jako v minulosti. Dnes je pokles v řádu asi 1500 až 2000 členů za rok, řada myslivců není v ČMMJ, přibližně 80 % myslivců jsou ale členové naší organizace.
Realitou je, že mladí lidé nemají dnes potřebu věnovat se myslivosti. Ubývá zájemců o vykonávání myslivosti jako koníčku. Ve větší míře se projevuje odtržení obyvatel od přírody, a hlavně od tradičního života na venkově. A to nejen mezi lidmi žijícími ve městech, ale i mezi lidmi, kteří utíkají z měst na venkov. Odejdou sice z města, ale i na venkově nežijí tradičním venkovským životem. Přírodu vnímají jen jako kulisu svého bydlení a logicky proto ani nemohou najít cestu k tomu, aby provozovali myslivost.
 
Je před vámi další funkční období, co byste zdůraznil jako hlavní úkoly dalších minimálně pěti let?
 
S úbytkem členské základny se některé pobočné spolky mohou dostávat do ekonomických problémů. Musím konstatovat, že ne vždy, a ne všichni zástupci okresních mysliveckých spolků si problém plně uvědomují. Nejsem rovněž přesvědčený, že některé pobočné spolky dělají vše pro to, aby se zmírnil ekonomický propad. Například ne všechny pobočné spolky dnes vedou podvojné účetnictví. Přitom je to jeden ze základních předpokladů podání žádosti o případnou dotační podporu ze strany institucí poskytujících finanční prostředky.
Připadá mi, že některé okresní myslivecké spolky jsou se současnou situací smířeni. Nečerpají nabízené finanční podpory, nechtějí využívat dotační programy. Možná obava také panuje ze složitého postupu při vyřizování dotačního titulu. V těchto záležitostech spatřuji významnou rezervu a možnost pomoci pobočným spolkům při vyřizování žádosti ze strany sekretariátu hlavního spolku.
Vždy je to ale také o postoji vedení pobočného spolku. Jednotlivé pobočné spolky mají dnes právní a ekonomickou subjektivitu, téměř vše tedy mají ve svých rukou. Ne vždy, a ne všude existuje odpovídající komunikace mezi pobočnými spolky a jednotlivými uživateli honiteb.
V následujících letech budeme muset zintenzivnit také mediální prezentaci myslivců a myslivosti. Za poslední léta se situace z mého pohledu výrazně posunula kupředu, nicméně stále v této oblasti zaostáváme za některými nevládními organizacemi. Je potřeba zdůraznit, že se jedná o poměrně složitou problematiku.
V nejbližším období nás bude čekat nesmírně důležité rozhodnutí. Členská základna se bude muset co nejdříve rozhodnout, jak dál s pojišťovnou Halali. Musíme připravit všem našim členům a všem zástupcům pobočných spolků a klubů odpovídající informace o hospodaření této obchodní společnosti. Halali rozhodně není dnes ve špatné finanční situaci. Byla ale zřízena před řadou let, kdy měla organizace 112 000 členů. Dnes máme necelých 53 000 členů a situace je ekonomicky zcela jiná. Změnilo se mnoho. Jiná je také dnes poskytovaná výše odškodnění, jiné je množství pojistných případů. Do ekonomiky může zásadně promluvit ČNB v případě navyšování požadavků souvisejících s pojišťovací činností u všech pojišťoven, Halali nevyjímaje. Zásadní rámce fungování pojišťovny Halali se tedy docela radikálně mění a bude na členské základně, aby rozhodla, jek dál s pojištěním vlastních členů ve vztahu k výkonu práva myslivosti.
 
Můžete už teď nastínit nějaké varianty dalšího vývoje Halali?
 
Jsem přesvědčen, že této problematice budeme muset v budoucnu věnovat nejeden samostatný článek. Myslivecká rada se bude tímto tématem zabývat na nejbližším zasedání, tak bych to zatím nechal bez komentáře.
 
