Časopis Myslivost

Období plné změn na OMS v Příbrami

Myslivost 8/2021, str. 78  Kamila Kaasová
Kromě přestěhování sídla do kanceláře v budově Krajské veterinární správy pro Středočeský kraj, která se uskutečnila vloni, došlo na Okresním mysliveckém spolku v Příbrami po osmi letech i ke změně jednatele.

 Předešlý jednatel Zdeněk Dubský byl zvolen do funkce předsedy a na místo jednatele byl po výběrovém řízení vybrán Radovan Šoulej. Jeho nástupu však předcházelo období několika krátkodobých jednatelů. A do toho opatření, která, tak jako všude jinde, zamávala s termíny a podmínkami akcí… Do rozhovoru se zapojil i dlouholetý člen okresní myslivecké rady v Příbrami Štefan Hakeľ.
 
Co stěhování OMS předcházelo? Předešlá budova už byla nevyhovující?
Na konci roku 2019 nám byla nabídnuta místnost na Krajské veterinární správě. K tomu ještě menší sklad v patře a možnost zapůjčení malé a velké zasedačky, máme zde opravdu perfektní prostor. Ještě máme rozjednaný menší externí sklad ve formě buňky venku na pozemku. Na výstavní stojany a další věci, abychom je nemuseli nosit do patra.
Přešli jsme z vlastnictví budovy do nájmu a vyplatilo se. V současnosti jsme přibližně na desetině předešlých nákladů. Ve staré budově jsme platili vodu, odpady, elektriku a pořád byla nutná údržba. Spočítali jsme si, co by obnášela rekonstrukce od střechy po sklep, a rozhodli se pro prodej. Okresní myslivecká rada tedy odsouhlasila přesun na nové působiště.
 
Hledání nového jednatele tak hladce neproběhlo, jak jste naznačili…
Teď je taková zajímavá doba, že se vystudovaní inženýři vrací do rodinných firem, kde dělají řemeslnou práci. To byl zaprvé případ bývalého jednatele Zdeňka Dubského a zadruhé jistého pracovníka ve státní správě, který se též vrátil do rodinné firmy, a na jeho místo nastoupila naše nová jednatelka Ing. Barbora Damková. Mělo to více důvodů, ale hlavní byl ten, že měla slíbeno nastoupit již do nové kanceláře, ale ještě to nešlo a vyklízení staré budovy ji do značné míry motivovalo k hledání jiného místa.  
Vypsali jsme tedy výběrové řízení, ve kterém byl vybrán náš nový jednatel Radovan Šoulej. Jenže ten měl v práci tříměsíční výpovědní lhůtu. Proto jsem nějaký čas zastupoval já (Štefan Hakeľ – pozn. red.). V té době chodili členové platit příspěvky a divili se – „vždyť říkali, že tu bude nějaká pěkná slečna a je tu starý děda“. A také bylo zajímavé, že 90 % z nich neříkalo, že jdou platit členství, ale že jdou platit pojištění. Musel jsem jim to vysvětlovat. A tak jsem tu vydržel do konce roku. Radek už chodil, když měl čas, a zaučoval se, takže při nástupu již vše dobře zvládal.
 
Co vás přimělo ucházet se o pozici jednatele? Působil jste předtím někde ve spojitosti s myslivosti?
Moje předchozí kariéra se odvíjela u Policie ČR, ale lovecký lístek mám již dvacet let a dlouhodobě působím jako jednatel svého domovského Mysliveckého spolku Hradec Bezděkov po Třemšínem.
Mám dost zkušeností s elektronickou evidencí a dalšími systémy, což je výhoda.
 
Stihli jste již uspořádat zkoušky o první lovecký lístek pro loňský kurz?
Ano, několikrát se sice posouvaly, ale už proběhly, také jsme měli zkoušky pro myslivecké hospodáře. Ještě budou probíhat opravné termíny pro několik uchazečů, kteří neprospěli z jednoho předmětu.
Letošní kurz jsme zahájili praxí, v červnu budou mít adepti střelby v Počepicích, kde působí náš zkušební komisař pro střelectví a teorii na podzim, před zkouškami, což pro ně bude možná lepší.
 
Kolik jste měli uchazečů vloni a kolik letos? Praxi si domluví bez problému?
Letos je přihlášených 16, vloni jich bylo přihlášených 32, ale chodilo 29. Mysliveckých hospodářů bylo v kurzu osm.
Většina uchazečů přijde už domluvených ohledně praxe ze spolků, kde mají někoho z rodiny, pokud by je nevzali, tak jim něco seženeme, ale zatím jsme to řešit nemuseli.
 
Pozorujete nějaký vývoj členské základny?
Máme pořád přibližně stejně členů, kolem 1100.
 
Budete letos pořádat chovatelskou přehlídku?
Usnesli jsme se, že ne, abychom nemuseli hlídat počty návštěvníků. Sněm jsme také odložili, protože letos by nebyl volební. Napíšeme a rozešleme zprávy o činnosti a novinkách, jako každý měsíc, na jednotlivé spolky.
 
