Časopis Myslivost

Tlumiče podruhé – jak je to doopravdy

Myslivost 4/2021, str. 50  Martin Helebrant
Jako první jsme se rozhodli zmapovat, nejen jak hlasitý výstřel vlastně je, ale i jak se liší zbraň od zbraně. Připravili jsme docela reprezentativní kolekci palných zbraní – počínaje malorážkovu pistolí, přes pistole a revolvery v plnohodnotné obranné ráži a dál k dlouhým palným zbraním – od 223 Remington po 300 Winchester Magnum, od jednušky po samonabíjecí zbraň.
 
Film a promítací plátno dokážou cokoliv. Pluk „našich“ se bezpečně kryje před jaderným výbuchem za tříkolkou typu Velorex, hrdina na jedno nadechnutí vydrží 5 minut pod vodou, padouch střílí uprostřed plesového sálu ze samopalu s tlumičem a nikdo to neslyší. Realita je ale jiná a od 1. února to začínáme poznávat i my. První náhled na to, jak moc je jiná, jsem zmínil v článku o tlumičích v Myslivosti 2/2021. Ale není nad osobní zkušenost.
Konec konců, o co se jedná, vždyť „rána z flinty“ jako „rána z flinty“ a na internetu je k mání hlukoměrů docela habaděj, dokonce i v cenově dostupných úrovních. Zvlášť pokud nasadím nejrůznější Slevomaty. Na nábojích zaplatím víc (hned od začátku bylo jasné, že zkoumání hluku a tlumičů bude náročné na spotřebu nábojů).
Zásadní problém jsem zjistil hned při prvním podrobnějším zkoumání – cenově dostupné hlukoměry končí s měřením na 130 dB (decibelech), přitom výstřel z pušky je většinou výrazně hlučnější. Nevadí, nejsem včerejší, nasadíme na hlukoměr tlumicí kuklu a někde si to překalibruji – aspoň to jsem si našel na internetu. Problém byl, že není kde kalibrovat. Mžikové a současně velmi hlasité hluky jsou prostě pro měření problém.
V téhle chvíli se nade mnou patron vědy a vůdce můz Apollon slitoval a poslal mi do cesty Františka Šubrta a Standu Sýkoru. František provozuje obchod se zbraněmi v Českých Budějovicích a Standa má puškařství nedaleko a vlastní i soukromou střelnici. Oba měli chuť proniknout do tajemství tlumení hluku výstřelu se mnou. A když už vás jednou bohové políbí, stojí to většinou za to. Přízní Apollonovou jsme našli i někoho, kdo je schopen měřit vysoce impulsní, ale o to hlasitější zvuky, jako je výstřel z palné zbraně. Tím čtvrtým do party se stala budějovická akustická laboratoř Marvelab, s.r.o. (autorizovaná Státním zdravotním ústavem podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví).
 
