Časopis Myslivost

Je na každém novém krajském zástupci, jak se naučí jednat a jaký si vybuduje respekt a vážnost

Myslivost 4/2021, str. 16  Jiří Kasina
A tak jsem v rámci série rozhovorů s novými funkcionáři ČMMJ zajel do Českých Budějovic na rozhovor s novým, resp. staronovým zástupcem Jihočeského kraje v Myslivecké radě Ing. Jiřím Chmelem.
 
Byl to takový zvláštní rozhovor. V minulosti jsme se potkávali mnohokrát, známe se třicet let, ale už delší dobu jsme se osobně neviděli. Byl členem Myslivecké rady ČMMJ a jiných orgánů, v posledních pěti letech však v ústředí ČMMJ nefiguroval.
Byl jsem proto trochu překvapen, samozřejmě pozitivně, když se najednou jeho jméno objevilo v seznamu nově zvolených členů Myslivecké rady, krajských zastupitelů. A tak jsem v rámci série rozhovorů s novými funkcionáři ČMMJ zajel do Českých Budějovic na rozhovor s novým, resp. staronovým zástupcem Jihočeského kraje v Myslivecké radě Ing. Jiřím Chmelem.
 
Byť se známe léta, mnohokrát jsme diskutovali, přece jen je mnoho čtenářů časopisu, a nebo nových členů ČMMJ, kteří tvé jméno neznají. Můžeš se, prosím, stejně tak jako ostatní krajští zástupci, nejprve představit?
 
Profesně jsem vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze, Provozně ekonomickou fakultu. Deset let jsem pracoval v jednotném zemědělském družstvu, pak jsem přešel do státní správy a po vstupu České republiky do EU jsem se stal jedním ze sedmi regionálních ředitelů, který zajišťuje administraci dotací do zemědělství, lesnictví, rybářství a venkova, poslední rok spadají do mojí kompetence i zemědělské národní dotace.
Teritoriální působností našeho pracoviště je Jihočeský a Plzeňský kraj, mám k dispozici 176 zaměstnanců a rozsah objemů vyplácení dotací je mezi osmi až deseti miliardami.
V oblasti myslivosti se pohybuji dlouho, zkoušky jsem dělal v roce 1971, časopis Myslivost odebírám již od roku 1967. Od roku 1971 působím stále ve stejné honitbě, která patřila původně JZD a po období slučování honiteb částečně změnila výměru. Od roku 1992 hovoříme o společenstevní honitbě Lišov - Levín. Provozujeme myslivost ve vlastní režii od roku 2003, jsem honebním starostou.
Třicet let jsem působil v orgánech Okresního mysliveckého spolku České Budějovice, v Myslivecké radě ČMMJ jsem byl v letech 1997 až 2015 a od listopadu 2020 jsem zvoleným zastupitelem za Jihočeský kraj.
Na stáří svého mysliveckého života jsem se stal členem Rytířského řádu svatého Huberta se sídlem v Rožmberku nad Vltavou a už více než deset let zaujímám vyšší pozici v Bratrstvu svatého Huberta se sídlem v Belgii.
Jako vyšší státní úředník a současně myslivec jsem měl tu čest působit od roku 2003 s menšími přestávkami do roku 2016 v poradním orgánu ministra zemědělství pro myslivost.
Nyní se věnuji trochu více myslivecké výchově dětí, mám pět vnoučat, z toho jsou tři kluci. Snažím se, aby měli pozitivní vztah k přírodě. Moje manželka je aktivní myslivkyní už 23 let, dcera je též myslivkyní a působí jako ředitelka Jihočeské společnosti pro ochranu přírody a myslivost, kterou jsme pro příhraniční spolupráci založili společně s jihočeskými okresními mysliveckými spolky a některými subjekty z oblasti lesnictví v roce 2008.