Vraťme se ještě k tomu, co ještě dalšího byste chtěl prosadit v průběhu dalších pěti let…
 
Jedním z důležitých úkolů musí být přivedení nových členů do organizace. Dneska pozoruji, že nám stoupá procento žen v naší organizaci, což považuji za velmi dobré. Ženy dokážou rozhodování a fungování zlidštit a trochu i eliminovat nevraživý pohled části společnosti na myslivce.
Ženy by nám také mohly pomoci pracovat s mládeží. Kdo jiný by měl iniciovat vytváření nových dětských skupin, více kontaktovat školy a více se zaměřit na osvětu mezi nejmenšími.
Do budoucna je potřeba prohloubit také spolupráci hlavního spolku s pobočnými spolky. V tomto spoléhám, že se projeví dobře nastavený model přes místopředsedu pro spolkovou činnosti. Druhou cestou jsou již zmínění přímí volení zástupci krajů, jakožto členové myslivecké rady. Zatím ne všichni se s tímto novým modelem sžili, ale to je postupný vývoj. Myslím, že změna stanov byla správným krokem. 
Krajští zástupci musí pochopit, co je cílem, jaké jsou výhody a že se jedná o efektivní přenos informací jak shora dolů, tak zdola nahoru. Je otázkou, zda už všichni zvolení zástupci vědí, že možnost tady je a zda novou možnost umí využít. Na nich bude ležet hlavní část komunikace s pobočnými spolky. Měli by zajišťovat pomoc jednotlivým pobočným spolkům ve svém kraji nejen v rámci shánění financí, ale v rámci celého vyjednávání pobočných spolků například s příslušným krajským úřadem.  
Je to ale také o koordinaci činnosti a spolupráci okresních mysliveckých spolků v kraji. Otázkou je, zda si již v rámci jednotlivých krajských koordinačních rad stačili vše vydiskutovat a mají formy jednání a rozhodování nastavené. Důležité je, aby jak pobočné spolky, tak i krajští zástupci pochopili, proč se změna stanov udělala a zda umí plně využít potenciál.
 
Ve stanovách je bohužel pozice krajského zastupitele ne zcela jasně zakotvená, nemůže zatím například oficiálně vyjednávat za kraj. Nestálo by za úvahu stanovy ještě dopracovat?
 
Určitě stálo, ale je otázka, zda tomu budou jednotlivé okresy nakloněny. Stanovy mohou měnit pouze pobočné spolky a jednotlivé kluby prostřednictvím nejvyššího orgánu, tj. Sboru zástupců. Nejsem přesvědčený o tom, že většina pobočných spolků by v nejbližším období tuto případnou změnu podpořila.
 
Dosáhnout toho můžeme jen tím, že zastupitel bude činný, že ukáže prakticky výhodnost a potřebnost takové formy…
 
Ano, dosáhneme toho až tehdy, když jeden okres nebo skupina okresů uvidí, že to jde, že je to pro ně výhodné a potřebné. Pobočné spolky musí v prvé řadě chtít a cítit výhodu. Uvedu příklad – třeba Jihočechy – když zavolám Jirkovi Chmelovi, tak on spolehlivě zařídí vše s okresy, svolá je, projedná to s nimi, nabídne jim pomoc, takovým způsobem je třeba posilovat postavení okresů. Zvolení zástupci okresů by měli být respektovanou osobou, která má důvěru. Dejme tomu ale čas, musí se to prostě zaběhnout.
 
Máme taky nově zvolené dva místopředsedy, samozřejmě i s nimi připravím rozhovor do časopisu, ale obecně, jakou máte představu jejich fungování? Jak by měli pomoci při řízení organizace?
 