Praktické měření hluku výstřelu v terénu
 
Jako první jsme se rozhodli zmapovat, nejen jak hlasitý výstřel vlastně je, ale i jak se liší zbraň od zbraně. Připravili jsme docela reprezentativní kolekci palných zbraní – počínaje malorážkovu pistolí, přes pistole a revolvery v plnohodnotné obranné ráži a dál k dlouhým palným zbraním – od 223 Remington po 300 Winchester Magnum, od jednušky po samonabíjecí zbraň. Vybrali jsme vhodné náboje, včetně nábojů podzvukových, abychom dali tlumiči šanci ukázat, co umí. A pak jsme se jednoho svěžího rána na konci února sešli všichni v Dobšicích na střelnici.
Zcela na rovinu přiznávám, že už dlouho jsem nedělal testy či měření, na které bych soustředil tolik různých palných zbraní. A taky testy, kde bych si nebyl v metodice měření jistý v kramflecích. Tady byl obrovský přínos profesionálů z Marvelabu, kteří o měření hluku věděli všechno, i když z jiného úhlu pohledu, než který zajímal nás.
Takže jsme začali napřed tím nejjednodušším – měřením hluku u uší střelce. Na střelnici – na volném prostoru, ne na střelišti, kde by se zvuk odrážel a odrazy zkreslovaly měření – jsme si postavili stolek s nastřelovací stolicí a do míst, kde má střelec uši, jsme umístili mikrofony MC 230A spektrálního analyzátoru XL-2 od švýcarské firmy NTI AG, a začali jsme měřit, jednu zbraň za druhou. Mikrofony přitom byly kryty proti větru a v následném zpracování Marvelab odstranil rušivé události.
Když už jsme ho měli, tak jsme zkoumali i údaje z levného hlukoměru Benetech Sound Level Meter GM1352, který jsme koupili po internetu. Již prvních několik měření ukázalo, že ale tudy cesta nevede – Benetech ukazoval hodnoty značně se rozcházející s profesionální technikou, navíc pokaždé jinak. Nasazení tlumicí kukly z neprůzvučného materiálu sice utlumilo hluk tak, že se hluk výstřelu dostal do rozsahu měřidla, ale levné měřidlo se neshodlo s profesionálním ani na obecném trendu, natož pak na nějakém přiměřeném kalibračním přepočtu.
Napřed pojďme k tomu, jaké výsledky jsme zjistili měřením samotných zbraní, bez tlumiče. Měřili jsme hluk na pravém a levém uchu zvlášť – asi každý zkušenější střelec mi dá za pravdu, že pocitově je hluk na každém uchu jinak hlasitý. Většinou u praváka na pravém uchu mírnější než na levém.
Měřili jsme hladinu špičkového akustického tlaku, který působí na uši střelce. To není ten nejsilnější hluk, jak uvidíte dále v textu, zvuk se kolem palné zbraně nešíří rovnoměrně, směrem dozadu může být podstatně menší, než dopředu v ose výstřelu.
Výsledky měření hluku na uších střelce ukazuje přehledně tabulka 1 seřazená od nejtišší k nehlučnější zbrani: 

Tab-1.jpg

Dovolte mi výsledky okomentovat. Asi největším překvapením pro mě bylo, jak vysoko se z hlediska hlučnosti umístily krátké palné zbraně, které jsem do testu na začátku zařadil vlastně jen „pro pořádek“ a dále, jak zdánlivě malé rozdíly byly mezi jednotlivými druhy loveckých zbraní. S vědomím toho, jak je jednotka decibel definovaná (viz vysvětlující textový box), jsem si v tabulce dovolil pospojovat či zvýraznit hluky, které jsou z hlediska intenzity prakticky nerozlišitelné.
Jak ale možné, že zkušený myslivec či střelec pozná spolehlivě sluchem rozdíl mezi ranou z kulovnice v ráži 308 Winchester a brokovnice v ráži 12? Vždyť podle našeho měření mezi nimi je rozdíl pouhých 145,8 - 145,5 = 0,3 dB, a to bychom neměli mít právo hluk z hlediska intenzity rozlišit. Vtip je v tom, že intenzita hluku je jenom jednou z jeho charakteristik a zvuk se dá popsat také frekvencemi, které ho tvoří – jeho tónem. A je to právě ten tón, rozdíl ve frekvencích, který umožní poznat rozdíl mezi brokovnicí a kulovnicí, nikoliv samotná intenzita hluku.
 
Nyní jsme stáli před problémem, jakou ráži a zbraň zvolit za etalon, se kterým budeme pokračovat dál v bádání. V případě ráže padla volba na náboj 308 Winchester – měli jsme ho dostatečnou zásobu ve slušné kvalitě (a trvám na tom, že 308 Winchester v provedení S&B Training není špatné střelivo, zejména pokud vezmu v potaz poměr výkon cena, určitě lepší než nějaké armádní přebytky) a hlavně, měli jsme ho i v podzvukovém provedení.
Jako první pokus jsme se rozhodli zmapovat šíření hluku výstřelu kolem hlavně. Měřili jsme celkem 5 směrů – přímo ve směru výstřelu, pod úhlem 45° ke směru výstřelu dopředu, kolmo ke směru výstřelu, pod úhlem 45° ke směru výstřelu dozadu a čistě dozadu. Výsledek zobrazí nejlépe následující tabulka a graf.