P1090702.jpg
 
Pojďme ale k zásadní změně, která nastala ve Stanovách ČMMJ. Jsi jedním z nově zvolených krajských zástupců v MR ČMMJ, byť jako jediný zkušený dlouholetý funkcionář, člen minulých orgánů. O to více mne proto zajímá, jak hodnotíš novou pozici krajských zástupců?
 
Já bych se chtěl vrátit hodně let zpět do roku 2000, kdy novelou zákona o státoprávním uspořádáním, v němž se vyšší územní celky nazvaly kraje, vzniklo čtrnáct krajů a už v té době se diskutovalo při úpravě stanov o tom, že by se mohla zřídit krajská struktura i v rámci ČMMJ. Státní struktura okresů zanikla k 1. 1. 2003, v ČMMJ jsme ale stále ponechali okresní myslivecké spolky.
Krajský zástupce podle nových stanov, které byly schváleny 11.7.2020, zastupuje myslivce, kteří jsou organizovaní ve spolcích v rámci jednoho kraje a je tu tedy předpoklad pro lepší kontakt v rámci jednotlivých okresů. Pravda, měli jsme již dříve a stále máme krajské koordinační rady, ale bylo to dosud spíše volnější a dobrovolné seskupení. Nyní je zastupování kraje vůči ústředí jednoznačně definováno.
Krajský zástupce přitom nemusí být odborník na jednotlivou konkrétní odbornost v rámci myslivosti, ale musí to být hlavně člověk, který se v kraji pohybuje, zná ho, musí mít kontakty. Vzhledem k tomu, že je volen v rámci celého kraje, tak musí zcela jednoznačně zajistit potřebný servis a styk mezi okresními mysliveckými spolky a ústředím.
Novou úpravu stanov vnímám jako pozitivní krok, z vlastní zkušenosti vím, že v minulé Myslivecké radě jsem s představiteli krajských koordinačních rad jednal už od roku 2001 a jednání byla pozitivní. Myslím, že Jihočeský kraj byl vždy dobrým příkladem. Taková jednání, dnes postavená na ještě vyšší úroveň, jsou velmi potřebná a důležitá, protože krajské úřady mají možnost financovat myslivecké spolky, je možné se domlouvat i na dalších formách podpory a spolupráce nejen v oblasti financí.
 
Z tvého pohledu je tedy nyní situace jednodušší pro přenos informací z okresů do centra a z centra dolů? Zkus, prosím, blíže specifikovat, jak by měl takový krajský zastupitel fungovat v rámci naší vnitřní struktury?
 
Je to teď daleko jednodušší, protože člen Myslivecké rady ČMMJ – krajský zástupce již nepokrývá území celé ČR jako předseda odborné komise podle dřívějších stanov, ale skutečně se pohybuje v příslušném kraji, odkud dostal mandát místní myslivce a OMSy zastupovat. Pořád si ale musíme uvědomovat, že je členem Myslivecké rady ČMMJ a ve vztahu k okresům nemá žádnou pravomoc nadřízeného. Je to postaveno spíše na základě partnerství a je na každém novém krajském zástupci, jak se naučí jednat a jaký si vybuduje respekt a vážnost.
Asi bych měl ale zmínit, že nové stanovy nerezignovaly na odbornost svého vedení, Myslivecká rada by si měla zřizovat odborné pracovní komise na řešení a poradenství konkrétních, třeba i jen časově omezených, problémů. Tam by se měli soustředit ti nejlepší odborníci. Bohužel se kvůli epidemii a omezením zatím nepodařilo jmenovat a plně nastartovat činnost takových pracovních komisí.  
Co se týče vztahu ke krajskému úřadu, tak s tím může jednat každý okresní myslivecký spolek, ale po zkušenosti nejen v Jihočeském kraji je nanejvýš potřebné a pragmatické, abychom se v kraji domluvili a vystupovali jsme jako jeden celek. Vždy by měl být pověřen zástupce, který bude jménem okresních spolků s krajem jednat. My v Českých Budějovicích máme výhodu, že v posledních dvou volebních obdobích má oblast životního prostředí a venkova na starost náměstek hejtmana, se kterým je jednání mnohem jednodušší.
 