Měli by být více zapojeni do práce v rámci organizace, ČMMJ bude řídit předsednictvo. To znamená předseda a dva místopředsedové a Myslivecká rada. Předsednictvo se bude scházet minimálně jednou za čtrnáct dní, aby rozhodování bylo pružnější. Chci, aby na většině akcí, které se pořádají v rámci celostátního rozměru, byl přítomen někdo z vedení, ať předseda nebo místopředsedové nebo člen myslivecké rady. Bude důležité, aby se sněmů pobočných spolků zúčastňovali členové Myslivecké rady nebo předsednictva, ne vždy tomu tak v minulosti bylo.
Velkou část povinností bude mít místopředseda pro spolkovou činnost Ing. Švrčula, JUDr. Valenta bude mít na starosti hlavně legislativní věci v rámci celé Jednoty, hlídání ekonomických věcí bude na předsedovi a na ekonomickém oddělení.
 
Není už čas na oddělení funkce předsedy a jednatele?
 
Nejsem o tom přesvědčený. Na Sboru zástupců, který projednával změnu stanov, byla navržena jako jedna z variant, že bude výkonný předseda a jednatel. Postavila se proti tomu řada pobočných spolků. Jednalo, se o většinové rozhodnutí delegátů na Sboru zástupců. Vím, že jsou kolem toho občas diskuse, ale je to rozhodnutí, které vyplynulo z hlasování delegátů. Máme dnes nejeden pobočný spolek, který obdobný model řízení také uplatňuje. Je nutno si uvědomit, že funkce předsedy ČMMJ musí být opravdu výkonná.
 
V té souvislosti se logicky nabízí otázka, proč tedy nebylo možné udělat normální Sbor zástupců, v době, když už to hygienické podmínky dovolovaly? Plánujete vůbec v dohledné době klasický prezenční Sbor zástupců, kde by mohli zástupci pobočných spolků diskutovat, projednat si potřebné záležitosti přímo na místě osobně?
 
O tom, jakou formou se konal volební sbor zástupců, rozhodla Myslivecká rada. Všichni dobře víme, že řádné zasedání se mělo konat v říjnu loňského roku. Vzhledem k opatřením z důvodu Covid-19 bylo jednání přesunuto na termín 17. listopad. Následně na lednový termín, potom na další termín. Vzhledem k opakovanému posouvání termínu vyvstal požadavek od některých zástupců pobočných spolků uskutečnit jednání Sboru zástupců distančně. Zákon 191/2020 Sb.  umožnil provést volbu odlišně od Stanov ČMMJ a Myslivecká rada rozhodla hlasováním o způsobu konání Sboru zástupců.
 
Byl ale jistý zmatek, sama myslivecká rada třikrát měnila názor...
 
Jedná se o rozhodnutí Myslivecké rady, které musím jako předseda respektovat. Rovněž by jej měly respektovat pobočné spolky. Vím, že ne všechny se s rozhodnutím smířily. Vzešlo několik výzev ke změně způsobu konání volebního Sboru zástupců a vlastnímu způsobu provedení volby.  
Už vůbec nepochopím poslední výzvu, která byla zaslaná na sekretariát ve formě stížnosti. Hlavním důvodem stížnosti bylo uváděno, že Myslivecká rada nerespektuje žádost více než jedné třetiny pobočných spolků, aby se konal Sbor zástupců standardním způsobem. Uvedené tvrzení musím zcela zásadně odmítnout, neboť pouze 15 pobočných spolků požádalo, aby se konal Sbor zástupců klasickou formou a ani další informace, které byly uvedeny ve zmíněné stížnosti se nezakládaly na pravdě.
Je pro mě zarážející, že se k výzvě připojilo několik dalších okresů, které stížnost ve stejném obsahovém znění podepsaly a zaslaly k projednání Myslivecké a Dozorčí radě ČMMJ. Přitom by stačilo zvednout telefon a informovat se, jaká je skutečnost, než opisovat a posílat na sekretariát stížnosti, které se zakládají na nepravdivých informacích. Toto považuji za problém, jenž vnáší to do organizace nejistotu a nestabilitu. Někdo pošle nějaký papír s nepravdivými a zavádějícími informacemi a bez ověření se k tomu připojí řada dalších.
V té době, kdy se rozhodovalo o formě jednání Sboru zástupců, nikdo nevěděl, jaké budou hygienické podmínky. Už v lednu 2021 se na Myslivecké radě rozhodlo, že pokud se nebude moci konat do tří měsíců Sbor zástupců, tak sekretariát připraví variantu možnosti konání voleb předsednictva a DR ČMMJ distančním způsobem. Elektronická volba byla připravena již v únoru.
Následně se rozhodlo, že proběhne standardní jednání, posléze přišla revokace usnesení Myslivecké rady na přání některých pobočných spolků.  Za sebe si myslím, že byla našim členům při vlastní přípravě volebního Sboru zástupců zbytečně podsouvána řada účelových spekulací a polopravd.
 