Tab-2.jpg

Na obrázku je vidět několik aspektů. Pokud se soustředíme na červenou barvou vynesený hluk bez tlumiče, pak zjistíme, že šíření je přibližně sférické, tak jak by mělo být. Hluk je blízký zvuku sonického třesku a útlum směrem vzad o 12,6 dB je s největší pravděpodobností daný částečným zastíněním zbraní, tím že sonický třesk se nešíří přímo dozadu a efektem směru výtoku plynů, který je směrem dozadu nulový.
Situace se dramaticky změní s použitím tlumiče (okrová a zelená barva v grafu). Zvuk výstřelu náhle získal výrazně směrový efekt. Začíná ve směru výstřelu kolem 143 dB, což je úroveň sonického třesku a ten se drží ještě na úrovni 45° doprava a doleva od dráhy střely. Pak ale hluk dramaticky klesá na úroveň kolmo na dráhu střely, aby se v zadní polosféře opět šířil téměř sféricky. A tady je útlum opravdu výrazný – u tlumičů s největším útlumem až vysoko přes 30 dB.
 
Nyní byl čas na zmapování útlumu hluku s rostoucí vzdáleností. Použili jsme dva mikrofony ve vzdálenosti 50 a 100 metrů v ose výstřelu. První výstřel z Remingtonu 700 v ráži 308 Winchester přinesl dost zarážející výsledek – hluk byl v obou vzdálenostech stejný. Opakování výstřelu dopadlo stejně – hodnota byla plus mínus nějaká ta desetinka 143,3 dB. Příčina je prostá – sonický třesk překryl již na 50 metrů hluk výstřelu, těch 143,3 dB je zvuk střely řítící se nadzvukovou rychlostí vzduchem.
Takže jsme se uchýlili k podzvukovým střelám Sellier & Bellot, Subsonic, celoplášť, 12,6 g . 
Když jsem se pokusil proložit naměřenými hodnotami nějakou jednotnou náhradní přímku (hluk by měl klesat se vzdáleností přímkově), zjistil jsem, ať dělám, co dělám, dobrá náhrada za obě křivky najednou není. Pokud budu pracovat s každou křivkou (tedy s kulovnicí bez tlumiče a s kulovnicí s tlumičem Triton 6) zvlášť, pak dostanu útlum přibližně 2,4 dB na každých 10 metrů dálky pro zbraň bez tlumiče a 1,9 dB pro zbraň s tlumičem a budou to hodnoty se spolehlivostí přes 90 %. Pro jednoduché rámcové odhady tedy asi bude stačit, že hluk výstřelu klesá o něco málo přes 2 dB na každých 10 metrů vzdálenosti od ústí hlavně.
 
Teď už jsme aspoň nahrubo znali, jak se zvuk z kulovnice chová a vychytali jsme, jak ho změřit. Nastal tedy čas na zkoumání, jak účinně různé tlumiče hluk tlumí. František shromáždil ve svém obchodě značné množství různých tlumičů pro různé zbraně a byl ochoten se podělit. Měřili jsme opět útlum na úrovni uší střelce.
Ještě před tímto měřením jsme určili pomocí naplnění tlumiče vodou a jeho zvážení také vnitřní objem tlumiče v cm3 a po měření jsme spočítali, kolik dB utlumí jeden cm3. Doufali jsme, že tím určíme účinnost tlumiče, s jakou dosahuje svého účelu - tlumení hluku - a uvidíme nějaké rozdíly mezi tlumiči jednotlivých konstrukcí.
A konstrukční rozdíly zde jsou: všechny námi použité tlumiče AimSport Triton jsou jedné a té samé jednoduché koncepce – prostě jen dvě expanzní komory, které zbrzdí výtok spalných plynů do ovzduší a čím vyšší číslo Triton má, tím větší je jeho expanzní komora.
Tlumiče Freyr & Devik a tlumiče Jaki pracují s vnitřními přepážkami, vířícími a dělícími spalné plyny podstatně víc, než jak je tomu u Tritonů. Tlumiče Freyr & Devik jsou rozebíratelné, tlumiče Jaki ne.
Začali jsme etalonem, tj. kulovnicí Remington 700 v těžkou hlavní dlouhou 51 cm s nábojem 308 Winchester Sellier & Bellot Training s celoplášťovou střelou o hmotnosti 9,55 g

