Časopis Myslivost

Nejen o myslivosti na Vsetínsku

Myslivost 7/2021, str. 44  Jiří Kasina
Známe se sice už řadu let, potkáváme se na výstavách a mysliveckých akcích, ale tentokrát jsem zajel do Ratiboře u Vsetína na rozhovor v rámci seriálu rozhovorů s novými členy Myslivecké rady ČMMJ. Mým hostitelem je Ing. Michal Zubíček, nově zvolený zástupce Zlínského kraje.
 
Vlastně jsme se nikdy nebavili a nevím, jak jste se dostal k myslivosti?
 
Myslivost byla u nás v rodině tradičním koníčkem. Můj děda, praděda a prapraděda provozovali myslivost. Děda vedl po mnoho let Myslivecké sdružení v Ratiboři, kde nyní i já vykonávám funkci předsedy. Myslivost provozuji též v sousední honitbě v Kateřinicích, kterou za první republiky pronajímal můj praděda. Po mých předcích jsem podědil i některé z loveckých zbraní. Nejstarší z nich je letos stoletá lankasterka Lověna, se kterou dodnes rád chodím na hony.
Myslivosti jsem se věnoval od raného dětství. Již od pěti let jsem chodil s dědou na hony, doprovázel jsem ho při lovech srnců, pomáhal při zimním přikrmování zvěře. Ve čtrnácti letech jsem vstoupil do kroužku mladých myslivců ve Valašském Meziříčí, který vedl pan Josef Skalík. Zde se mi dostalo prvních teoretických základů myslivosti.
Ve stejné době, tj. v roce 1985 jsem se stal členem Českého mysliveckého svazu, dnešní ČMMJ. Tehdy totiž na výjimku mohli být členy organizace i členové dětských kroužků. Řádným členem organizace jsem od roku 1989.
Na jaře roku 1989 jsem úspěšně složil zkoušky z myslivosti a první lovecký lístek mi byl vystaven v den mých osmnáctých narozenin. Nemohu proto pochopit některé z absolventů zkoušek z myslivosti, kteří si vyřizují lovecký lístek a zbrojní průkaz až několik let po zkouškách.
Od svých osmnácti let jsem členem Mysliveckého spolku v Ratiboři, kde jsem působil ve funkci předsedy kontrolní komise, jednatele a od roku 2009 jsem i jeho předsedou. Téměř dvacet let mám i pronajatu honitbu Kateřinice – Korýca.

P9239987.JPG
 
A to jste tedy asi vystudoval nejspíš lesařinu?
 
Když jsem se na počátku osmé třídy rozhodoval, jakým směrem se bude ubírat můj profesní život, uvažoval jsem samozřejmě i nad možností studia na lesnické škole. V tehdejší době byl prakticky každý lesník zároveň i myslivcem, což mne lákalo.
Po dlouhém přemýšlení, a i na radu mého dědy, jsem se ale rozhodl pro Střední ekonomickou školu ve Valašském Meziříčí. Po jejím absolvování v roce 1990 jsem začal studovat na nově vzniklé Obchodně podnikatelské fakultě Slezské univerzity v Karviné. Tato nově vzniklá vysoká škola, která dostala do vínku v té době jednu z nejmodernějších budov u nás, bývalý „Kreml“, se zaměřila na výuku ekonomiky a podnikání malých a středních firem. V porevolučnímu nadšení zde přednášelo mnoho osobností zvučných jmen. Promoval jsem v roce 1995 a tím co jsem vystudoval, podnikáním, se prakticky se živím celý svůj život.
 
Když jste zmínil podnikání, známe vás všichni samozřejmě z výstav a veletrhů jako majitele úspěšné firmy. Můžete tedy firmu stručně představit?
 
S podnikáním jsem začal již na počátku roku 1990, kdy jsem se věnoval prodeji kožených pracovních rukavic, které se vyráběly v rámci přidružené výroby místního zemědělského družstva. Jako mladý myslivec jsem tehdy také navštěvoval nově vznikající prodejny zbraní a střeliva. A právě tam jsem objevil mezeru na trhu v sortimentu kvalitních kožených loveckých doplňků. Prakticky jediné tehdy dostupné řemeny na zbraně byly z koženky a vydržely je pár sezón. Nechal jsem si proto vyrobit u zručného sedláře několik kožených řemenů podle mého návrhu a představ. A ono se to na trhu chytlo.
 