Proběhl Červenměsíc myslivostipořádáte při té příležitosti nějakou akci pro veřejnost nebo pro děti?
Ve spolupráci s Kulturním domem Příbram jsme připravovali každoročně akci „Máme rádi zvířata – den s přírodou“, spolu s rybáři, včelaři a dalšími, konal se vždy vybranou sobotu v říjnu. Vloni jsme kvůli opatřením nemohli, letos uvidíme. Byly tam pokaždé ukázky kynologie, sokolníci, laserová střelnice, naučná stezka s otázkami, děti dostaly odměny, mohly si vše osahat – od preparátů po zbraně.
 
Máte na Příbramsku nějaký kroužek mladých myslivců, případně pořádáte okresní kolo Zlaté srnčí trofeje?
Kroužek mladých myslivců máme jeden, jeho působiště je Sedlec-Prčice, vede jej Skupina nadšenců z tamní školy a je o něj velký zájem, chodí přes třicet dětí, proto se již musely rozdělit na dvě skupiny – mladší a starší.
Posledních deset let se koná okresní kolo Zlaté srnčí trofeje ve spolupráci s OMS Benešov, tedy s manželi Vaníčkovými. Probíhá pokaždé v Benešově a zúčastňuje se jej náš kroužek ze Sedlce-Prčice.
 
Další akce, které nemohly na jaře proběhnout, jste odložili nebo některé úplně vypustili?
Všechny kynologické akce jsme přesunuli na náhradní termíny, abychom zájemce neochudili o některý druh zkoušek. Jarní svod již proběhl, měli jsme přihlášené pozvané po čtvrthodinách na přesné časy, aby se nám tu nehromadili. Podobně to proběhlo i na barvářských zkouškách, kde jsme se snažili držet vůdce v dostatečných odstupech. Vše bylo bez občerstvení a bez ceremoniálů, ale všichni zájemci mohli absolvovat.
 
Máte informace o záchraně srnčat při probíhajících sečích? Podporujete nějak spolky, které mají zájem?
Mnoho spolků používá smotky dřevité vlny napuštěné odpuzovačem a funguje to. Také jsme od Pavla Chalupy z Ústí nad Orlicí koupili zvukové plašiče, ty den předem umístíme do porostu a před sečením je dáme pryč.
Tyto metody využíváme raději než vynášení, protože se ztotožňujeme s názorem Petra Ziegrossera, který uveřejnil v Myslivosti, že když se srnče odnese kousek, tak je riziko, že se vrátí, a když se odnese daleko, tak je riziko, že jej srna nenajde.
Několikrát jsme smotky využili i na odpuzení jiné zvěře, která se občas vyskytuje na místech, kde to nečekáme, například divoká prasata se dostala až do ohrady ke koním a žrala jejich zásoby. Zde jsme také smotky zkoušeli. I když nebyl problém zde lovit, myslivec z toho úseku se domluvil s chovatelkou a postavil si tam přenosný posed. Dokonce mu nejdřív nabízeli, aby seděl v kabině bagru…
Probírali jsme to, že v některých oblastech, kde je střelba z kulovnice obtížná, z důvodu blízkosti zástavby, by se dala využít lukostřelba. Zatím tedy na Příbramsku žádného lukostřelce nemáme, ale myslím, že je to otázka času a tento způsob lovu se rozšíří i k nám.
Jako všechny novinky, které se postupem času stanou běžnými, jako například tlumiče, o jejichž přínosu je již dost myslivců u nás přesvědčeno. Hlavně těch, kteří se věnují střelbě závodně.
 
Píšete o činnosti myslivců do nějakých místních tiskovin?
Sami od sebe se redaktoři moc neozývají, ale sem tam nějaký článek vyšel, když jsme jej poslali.
Do budoucna však chceme navázat spolupráci s paní Vykysalovou, majitelkou časopisu Periskop, který zde vychází, neboť si v nedávné době celá její rodina dělala u nás myslivecké zkoušky. Abychom dostali myslivost mezi lidi v té správné podobě. Některé věci je třeba stále vysvětlovat a připomínat, příklad za všechny je odnášení nalezených mláďat…
 
Jak vnímáte přípravy novely zákona o myslivosti?
K zákonu jsme měli dvě připomínky, které nikdo nechtěl slyšet. Za prvé ohledně škod – když máme normovanou jen srnčí zvěř, proč máme platit škody za divoká prasata, za vysokoua daňčí zvěř?
Je viditelné, že všechny vyhlášky dělají myslivci teoretici. Například návrh, že každou nalezenou a ulovenou zvěř je třeba nafotit a snímky poslat na státní správu. Nejde jen o to, že někteří myslivečtí hospodáři jsou starší a nemají třeba dobrý fotoaparát, ale vloni jsme měli jen u nás 377 úlovků, to je nějaký objem dat, když to budou posílat každý den všechny honitby... Prý byla tato evidence navržena proto, že jsme jako myslivci zapírali zvěř. Není mi jasné, proč bychom to dělali?
 
Myslíte, že se situace v myslivosti změní po volbách do Myslivecké rady?
Ohledně voleb máme připomínku – když bylo evidentní, že se situace kolem Covid-19 od dubna zlepšuje, měl se volební sbor zástupců plánovat prezenčně a podle situace se rozhodnout. Protože v dnešní době by již mohl proběhnout klasickým způsobem, což by bylo jistě přínosnější než online.
Doufáme, že se po volbách vytříbí směr a vůbec prezentace myslivosti. Třeba to osloví i některé bývalé členy a vrátí se.
 
Díky moc za rozhovor!
Kamila KAASOVÁ
 

Zpracování dat...