Tab-4-az-6.jpg


Z tabulky je hezky vidět, jak u jednoduchých tlumičů Triton klesá s rostoucím objemem jejich účinnost na cm3. Malý Triton 4, který spolehlivě zabrání jakémukoliv zášlehu plamene na ústí, tlumí každým svým cm3 0,0363 dB a celkem utlumí 7 dB. Pokud jsem noční kancobijec a chci zabránit oslnění sebe a svého nočního zaměřovače výšlehem plamene na ústí, je Triton 4 zajímavá volba.
Největší z Tritonů, Triton 6 utlumí skoro 11 dB (což je docela dost), ale tlumí jen s účinností 0,0262 dB na každý cm3. Víme, že 3 dB jsou znamenají zdvojnásobení hladiny hluku a ejhle – objem Triton 6 / objemem Tritonu 4 = 2,13. Podle mě je to nádherný příklad fungování fyziky v praxi.
A teď se podívejte, jak účinně pracují se svým objemem tlumiče Freyr & Devik a Jaki.
Freyr & Devik pracuje s účinností 0,0881 a při svých 260 cm3 utlumí hluk výstřelu lépe než Triton 6, útlum je 16,6 dB – to už je sakra znát.
Jaki jsou na tom ještě lépe. Větší Jaki Sniper dokázal utlumit 19,6 dB a stačilo mu na 287 cm3, to je méně, než má nejmenší Triton 5, který stihl utlumit 10,1 dB. Jaki Titanium Super v porovnání s Tritonem 6 pracuje tedy s více než čtyřnásobnou účinností na cm3. Pokud mi tedy záleží na hmotnosti a současně chci vysokou míru utlumení, měl bych volit konstrukci s více vnitřními přepážkami. Z testovaných tlumičů to jsou Jaki a Freyr & Devik.
Pro náboj 308 Winchester Sellier & Bellot Subsonic s celoplášťovou střelou o hmotnosti 12,6 g ukazuje výsledky další tabulka 5.

Výsledky jsou podobné jako v případě nábojů Training, ale protože Subsonic má na ústí nižší tlaky, pracují všechny tlumiče mnohem účinněji – dosahují vyšší útlum. Triton 6 nyní utlumí 20,5 dB (o 9,6 dB více) a pracuje skoro s dvojnásobnou (1,88 dB) účinností. Pokud tedy je pro vás cílem co největší utlumení hluku výstřelu, volte náboje s co nejtěžší střelou, které mívají nejmenší tlak na ústí.
Potom jsme měření zkusili zopakovat v mezích možností daných kompatibilitou závitů s jednuškou Bergara BA 13 TD, opět v ráži 308 Winchester, ale s hlavní dlouhou pouhých 41 cm. Výsledky ukazuje tabulka 6.

Následoval pokus s opakovací kulovnicí CZ 527 v ráži 223 Remington, s varmintovou hlavní dlouhou 60 cm a náboji Sellier & Bellot Training, s celoplášťovou střelou 3,6 gramu. Výsledky jsou v tabulce 7.
Osazení zbraně zaměřovacím dalekohledem zastínilo pravé ucho střelce, jednoduchý AimSport Triton 3 poskytl přiměřený útlum (skoro deset decibelů není nijak málo), ale přepážkový Jaki I utlumil skoro 2x víc.
Opět se potvrzuje, že je dobré si rozmyslet, co od tlumiče vlastně očekáváte.
Poslední pokus zaměřený na hluk jsme udělali s kulovnicí CZ 527 (délka hlavně 47 cm) a samonabíjecí puškou CZ BREN 2 MS s hlavní pouhých 28 cm dlouhou, obě zbraně v ráži 7,62x39 (vz. 43) a. Opět porovnáváme hluk výstřelu bez tlumiče a s tlumičem a výsledky přináší tabulka 8.