Kdy tedy máte představu, že bude možnost nějaké diskuse o budoucnosti naší organizace za fyzické účasti představitelů pobočných spolků?
 
Je potřeba si uvědomit, že i při standardním jednání volebního Sboru zástupců prostor pro diskusi moc není. Jestliže bylo přihlášeno 32 kandidátů a každý by dostal pět minut na představení, jenom vlastní prezentace zabere čtyři hodiny. My jsme tu možnost nakonec kandidátům dali prostřednictvím stránek časopisu, mohli zaslat svoji prezentaci jednotlivým okresům, což většina udělala. Všichni dobře víme, že řada kandidátů následně ještě prostor využívala dál v rámci komunikace s pobočnými spolky například formou mailové korespondence.
Musím konstatovat, že většinu toho, co se dělo kolem letošních voleb, považuji za zcela nešťastné. Někteří kandidáti uváděli ve svých prezentacích myslivecké veřejnosti často zavádějící informace a my se s tím budeme vyrovnávat určitě ještě nějakou dobu. Členům se podsouvaly věci, které nebyly založeny na pravdě. Například, že Jednota je v ekonomických problémech, že nečerpá dotace, že Halali je ve značných ekonomických problémech.
Předpokládám, že po prázdninách bude svolán aktiv předsedů a jednatelů pobočných spolků, kde probereme zásadní otázky týkající se ČMMJ a naší členské základny.  
 
Není to možné ale považovat za selhání staré Myslivecké rady, že si toto neuvědomila? Když přece lidé jsou na místě a slyší a vidí vše na vlastní oči, to je přece jiná důvěra, než je důvěra v podstatě neznámé a nevyzkoušené elektronické hlasování…
 
A jaký je v tom rozdíl? Pokud se budeme bavit o vlastní volbě, je potřeba si uvědomit, že rozhodnutí delegáta, koho bude volit, žádná diskuse na prezenčním Sboru zástupců stejně neovlivní. Všichni delegáti jedou na jednání s tím, že ví, koho budou volit. Většinou jsou zavázáni svým členům, neboť případnou volbu projednali na svých sněmech, popřípadě v okresních mysliveckých radách. Pokud má někdo představu, že se delegát rozhodne v místě konání, tak to opravdu není pravda.
A vůbec nechápu otázku, proč by to mělo být selhání staré Myslivecké rady. Vždyť o způsobu konání volby rozhodla nová Myslivecká rada. Pravdou je, že bude nutno upravit způsob volby do orgánů ČMMJ, aby do budoucna nenastala situace, kdy budeme mít po určitou dobu navolenu pouze část Myslivecké rady. Při tvorbě Stanov nikdo nemohl předpokládat, že nastane situace vyvolaná mimořádnými opatřeními.
 
Ale minimálně ze dvou okresů mám informace, že se někteří jejich volitelé nezachovali tak, jak bylo většinové rozhodnutí okresního sněmu, resp. okresní myslivecké rady….
 
