Časopis Myslivost

Výskyt orla východního na Třeboňsku

Myslivost 5/2021, str. 44  Jan Ševčík
Impozantní dravec orel východní (Haliaeetus pelagicus) je největší zástupce rodu a zároveň i jedním z největších orlů na světě. Je blízkým příbuzným našeho orla mořského (Haliaeetus albicilla) a dalších šesti druhů
- severoamerického orla bělohlavého (Haliaeetus leucocephalus), afrického orla jasnohlasého  (Haliaeetus vociferus), orla bělobřichého (Haliaeetus leucogaster) z tropické Asie a Australie, orla páskovaného (Haliaeetus leucoriphus) obývajícího rozsáhlá území střední jižní a východní Asie, orla Sanfordova (Haliaeetus sandfordii) ze Šalamounových ostrovů a orla madagaskarského (Haliaeetus vociferoides).
Areál rozšíření „našeho“ orla mořského sahá od západoevropské pobřeží  na západě přes celou Severní a střední Asii až na pobřeží Pacifiku, kde se částečně kryje s areálem orla východního.
Všichni tito orli jsou mohutní dravci žijící v okolí vod, z kterých získávají podstatnou část své potravy, ryby. Loví i vodní ptáky a další zde žijící živočichy.  Hnízda si staví na stromech v okolních porostech či na pobřežních skalách. U dospělých ptáků je charakteristické bíle zbarvení části opeření, nejčastěji ocasních per. Charakteristickým znakem orlů rodu Haliaeetus jsou také neopeřené běháky.
Orel východní, nazývaný také kamčatský či podle svého objevitele, německého přírodovědce G.W.Stellera, orel Stellerův obývá pobřežní oblasti Dálného východu. Hnízdí na Kamčatce, v pobřežních oblastech Ochotského moře od Sachalinu na severu k řece Amur na jihu. Je částečně tažný, zimuje na části Kurilských ostrovů a na ostrově Hokkaiddo.  K velkému překvapení ornitologů se nejméně jeden objevil i na území našeho státu.
Vzhledem ke vzdálenosti jeho areálu rozšíření je vysoce nepravděpodobné že by se do střední Evropy mohl dostat přirozenou cestou. V Evropě má orly východní v expozici řada zoologických zahrad, vlastní je i někteří soukromí chovatelé dravců. Orel patrně unikl ze zajetí, i když žádná ZOO ani chovatel ztrátu nehlásili.
Pokud je mi známo, orel východní byl na území ČR poprvé pozorován v přírodě v květnu 2015. Známý ornitolog a fotograf Ing. Josef Hlásek fotografoval s vnukem Václavem Hláskem u Horusického rybníka „letovky“ mladých orlů mořských. Teprve doma na monitoru si vnuk všiml, že jeden z orlů je tmavší a především má mohutný, žlutý zobák. Na snímku byl jednoznačně mladý exemplář orla východního.
Příští rok byl orel pozorován u Přerova. Zda se jednalo o stejného ptáka ale není jasné. Navíc ve stejné době byl další exemplář viděn v Maďarsku.

Sevcik-1.jpg

Orel východní byl v dalších letech opakovaně viděn na různých místech ČR, především na Třeboňsku, v blízkosti rybníka Velký Tisý a Chlumské rybniční soustavy. Za tuto dobu postupně získal typické zbarvení dospělých ptáků s výrazným kontrastem tmavohnědé až černé s čistě bílou.
V přírodě se orel východní pozná velmi snadno. Je to mohutný dravec s  rozpětím křídel přesahujícím 2,4 m. Samice dosahují hmotnosti až 9 kg, samci, kteří jsou podobně jako u některých dalších dravců o něco menší, 6 kg.  Zdaleka nápadné je i jeho černobílé kontrastní zbarvení a mohutný, žlutý zobák. Orel východní dosahující maximální délky až 105 cm je o něco málo větší  než na Třeboňsku běžný orel mořský s maximální délkou 92 cm.
Orlu mořskému je podobný i způsobem života. Živí se především rybami, částečně i ptáky a či savci žijícími okolo vody.  Často, především v zimním období, tvoří podstatnou část jeho potravy mršiny.  Pokud neloví, s oblibou vysedává na vyvýšených místech, vrcholcích nejvyšších stromů. S oblibou se zdržuje v blízkosti orlů mořských. Dobře se dá rozlišit i podle hlasu. Je podobný hlasu orla mořského, jenom zní více „chřaplavě“.
Ač někteří pozorovatelé tvrdí, že na Třeboňsku viděli pohromadě dva orly východní, vždy jsem viděl jenom jednoho. Tento orel si poslední roky oblíbil Chlumskou rybniční soustavu, poslední léto se často zdržoval ve skupině starých borovic či na vrcholcích nejvyšších stromů na hrázích.  Postupně ztratil původní plachost, v roce 2020 mne několikrát nechal přijít až pod strom, na jehož vrcholu seděl.
Přítomnost  tohoto orla ale přináší jeden velký problém.  Dosáhl pohlavní dospělosti a hledá partnera, v hnízdní době často naletuje do blízkosti zdejších hnízd orla mořského. Ti na něj okamžitě reagují, jeho přílety obvykle končí divokou honičkou. Což může, především v počátečních fázích hnízdění, znamenat zničení hnízda.
Pokud se ve střední Evropě vyskytují ve volné přírodě dva nebo i více jedinců různého pohlaví a vhodného věku mohlo by dojít i k vytvoření páru a hnízdění.
A konečně druhou spíše teoretickou možností je vytvoření smíšeného páru. U blízce příbuzných dravců k tomu někdy dochází.
Z hlediska zájmu ochrany přírody žádná z těchto dvou alternativ pochopitelně není žádoucí.  Jediným přijatelným řešením je orla odchytit, což nemusí být při jeho malé plachosti problém a poslat ho letecky na Kamčatku.
Text a snímky RNDr. Jan ŠEVČÍK

sevcik-2.jpg

 
sevcik-3.jpg

Zpracování dat...