Jsi zkušený funkcionář, zkus popsat, jak konkrétně se v současné době stýkáš s okresními spolky, jak navzájem komunikujete a jak se připravuješ na jednání Myslivecké rady ČMMJ. Můžeš dát inspiraci ostatním?
 
V prvé řadě je třeba jednoznačně předávat včas a srozumitelně ty nejzákladnější informace, které se dějí a jsou klíčové pro celou ČMMJ. Protože jsme aktuálně v době nouzového stavu a náš mandát jako krajských zástupců nastal až v druhé polovině listopadu loňského roku v době omezení, tak volím cestu hlavně e-mailové komunikace. S některými předsedy se ale znám osobně, tudíž mám za sebou i osobní návštěvy. Je výhoda, že pracovně funguji na území Jihočeského kraje, a tak mohu osobně navštívit jednotlivé okresy. Například nedávno jsem jednal s OMS Strakonice a byl jsem velmi mile překvapen, jak dobře okres funguje i v době nouzového stavu. Skutečně funguje pro myslivce naplno, snaží se, aby nouzový stav jeho činnost omezoval co nejméně.
Ve stálém kontaktu jsem se sedmi předsedy okresů. V loňském roce proběhly volby, část okresů stačila zvolit nové orgány ještě než přišla první vlna koronaviru, zbývající část volila v mezidobí června až září. Ale bohužel od října 2020 jsme stále v nouzovém stavu, což má negativní dopad na nejrůznější akce, které fungovaly zároveň i jako společenská setkání, při nichž se mohli myslivci potkávat a blíže poznávat. To je nepříjemné zejména pro ty okresy, ve kterých byli zvoleni noví funkcionáři. V současné nepříznivé situaci nám tak nezbývá než komunikovat přes internet nebo telefonicky.
 
Máš na starosti Jihočeský a Plzeňský kraj, máš tedy zkušenost se spoluprací napříč kraji. Nemyslíš si, že by i v rámci ČMMJ mohla být větší spolupráce a komunikace mezi sousedními kraji, a to nejen z pohledu dotací a financí?
 
V České republice stále přetrvává jistá regionalita. Myslím si, že by myslivci mohli být příkladem, jak více spolupracovat napříč kraji. Dám jednoduchý příklad: kamzík horský se vyskytuje pouze ve dvou sousedních severomoravských krajích a pak v jednom na severu Čech. Tudíž by měly minimálně tyto severomoravské kraje v přístupu ke kamzíkovi spolupracovat a mít možnost konzultace i s krajem Ústeckým. Problematika vlka je také zatím jen záležitostí některých krajů, podobně Jihočeský, Plzeňský a Jihomoravský kraj mohou společně řešit problematiku vodní pernaté zvěře.
Je to na nás, jak se naučíme komunikovat v těchto styčných problematikách, jak se budeme umět nejen navzájem poučit, ale vzájemně si i naslouchat. Bude-li to úspěšné, očekávejme přínos, protože v případě zvěře a myslivosti mnohdy na hranicích kraje vůbec nezáleží. Měli bychom si také uvědomit, že nezáleží na velikosti kraje, nemá proto cenu se velikostí či počtem členů trumfovat.
 
V tomto pohledu je jednoznačně danou scénou na komunikaci a spolupráci sama Myslivecká rada, kde se setkáváte zástupci ze všech krajů…
 
Ano, máš pravdu. Až se poznáme osobně, nejen prostřednictvím online jednání, tak si jistě vše mnohem lépe vzájemně vyjasníme diskusí. Ze čtrnácti nově zvolených členů Myslivecké rady jich působilo v minulém období pět, kteří mají konkrétní představu, jak to fungovalo v období 2015 až 2020. Ti ostatní jsou dovolení. Musím přiznat, že jsem nejstarší člen Myslivecké rady ČMMJ nejen věkově, ale i služebně. Budu se snažit předat vlastní zkušenosti, ale uvědomuji si, že nemohu vnášet do jednání nějaké staromódní záležitosti, neboť doba mezitím pokročila.
 