Pokud to tak skutečně je, tak si to asi musí vyříkat delegáti se svou členskou základnou. Otázkou je, na základě jaké informace, to okresy tvrdí. Já sám nevím, jak jednotliví delegáti hlasovali, pokud mi to sami neřekli. Volba byla tajná. Viděl bych to spíše na nepodloženou spekulaci. Úplně stejně se mohu ptát po odvolení na klasickém volebním Sboru zástupců. Opravdu delegáti vhodili lístek se jménem v souladu s rozhodnutím členské základny? Jaký je rozdíl mezi vhozením lístku s napsaným jménem do volební urny a označením konkrétního kandidáta v počítačovém programu při elektronické volbě?
 
Když by byli fyzicky všichni přítomni a řeklo by se po volbě jasně a bez debat byl zvolen ten a ten a má tolik a tolik hlasů. V elektronické volbě se docela nepochopitelně stalo, že asi unikla nepravdivá informace, sama ČTK pro celostátní média uvedla pro vás volbu 61 %, přitom oficiální zápis říká 55 %...
 
Pokud vás to zajímá, je potřeba se obrátit s dotazem na ČTK, na základě jaké informace uvedla těch 61 %. Není mi známo, že by volební komise uvedla jiné číslo, než je v oficiálním zápise o průběhu voleb a následném přijatém usnesení. Jedná se o podepsaný zápis členy volební komise s výsledky voleb, stejně jako při klasické volbě. Vlastní volbě byli přítomni i členové DR ČMMJ. Jsem rád, že volba proběhla v souladu se všemi požadavky a že se podařilo vyvrátit několik nepodložených a zavádějících tvrzení, které se objevily před vlastní volbou.
 
Jak byste charakterizoval současný stav legislativy?
 
Dne 18. 6. byl předložen k projednání v Poslanecké sněmovně vládní návrh mysliveckého zákona ve třetím čtení. Na základě rozhodnutí některých poslanců KSČM došlo k tomu, že politická podpora zákonu ten den padla. Jednání bylo přerušeno a nikdo neví, jak bude dál probíhat. V době vydání tohoto čísla časopisu Myslivost bude možná jiná situace.
Při vlastním vystoupení poslance Ondráčka (KSČM) zazněly argumenty, proč nepodpořit vládní novelu zákona o myslivosti. Pan poslanec při své argumentaci vycházel z názoru některých mysliveckých odborníků. Kdo jsou tito odborníci a hlavně, že si vzali jako rukojmí členy vlastní organizace při předvolebním boji, to již vůbec nechápu. Sami předkladatelé pozměňovacích návrhů přiznali, že při projednávání vládní novely zákona o myslivosti boj s tzv. mysliveckou lobby prohráli.
Jednání kolem vládní novely mysliveckého zákona považuji za zcela nešťastné. Někteří dnes prezentují, jak je ideální, že se podařilo shodit návrh poslankyně Pekarové a vrátit se k původnímu zákonu.  Nejsem o tom přesvědčen a shodli jsme se na tom s řadou mysliveckých odborníků. Po volbách se dá očekávat značný tlak na opětovné otevření mysliveckého zákona. Může se stát, že poslanci, kteří dnes předkládali pro nás nepříjemné návrhy, budou součástí legislativy a budou také nový zákon připravovat. V tomto spatřuji budoucí možný problém pro myslivce a ČMMJ. Čekají nás řada dlouhých a složitých jednání, ale od toho ČMMJ je, aby myslivce zastupovala.
Senát bude nyní projednávat tzv. invazní novelu. Poslaneckou sněmovnou byl přijat pozměňovací návrh na zrušení tzv. novely mysliveckého zákona poslankyně Pekarové, který byl přijat v roce 2019 a měl by začít platit koncem tohoto roku. Pokud Senát přijme tzv. invazní novelu v tom znění, jak jej odsouhlasila Poslanecká sněmovna, a podepíše ji prezident, vrátíme se k původnímu zákonu č. 449/2001 Sb.
 