Tab-7-az-8.jpg

Výsledky se do jisté míry opakují – oba tlumiče jsou obdobné konstrukce s vnitřními přepážkami, a i vnitřním objemem jsou si blízké. Délka hlavně se ale u těchto zbraní diametrálně liší. Současně je i tady hezky vidět, že u lovecké CZ 527 bez zaměřovacího dalekohledu je skutečně slyšitelný rozdíl mezi levým a pravým uchem, zatímco BREN 2 s poměrně vysokou stavbou a nízko položenou hlavní a zaměřovacím dalekohledem „křičí“ do obou uší skoro stejně.
Krátká hlaveň znamená vysoké úsťové tlaky – účinnost poklesla, Triton 4 na Bergaře hluk utlumí sotva o 4 dB. Je to slyšet, ale v praxi to znamená, že tlumič hluku spíš pracuje jako tlumič zášlehu.
V případě BREN 2 MS a Freyr & Devik 149 platí to samé. Na druhou stranu – náboj s nevelkou navážkou prachu (v porovnání s puškovými náboji plného výkonu) i při relativně krátké hlavni CZ 527 umožnil Jaki Titanium Hunteru utlumit hluk výstřelu o velmi slušných 14,3 dB.
Pokud tedy chcete tlumit hluk, volte zbraň s dlouhou hlavní. Čím větší je objem nábojnice a navážka prachu, tím delší berte hlaveň, ať má prach kde vyhořet a expandovat na nízké úsťové tlaky. A pochopitelně, pokud můžete, vyberte si co nejtěžší střelu.
Jen pro úplnost – na začátku a konci měření proběhla kontrolní kalibrace, které se od sebe nelišily o více než 0,5 dB. Z toho vyplývá, že ačkoliv jsme zapojili profesionální techniku a měření, mají naměřené desetiny dB jen omezenou vážnost. Kde jsme potřebovali výsledky zpřesnit, pomáhali jsme si opakováním měření a statistickým zpracováním výsledků. To svým rozsahem přesahuje možnosti a vlastně i účel časopiseckého článku, proto jej podrobně neuvádím.
 
Tlumič a přesnost zbraně
 
Nyní postupme do druhé fáze našeho testování. To se již netýká přímo hluku, ale přesto je s tlumiči hluku bytostně spojené a je předmětem mnoha různých dohadů a mýtů. Zkoušeli jsme, co udělá nasazení tlumiče s přesností a nastřelením zbraně.
Systém testování je prostý. Stříleli jsme ze stabilního střeleckého stojanu ze zastíněného střeliště, abychom axiální měrou eliminovali rušivé vlivy změn osvětlení a chyby střelce.
Zbraně byly na začátku nastřelené na střed, bez tlumiče, se zaměřovacím dalekohledem. Z nastřelené zbraně jsme udělali jednu tříranou nástřelku. Protože jsme měli terče s centimetrovou mřížkou, ze které se nám dobře odečítaly souřadnice jednotlivých zásahů, rozhodli jsme se nahradit klasickou kružnici rozptylového obrazce pravoúhlým obrazcem a jako měřítko přesnosti použít jeho plochu.
Po nastřelení výchozí nástřelky jsme na zbraň namontovali tlumič hluku, rukou jej dotáhli na zbrani a nastříleli jsme novou tříranou nástřelku.
Osy jsou označeny klasicky – svislá je y, vodorovná je x. Zásah pod střed má zápornou souřadnici y, zásah vlevo od středu má zápornou souřadnici x. Výsledky ukazuje tabulka 9.