Z mého pohledu je složení Rady i docela zajímavý profesní mix, což by asi mohlo být základem vzájemné inspirace.
 
Je to skutečně mix, my se ale zatím známe spíše jen podle adresáře a podle toho, jak si zamáváme jednou za měsíc do monitoru počítače. Jednoznačně nám schází sociální kontakt. Jakmile to bude možné, musíme se začít setkávat, jednat osobně a více se poznat.
Navíc podle nových stanov bylo vytvořené užší vedení, předsednictvo, tvořené předsedou a dvěma místopředsedy, ale to kvůli vládním omezením nebylo možné řádně zvolit. Momentálně na základě lex covid je tvořeno do skončení nouzového stavu a do nové řádné volby předsedou Ing. Janotou a místopředsedou Ing. Urbancem.
Předsednictvo by podle nových stanov mělo připravovat některé úkoly, které jsou ve stanovách vyjmenovány.
Úkolem Myslivecké rady je nejméně čtyřikrát nebo pětkrát do roka se setkat a přenášet konkrétní záležitosti, které se týkají krajů.
Okresní myslivecké spolky jsou ekonomicky samosprávné, mají od roku 1998 určitou právní subjektivitu v rámci hlavního spolku.
Pět let jsem nikde významně nefiguroval, tak se i já seznamuji s novými stanovami, učím se, jak by mělo vše do budoucna fungovat. Velmi se těším, až se potkáme v nové Myslivecké radě a na řádném Sboru zástupců, kde by měly proběhnout řádné volby předsedy, místopředsedů a i členů Dozorčí rady.
 
Za těch pět let došlo k jedné docela důležité změně – jednak máme profesionálního předsedu, jednak máme spojenou funkci předsedy a jednatele…
 
Jsem členem ČMMJ od roku 1971 a v každém období se členové museli řídit stanovami, které byly schvalovány na nejvyšších zasedáních. Nynější stanovy byly schváleny 63 % hlasů, většina se tedy přiklonila k současnému řešení a nezbývá než vyčkat, jak to bude fungovat.
Nicméně je třeba konstatovat, že jsme ve středoevropském prostoru asi jediný stát, který funguje bez jednatele, ale domnívám se, že je to nastaveno tak, aby to fungovalo.
Zároveň je třeba konstatovat, že pokud budou delegáti na Sboru zástupců považovat tento model za nefunkční, tak se stanovy mohou změnit. Nic přece není stanoveno na věky například v roce 2015 se musely původní stanovy přepracovat podle občanského zákoníku, v březnu v roce 2015 jsme přijali nové stanovy a už v červnu 2015 jsme je upravovali. Vše tu už jednou bylo, důležité je, že nové stanovy nemají přechodná ustanovení, takže od července 2020 existuje předsednictvo, které řídí činnost sekretariátu, a Myslivecká rada, složená ze zástupců čtrnácti krajů, jež byla zvolena až následně, dohlíží na činnost. V okolních státech je to zatím nevyzkoušený model, u nás byl ale schválen většinou, proto to zatím musí nějak fungovat.
 
Jak to tedy do budoucna vidíš s volbou?
 