Pokud se nic nezmění, tak je před námi rok času, než se otevře nový zákon o myslivosti. Nemyslíte si, že by měla toho času využít ČMMJ k tvorbě svého vlastního návrhu zákona o myslivosti?
 
Dá se předpokládat, že bude sílit stále větší tlak na otevření zákona o myslivosti v následujících letech. Myslet si, že ČMMJ připraví vlastní návrh zákona, který předloží do Poslanecké sněmovny, kde bude následně projednán a přijat ke spokojenosti nás myslivců, je dnes myšlenka z říše snů. Jednání o novém zákoně budou nesmírně zdlouhavá a složitá. Především to bude jednání, kterého se bude muset zúčastnit řada subjektů s vlastními představami o podobě tohoto zákona. Myslet si, že případný nový návrh bude vyhovovat všem zúčastněným je opět pouze utopie. ČMMJ musí být na tato jednání připravena s vlastní představou nové podoby zákona. V jaké formě bude následně schvalován a přijat si dnes můžeme pouze přát. Ne nadarmo se říká, štěstí přeje připraveným. Tato jednání bude muset někdo koordinovat a zastřešit. Zde bych spatřoval možnou případnou pomoc z akademické sféry.
 
Otázkou ale je, zda chceme tvořit zákon o myslivosti nebo zákon o lovu…
 
To bude jistě podstatné. Z posledních jednání s většinou subjektů, které předložily nám nevyhovující pozměňovací návrhy, jsem nabyl dojem, že jejich snahou je tvořit pouze zákon o lovu. Musíme si ale uvědomit, že zákon o myslivosti je zákonem, který je o hospodaření se zvěří jako součástí životního prostředí. Při přípravě budoucí podoby mysliveckého zákona je potřeba z tohoto vždy vycházet.
 
Zastupuje ČMMJ všechny myslivce v rámci republiky nebo jen spolkovou činnost?
 
Otázka, nad kterou velmi často poslední dobou přemýšlím. Dokonce jsem ji jednou otevřel i na jednání Myslivecké rady. Je potřeba si uvědomit, že určitý počet členů vystoupil z organizace, jelikož nesouhlasili s některými kroky a směřováním organizace. Podstatně se za posledních dvacet let změnila i struktura vlastníků pozemků. Řada našich bývalých členů jsou dnes vlastníci pozemků a požadují, abychom prosazovali i jejich práva. Na straně druhé i mezi našimi členy jsou majitelé pozemků, kterým současná situace vyhovuje a nic by na ni neměnili. Pravdou je, že stále je většina myslivců sdružena ve spolcích. Ne vždy však jsou všichni členové spolku členy naší organizace.
Obdobně bychom si mohli položit otázku, zda má ČMMJ zastupovat zájmy jen svých vlastních členů anebo všech myslivců v ČR. Jistotu máme jednu. Nikdy nemůžeme vyhovět všem. Prvořadým úkolem naší organizace musí být zastupování našich členů. A podstatná část našich členů je dnes sdružována ve spolcích. Je potřeba ovšem zmínit, že část našich členů již dnes vykonává myslivost i mimo spolky. A i tito členové chtějí, abychom zastupovali jejich zájmy, i když jsou mnohdy zcela odlišné od zájmů spolků.
 
Východisko je pouze to, že lidé, kteří mají rozdílné názory, začnou společně diskutovat. Jednota o tom ale nezačala ani diskutovat…
 
Nemyslím si, že jsme o tom nezačali diskutovat.  Jsem si vědom toho, že otázka diskuze s členy s rozdílnými názory není vůbec jednoduchá. Jistě z této diskuze vzejde řada otázek. My na ně budeme muset najít odpovědi.  Pouze se ptám, zda tyto odpovědi budou vyhovovat všem našim členům.
 
s poděkování za rozhovor připravil
Jiří KASINA
 
 
 IMG_2930.JPG
 

Zpracování dat...