Tab-9.jpg
 
Zcela upřímně řečeno, když jsme dostříleli a namasírovali si otlučená ramena, byl první dojem totální chaos. Skoro jako když v Čechách vláda léčí koronavirus. Teprve když jsme přepisovali data do tabulek a začali je pořádně vyhodnocovat, začaly se ukazovat některé náznaky.
Je třeba zdůraznit, že ačkoliv jsme vystříleli hodně ran z mnoha zbraní a tlumičů, pořád hovoříme jen o tříraných nástřelkách. To je v nejlepším případě dobrá indikace, určitě ne statistický důkaz. Navíc jsme měli jen omezený počet tlumičů a možností, jak je upevnit na zbraň, takže naše měření jsou prací s možným, nikoliv přísně vědecký experiment. Přesto jsme v konečném souhrnu získali dost podkladů, abychom mohli vyslovit docela podepřený názor. S tím to vědomím uvádím následující odstavce slovy „zdá se“ – tj. máme dobrou indikaci, ale není to úplně průkazná jistota.
 
Zdá se…
 
Zdá se, že většina tlumičů mění alespoň částečně střední bod zásahu – u některých kombinací zbraně, náboje a tlumiče více, u některých méně, někde možná tak málo, že posun bodu zásahu je tak malý, že jej překryje rozptyl a posun zdánlivě neexistuje. Ale většinou k posunu dojde.
Stejně tak se zdá, že je to hlaveň, kdo určuje, kam se bod zásahu posune. Tlumič a náboj určují, jak velký ten posun bodu zásahu bude.
Naše testy ukazují, že pokud střídáme na jedné hlavni různé tlumiče, pak se bod zásahu posune sice různě daleko, ale u všech tlumičů do stejného kvadrantu, stejným obecným směrem. Jako asi nic v oblasti nástřelek s tlumiči, je to jen obecné, většinové pravidlo, které v jednotlivých případech nemusí platit. Stejně tak nebude změna v jednom směru platit, když je posun bodu zásahu v řádu nízkých jednotek cm a zásahy se pohybují kolem středu terče.
 
Zdá se, že z hlediska přesnosti střelby s tlumiči se zbraně dělí z hlediska chování do dvou skupin.
Tou první skupinou jsou zbraně s těžkou, tuhou varmintovou hlavní. U nich je velká pravděpodobnost, že tlumič nebude mít výrazný přínos pro přesnost střelby – naopak, je tu nemalé riziko zhoršení přesnosti s konkrétním druhem nábojů. To je ale vyvážené skutečností, že je další velká pravděpodobnost, že najdete jiný druh nábojů, se kterým se přesnost vrátí na původní hodnotu nebo se kterou se výsledky ještě zlepší.
Příčina je podle mě prostá, sáhnete do charakteristiky kmitání hlavně a hlaveň je tak „silná“, že ji tlumič nestačí uklidnit. Lehké lovecké hlavně se naopak použitím tlumiče ve výrazné většině případů zlepšily. V některých případech bych řekl, že se zlepšily dokonce spektakulárně (např. CZ557 Lux II v ráži 7x64 s náboji Selllier & Bellot se střelou 11,2 g SPCE se namontováním kteréhokoliv z popsaných tlumičů změnila v „ukazovátko“ hrnoucí jednu střelu za druhou do jedné a té samé díry v terči).
Ale neplatí to vždycky. I v našich testech se ukázalo, že některá kombinace konkrétní hlavně, náboje a tlumiče se obecnému trendu prostě vzepřou. V zásadě se ale podle našich zjištění dá říct, že pokud nasadíte tlumič na lehkou loveckou hlaveň, pak sice také sáhnete do charakteristiky kmitání hlavně, ale tlumič má „dost síly“, aby ji uklidnil a výsledkem je zpřesnění střelby.
Naskýtá se tedy domněnka, že pro opravdu přesnou střelbu by bylo vhodné volit hmotnost tlumiče podle tuhosti hlavně. Čím tužší (a těžší) hlaveň, tím hmotnější tlumič. Bohužel, pro ověření této teorie by bylo třeba mít opravdu hmotný tlumič (klidně s hmotností i více než 1 kg).
Zcela záměrně se vyhýbáme vlivu použití tlumiče na vnímaný zpětný ráz. Je jasné, že nasazením tlumiče se chování zbraně při výstřelu změní, ale tato změna je vnímána značně subjektivně, prakticky vždy ale jako změna směrem k lepší ovladatelnosti zbraně. Záleží na střelecké poloze, na střelcově zkušenosti, na poměru hmotností zbraně, tlumiče a střelce. Problematika zpětného rázu a jeho vnímání je ještě „větší kouzlo“, než měření hluku a my se mu jednou budeme věnovat v samostatném materiálu.