Řádný volební Sbor zástupců byl naplánován na 28.10.2020 a náhradní termín na 17.11.2020. Ke dni 18.11.2020 nastoupilo čtrnáct zástupců krajů s novým mandátem, a protože bylo třeba překlenout určité období, předchozí Myslivecká rada zareagovala podle zákona, který to umožňuje do skončení nouzového stavu stávajícími orgány. Předsedou je tedy stále Ing. Jiří Janota a místopředsedou Ing. Roman Urbanec, Ph.D., další místopředseda Ing. Jiří Červenka byl zvolen zástupcem Karlovarského kraje, takže jeho mandát místopředsedy zanikl.
Ještě předtím, než se měla projednávat otázka, jakým způsobem se bude volit, oslovil jsem sedm jihočeských mysliveckých spolků s tím, jak si představují další průběh voleb. Odpovědi byly jednoznačné, proto jsem následně informoval Mysliveckou radu o tom, že je třeba volbu předsedy, dvou místopředsedů a členů Dozorčí rady zvolit na řádném Sboru zástupců do tří měsíců po ukončení nouzového stavu.
K tomuto názoru se přiklonilo dalších devět členů Myslivecké rady, takže až to bude možné, bude svolán Sbor zástupců, kde budou provedeny řádné volby.
Volby připravované na podzim roku 2020 již mají připravené seznamy kandidátů ze září loňského roku. Jeden z kroků, který jsme diskutovali, bude, že se otevře možnost kandidatury pro další zájemce do voleb do orgánů ČMMJ, protože uběhla dlouhá doba a mohlo dojít k nějakým změnám, například  někdo může ztratit zájem nebo se objeví nový kandidát.
Moje zkušenosti z minulých let zcela jednoznačně potvrzují, že volba je záležitostí nejvyššího orgánu a vždy je řádně a demokraticky zvolen tajnou volbou ten, který získá nejvíce hlasů. Ať tedy volbu opět rozhodnou zástupci okresů na volebním Sboru zástupců, který probíhá naprosto legitimně a nezpochybnitelně, což novému zvolenému funkcionáři zajistí následnou vážnost.
A ještě jedna docela důležitá poznámka – v rámci rovného a demokratického přístupu by měli mít všichni kandidáti dostatek času a prostoru na představení, delegáti i řadoví členové musí být dostatečně jasně seznámeni s těmi, kteří kandidují a co nabízejí. To je totiž také základním předpokladem pro to, aby zvolení představitelé měli odpovídající respekt.
 
Jaké důležité úkoly stojí před ČMMJ?
 
Od roku 2004 jsme členy EU a některá nařízení dnem vstupu vstoupila v platnost i u nás. Měli bychom se soustředit na projednávání nové společné zemědělské politiky, která bude významně ovlivňovat i strukturu zemědělství v ČR. Společná zemědělská politika se diskutuje dlouhou dobu, názory na ni jsou různé, musí dojít k dojednání trialogu a předpoklad ukončení vyjednávání je 31.12. letošního roku. Je potřeba sledovat všechna jednání a vývoj, aby nenastala nějaká nepříjemná situace jako například v Polsku nebo v Nizozemí.
Druhá věc je sledovat vývoj kolem používání či nepoužívání olova.
Třetí velmi podstatná skutečnost je hrozba afrického moru prasat, který je přenosný z prasete divokého na prase domácí a jeho ohniska jsou blízko české hranice. Reakce Státní veterinární správy ve smyslu stanovení území, kde se provádí intenzivní lov, je naprosto legitimní a my myslivci musíme být nápomocni.
Musíme se také ponořit do hlubin samotné Jednoty, členské základny a říci si, že je nás sice stále asi padesát tisíc členů, ale stárneme a musíme tak myslet na naše nástupce.
Vrátím se třicet let zpět do doby přelomových jednání v devadesátých letech. Diskutovalo se tehdy i o licenčním způsobu lovu a nyní začíná být tato myšlenka zase aktuální. My máme tradiční revírní systém, honitba je základem pro to, aby se provozovala myslivost nejen jako lov, ale jako komplexní přístup k přírodě a populacím volně žijících živočichů. Licenční způsob znamená, že si koupím licenci a budu provozovat jen lov podle toho, jak se dohodnu s vlastníkem. To nemůžeme dopustit a musíme udělat vše pro to, aby byla myslivost zachována tak, jak je léty ve středoevropském prostoru prověřená.
 