Takže kožedělná výroba ani nebyla rodinná tradice?
 
Ne, nebyla. Vše vzniklo takříkajíc na zelené louce. Během necelého roku jsem založil vlastní kožedělnou výrobu, přijal první zručné zaměstnance, nakoupil stroje a začal vyrábět desítky druhů doplňků pro potřeby myslivců, kynologů, střelců a bezpečnostních složek. Do sortimentu se postupem času dostaly i výrobky ze dřeva, kovu či parohu. Nezanedbatelnou součástí činnosti firmy je i výroba vábniček na zvěř a píšťalek na psy. Po více než dvacet let jsme také dodavateli výstrojních součástek pro bezpečnostní složky u nás i v zahraničí.
V roce 1997 jsem v Ratiboři postavil vlastní provozovnu, kde je dnes soustředěna většina kožedělné výroby firmy. V současnosti vyrábíme více než 2200 druhů výrobků pro zákazníky nejen u nás, ale i v zahraničí. Při naší výrobě používáme nejkvalitnějších surovin pocházející z tuzemských zdrojů.
Jako jedni z prvních jsme například na řemenech na zbraně použili protiskluzovou gumu, námi vyráběné sedací hole jsou opatřeny bajonetovým rychlouzávěrem, naši kulatou kůži používají při výcviku svých psů mnozí myslivci.
 
Chápu, že se snažíte vycítit, co trh potřebuje a co by se dalo zlepšit. Jeden z úspěchů je ale jistě to, že si vše vyzkoušíte, proberete s přáteli na lovech, že jsou to výrobky vymyšlené „mysliveckou“ hlavou...
 
Jak jsem již řekl, nejsem profesí sedlář. K celé výrobě přistupuji z pozice myslivce - uživatele těchto výrobků. Vím, co chci vyrábět, jak to vyrábět, ale hlavně musím znát, jak se tyto produkty používají v praxi. A případné poznatky operativně zapracovat do nových i stávajících produktů.
Byť v lese jsem pomalu denně, tak samozřejmě nejsem schopen vše otestovat osobně. Využívám proto svých bohatých kontaktů s myslivci, lesníky a kynology napříč naší zemí a o jejich zkušenosti se snažím naše produkty vylepšit. Například hajný u Vojenských lesů, který má myslivost jako náplň své práce, otestuje v praxi řemen za jednu sezónu lépe, než většina běžných myslivců za několik let. Je potřebné být vůči těmto názorům a zkušenostem otevřený, zanalyzovat je a ty praktické a užitečné posunout k realizaci.
Pozitivní reakce zákazníků i téměř třicetileté působení na trhu mne utvrzují v názoru, že zvolená cesta byla správná.
 
Přijel jsem na rozhovor s jako léta známým, ale přece jen novým členem Myslivecké rady ČMMJ, zástupcem Zlínského kraje. Máme nové stanovy, novou mysliveckou radu, jak hodnotíte tuto změnu. Vidíte pozitivně změnu stanov?
 
Požadavky na přijetí jiného modelu řízení naší myslivecké organizace vzešly z praxe minulých mysliveckých rad, kdy se mnozí jejich členové prakticky neúčastnili práce v tomto vrcholném orgánu. Jejich výměna byla v praxi takřka nemožná. Některé z odborných komisí vůbec nefungovaly, přenos informací mezi okresními mysliveckými spolky a mysliveckou radou nebyl vždy ideální.
Koncept nových stanov vznikal nějakou dobu, diskutovalo se o něm dlouho na různých úrovních, byl schválen Sborem zástupců a teď jsme v době, kdy nový systém vlastně testujeme.
Bohužel jsme ještě neměli, vzhledem k situaci posledního roku, možnost potkat se osobně, neboť jednání probíhala většinou prostřednictvím on-line konference. Přesto mám z dosavadních jednání, kterých se zatím vždy účastnili prakticky všichni členové rady, dobrý dojem.
Právě zvýšené využití moderních prostředků komunikace vnímám jako jedno z mála pozitiv posledního „covidového“ roku. I starší kolegové se naučili využívat výhod propojení prostřednictvím videokonferencí. I když nelze nahradit osobní setkání mezi lidmi, v mnohých případech se jednání různých orgánů zracionalizovalo a je i mnohem operativnější.
           
hodnoceni-trofeji.JPGJaké máte zkušenosti z komunikací mezi jednotlivými OMS ze Zlínského kraje?
 