terce.jpg
 
Shrnutí na závěr
 
Pokusím se nyní shrnout vše podstatné, co nám naše právě popsané testování ukázalo. Především, že útlum tlumiče je závislý na tlaku spalných plynů na ústí (a tedy na délce hlavně), objemu a konstrukci tlumiče. Údaje v materiálech výrobců pochopitelně uvádějí ten nejlepší dosažitelný útlum, ale ten není vždycky dosažitelný. Prostě chcete používat rychlé střely, krátkou hlaveň, …
Je třeba používat i selský rozum a zamyslet se, jak je tlumič velký, jakou má konstrukci, …
Obecně platí, že čím větší tlumič, tím víc bude tlumit. Čím složitější je konstrukce vnitřních přepážek a čím víc přepážky spalné plyny brzdí, nutí je vířit a odnímají jim teplo, tím lépe bude tlumič tlumit.
 
Tlumič umí zlepšit přesnost zbraně, ale také nemusí. U lehkých, loveckých hlavní je zlepšení přesnosti hodně pravděpodobné, u těžkých hlavní je možné. Vždycky existuje riziko, že se přesnost s konkrétním používaným střelivem zhorší a budete muset hledat jiné střelivo, které bude hlavni s tlumičem „chutnat“. U těžkých hlavní je toto riziko vyšší než u lehkých loveckých hlavní.
Je tu reálné nebezpečí, že nové přesné střelivo budete muset přebíjet nebo že bude drahé. Posuzujte přesnost zbraně s tlumičem vždy zorným úhlem své skutečné potřeby – pokud se mi rozptyl z 2 cm zvětší na 3,5 cm na 100 metrech, nemá to pro běžného českého myslivce asi vůbec žádný praktický význam. To samé platí o posunu bodu zásahu.
Něco jiného je, pokud chcete střílet dál, na 200 metrů nebo ještě dál. Ale to už vybočujete z mezí běžného českého myslivce a je pravděpodobné, že umíte střílet a umíte si zbraň nastřelit.
Pokud rozptyl nebo posun bodu zásahu přesáhnou 5 cm na 100 metrů, je na čase zamyslet se, zda není na čase situaci řešit. Pro některé druhy zvěře je to jedno, pro jiné už je taková změna významná.
 
Než si půjdete kupovat svůj tlumič, důkladně si rozmyslete, proč ho vlastně chcete. Co od tlumiče očekáváte. Zamyslete se, co je vaše priorita. Tlumič docela výrazně změní pocit při nesení zbraně i při založení zbraně do ramene.
Rozmyslete si, jak velký a hmotný tlumič jste ochotní používat – s opravdu velkými tlumiči sice výstřel dobře utlumíte, ale na menší kazatelně se s tlumičem už nemusíte otočit.
Čím větší tlumič, tím víc se mění vyvážení zbraně, velký tlumič s vnitřními přepážkami může být ta hmotný, že se zbraň špatně potáhne s pohybujícím cílem.
 
Pokud tlumič nesplní vaše očekávání, můžete ho ze zbraně kdykoliv sundat – návrat do původního stavu je nejenom možný, ale i snadný. Současně ale mějte na paměti, že tlumič je registrovaným doplňkem zbraně a nemůžete ho jen tak „zahodit do šrotu“.
 
A zatím poslední zamyšlení - stojí vůbec za to řezat závit na hlaveň staré kulovnice na sklonku životnosti? Ptejte se, hledejte odpovědi a pak teprve nakupujte.
 
Ing. Martin HELEBRANT

Zpracování dat...