Není ale naší chybou, že se málo angažujeme při projednávání zákonů a vyhlášek?
 
V posledních pěti letech jsem vývoj sledoval jen okrajově, nedovolím si to nějak komentovat, ale myslím si, že v nové Myslivecké radě je právě proto post místopředsedy pro ekonomiku a legislativu, který by se měl tímto přednostně zabývat. Proto potřebujeme co nejdříve zvolit respektované zástupce do předsednictva a ti musí začít okamžitě jednat. K dispozici budeme mít také stanoviska a podklady odborných pracovních skupin.
Myslivost v rámci EU nepatří do resortu zemědělství, ale životního prostředí, a tak je někdy obtížné vše uhlídat a postihnout. Například ČR měla předložit seznam ptáků, kteří budou loveni. Já bydlím v jižních Čechách, máme blízko do Horního a Dolního Rakouska, a tak vím, které druhy ptáků uvedli oni, a které druhy jsme zaslali, resp. nezaslali, my. Mohli jsme přitom požadovat stejné druhy jako rakouští myslivci, byla to jednoznačně naše chyba, zaspali jsme.  
Nejen proto se musíme jednoznačně soustředit na legislativu a sledovat všechny směry, které se v legislativě vyvíjí. Musíme být zkrátka aktivnější.
 
Velmi důležitá je ale přece také spolupráce s ostatními podobnými zájmovými organizacemi. Jednu dobu byla velmi aktivní skupina hospodářů v krajině, sám jsem moderoval několik besed, ale v poslední době jako by se tato aktivita zcela vytratila. Umíme to zase nastartovat?
 
Myslivost byla v ČR do roku 1962 vázána na vlastnictví pozemků a od roku 1992 je znovu vázána na vlastnictví pozemků. Takže myslivec je jeden z těch, který funguje ve volné krajině stejně tak jako rybář, včelař, zahrádkář, zemědělec nebo lesník. Skupina hospodářů v krajině je jednoznačně pozitivním příkladem, jak bychom měli být zapojeni a kde bychom měli vyvíjet co největší aktivitu. Neznám podrobnosti, ale pokud se kontakt přerušil nebo není tolik aktivní, je třeba co nejrychleji spolupráci a komunikaci oživit a znovu nastartovat. Jedině společnými silami totiž dokážeme prosadit myšlenky, které chceme.
Měl jsem možnost díky příhraniční poloze komunikovat s Bavorským mysliveckým svazem, který na toto téma už před lety založil inciativu. Spojily se dobrovolné organizace, které působí v přírodě. Snaží se komunikovat s orgány státní správy a s poslanci, aby se korigovalo projednávání zákonů a norem, protože ne každý poslanec je odborník na lesnictví, rybářství nebo na ochranu životního prostředí.
Jižní Čechy bývaly silně bažinaté a jedině dlouhodobou prací člověka se vytvořily unikátní rybniční soustavy, lesy se rekultivovaly, krajina se přetvořila a dnes už nežijeme a nemůžeme se vrátit do divoké přírodní krajiny.  
Člověk krajinu ovlivňuje svými aktivitami a právě ti, kteří v ní hospodaří a nesou za ni odpovědnost, by měli být prvními, kteří by se měli umět domluvit na fungování lidské společnosti v krajině. Důležité je, aby se vyhovělo všem potřebám lidské společnosti, ale krajina se přitom nepoškozovala a zachovala si svoji pestrost a biodiverzitu. Zodpovědně ale mohou rozhodovat pouze ti, kteří také zodpovědnost mají, ne ti, již znají zákonitosti krajiny jen z knížek a filmů.
 
S poděkováním za rozhovor
připravil Jiří KASINA

Zpracování dat...