V rámci našeho kraje jsme kromě pravidelných setkání na Krajských koordinačních radách v kontaktu s předsedy či jednateli jednotlivých OMS prakticky několikrát měsíčně. Koordinujeme akce, vypomáháme si například při zkouškách adeptů, předáváme si zkušenosti. Samozřejmostí je i vzájemné se navštěvování u příležitosti chovatelských přehlídek či kynologických akcí.
 
A činnost přímo vašeho OMS Vsetín?
 
OMS Vsetín se řadí s počtem asi 1200 členů mezi největší okresní myslivecké spolky v ČR. V rámci okresu hospodaří uživatelé v rámci 92 honiteb. Hlavní zvěří je zvěř srnčí, černá, vysoká a daňčí. Každoročně pořádáme zkoušky pro adepty o první lovecký lístek, kterých se dlouhodobě účastní 30 až 40 adeptů, což považujeme v současné době za dobré číslo.
Snad je možné pozitivně hodnotit také to, že v kroužcích mladých myslivců a přátel přírody je zapojeno asi 100 dětí a každoročně se okresního kola o Zlatou srnčí trofej účastní okolo 50 dětí. Samozřejmě to bývalo v minulosti podstatně více, ale zase si troufám tvrdit, že v aktuální suituaci si nestojíme nijak špatně.
Nemohu nevzpomenout také kynologii, která je v našem regionu velmi důležitá a potřebná, pořádáme každoročně více než deset kynologických akcí a zkoušek.
Každoročně pořádáme pro naše členy odbornou přednášku nebo seminář. Zájem je, například loňské přednášky na téma velkých šelem se zúčastnilo asi 150 osob.
Základním prvkem naší činnosti jsou chovatelské přehlídky trofejí, které organizujeme ve spolupráci se všemi obcemi s rozšířenou působností. Pořadatelství se střídá a vždy je chovatelská přehlídka spojena s dalšími kulturními a odbornými vystoupeními, snažíme se přehlídku pojmout vždy jako malou mysliveckou slavnost. Chovatelských přehlídek, resp. takovýchto akcí se účastní i více než 3000 návštěvníků z řad myslivecké i nemyslivecké veřejnosti. Je to vhodná forma, jak propagovat činnost myslivců v našem regionu.
Nezapomínáme ani na starší a zasloužilé členy, každoročně pořádáme Benefiční hon na drobnou zvěř, během kterého mají možnost se vzájemně potkat a zavzpomínat při lovecké akci naši dlouholetí členové.

zahajeni-beneficniho-honu.JPG
 
Jakým způsobem se ale na činnosti spolku podepsal loňský covidový rok?
 
Minulý rok zamíchal nejen životy všech občanů naší země, ale i fungováním zájmových spolků, OMS Vsetín nevyjímaje. Většina toho, co jsme měli naplánováno, doznalo velkých změn. Stáli jsme před rozhodnutím, zda některé z akcí zrušit, přeložit, či změnit jejich formu. Po drobných úpravách termínů jsme nakonec uskutečnili většinu plánovaných akcí.
Koncem srpna 2020 se podařilo uspořádat v městě Kelč velmi zdařilou chovatelskou přehlídku trofejí spojenou s bohatým doprovodným programem.
V rámci výuky adeptů myslivosti, kterých máme 38, jsme přešli na výuku konferenční formou prostřednictvím počítačů. Naši lektoři se velmi rychle adaptovali na nový způsob výuky a odpřednášeli látku jednotlivých předmětů za vysoké účasti přihlášených adeptů. Po ukončení mimořádných opatření proběhnou ještě některé přednášky, kde je prezenční forma účasti nezbytná. Takže si dovolím tvrdit, že jsme snad naprosto neobvyklým rokem a přes nečekané překážky přešli docela dobře a nezbývá než si přát, abychom se zase mohli plně vrátit k běžné činnosti a mohli v plné šíři nabízet servis a podporu našim členům.
 
připravil Jiří KASINA

Zpracování dat...